Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.


329.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................................1930

o dovozních listech.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Při vývozu žita, ječmene, ovsa, čerstvých okurek, semene mrveného a bílého jetele, mála přírodního, čerstvého nebo soleného, též přepouštěného, a sýrů z volného oběhu v celním území do celní ciziny, činí-li vývozní zásilka nejméně 50 q, u semene červeného a bílého jetele, másla a sýrů nejméně 5 q jednoho a téhož druhu zboží, vydá se vývozci na jeho návrh dovozní list v celní hodnotě určené množství vyvezeného zboží a sazbou uvedenou v § 2.

(2) Mlýnům vydá se na jejich návrh při vývozu mouky a mlýnských výrobků z pšenice, žita, ječmene a ovsa, vyrobených v jejich tuzemských závodech a vyvážených na vlastní účet, činí-li vývozní zásilka alespoň 50 q mouky z jednoho a téhož druhu suroviny nebo 50 q některého mlýnského výrobku z jednoho a téhož druhu suroviny, dovozní list v celní hodnotě, jež jest určena množstvím vyvezeného zboží, surovinnou hodnotou uvedenou v § 2, odst. 2. a nejnižší celní sazbou platnou na, příslušný druh obilí bez případné celní přirážky.

(3) Sladovnám vydá se na jejich návrh při vývozu sladu vyrobeného v jejich tuzemských závodech a vyváženého na vlastní účet, činí-li vývozní zásilka alespoň 50 q sladu, dovozní list v celní hodnotě určené množstvím vyvezeného zboží a sazbou uvedenou v § 2, odst. 1. Tato celní výhoda omezuje se na roční množství 1,000.000 metrických centů.

§ 2.

(1) Výše sazeb zmíněných v § 1, odst. 1. a 3. stanoví se takto:

Za 100 kg žita

Kč 38.-,

za 100 kg ječmene

Kč 30.-,

za 100 kg ovsa

Kč 36.-,

za 100 kg čerstvých okurek

Kč 50.-,

za 100 kg semene červeného jetele

Kč 130.-,

za 100 kg semene bílého jetele

Kč 170.-,

za 100 kg másla přírodního, čerstvého nebo soleného, též přepouštěného

Kč 210.-,

za 100 kg sýrů

Kč 100.-,

za 100 kg sladu

Kč 40.-.


(2) Surovinná hodnota zmíněná v § 1, odst. 2., stanoví se takto:

100 kg mouky nebo mlýnských výrobků (mimo šrot) ze pšenice nebo žita rovná se 133 kg příslušného obilí;

100 kg mouky nebo mlýnských výrobků (mimo šrot) z ječmene rovná se 166 kg ječmene;

100 kg mouky nebo mlýnských výrobků (mimo šrot) z ovsa rovná se 200 kg ovsa;

100 kg obilného šrotu rovná se 104 kg příslušného obilí.

§ 3.

Dovozní list vydaný při vývozu zboží jmenovaného v § 1 opravňuje jeho majitele dovézti z celní ciziny bez placení cla ve lhůtě 9 měsíců, počínající dnem vyhotovení dovozního listu, ono množství pšenice, žita, ječmene, ovsa, prosa, kukuřice, bobů, hrachu, čočky, vikve, mouky a mlýnských výrobků, rýže, čerstvých okurek, semene jetelového všeho druhu, přírodního másla, čerstvého nebo soleného, též přepouštěného, vepřového sádla, též vyškvařeného, vepřové slaniny, husího sádla, též vyškvařeného, a sýrů, jež odpovídá celní hodnotě dovozního listu.

§ 4.

(1) Pojem jednoho a téhož druhu zboží nebo suroviny i pojem mouky a mlýnských výrobků podle tohoto zákona stanoví se nařízením.

(2) Vláda se zmocňuje, aby u předmětů vyvážených s nárokem na dovozní list učinila vhodná opatření pro zajištění žádoucích hospodářských výsledků a pro kontrolu vývozu s případným zabezpečením řádné jakosti vyváženého zboží.

§ 5.

Celní projednávání zboží ve vývozu s návrhem na vydání dovozního listu a v dovozu s placením cla dovozními listy může se státi toliko u celních úřadů k tomu výslovně zmocněných.

§ 6.

(1) Ustanovení čl. VI. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, a opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 161 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití, se zrušují.

(2) Použití dovozních listů, vydaných podle ustanovení uvedených v odst. 1., řídí se dosavadními předpisy.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení. Provedou jej ministři financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.

Důvodová zpráva.

Mezi prostředky, jimiž nutno čeliti dnešní agrární krisi, náležejí také opatření, mající za účel usnadniti nebo umožniti vývoz zemědělských výrobků, v nichž jsme aktivní a jichž přebytky zatěžují následkem toho tuzemský trh a orážejí zde cenu dotyčných výrobků. Takovým opatřením jsou dovozní listy, zavedené u nás zákonem ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., které vydávají se vývozci při vývozu určitých zemědělských výrobků a jež opravňují majitele dovézti bez placení cla určité množství určitých výrobků, jež odpovídá celní hodnotě dovozního listu. Tyto dovozní listy vydávají se dosud při vývozu pšenice, žita, ovsa, souržice, špaldy, luštěnin, mouky a mlýnských výrobků a mohlo jich býti použito zmíněným způsobem při dovozu téhož zboží, jakož i prosa, kukuřice a rýže.

Tímto, zákonem se instituce dovozních listů jednak mění, jednak přizpůsobuje dnešním poměrům a učiněným zkušenostem. Změny záležejí v tom, že okruh zboží, které smí se na dovozní listy vyvážeti, se jednak rozšiřuje na některé druhy zemědělských výrobků, u nichž jest toho nutně třeba, jednak však zužuje vyloučením výrobků, u nichž dovozní listy neměly praktického významu, nebo u nichž není účelno jejich vývoz podporovati. Osnova rozšiřuje používání dovozních listů na vývoz ječmene a sladu, semene červeného a bílého jetele, čerstvých okurek, másla a sýrů, tedy vesměs výrobků, v nichž jsme přímo odkázáni nebo alespoň silně interesováni na jejich vývozu. Naproti tomu vylučují se z použitelnosti dovozních listů ve vývozu pšenice, souržice, špalda a luštěniny, tedy vesměs výrobky, u nichž dovozních listů bylo používáno jen velmi malou měrou, nebo v nichž jsme pasivní a které tudíž musíme dovážeti.

Od rozšíření dovozních listů na výše uvedené výrobky se očekává usnadnění nebo umožnění jejich vývozu a tím i zlepšení jejich domácí ceny:

Celní hodnota dovozního listu určuje se jednak množstvím vyvezeného zboží, jednak sazbami uvedenými v § 2, které u některých výrobků odpovídají plné celní sazbě, kdežto u jiných, jako u ječmene, sladu, sýrů a jetelového semene, zavádí se sazba, nižší, než jest stávající sazba celní. Při stanovení sazeb přihlíželo je jednak k zatížení, jaké vzejde z tohoto opatření státní pokladně, jednak k cenovým poměrům toho kterého zboží, jakož i k sociálnímu postaveni dotyčných producentů. U sladu zavádí se kromě toho kontingent ve výši 1 mil. q.

U mouky a mlýnských výrobků zůstává v platnosti dnešní stav.

Vzhledem k rozšíření okruhu zboží ve vývozu bylo nutno rozšířiti také okruh zboží, které mí sena; dovozní listy dovážeti, aby nebyla porušena rovnováha mezi dovozem a vývozem a bylo zabráněno znehodnocení dovozních listů. Z tohoto důvodu rozšiřuje se použitelnost dovozních listů na dovoz všech výrobků, jež bude možno nově na dovozní listy vyvážeti (jakož i na mouku a mlýnské výrobky), a vedle toho zůstává mezi nimi i pšenice a luštěniny přes to, že je nadále na dovozní list vyvážeti nelze.

Vládě vyhrazuje se právo učiniti opatření, jímž by se docílilo hospodárnější organisace vývozu a zároveň se jí zajišťuje možnost kontroly jakosti vyváženého zboží. Účelem tohoto zmocnění jest umožniti vládě, aby mohla náš vývoz co nejúčelněji organisovati, jakož i aby bylo zajištěno, že bude na dovozní listy vyváženo jen zboží řádné kvality.

Jelikož tímto zákonem dostane se dovozním listům zcela nové a jednotné úpravy, jest účelno zrušiti současně stávající zákonné předpisy, t. j. čl. VI. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. a opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 161 Sb. z. a n. Použití dovozních listů, vydaných podle uvedených ustanovení řídí se dosavadními předpisy.

Provedení zákona bude vyžadovati některých příprav, jmenovitě bude třeba, aby bylo vydáno příslušné prováděcí nařízení a celní úřady byly náležitě poučeny. Proto odsunuje osnova účinnost zákona na třicátý den po jeho vyhlášení.

Vláda doporučuje, aby tento návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a zásobovacímu, v senátě pak výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 27. března 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr financí:

Ministr zemědělství:

Dr. Engliš v. r.

Bradáč v. r.


 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP