Národní shromáždění republiky Československé usnáší se takto:

ťVláda se vyzývá, aby v nejkratší době vydala vládní nařízení, kterým se Moravská Ostrava zařazuje ve smyslu odstavce 7, § 12, platového zákona do skupiny míst A činovného.Ť

Město Moravská Ostrava má dle posledního úředního sčítání lidu z roku 1921 celkem 113.709 obyvatel. Na území Moravsko-ostravském nalézá se největší počet průmyslových závodů, největších železáren, oceláren, koksoven a jiných velkoprůmyslových a důlních podniků kamenouhelných. Moravská Ostrava je střediskem celého průmyslového kraje a svým významem obchodním, průmyslem továrenským a důlním řadí se mezi naše nejpřednější a největší města v republice. Obchodní ruch je velmi čilý a na stálém vzestupu.

V Moravské Ostravě je 32 peněžních ústavů se stamilionovými ročními obraty peněžními, 85 advokátů, 70 lékařů, značný počet státních úřadů, zejména okresní úřad, policejní ředitelství, revírní a báňský úřad, berní správa, berní úřad, krajský a okresní soud, živnostenský soud, evidence katastru daně pozemkové, celní úřad, státní úřad cejchovní, dále dopravní úřad železniční, odbor pro udržování tratí, železniční dílny, 11 poštovních úřadů, hlavní sklad tabáku, obecní úřad s 18 odděleními a jiné. Z velkoprůmyslu poukazujeme zejména na Vítkovické železárny, které zaměstnávají přes 4.000 úředníků a přes 15.000 dělníků, dále Vítkovické a kamenouhelné doly, báňskou a Nutní společnost, severní dráhu Ferdinandovu a jiné menší závody.

Do Moravské Ostravy má přirozený spád velmi široké a hustě obydlené průmyslové okolí, jehož obyvatelstvo nakupuje zde své životní a existenční potřeby a obstarává veškeré jiné záležitosti finanční, obchodní, živnostenské, zdravotní, sociální atd., takže denní příliv okolního obyvatelstva je velmi značný, snad největší ze všech našich měst mimo Prahu. V důsledku uvedeného jsou ceny životních potřeb v Moravské Ostravě stále vyšší, než v kterémkoliv jiném průmyslovém, neb hlavním městě naších zemí. Nejen stálá vyšší drahota, ale i značně vysoké činže v nájemních domech doléhají velmi těžce na státní a jiné veřejné zaměstnance, kteří v tomto průmyslovém středisku služebně působí, aniž by na vyšší životní a existenční vydání měli zvláštních vyšších příjmů. Domáhají se proto plným právem, aby město Moravská Ostrava bylo zařazeno do skupiny míst A činovného, aby aspoň tímto nepatrným zvýšením řádných požitků vyrovnali rozdíl drahoty oproti městům jiným a mohli uhrazovati značné činže, které obnáší od 3.000 u bytů jednopokojových, až do 10.000 ročního nájemného z bytů o třech pokojích s příslušenstvím. Zvýšením činovného do skupiny míst A byli by požitkově zrovnoprávněni se státními zaměstnanci v Praze, Brně a Bratislavě. Jsou-li pro některá města dostatečné důvody k použití §u 12, odstavec 7., je tu v prvé řadě Moravská Ostrava, jejíž zaměstnanectvo veřejných služeb zaslouží v prvé řadě, aby pro výměr činovného bylo použito výjimečných opatření §u 12, odstavec 7., a vláda provedla zvýšení činovného pro všechny státní a veřejné zaměstnance v Moravské Ostravě.

Celý průmyslový kraj, zejména pak Moravská Ostrava, přispívá daněmi a jinými veřejnými dávkami a poplatky velmi vydatně do státní pokladny a proto je povinností státní správy, aby působila úpravou činovného k tomu, aby životní úroveň tamních zaměstnanců neklesala. Pouze na dani obratové a přepychové odvede se ročně přes 30,000.000 korun čsl.

Otázka zařazení Moravské Ostravy do skupiny míst A činovného je plně důvodná, naléhavá a proto podepsaní vyzývají vládu, aby co nejdříve k vyřešení této otázky přikročila a příslušné vládní nařízení v tom smyslu vydala.

V Praze, dne 18. března 1930.