Sociálně-politický výbor projednav vládní návrh zákona o ochraně nájemníků doplnil jej ve smyslu návrhu podaného poslanci Dubickým, Kleinem, Pechmanovou, Bezděkem, Ing. Dr. Touškem, Vávrou, Taubem a Hellerem jak je uvedeno v § 2, odst. 2. až 4. připojené osnovy.

Na rozšíření výpovědního práva ve prospěch dětí pronajimatelových, které hodlají teprve sňatkem založiti vlastní domácnost, podle vládního návrhu vztahuje se ovšem také ustanovení posledního odstavce § 1 platného zákona, podle něhož uprázdněného bytu jest do 4 neděl po uprázdnění použíti k účelu, pro který výpověď byla povolena. Do této lhůty bude tedy uprázdněného bytu použíti pro nově založenou domácnost dětí pronajimatelových.

Sociálně-politický výbor doporučuje, aby osnova zákona ve znění přijatém výborem jakož i připojená resoluce, byla poslaneckou sněmovnou schválena.

Tím vyřizují se současně petice čs. 26, 68, 70, 83, 94, 99, 109, 110, 129, 156, 168 a 169.

V Praze dne 20. března. 1930.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Účinnost zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., která byla prodloužena opatřením Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé ze dne 11. října 1929, č. 156 Sb. z. a n., do 31. března 1930, prodlužuje se se změnami uvedenými v § 2 do 30. listopadu 1930.

§ 2.

Ustanovení § 1, odst. 2., č. 13., bude zníti takto:

"potřebuje-li pronajímatel bytu v domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně tři roky před podáním návrhu na výpověď, pro své ženaté nebo vdané děti nebo pro děti, které sňatkem hodlají založiti vlastní domácnost, a opatří-li nájemníkovi náhradní byt, který soud uzná za dostatečný. Byla-li podle tohoto ustanovení dána výpověď z jiného bytu v témže domě, nelze tohoto ustanovení užíti před uplynutím jednoho roku."

(2) Ustanovení § 1 doplňuje se odstavcem 4. tohoto znění:

"Pojem náhradního bytu dostatečného podle odst. 2., č. 9., 12. a 13., a náhradního bytu přiměřeného podle odst. 2., č. 16., bude stanoven vládním nařízením."

(3) Do § 9, odst. 4., vsunuje se jako věta druhá toto ustanovení:

"Od 1. července 1930 může býti v případě uvedeném pod lit. a) zvýšeno nájemné na částku nepřevyšující základní nájemné,

nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 350%,

má-li tři nezaopatřené děti, o 325%,

má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 300%,

a v případě uvedeném pod lit, b) na částku nepřevyšující základní nájemné o 350%".

(4) Ustanovení § 31, odst. 1., doplňuje se novým ustanovením tohoto znění:

"7. s účinností ode dne 1. července 1930 na byty nájemníků, kterým byla podle pravoplatných předpisů za poslední tři léta počínajíc rokem 1925 nebo pozdějším předepsána daň důchodová (z příjmu, dôchodková) z ročního důchodu (příjmu) průměrně aspoň 10.000 Kč; ustanovení toto netýká se bytů, kterých se do 31. března 1930 užívalo a dosud užívá zcela nebo z části k výkonu jakéhokoliv povolání, živnostenských provozoven a jiných místností, které nejsou byty."

§ 3.

Ustanovení § 10, odst. 2., zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. platí také pro vyměřování dávek Vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) za rok 1930.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1930.

§ 5.

Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče v dohodě s ministry spravedlnosti, financí a vnitra.

Sociálně-politický výbor očekává, že vláda učiní všechna opatření, aby celý bytový problém byl upraven definitivně. Za tou příčinou nechť je ca nejdříve ustavena odborná komise, která připraví návrh nového bytového zákona s ohledem na spravedlivé požadavky interesovaných skupin.

Rozpočtový výbor pojednal ve schůzi své dne 21. března 1930 o vládním návrhu zákona tisk 289, kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, přijal tuto osnovu ve znění usneseném výborem sociálně-politickým a doporučuje ji sněmovně ku schválení, jakož i resoluci, schválenou výborem sociálně-politickým.

V Praze, dne 21. března 1930.