§ 41.
Záruka státu podle § 34 nepomíjí, přejde-li nemovitost, na níž jest zaručená zápůjčka vlažena, do vlastnictví jiné osoby.
§ 42.
Zaplatí-li stát zaručenou zápůjčku pode § 34, jest uspokojený věřitel povinen vydati ministerstvu sociální péče všechny právní pomůcky a zajišťovací prostředky, které má, a kvitanci o naplacení zaručené zápůjčky, opatřenou svým ověřeným podpisem, podle níž se vloží převod zástavního práva s věřitele na stát.
§ 43.
(1) Na nemovitostech, na které stát poskytl podporu ve způsobě státní záruky, může býti zapsán ve prospěch státu zákaz zcizení a zavazení a právo předkupní, které působí proti každému nabyvateli, dokud není zaručená zápůjčka umořena.
(2) Stát nevykoná svého předkupního práva a svolí ke zcizení nemovitosti, půjde-li a zcizení nemovitosti manželovi neb osobě, která jest se zcizovatelem příbuzná nebo sešvagřená v linii přímé nebo pobočné do druhého stupně.
§ 44.
(1) Vlastník nemovitosti, na kterou stát poskytl podporu ve způsobě státní záruky, jest povinen, nehledíc k jiné újmě podle ustanovení této hlavy, zaplatiti ve prospěch státu pokutu do výše 10% zaručené zápůjčky, nesplní-li některou z povinností uložených mu podle ustanovení tohoto zákona nebo vládního nařízení k němu vydaného podle § 78.
(2) O povinnosti k zaplacení pokuty podle předchozího odstavce rozhoduje ministerstvo sociální péče.
(3) Zaplacení léto pokuty může současně s udělením podpory nebo později býti ve prospěch státu zajištěno zástavním právem na nemovitosti, na kterou byla podpora udělena.
§ 45.
Zákaz zcizení a zavazení a právo předkupní podle § 43 a zástavní právo za pokutu podle § 44 buďtež zapsány ve prospěch státu na návrh ministerstva sociální péče.
§ 46.
Rozhodnutí ministerstva sociální péče podle § 40 a 44 jsou vykonatelna soudní exekucí.
II. O státním příspěvku.
§ 47.
(1) Podporu ve způsobě státní záruky a státního příspěvku lze uděliti obci na stavby domů s nejmenšími byty, svobodáren a nocleháren, jsou-li byty určeny jen pro osoby nemajetné. Nemůže-li nebo nechce-li obec sama stavěti domy s nejmenšími byty, lze podporu uděliti po slyšení obce i jiným osobám, především obecně prospěšným stavebním sdružením. V téže obci budiž dána přednost stavbám, které nejlépe vyhovují účelu podpory.
(2) Podporu podle odst. 1. lze uděliti také na stavbu bytů určených pro zemědělské a lesní dělníky a na stavbu malých provozoven a jeslí.
§ 48.
Podpora ve způsobě státního příspěvku záleží v tom, že se stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, zaváže stavebníku přispívati k anuitě zápůjčky nebo zápůjček na stavbu poskytnutých ročně částkou nejvýše 21/2% ze zápůjčky nebo její části.
§ 49.
(1) Státní příspěvek bude poskytován po dobu 10 let. Tato doba může býti prodloužena, bude-li prokázáno, že dosažitelný výnos nájemného nestačí k úhradě výloh spojených se zúrokováním a umořením zápůjček, smluvených dlužním úpisem.
(2) Státní příspěvek může býti snížen nebo zastaven, nesplní-li vlastník domu některou z povinností uložených mu podle ustanovení tohoto zákona nebo vládního nařízení k němu vydaného podle § 78.
§ 50.
Státní příspěvek smí býti postoupen nebo zavazen pouze se svolením ministerstva sociální péče, ale jen věřiteli zápůjčky, na jejíž zúročení a úmor byl poskytnut.
§ 51.
K úhradě výloh spojených s podporou ve způsobě státního příspěvku bude do státních rozpočtů na budoucí léta zařaďovati částku nepřevyšující 20,000.000 Kč ročně.
HLAVA ŠESTÁ.
O daňových a poplatkových úlevách.
§ 52.
Dočasné osvobození od domovní daně a přirážek přísluší:
1. stavbám uvedeným v § 134 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. na dobu 15 let,
2. stavbám domů s malými byty a malými provozovnami uvedeným v § 136 cit. zákona na dobu 25 let,
budou-li dokončeny do konce roku 1932.
§ 53.
Úpravám celých budov dosud neobytných nebo neobytných částí budov k účelům obývacím, provedeným v letech 1931 nebo 1932, přísluší dočasné osvobození od domovní daně a přirážek na dobu 15 let.
§ 54.
(1) Stavby osvobozené od daně domovní podle § 52 jsou osvobozeny od dávky z nájemného nebo z používaných místností
na dobu 10 let, jde-li o stavby uvedené v § 134 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., a
na dobu 20 let, jde-li o stavby uvedené v § 136 cit. zákona.
(2) úpravám uvedeným v § 53 přísluší osvobození od dávky z nájemného nebo z používaných místností na dobu 10 let.
§ 55.
Převody pozemků, uskutečněné v letech 1930 nebo 1931, kterých bylo nebo bude užito v plné výměře podle rozhodnutí stavebního úřadu přípustné ke stavbám domů s malými byty a malými provozovnami a ke stavbám budov určených pro veřejnou potřebu, dokončeným do konce roku 1932, jsou osvobozeny od dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti.
§ 56.
(1) Převádí-li úplatně obec nebo jiná veřejnoprávní korporace dokončenou stavbu, na, kterou byla udělena podpora podle ustanovení hlavy páté tohoto zákona, nebo převádí-li takovou stavbu, na svého člena stavební sdružení, které bylo ministerstvem sociální péče uznáno za obecně prospěšné, jest tento převod osvobozen od poplatku převodního.
(2) Stejné osvobození přísluší jinému stavebníku pro první úplatný převod v době 3 let od dokončení stavby, na kterou byla udělena podpora podle ustanovení hlavy páté tohoto zákona.
(3) Ustanovení odst. 1. jest užíti také na převody staveb, na které byla, nebo bude do 31. prosince 1931 udělena záruka státního bytového fondu podle zákona č. 98/1919 Sb. z. a n.
§ 57.
Ustanovení § 56, odst. 1, a 2., jest použiti obdobně i na novostavby a úplné přestavby domů, začaté po 30. dubnu 1927 a dokončené do konce roku 1932 bez podpory podle ustanovení hlavy páté, jde-li o stavby domů s malými byty a malými provozovnami po rozumu § 136 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.
§ 58.
(1) Převádějí-li se stavby, na něž se osvobození podle §§ 56 a 57 vztahuje, společně se stavbami, na něž se toto osvobození nevztahuje, platí toto:
1. jsou-li všechny stavby podrobeny jen domovní dani činžovní, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, tím způsobem, že se hodnota všech převedených staveb rozdělí podle poměru celoroční, třebas nesplatné daně činžovní, připadající jednak na stavby, na něž se osvobození vztahuje, jednak na stavby ostatní;
2. jsou-li všechny stavby podrobeny jen domovní dani třídní nebo domovní dani činžovní a třídní, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, způsobem uvedeným pod čís. 1., při tom se však za základ položí sazby domovní daně třídní, které připadají na tyto stavby podle katastru;
3. nelze-li ustanovení čís. 1, a 2. použíti, vyšetří se hodnota staveb, na něž se osvobození vztahuje, soudním odhadem (v zemi Slovenské a zemi Podkarpatoruské úředním odhadem), jejž jest povinen dáti na své útraty provésti poplatník, leč by se dříve s finanční správou o hodnotě dohodl;
4. ustanovení čís. 1. až 3. platí bez zřetele k tomu, zdali a jak byla hodnota staveb společně převedených mezi smluvními stranami rozdělena.
(2) Ustanovení odstavce 1., č. 3. a 4., platí obdobně i tenkráte, převádějí-li se stavby, na něž se osvobození vztahuje, společně s jinými nemovitostmi, které nejsou stavbami.
§ 59.
(1) Převezme-li stát záruku podle tohoto zákona za zápůjčku na stavby nájemních domů, svobodáren, nocleháren a ozdravoven obcí nebo jiných veřejnoprávních korporací neb obecně prospěšných stavebních sdružení, jsou od poplatku osvobozeny:
1. dluhopisy a knihovní zápisy, týkající se zápůjček státem zaručených;
2. úvěrní listiny, dluhopisy a knihovní zápisy, týkající se úvěru a zápůjček na provedení stavby, které knihovním pořadím předcházejí zápůjčky státem zaručené;
3. kvitance o úplném nebo částečném zaplacení zápůjček od poplatků osvobozených.
(2) Ustanovení odst. 1. jest užíti také na převzetí záruky státním bytovým fondem podle zákona č. 98/1919 Sb. z. a n.
(3) žádosti o státní záruku a jejich přílohy jsou prosty kolků.
HLAVA SEDMÁ.
Změna, dočasná a dílčí bezúčinnost stavebních řádů a statutů.
§ 60.
(1) Po dobu účinnosti ustanoveni tohoto zákona pozbývají s obmezeními podle § 71 účinnosti předpisy všech stavebních řádů a statutů, pokud jsou nahrazeny ustanoveními této hlavy. Povinnost stavebních úřadů hájiti v mezích předpisů stavebních řádů a statutů zájmy veřejné se nemění.
(2) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odst. 2., a § 102, odst. 7., stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 z. z.
(3) Stavební-m úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i v území, pro které platí stavební řád pro Slezsko č. 26/1883 z. z., obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad důlními měrami musí býti zváni kromě ostatních interesentů také majitel důlního pole, zástupce revírního horního úřadu, a nemá-li obec svého technického úředníka, kvalifikovaného jako stavebního inženýra nebo stavitele, i technik příslušného okresního úřadu.
§ 61.
(1) Na pozemcích, jež nebyly pojaty do polohových plánů, a v obcích, které neopatřily si polohových plánů, lne stavěti, byly-li pozemky buď pravoplatně parcelovány, anebo byla-li pro ně, pokud jsou i jinak k zastavění způsobilé, určena pravoplatně čára stavební a úroveň, a dá-li se pro stavby takto vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas jen prozatímní komunikace, jejíž udržovací náklady nebudou požadovány od obce, nýbrž budou jinak zabezpečeny.
(2) Ti, kdo hodlají žádati za vyvlastnění pozemku podle hlavy prvé tohoto zákona, mají právo žádati, aby jim bylo s podmínkou, že vyvlastnění bude pravoplatně povoleno, dáno povolení k parcelaci, anebo byla sdělena stavební čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před úřady povolanými k rozhodování podle stavebních řádů nebo statutů postaveni strany.
§ 62.
(1) Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady rozhodnuty nejdéle do 14 dnů.
(2) Nevydá-li stavební úřad rozhodnutí v předepsané lhůtě, provede řízení a rozhodne s konečnou platností k žádosti strany na náklad obce zemský úřad, který musí zachovati stejnou lhůtu.
(3) Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty.
(4) Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí prvé instance u ní k zemskému úřadu, který jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí prvou.
(5) Obec jest povinna stížnost u ní podanou předložiti do 14 dnů zemskému úřadu.
§ 63.
Do tří dnů po doručení stavebního povolení jest stavební úřad prvé stolice povinen vytýčiti stavební čáru a stanoviti úroveň nebo vydati žadateli k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba čar uličních nebo silnice. Jinak tak učiniti může na nebezpečí a náklad obce stavebník, přibera oprávněného technického znalce.
§ 64.
(1) Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady osoba stavbu provádějící, zodpovědná podle platných stavebních řádů a statutů.
(2) Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty podle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.
§ 65.
(1) Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe s vlastními zdmi štítovými. Při současné stavbě sousedních domů může stavební úřad dovoliti štítové zdi 15 cm silné.
(2) Volba stavebních hmot jest ponechána volnému uvážení stavebníka, nesmí však býti na újmu trvanlivosti a vzhledu budovy i jejího okolí. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.
§ 66.
(1) Domy obytné mohou býti povoleny o pěti patrech, ač není-li to závadné z ohledů veřejných, anebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují; světlou výšku lze snížiti v nich pro místnosti obytné a pracovní až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.
(2) Při nástavbách smějí býti schody v nejvyšších dvou patrech 1 m 10 cm široké.
(3) Pokud platné stavební řády a statuty obmezují výšku obytných domů jiným způsobem než přípustným počtem pater, zůstávají taková ustanovení nezkráceně v platnosti.
§ 67.
V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m2 a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně bráněno šíření požáru.
§ 68.
(1) Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně přístupny a přímo větrány.
(2) Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava žumpová.
§ 69.
V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů dosavadních stavebních řádů a statutů.
§ 70.
Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka odročiti na dobu pozdější.
§ 71.
(1) Ustanovení předchozích paragrafu této hlavy vztahují se jen na stavby obytných domů, které se provádějí s podporou podle ustanovení hlavy páté a na stavby, pro které se stavebník dožaduje úlev podle této hlavy.
(2) Kdo nechce užíti úlev této hlavy, jest povinen provésti stavbu podle předpisů stavebních řádů nebo statutů.
(3) Na stavby obytných domů, prováděné s podporou podle ustanovení hlavy páté, jest vždy užíti ustanovení §§ 62 a 63; ke stavební komisi o nich musí obec, nemá-li sama technického úředníka, kvalifikovaného jako stavebního inženýra nebo stavitele, zváti jako stavebního znalce stavebního inženýra nebo stavitele nebo mistr a zednického, byl-li by sám oprávněn stavbu prováděti. Ustanovení § 60, odst. 3., jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1., stav, řádu pro Slezsko č. 26/1883 z. z.).
(4) Pro jiné stavby zůstávají v platnosti předpisy stavebních řádů a statutů.
§ 72.
(1) Stavby podle ustanovení hlavy páté podporované podřizují se evidenci, ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a ministerstva sociální péče.
(2) O stavbách, stížnostech a stavebních záležitostech podle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných rozhodují zemské úřady jako konečná a výlučná instance odvolací. Těmto úřadům náleží ovšem povinnost uložená stavebním úřadům, aby v mezích stavebních řádů a statutů hájily zájmy veřejné.
§ 73.
Zemským úřadům náleží, aby vhodnou organisací práce výroby stavebních hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a jiných ve veřejném zájmu nutných budov.
§ 74.
(1) Zemské úřady mohou od majitelů, uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli požadovati, když je zřejmo, jsou udržovány z ohledů spekulačních, a mohou před svým rozhodnutím učiniti opatření, aby předměty byly zabezpečeny.
(2) Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné potřeby, mají též právo kdykoli prohlížeti všechny podniky, které vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty anebo jiné k provedení; stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 S.b. z. a n.
HLAVA OSMÁ.
Ustanovení všeobecná.
§ 75.
(1) Úmluvy, které směřují ke společnému stanovení nepřiměřených cen za stavební hmoty a dovoz jejich, jsou zakázány.
(2) Ustanovení obsažená ve smlouvách o dodání stavebních hmot, jimiž se určují ceny, zakládající se na úmluvách uvedených v odst. 1., jsou neplatná.
§ 76.
Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.
Ustanovení závěrečná.
§ 77.
Na úhradu osobního a věcného nákladu spojeného s prováděním tohoto zákona bude pamatováno potřebnou částkou v rozpočtu na rok 1931.
§ 78.
Vládním nařízením budou vydána bližší pravidla o provedení hlavy páté tohoto zákona.
§ 79.
Ustanovení hlavy první, třetí, čtvrté, páté, šesté a osmé tohoto zákona nabývají účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení hlavy druhé a sedmé dnem 1. ledna 1931.
§ 80.
Ustanovení hlavy druhé a sedmé tohoto zákona pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 1932.
§ 81.
Provedením tohoto zákona pověřují se ministři sociální péče, financí a veřejných proti v dohodě se zúčastněnými ministry.
Resoluce.
Při poskytování stavebního příspěvku budiž především vzat ohled na rodiny s větším počtem dětí a na válečné poškozence.
II.
Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 26. března 1930 vládní návrh zákona a stavebním ruchu a posoudil jej zejména po stránce nákladu a úhrady opatřovaných státem.
Stát plně své úkoly sociální, je zavázán k těmto nákladům, jejž mají nahraditi podnikání soukromé, které vedeno jsouc ziskem soukromým není schopno obstarati potřeby všeobecné. V konkretním případě jde o řešení stavebního podnikání ku zmírnění bytové nouze, což není jen otázkou soukromého podnikání, ale vážnou otázkou sociální. Běží zde o národní zdraví, jak fysické, tak duševní a mravní, základní to podmínky každého úspěchu. Jestliže návrh zákona nese všechny známky provisoria a jeho potíží - rozpočtový výbor je přesvědčen, že v krátké době musí dojíti ku řešení definitivnímu, při němž bude nutno přihlížeti ku všem složkám rozhodujícím ve stavebním podnikání, jako: laciném úvěru, opatření laciných stavebních pozemků, bránění lichvě se stavebními pozemky stanovení přiměřených cen stavebních potřeb, urychlení nového vyhovujícího stavebního řádu dobudováni řádných bytových inspektorátů a především opatření řádné celostátní statistiky bytové, která by nám celý problém ostře osvětlila.
Rozpočtový výbor souhlasí s návrhem zákona tak jak byl projednán ve výboru sociálně politickém i s provedenými změnami v §§ 33 odst.1., 47 odst. 2., 59 odst. 1., jakož i s přiloženou resolucí a doporučuje slavné sněmovně takto upravenou vládní osnovu zákona o stavebním ruchu k ústavnímu schválení a to tím spíše, že o úhradu navě vznikajících nákladů je postaráno jednak uvnitř rozpočtu na rok 1930, pokud budou v tomto roce nutny, a potřebné další částky budou každoročně do rozpočtu vkládány.
V Praze dne 26. března 1930.
|
Antonín Remeš v. r., |
R. Chalupa v. r., |
|
místopředseda. |
zpravodaj. |