Nejkrásnější podbrdské lesy, které představovaly pro chudé obyvatelstvo celého Podbrdska jediný pramen příjmů, padly za oběť stavbě vojenské střelnice, sloužící účelům militaristickým pro přípravu nové, imperialistické války. Sta a sta chudých rodin, dělníků, domkářů, malorolníků, maloživnostníků bylo stavbou vojenské střelnice poškozeno, existenčně ohroženo, ba dokonce zničeno. Sta rodin chudobného Podbrdska živilo se v lesích sbíráním hub, jahod a lesních plodin. Sta a sta rodin krylo své potřeby odprodejem dříví z lesů. Klest a pařezy bylo jediné, cenově dostupné topivo v zimní době pro pracujícího chudáka podbrdského. Sta a sta dělníků nacházelo v podbrdských lesích celoroční práci, která byla jediným zdrojem příjmů k obživě celých rodin. Sta a sta domkářů a malorolníků živilo krávu nebo kozu trávou z podbrdských lesů. Veliké části obcí na Podbrdsku poskytovaly vodu prameny a potoky z podbrdských lesů, zásobující veškeré občanstvo pitnou i užitkovou vodou, neboť jiné než potoční vody Podbrdsko nemá.

Když před třemi léty mělo býti započato se stavbou vojenské střelnice v Podbrdských lesích a občanstvo celého kraje proti tomu protestovalo, bylo mu slibováno jak se strany vojenské správy, tak státními úřady, že stavbou vojenské střelnice nebude naprosto nikdo poškozen, ba naopak, zástupci úřadů tvrdili, že chudé Podbrdsko bude stavbou střelnice hospodářsky oživeno, že za způsobené škody bude vyplacena řádná náhrada, že dělnictvo bude míti zaměstnání ve větší míře než dosud, že budou řádně upraveny všechny cesty, spojové cesty že nebudou rušeny, naopak řádně zřízeny, že bude postaráno o dostatek vody jak užitkové, tak pitné, že budou upraveny nádrže na vodu, čímž se zabrání možným povodním, že bude ponechán zcela volný vstup do lesů, všem občanům dovoleno sbírání hub a lesních plodin, za přístupnou cenu, že bude odprodáváno dříví a lesní tráva atd.

Leč skutečnost je jiná. Jakmile státní úřady a vojenská správa dostaly pod střechu stavbu střelnice tím, že sliby zlámaly odpor občanstva ke stavbě, zahájily proti všemu občanstvu vojenský kurs. Ani jeden ze slibů nebyl splněn. Naopak, vojenská správa zahájila ostrý postup proti všem, kdož se dožadovali splnění daných slibů a tak došlo k velkým bouřím veškerého podbrdského občanstva, kde zejména na poslední schůzi 16. března t. r. ve Svaté Dobrotivé došlo k spontánním projevům odporu proti vojenské správě. Na schůzi byly zjištěny tyto skutečnosti: Místo poskytnutí práce domácím dělníkům objednala vojenská správa na práce dělníky až ze Zakarpatské Ukrajiny, které nejhanebnějším způsobem vykořisťuje. Za těžkou lesní práci jsou tito chudáci odměňováni stravou horší než pro dobytek a jsou násilně drženi na místě, aby neodjeli, a aby bylo možno čeliti jimi požadavkům domácího dělnictva. Místní dělníci buď nebyli na práci najati vůbec, anebo jim nabízena práce úkolová v lese za takovou odměnu za niž nemohli pracovati. (Viz stávku lesních dělníků na Podbrdsku loňského roku.) Všechny požadavky dělnictva za zvýšení mezd byly briskně odmítány. Přístup do lesů byl místnímu obyvatelstvu přísně zakázán a pokud v jednotlivých případech dovoleno sbírání klestí a dobývání pařezů, musí občané za vstupenku do lesa platit 40 Kč! Ti, kdož takovou vstupenku nemají, nesmí do lesa pod hrozbou trestního stíhání. Mlýn Trejbalů, jehož bylo užíváno místním obyvatelstvem má býti zrušen a vodní nádrž vypuštěna, ačkoliv představovala jedinou zásobárnu vody pro případ ohně a pod., a upravena pro dešťovou vodu ze střelné plochy 1280 ha, na které měly býti upraveny tři nádrže na vodu, které by byly s to zabrániti případným škodám. Zřízením nádrže na vodu dešťovou u mlýna byly by ohroženy obce Nová Ves, Svatá Dobrotivá atd. Veškerá voda, které používají obce podbrdské k pití a užitkové potřebě, byla stavbou vojenské střelnice tak znehodnocena, že není k potřebě. Vojenská správa odmítla briskně postarati se o vodu náhradní, a dokonce naopak zabírá kde jakou studnu pro ubytované vojáky a občanstvo je bez vody. Pozemky které až dosud měli drobní občané od lesní správy pronajmuty na dobu 6 let, jsou jim nyní odnímány a hromadně pronajímány na dobu jednoho roku. Ubytování vojska děje se násilným způsobem a to tak, že jsou vojáci dáváni do místností, které slouží obyvatelům jako jediný prostředek k obživě a bydlení. Obcím vznikají při ubytování vojska zbytečné výdaje, jdoucí do tisíců; v době omezených obecních příjmů, stále zmenšovaných zákonem o reformě obecních financí, obce jsou nuceny vydržovati ubytované vojsko (dodávati slámu a pod.) a umenšovati na druhé straně za to výdaje na účele sociální a kulturní.

Dne 18. května t. r. má býti konečně započato se střelbou na střelnici. Vojenská správa učinila následující opatření: Po dobu střelby (to je od časných hodin ranních až do hodin odpoledních) nesmí nikdo nejen do lesů, ale ani na cesty kolem podbrdské střelnice. Toto opatření vede k znemožnění jakéhokoliv volného pohybu občanů, zejména práce lesní, polní, sekání trávy, úpravě cest atd. Opatření vojenské správy neznamená jen omezení občanských svobod, ale přímo hospodářské zničení chudého, pracujícího podbrdského lidu, nesmírné zmenšení výdělků lesních dělníků, kteří pracují výhradně v úkolu, znemožnění domkářům a malým zemědělcům držení byť jen jediné kravky či kozy pro nemožnost odběru lesní trávy, znamená omezený vstup na pole a nemožnost jich obhospodařování. Slovem: střelnice znamená hospodářskou katastrofu pro celý podbrdský kraj.

Poněvadž se jedná o existenci ohromné řady dělníků, drobných rolníků, živnostníků atd., navrhujeme:

Vládě se ukládá, aby zařídila:

1. Aby všem dělníkům, kteří bývali zaměstnáni v podbrdských lesích a nebylo jim nyní dáno zaměstnání, byla vyplacena náhrada celého ušlého výdělku, a sice ode dne převzetí podbrdských lesů do správy vojenské až do dnešní doby.

2. Vojenská správa budiž povinna zaměstnati všechny dělníky na Podbrdsku a platiti jim mzdu, za niž lze slušně uživiti rodinu. Nejmenší mzda musí býti nejméně 30 Kč denně při 8 hod. době pracovní vedle výhod, které lesním dělníkům zaručovala v dřívějších dobách smlouva. Dále budiž neprodleně uzavřena pracovní a mzdová smlouva s akčním výborem lesních dělníků.

3. Aby přístup do podbrdských lesů byl úplně volný bez poplatků a bylo ponecháno úplně volné právo sbírání hub, lesních plodin a klesti, jakož i chrastí a pařezů pro všechny chudé proletářské občany Podbrdska.

4. Aby pozemky vojenské správy byly dány k užívání na dobu neomezenou chudým domkářům a drobným zemědělcům.

5. Nechť jsou ihned poskytnuty plné náhrady škod na pozemcích způsobené stavbou střelnice, jakož i za škody způsobené tím, že zemědělci nebudou moci obdělávati včas a řádně své pozemky.

6. Aby byly ihned zřízeny na státní účet vodovody ve všech obcích Podbrdska.

7. Aby vodní nádrže na vodu dešťovou na střelných plochách byly zřízeny a zabezpečeny tak, aby byly znemožněny všechny eventuelní povodně přítokem vody.

8. Aby Trejbalův mlýn byl pro občanstvo zachován a nádrž mlýnské vody při něm nebyla rušena.

9. Aby byly zřízeny potřebné cesty a staré upraveny na náklad státu.

10. Aby ubytování vojska v místnostech chudých občanů bylo zakázáno pod nejpřísnějšími tresty.

11. Aby rušení občanských svobod a práv se strany vojenské správy bylo nepřípustno a ten, kdo by se jím proviní, byl nejpřísněji potrestán.

Po stránce formální navrhujeme. aby tento návrh přikázán byl k projednání výboru brannému a rozpočtovému s lhůtou k projednání 24 hodin.

V Praze, dne 28. března 1930.