Národní shromáždění republiky Československé usnáší se takto:

ťVládě se ukládá, aby v době nejkratší předložila osnovu zákona na reorganisaci obchodních a živnostenských komor.Ť

Obchodní komory byly zřízeny v roce 1848 proto, aby se staly pomocným orgánem Ministerstva obchodu a pomohly mu zavésti poněkud pořádek do rozvrácených kruhů obchodních, řemeslných a průmyslových. Proto také byly nadány značnými právy, z nichž dlužno uvésti, že činily návrhy na jmenování konsulů, obchodních agentů a sensálů, na zřizování konsulátů, burs a jiných veřejných ústavů obchodních a živnostenských, vydávaly výroční zprávy o stavu obchodu a průmyslu v jednotlivých letech, sestavovaly výkazy statistické o průmyslu a osobách v něm zaměstnaných atd. Toliko dvě třetiny členů musili býti samostatnými živnostníky nebo obchodníky, zbytek pak sestával z osob ve vědách průmyslových a obchodních obeznámených. Počet členů činil 9-21. Náklad nesl stát, země a obec, sídla komory, z jedné třetiny. Přednostové zemské vlády a obce byli čestnými členy komory a měli i hlas. Dle tohoto zákona ustavila se však jediná komora ve Vídni. Nový zákon z 26. března 1850 čís. 122 ř. z. rozdělil stát na 60 komorních obvodů, ale práva komor byla důkladně omezena, členství vyhraženo praktickým obchodníkům a průmyslníkům a vyhraženo jim zastupovati celé okresy, tedy všechno živnostnictvo. V Čechách bylo 5 komor, na Moravě 2, ve Slezsku 1. Další reforma komor provedena zákony z let 1868. V roce 1883 došlo k prvnímu generálnímu rozpuštění všech obchodních a živnostenských komor, roku 1896 vydán nový komorní regulativ, na základě kteréhož existence komor do dnešního dne trvá. V době poválečné místo voleb komorních ustanoveny zvláštní komise a počet členů těchto komisí rozmnožen v některých komorách skoro dvojnásobně, takže některé komory mají dnes na 75 komisařů. Obchodní a živnostenské komory se původně málo staraly o živnostnictvo, t. j. o řemeslníky a proto vzniklo v těchto kruzích volání po zvláštních komorách řemeslnických.

Nyní však řemeslnické kruhy se dohodly odstoupiti od svého původního stanoviska komor živnostenských a mají zájem na zachování obchodních a živnostenských komor, jimž značného rozšířeni působnosti dostalo se živnostenským řádem, jakož i doplňky k různým živnostenským zákonům a nařízením. Dle živnostenského řádu a doplňujících zákonů a nařízení živnostenských mají býti komory slyšeny:

V pochybnostech o tom, sluší-li živnostenský podnik pokládati za tovární;

pokud se týče živností obchodních o náhradě průkazu způsobilosti vysvědčeními školskými;

o tom, kolik učebních a pomocnických let je zapotřebí k nastoupení živnosti řemeslné a které zaměstnání učňů nebo pomocníků je pokládati za rovnocenné se zaměstnáním dílenským;

při nastupování řemeslných živností obyčejně ženami provozovaných a při promíjení vysvědčení učednického a tovaryšského listu;

v záležitostech nastoupení živností hostinských;

o tom, dlužno-li živnost svobodnou zařaditi mezi řemeslné nebo koncesované a jaké se mají stanoviti podmínky k dosažení koncese, resp. má-li se ta nebo ona posud koncesovaná živnost zprostiti požadavku koncese;

o žádostech za prominutí průkazu způsobilosti při přechodu od živnosti k jiné příbuzné nebo při současném provozování živností příbuzných; v pochybnostech o rozsahu práv živnostenských;

při prohlášení živností za řemeslné průkazem způsobilosti;

před udělením povolení k noční práci mladistvých pomocníků a žen;

před udělením dovolení k vyhledávání zakázek na určité zboží a bez výslovného příkazu, pokud se týče osob, které zboží onoho ve svém závodě nepotřebují;

před stanovením nejvyšších sazeb;

před vydáním předpisů o obsahu a vyhotovení legitimací pro obchodní cestující;

před zřízením, rozdělením nebo sloučením živnostenských společenstev, vymezením místního obvodu jednotlivých společenstev před zařaděním jednotlivých živností ve společenstva;

před zaváděním zkoušek tovaryšských;

před rozhodnutím o připuštění ohlášených veřejných výprodejů;

při zavádění mistrovských zkoušek;

při zřizování společenstevních nemocenských pokladen a jiných;

na základě jiných zákonů zasahují komory do otázek bursovních, veřejných skladišť, povolení řízení zušlechťovacího do pojišťování úrazového a nemocenského, podniků živnostenských;

o stanovách a učebných osnovách průmyslových a obchodních škol pokračovacích, při zřizování a vlastnostech podniku, jakožto pobočních závodů a skladů domovním obchodě a jiné.

Tato činnost se stanoviska živnostenského, doplněná řadou nových ustanovení zákonných, nedá se jistě podceňovati a dlužno s ní za všech okolností počítati, jelikož dobrovolné organisace průmyslové a obchodní k ní povolány býti nemohou.

Vzhledem k této rozsáhlé působnosti obchodních a živnostenských komor a k jich důležitosti, výše uvedené, dále pak vzhledem k demokratickému zřízení našeho státu jest potřebí také tuto otázku novým zákonem ve smyslu demokratickém upraviti.

Dlužno dodati ještě, že provedení návrhu nezatíží státní finance.

Z důvodů formálních navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl výboru živnostensko-obchodnímu a výboru rozpočtovému.

V Praze, dne 19. února 1 930.