Hlavní města jednotlivých zemí republiky jsou zařazena do skupiny A činovného, s výjimkou hlavního města Podkarpatské Rusi Užhorodu, který odstavcem 5. § 12. platového zákona zařazen byl do skupiny míst B.

Výjimky § 12. odst. 7. platového zákona bylo použito v celé řadě míst, pouze město Užhorod zůstává stále ve svém původním zařazení, ač jsou zde všechny předpoklady pro použití výhody uvedeného zákonného ustanovení.

Užhorod čítal před válkou pouze 16.000 obyvatel, počátkem roku 1930 bylo však dosaženo přes 30.000. Je tedy počet obyvatel téměř dvojnásobný. Připočte-li se počet obyvatelstva nejbližších obcí, jichž příslušníci obstarávají denně své nákupy v Užhorodě, stoupá tento počet přes 40.000 hlav.

Rapidný vzestup obyvatelstva způsobil nejen značný nedostatek bytů, ale zvýšil i nájemné ve starých domech tak, že mezi nájemným v novostavbách (kterých je naprostý nedostatek) a nájemným ve starých domech není podstatného rozdílu, naopak bydlení ve starých domech je spojeno pravidelně se značnou investicí na úpravu bytu, kterou nájemník musí hraditi ze svého. Jinak bytu v důsledku velké poptávky a malé nabídky nedostane. Za byt o jediném pokoji ve starých domech platí se minimálně 300,- Kč měsíčně, o dvou pokojích až 500 Kč měsíčně, ba i více. Svobodní zaměstnanci bydlí po dvou až třech v jediném pokoji a platí měsíčně pouze za společný byt (bez stravy a posluhy) až 200.- Kč.

V Užhorodě jsou umístěny tyto úřady: Zemský úřad pro zemi Podkarpatoruskou se všemi jeho složkami, hlavní finanční ředitelství, finanční ředitelství, finanční prokuratura, berní úřad, magistrát města Užhorodu, krajský soud, okresní soud, státní zastupitelství s rozsáhlou věznicí, okresní úřad, dva poštovní úřady, železniční úřad, policejní ředitelství, zemské četnické velitelství, úřad pro zvelebování živností, lichevní úřad, ředitelství státních Lesů a statků, velitelství 12. pěší divise, posádkové velitelství, velitelství dělostřelecké brigády, jeden pěší pluk, jeden dělostřelecký pluk, divisní soud, brigádní soud, vojenský prokurátor, odbočka div. prov. skladu, autorota, evidence koňstva, divisní nemocnice a jedna nemocnice veřejná. Vedle toho jev Užhorodě 14 peněžních ústavů, řada advokátů, lékařů a j., takže celé široké okolí gravituje do Užhorodu, kde se občanstvo stravuje, nakupuje své potřeby a tím ceny životních a existenčních potřeb značně stoupají.

V Užhorodě je t. č. 2.082 státních zaměstnanců. Město samo zaměstnává 112 sil.

Tržní ceny v Užhorodě jsou značně vysoké a obchodní systém v tomto městě je založen na kramaření. Obchodníci své zboží předražují a teprve po úmorném smlouvání, které je zde zavedeno, ceny poněkud snižují, takže vlastně ustálených cen životních potřeb nestává. Tím veřejní zaměstnanci, nezvyklí na tamní poměry, velmi trpí a nemohou nakupovati tak, jak obyvatelstvo domácí, které tomuto způsobu obchodování uvyklo.

Z uvedeného je patrno, že hlavní město Užhorod má všechny podmínky pro zařazení do skupiny A činovného a to nejen proto, že je hlavním městem rozsáhlé země Podkarpatoruské, ale hlavně s ohledem na zvláštní a snad jedinečné poměry bytové a cenové.

Podepsaní proto navrhují:

Slavná sněmovno račiž se usnésti:

ťVládě se ukládá, aby s urychlením vykonala všechny přípravy na přeřazení města Užhorodu do skupiny A činovného.Ť

V Praze dne 19. února 1930.