I.

Obchodní dohoda s Německem, uzavřená výměnou not v Praze dne 22. prosince 1929, upravuje některé otázky ohledně zařazování zboží do celního sazebníku, tak jak se toho objevila potřeba při celním odbavování na hranicích.

Československo zaručuje Německu, že knihy a jiné zboží celní položky 647 a 648 československého celního tarifu budou vyclívány dle těchto položek, i když toto zboží bude vázané v deskách, povlečených nebo vypravených tkaninami saz. tř. XXII. anebo XXIII.

Naproti tomu Německo vyhovuje Československu v tom směru, že upravuje se zařazení umělého burelu a sudové smůly takovým způsobem, že jejich odbavování bude beze cla, a dále vyclívání kvalitní ocele bude se prováděti dle čisté váhy na místo dosavadního vyclívání z hrubé váhy.

Dohoda nabývá účinnosti ohledně německých knih a československého burelu dne 15. ledna 1930 a ostatní dvě záležitosti československé budou projednány v Německu legislativně.

Živnostensko-obchodní výbor ve své schůzi dne 17. února 1930 schválil tuto obchodní úmluvu, uznávaje její výhodnost pro náš zahraniční obchod, a usnesl se na tom, doporučiti poslanecké sněmovně, aby ji schválila.

V Praze, dne 17. února 1930.

II.

Jednání a obchodní smlouvu s Německem, které bylo několikráte přerušeno, nebylo dosud skončena. Poněvadž oba státy mají značné vnitřní potíže při stanovení své obchodně-celní politiky, jest počítati s tím, že jednání to bude trvati ještě delší dobu.

Je proto účelno, aby byly vyřízeny mezi tím některé případy vzájemného styku obchodního, jež se staly zralými a jejichž vyřešeni jest v obapolném zájmu obou států.

Takovými případy se zabývají noty obou vlád, vyměněné dne 22. prosince 1929. Těmito notami poskytují se určité výhody druhům zboží v nich uvedeným, pokud jde o zařazování do celního sazebníku.

Ve prospěch Německa se zařazují do s. č. 647 příp. 648 knihy, kalendáře, obrazy, hudebniny atd. i tenkrát, když jsou opatřeny vazbou z jiných textilií, nežli z knihového plátna. Dosavadní zařazování při vybavení celním vyvolalo celou řadu sporů, jež pochopitelně obchod ztěžovaly. Při těchto sporech šlo obyčejně o to, zdali v konkrétních případech jedná se o knihy vázané v knihařském plátně a příslušné do položky 647 cel. tarifu, aneb o knihy vázané do lepenky, spojené s jinými textilem a příslušné do jiné sazební položky, aby byla těmto nejasnostem zabráněno a obchodní styk usnadněn, bylo sjednáno, že zboží vázané v deskách povlečených, nebo vypravených tkaninami sazebních tříd XXII. nebo XXIII., zařazuje se do jmenovaných sazebních čísel.

Nelze ani přibližně odhadnouti množství a cenu knih, povlečených nebo vypravených zmíněnými tkaninami.

Naproti tomu československý obchod získává touto dohodou při vývozu umělého burelu, sodové smůly a kvalitní ocele.

Umělý burel byl německými celními úřady podrobován clu 7.50 M za 100 kg. Touto dohodou zařazuje se burel do bezy celně položky. Výši dovozu umělého burelu ad nás do Německa nelze určiti, protože tarifikace nebyla jednotná a zboží nebylo zvlášť vypravována.

Také tarifikace sodové smůly nebyla jednotná. Vzhledem k vysokému obsahu parafinu bylo toto zboží podrobována často jako parafin sazbě 13 M za 100 kg. Touto dohodou koncendovalo Německo zařazení tohoto zboží, pokud obsah parafinu je vyšší než 10% a ne vyšší než 20%, do bezcelné položky.

Podle ustanovení, platných v Německu, odbavuje se kvalitní ocel podle hrubé váhy, nepřesahuje-li clo 6 M za 100 kg a to i tehdy, když v důsledku přirážek za legírování dospívá se ke clu, převyšujícímu 6 M za 100 kg. Náš požadavek nesl se k tomu, aby při odbavování kvalitní ocele, pokud výsledná celní sazba přesahuje 6 M za 100 kg, bylo přiznáno vyclívání podle čisté váhy. Tomuto požadavku bylo touto dohodou vyhověno a tedy clo efektivně sníženo.

Úprava vyclívání knih ve smyslu této dohody vstoupila prozatímně v platnost dnem 15. ledna t. r. současně výhodou, zaručenou pro umělý burel. K provedení koncesí, poskytnutých Německem našeho vývozu sodové smůly a kvalitní ocele je potřebí v Německu ústavního schválení, které bude německou vládou opatřeno v nejbližší dubě.

Zahraniční výbor shledává v této poměrně nepatrné úmluvě výhodu pro obchodní styk mezi Československou republikou a rep. Německou, i doporučuje proto, aby poslanecká sněmovna dohodu tu schválila.

V Praze, dne 26. února 1930.

Národní shromáždění republiky československé schvaluje dohodu o některých tarifikačních otázkách mezi republikou československou a Německou říší, sjednanou výměnou not v Praze dne 22. prosince 1929 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n.