Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období. |
2. zasedání. |
283.
Návrh
poslanců H. Bergmanna, O. Svobody, Fr. Zeminové, E. Špatného, J. Netolického, Jos. Vaňka, dr. Patejdla a druhů
na změnu a doplnění zákona ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. za n. o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne............
kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n. o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V odst. (1) zvyšuje se limit přirážek takto:
přirážky zemské 160%,
přirážky okresní 150%,
přirážky obecní 300%.
V odst. (5) zvyšují se sazby ze 300% na 350%, a ze 150% na 200%.
§ 3.
Odstavec (1) se mění takto:
ť(1) Dosavadní předpisy o schvalování rozpočtů a povolování přirážek zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:
Usnesení o vybírání nejvýše 200%ní přirážky obecní, 100%ní přirážky okresní a zemské, nepotřebuje vyššího schválení.Ť
Další znění odstavce (1) a znění odstavců (2) až (5) zůstávají nezměněna.
Odstavce 6, 7 a 8 se zrušuj.
§ 8.
Paragraf 8. zákona se zrušuje.
§ 9.
Paragraf 9. zní takto:
ťObcím se přikazuje celá splatná daň domovní v té které obci na berní rok předepsaná, všeobecná daň výdělková a zvláštní daň výdělková bez srážky rentabilitní a likvidační, daň rentová, daň z vyššího služného a daň pozemková.Ť
§ 10.
Odstavec (1) zní takto:
ť(1) Zemské výbory budou spravovati zvláštní fond, jemuž připadnou:
1. 1.5% zvláštní příspěvek podle § 105, odst. 2. zákona o přímých daních, předepsaný na léta 1928 a další v obvodu té které země, po srážce částky, přidělené fondu, označenému v §u 108 zákona o přímých daních;
2. část obecních přirážek k všeobecné a zvláštní dani výdělkové (§§ 58. odst. 6 a 85, odst. 6 zákona o přímých daních);
3. tyto roční příděly z daně z obratu a přepychové:
fondu při zemském výboru v Čechách |
103,374.800 Kč |
na Moravě se Slezskem |
40,650.500 Kč |
na Slovensku |
14,564.000 Kč |
v Podkarpatské Rusi |
1,410.700 Kč. |
Do těchto fondů přispěje stát další částkou 220,000.000 Kč. která se mezi jednotlivé země rozdělí v tom poměru, v jakém jest v jednotlivých zemích předepsána daň výdělková (všeobecná i zvláštní).Ť
Odstavec (2) a (3) zůstane beze změny.
Odstavec (4) se zrušuje.
Odstavec (5) bude zníti takto:
ťPři po kytování příspěvků podle odst. (2) budou postupovati zemské výbory podle těchto zásad:
V rozpočtech obcí a okresů budou v prvé řadě zjištěna vydání k nimž obce a okresy jsou povinny na základě své zákonné pravomoci. V druhé řadě budou zjištěna ona plnění, k nimž okresy a obce jsou oprávněny v mezích své působnosti. Vydání prvé skupiny buďte hrazena z přídělů, vydání druhé skupiny musí býti uhrazena z vlastních příjmů obcí a okresů a z výnosu maximální přirážky.Ť
Odstavec (6) zůstane beze změny.
§ 20.
Paragraf 20 zní takto:
ťZápůjčky smějí obce a okresy uzavírati toliko se schválením nadřízených úřadů.Ť
§ 21.
Paragraf 21 se zrušuje.
§ 24.
Odstavec (1) věta prvá zní takto:
ť(1) Při každém obecním zastupitelstvu v obcích, majících podle posledního úředního sčítání lidu nejméně 5.000 obyvatel, budiž ustanoven úředník pro obor služby konceptní.Ť
§ 31.
Úhrada 220,000.000 Kč bude opatřena zavedením zvláštním zákonem daně, kterou budou platiti pivovary, vykazující mimořádné zisky.
Odůvodnění:
Po dvouletých zkušenostech se zákonem o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy nebude snad nikoho, kdo by chtěl dokazovati, že tento zákon se plně osvědčil a že nepotřebuje zákonné úpravy. Již ani autor zákona, pan ministr financí dr. Engliš, neuzavírá se nezbytné jeho novelisaci, hodlaje vyhověti alespoň nejnaléhavějším požadavkům obcí a okresů.
Dosavadní limit přirážek okresních a obecních je naprosto nedostatečný a znemožňuje nejen jakoukoliv tvůrčí práci těchto samosprávných svazků, nýbrž i tu činnost, kterou jim ukládá zákon v oboru samostatné i přenesené působnosti. Jeví se tedy nutnost, limit přirážek, stanovených zákonem ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n. přiměřeně zvýšiti. Navrhujeme - ponechávajíce u přirážek zemských limit 160% - zvýšení přirážek okresních na 150% a přirážek obecních na 300%, připouštějíce možnost, aby přirážky obcí a okresů podle § 1. odst. 5. byly zvýšeny až na 350% u obcí a na 200% u okresů, nestačí-li úhrada rozpočtená u obecních, pokud se týče okresních přirážek ani k úplné úhradě úroků a splátek ze zápůjček, platně uzavřených obcí nebo okresem před 1. lednem 1 928.
Dosavadní předpisy o schvalování rozpočtů a povolování přirážek ponechává náš návrh celkem v platnosti, až na ustanovení § 3, odst. 1. věta prvá, kde navrhujeme, aby usnesení o vybírání přirážek podléhalo vyššímu schválení teprve tehdy-, kdy přirážky obecní překročí 200% a přirážky okresní a zemské 100%. Za to rušíme ustanovení § 3 odst. 6. až 8, vycházejíce z toho názoru, že v demokratické republice není možno, aby vůle úřad nahrazovala vůli celého zastupitelského sboru, voleného voličstvem a že obce, jež s povoleným limitem přirážek nevystačí, stejně budou nuceny sáhnouti k obecním dávkám a poplatkům.
Také ustanovení § 8 považujeme za příliš tvrdé vůči starostům (úřadujícím náměstkům) obcí a proto navrhujeme, aby § 8 byl škrtnut, soudíce že dosavadní disciplinární moc dohlédacích úřadů vůči starostovi obce jest zcela dostatečná.
Aby obce mohly řádně plniti úkoly, uložené jim jednak obecním zřízením a jednak celou řadou zákonů zvláště z doby popřevratové, navrhujeme, aby dosavadní příděly celé splatné daně domovní podle § 9, odst. 1. zákona čís. 77/1927 byly doplněny přídělem všeobecné i zvláštní daně výdělkové, bez přirážky rentabilitní a likvidační, dále přídělem daně rentové, daně z vyššího služného a daně pozemkové. Zvláštní fondy zřizované při zemských výborech podle § 10 zákona čís. 77/1927, ponecháváme v platnosti. Považujeme za spravedlivé, aby stát pomáhal obcím chudým, anebo s nízkou daňovou základnou prováděti úkoly, jež spadají do pravomoci obcí anebo jsou jim ukládány zákonem. Dosavadní fondy nebyly však dostatečně dotovány a proto a ni příděly - i když rozpočty obcí a okresů byly seškrtávány do nemožností - zdaleka nemohly stačiti k úhradě rozpočtových schodků obcí i okresů. Následkem toho je hospodářství těchto samosprávných svazků úplně rozvráceno, obce a okresy jsou se svým hospodářstvím stále o rok pozadu, protože rozpočty obecní i okresní nejsou správami vyrovnávacích fondů a úřady, povolujícími přirážky, vyřizovány včas. Abychom odpomohli nedostatku prostředků, jímž vyrovnávací fondy chronicky trpí, navrhujeme, aby do těchto fondů přispíval stát další částkou 220 milionů Kč, která bude opatřena tím způsobem, že zvláštním zákonem bude zavedena daň, uvalená na pivovary vykazující mimořádné zisky.
Podle dosavadního zákona zemské výbory poskytovaly z fondů podle § 10. příspěvky oněm obcím a okresům svého obvodu, jichž upravená rozpočtová potřeba nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek podle § 1 zákona bylo plně využito a v obcích byly též zavedeny vhodné dávky a poplatky.
Rozdělujeme úkoly samosprávných svazků ve dvě skupiny:
I. Na úkoly, které jsou sice v zájmu obcí a okresů, ale také v zájmu veřejném a jsou jim ukládány zákonem. Měly by tedy býti plněny státem, anebo stát by měl na ně dávati příspěvky.
II. Na úkoly samostatné působnosti obcí a okresů. Tyto úkoly mají býti plněny z vlastních příjmových zdrojů obecních i okresních.
Navrhujeme, aby zemské výbory poskytujíce příspěvky podle § 10. odst 2. zákona čís. 77/1927 - postupovaly podle těch to zásad:
V rozpočtech obcí a okresů budou v prvé řadě zjištěna vydání, k nimž obce a okresy jsou povinny na základě své zákonné pravomoci. V druhé řadě budou zjištěna ona plnění, k nimž okresy a obce jsou oprávněny v mezích své působnosti Vydání prvé skupiny buďte hrazena z přídělů, vydání druhé skupiny musí býti hrazena z vlastních příjmů obcí a okresů a z výnosu maximální přirážky.
Také ustanovení §.20 zákona čís. 77/1927 nevyhovuje potřebám obcí ani okresů, znemožňujíc těmto samosprávným svazkům jakékoliv zápůjčky investiční, jestliže jejich roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje kromě výtěžku kmenového jmění k tomuto účelu použitých více než 50% přirážkové základny v průměru posledních tří let, jez předcházejí rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší. Podle dalšího ustanovení § 20 obce a okresy mohou za takových podmínek nové zápůjčky uzavírati jen tehdy, jde-li o opatření úhrady na nutná vydání, způsobená vyšší mocí nebo nařízením nadřízených úřadů, podle zákona, nebo o vydání na zařízení, o němž bude náležitě prokázáno, že jeho výnosem bude úrokování a splácení zápůjčky zaručeno. Obec, podle striktního ustanovení § 20 zákona 77/1927, může tedy zříditi na př. elektrárnu, jatky, plynárnu a j. podnik, ale nemůže vybudovati školu, chudobinec atd., protože nejde o zařízení, jehož výnosem bude úrokování a splácení zápůjčky zaručeno. Navrhujeme tedy, aby zápůjčky obcí a okresů byly vázány jen na schválení nadřízených úřadů.
Povinnost obcí přispívati 20% na ošetřovací útraty, vzešlé za chudé příslušníky domovské pobytem ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné, pokud jich nelze vymoci na ošetřovaném, anebo na jiných fysických nebo právnických osobách, jež jsou podle zákona nebo z jiného právního titulu povinny je nésti, těžce doléhá zvláště na malé obce venkovské, které, aby nemusily těchto příspěvků platiti, v mnohém případě raději svého domovského příslušníka do ústavního léčení ani nepošlou. Že se tím zdravotní stav našeho lidu nepovznáší, je samozřejmé.
V § 24 svého návrhu vracíme se ke stavu, jaký ve věci konceptních úředníků obecních platil před zákonem č. 77 z r. 1927. Považujeme za nemožné, aby v obci do 10.000 obyvatel mohl býti úředníkem pro obor služby konceptní (tedy tajemníkem obecním) úředník bez právnické kvalifikace. Jestliže stát pro odborné vzdělání samosprávného úřednictva vůbec nic nedělá, ačkoliv na př. v sousedním Německu jsou dvě odborné školy pro výchovu a vzdělání samosprávných úředníků, musíme v zájmu našich větších obcí trvati na tom, aby větší obce, t. j. obce nad 5.000 obyvatel, směly míti obecním tajemníkem jen sílu kvalifikovanou, která absolvovala právnickou fakultu některé tuzemské university.
Navrhujeme po stránce formální, aby tato předloha byla přidělena výboru iniciativnímu a ústavně-právnímu.
V Praze, dne 5. března 1930.
Bergmann, O. Svoboda, Zeminová, Špatný, Netolický, Vaněk, dr. Patejdl, Fiala, Slavíček, Tučný, B. Procházka, Hatina, Šmejcová, Malý, Richter, inž. Záhorský, dr. Stránský, Pechmanová-Klosová, Lanc, Hrušovský, Mikuláš, Tykal.