Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období. |
2. zasedání. |
299.
Návrh
poslanců Františka Seidla, Františka Staňka a soudruhů
na zařazení lázeňského města Karlových Varů s přilehlými obcemi do skupiny míst A činovného,
Národní shromáždění republiky Československé usnáší se takto:
ťVláda se vyzývá, aby v nejkratší době vydala vládní nařízení, kterým se lázeňské město Karlovy Vary zařazuje, ve smyslu odstavce 7, §u 12 platového zákona, do skupiny A činovného.Ť
Důvody:
Platový zákon stanoví ve svém paragrafu 12, případně 28, výši činovného a jednotlivá místa rozděluje dle trvalého úředního působiště zaměstnanců na čtyři skupiny míst, při čemž je rozhodným kriteriem počet obyvatel toho kterého města. Zásada tato však plně neobstála, nebyla však ani generelně možna proto, že samotné množství lidí v určitém místě neurčuje ceny životních potřeb, ani výši činží, které u veřejného zaměstnanectva mají činovným, jako řádným požitkem býti kryty, po případě vyrovnány. Je zde ještě řada jiných okolností, které působí na hladinu cenovou a činžovní. Proto zákonodárce, trval na odstavci 5, §u 12, který určuje jednotlivá místa do vyšší skupiny, bez ohledu na okolnost, vykazují-li předepsaný počet obyvatel či nikoliv - a proto vloženy odstavce 7, 8, a 9, do §u 12, které dokazují, že počet obyvatelstva nemůže v každém případě zůstati jediným a rozhodným kriteriem, ale že je nutno přihlížeti i k příčinám jiným, které mají rozhodující vliv na ceny životních potřeb i výši činží. V sousedním Německu rozhodují o výši podobného požitku místní a oblastní drahotní poměry, ku kterým nutno připojiti výši činží v novostavbách, jako nejdůležitější a jedině rozhodující kriteria.
Světové lázně Karlovy Vary, včetně obcí Tuhnice, Rybáře, Drahovice a Bohatice, vykazují celkem přes 50.000 obyvatel, kterýžto počet nutno zvýšiti o obyvatelstvo širokého okolí, které přirozeně gravituje do tohoto střediska a nakupuje zde své životní a existenční potřeby. Značný počet lázeňských hostí z celého světa používá přírodního bohatství Karlových Varů k léčení a dostavují se pacienti světových jmen, velmi zámožní, kterým ceny životních potřeb jsou vedlejší položkou a mohou s ohledem na své majetkové poměry a postavení platiti ceny značně vysoké, ba přepychové, které přirozeně nezůstanou bez vlivu na ceny potřeb obyvatelstva ostatního, tedy i zaměstnanců veřejných, kteří jsou nucení v místě služebně působiti. Těmto se ukládají nadprůměrné služební povinnosti s ohledem na příliv velmi vlivných cizinců, z nichž větším posuzuje náš stát a vnitřní poměry dle toho, co, vidí v Karlových Varech, tamních úřadech a veřejných podnicích. Od veřejných zaměstnanců, služebně ustanovených v Karlových Varech, vyžaduje se, byt i nepřímo, nadprůměrná inteligence, znalost řečí a mnoho jiných zvláštních předpokladů k výkonu služby, které v jiných místech požadovány nejsou. Tyto vyšší požadavky nejsou však požitkově zvláště oceněny a vyšší ceny životních potřeb nejsou úměrně vyšším příjmem vyváženy.
Není třeba zvláště podrobně dokazovati, že ceny životních potřeb v Karlových Varech jsou mnohem vyšší než v Praze, Brně a Bratislavě. Činže jsou rovněž daleko vyšší než v uvedených hlavních městech. Za světničku pro svobodné na periferií policejního obvodu Karlových Varů požaduje se bez posluhy, otopu a osvětlení 300 až 350 Kč měsíčně. Za byty pro ženaté o pokojíku a kuchyni požaduje se ročně od 5.500,- Kč, za byty dvoupokojové od 10.000.- Kč roční činže i více. V období letním, v lázeňské sezoně, je ještě mnohem dráže, ač po sezoně ceny zmírňují velmi slabě. Možno říci, že roční drahota stoupá a stálý rozvoj a rozmach lázeňského života slibuje udržeti vzestupnou linii cenovou a činžovní.
Očekávaná změna zákona o ochraně nájemníků přivodí nesporně novou vlnu zvýšení činží, která zvláště v Karlových Varech a nejbližším okolí zvedne rapidně ceny bytů.
Naturální požitky nemocenského, invalidního a starobního pojištění pro rok 1928 byly zemským úřadem v Praze po podrobném šetření a dohodě s místními korporacemi stanoveny a v ťÚředním listěŤ uveřejněny pro Karlovy Vary stejně, jako pro města hlavní s více než 100.000 obyvateli. Rovněž taxy a sazby lékáren, lékařů a advokátů stanoveny stejně, jako pro města vykazující přes 100.000 hlav. Opatření toto bylo provedeno s ohledem na zcela zvláštní a jedinečné poměry cenové v lázeňském obvodu města Karlových Varů. Soukromé podniky, které mají své filiálky neb agencie v Karlových Varech, vyplácejí rovněž svým zaměstnancům v městě ustanoveným buď vyšší gáže, neb zvláštní lázeňské, případně sezonní příplatky.
Proto ani státní správa nemůže tvořiti zvláštní kastu vyděděnců z lázeňských výhod a nemůže odpírati určitého nadlepšení příjmového, ba je povinna z důvodů věcných a státně representativních před vlivnými cizinci upraviti s ohledem na zcela zvláštní předpoklady a důvody příjmy tamních zaměstnanců lépe, než v místech s drahotními a činžovními poměry normálními. Sluší připomenouti, že státní správa má z lázeňského ruchu Karlových Varů zvláštní příjmy, jichž část může věnovati na zlepšení činovného veřejných zaměstnanců v tomto světovém lázeňském městě.
Aniž by bylo nutno připojovati dalších zvláštních důvodů, požadujeme, aby vláda nařídila nové přezkoušení cen životních potřeb i hladiny činžovní a dle nesporně zjištěných výsledků zařadila lázeňské město Karlovy Vary, včetně obcí do tamního policejního obvodu spadajících, do skupiny A činovného.
V Praze, dne 18. března 1930.
Seidl, Staněk, Prokeš, Vácha, Remeš, Kučera, Nový, Svoboda F., Benda, Chalupník, V. Beneš, Brožík, Chobot, Klein, Tomášek, Tayerle, Pik, Brodecký, inž. Nečas, Chalupa, Biňovec, Koudelka, Jaša.