Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby co nejdříve předložila návrh zákona, jímž by byl změněn a doplněn zákon ze dne 19. července 1921 číslo 267 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnání. Osnova vládou vypracovaná nechť přihlíží k požadavkům společné ústředny Odborového sdružení československého v těchto zásadách:

1) Státní příspěvek v nezaměstnaností budiž zajištěn nezaměstnanému po 6 měsíců v roce, počínaje ode dne, za který mu byl příspěvek vyplacen jako za prvý den nezaměstnaností. (§ 6 odst. 4).

2) Státní příspěvek budiž přiměřeně zvýšen, aby činil trojnásobek podpory v nezaměstnání, vyplácené odborovou organisací a, v případech, v nichž dosud vyplácen byl jednonásobný. V případech, kde byl vyplácen dosud jedno a půl násobný, budiž zvýšen na čtyřnásobný.

Nejvyšší dosavadní výměra Kč 12 budiž zvýšena na Kč 24, (§ 7).

3) Odstavec 2, § 7, dosavadního zákona bud upraven tak, aby teprve tehdy, když součet podpory se státním příspěvkem přesahuje i poslední plné mzdy, t. j. mzdy při obvyklé, nezkrácené době pracovní bilo dovoleno snížiti ve stejném poměru jak státní příspěvek, tak podporu odborové organisace.

4) Nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnání budiž zajištěn nezaměstnanému ode dne, kdy se oň hlásil, trvá-li nezaměstnanost aspoň 6 dnů pracovních, (§ 8).

5) § 10, zákona o tak zvaných sezonních dělnících budiž škrtnut a státní příspěvek budiž poskytnut vždy, když příslušná odborová organisace vyplácí podporu v nezaměstnání.

6) § 9, budiž upraven tak, aby způsob účtování státního příspěvku odborovou organisací podle § 4, odst. 1, č. 6., jakož i provádění státního dohledu nad výplatou státního příspěvku, zejména byl-li správně vyplácen (§ 4, § 5, § 6), určil podle předchozích ustanovení ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí, po slyšení ústředen odborových organisací.

7) Hlášení nezaměstnaných upraveno bud tak, aby nezaměstnaný se mohl hlásiti bud u veřejné nebo u odborové zprostředkovatelny práce. V místech pak, kde nejsou veřejné ani odborové zprostředkovatelny práce zřízeny, a nezaměstnaný bydlí vzdálen sídla zprostředkovatelny, buď mu umožněno hlásiti se u obecního úřadu svého bydliště, vyjma prvého a posledního hlášení u veřejné nebo odborové zprostředkovatelny.

S povinností nezaměstnaných hlásní se o práci, budiž spojena také povinnost zaměstnavatelů hlásiti uprázdněná místa, (§ 4).

8) Státní příspěvek budiž zajištěn i osobám, které bydlí v pohraničním pásmu, ale jsou zaměstnány v závodě za hranicemi opět v pásmu pohraničním (§ 5).

9) K vyplácení státního příspěvku buďtež odborovým organisacím poskytnuty přiměřené zálohy. Státní příspěvek odborovými organisacemi súčtovaný bud ihned vyrovnán.

K úhradě správních výloh spojených s vyplácením a účtováním státního příspěvku, buď odborovým organisacím poskytnuta náhrada 10 Kč za podpůrný případ.

10) Nejen podpůrné fondy, ale vůbec jmění odborových organisací, které vyplácejí státní příspěvek k podpoře v nezaměstnání budiž osvobozeno od placení poplatků zaopatřovacích podle § 4. cís. nař. z. 15. září 1915 č. 280 ř. z. (na Slovensku a Podkarpatské Rusi podle §§ 3 a 4 zákonného článku VIII. z roku 1883) o poplatcích ze smluv pojišťovacích, smluv o doživotním důchodu a smluv zaopatřovacích (§ 11).

11) Pro dobu mimořádné nezaměstnanosti vytvořen buď státní fond nouzový, jemuž budiž zajištěno ze státního rozpočtu v prvém roce 50 mil. Kč, v každém dalším roce 40 mil. Kč. Z tohoto fondu buďtež vypláceny podpory nezaměstnaným, kteří jsou déle než 1/2 roku nezaměstnaní a vyčerpali svůj nárok v odborové organisací na řádnou podporu, nebo kteří pracují pouze omezeně, nejvýše 32 hodin v týdnu. O způsobu, jakým vypláceny budou podpory z tohoto fondu, bud vydáno vládní nařízení po slyšení ústředen odborových organisací.

Z tohoto fondu budiž také poskytována zvláštní podpora odborovým organisacím, jež vyplatily na podporu v nezaměstnání ze svých prostředků více než 15% svých příjmů z členských příspěvků, přijatých v posledním roce.

Již několik měsíců lze pozorovati stálou a značně stoupající nezaměstnanost, která vyžaduje, aby bylo rychle zlepšeno zařízení, určené ku podpoře nezaměstnaných. Dosavadní zákon je v hospodářské tísní nedostatečným a zvláště při delší nezaměstnanosti nestačí dosavadní obmezení státního příspěvku na dobu 3 měsíců. Současně však zatěžuje zvláště odborové organisace, které jsou postiženy mimořádnou nezaměstnaností. Je proto nezbytně nutno, aby doba podporovací byla prodloužena. Při tom, aby poměr mezí podporou odborové organisace a státním příspěvkem byl zlepšen tak, aby státní příspěvek byl trojnásobný a u živitelů rodin a dlouholetých členů odborových organisací dokonce činil čtyřnásobek podpory odborové organisace.

Dále je však nutno učiniti opatření, aby pro nezaměstnané, kteří nepracují déle než 6 měsíců, bylo něco učiněno a je proto nutno, aby byl vytvořen nouzový fond, který by doplňoval v mimořádných případech podporu v nezaměstnání. Z tohoto fondu třeba také zajistit, aby zaměstnanci, kteří po řadu měsíců pracují obmezeně, nejvýše 32 hodin v týdnu, obdrželi určitou státní podporu. Také je třeba pamatovati na to; aby odborovým organisacím, které jsou postiženy zvláště velkou nezaměstnaností, a jejíchž hotovostí jsou podporou v nezaměstnání vyčerpány, bylo umožněno zachovati svá podpůrná zařízení. Konečně je třeba, aby odborové organisace byly zproštěny povinnosti, aby ze svých prostředků úplně hradily náklady, které vznikají z vedení a účtování státního příspěvku.

Při tom nutno pamatovati i na velké ztráty na úrocích, které odborovým organisacím ucházejí tím, že vyplácejí státní příspěvek ze svých prostředků. Je tedy nutno jednak poskytnouti pravidelné zálohy, jednak žádati, aby co nejrychleji byl vždy súčtovaný státní příspěvek také vyrovnán a konečně je třeba, aby také byla zvýšena náhrada na správní výlohy odborovými organisacemi poskytované.

Také jiné nezbytně nutné změny je třeba provésti, zejména pak ulehčiti hlášení nezaměstnaných, kteří docházejí do práce na vzdálenost 2-3 hodin a musí tuto cestu opět v době nezaměstnání vážiti. Tím vznikají jím mimořádné výlohy, jež musí platit z podpory. Je také nutno umožniti hlášení u odborových zprostředkovatelen, jež mají spíše příležitost opatřiti zaměstnání. Dosavadní ustanovení zákona postrádá také povinnost, hlásiti uprázdněná místa.

Jsou proto zásady obsažené v našem návrhu a jež odpovídají požadavkům odborových organisací, úplně odůvodněny.

V Praze, dne 6. března 1930.