Již ve starém Rakousku byly podstatně, po příkladu pruské Ústřední družstevní pokladny, opětovně činěny náběhy ke zřízení peněžního ústředí, které by vyhovovalo potřebě levného úvěru pro svépomocná družstva, zřízená podle zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech z r. 1873. Budiž zde jen vzpomenuto vládních návrhů z r. 1906 a 1911, které měly na mysli zřízení takového ústředí ve formě družstevní, ovšem s působností rozšířenou i na jiné, nedružstevní ústavy, sloužící potřebě úvěru středních tříd výrobních, jako spořitelny, okresní hospodářské záložny a pod. a cís. nařízení ze dne 13. VI. 1918 č. 259 ř. z. jímž zřízen byl pro tento účel přímo státní ústav pod názvem Rakouské družstevní pokladny se státním vkladem 35 milionů korun a roční subvencí 200,000 korun, který ovšem již nevešel v život.

V naší republice družstevnictví zemědělské; silněji vyvinuté, vytvořilo si svou vlastní družstevní organisací vyššího řádu, kdežto pro družstva živnostenská působily jako ústřední úvěrová a revisní jednak Zemskými úvěrní fond živnostenský; založený někdejším sněmem království Českého již v roce 1896, jednak Svazy družstev, vznikající postupně vedle něho v království českém, na Moravě a po převratě i na Slovensku. Tou měrou kterou vzrůstaly svazy, jejichž počet, rozrůzněný podle zemí, národností a oborů družstevních dostoupil počtu devíti, a jak upevňovala se za podpory vládní jejich organisace, stával se v Čechách přímý styk Zemského úvěrního fondu živnostenského s jednotlivými družstvy, zbytečným, naproti tomu však pociťován byl tím více nedostatek vyššího ústředí, ku kterému by se mohly svazy samy obraceti se svými úvěrovými potřebami. Odtud byla na snadě myšlénka rozšířiti působnost českého Zemského úvěrního fondu živnostenského na celé území republiky a vybudovati jej v celostátní úvěrové ústředí živnostenských družstev, soustředěných ve svazech. Všichni súčastnění činitelé uznali, že vzhledem k bohatým zkušenostem, které si fond nastřádal svojí třicetiletou prací v živnostenském družstevnictví, i vzhledem k jeho zapracovanému úřednickému aparátu, jest účelnější použíti fondu k tomuto účelu, nežli zakládati snad ústav nový.

Na základě usnesení ministerské rady z 18. května 1922 byla dohodou kuratoria fondu, zemského správního výboru a ministerstva obchodu, průmyslu a živností věc vyřízena v roce 1926 prozatímně tak, že přiměřenou změnou jeho stanov a rozšířením jeho kuratoria o zástupce súčastněných svazů a ministerstev byla k posavadní, postupně likvidované působnosti fondu, omezené na zemí českou, přičleněna funkce úvěrového ústředí pro svazy živnostenských družstev v celém státním území, když byl současně fondu pro tento celostátní účel dán z prostředků státních vklad 10 milionů Kč, zúročitelný 3%, a když se byl stát uvolil hraditi podle potřeby větší správní výlohy odtud vzniklé.

Úprava tato byla od původu míněna jako prozatímní. Provedením reformy veřejné správy stala se však naléhavou úprava konečná. Ocitl se totiž zemský úvěrní fond živnostenský touto reformou, či tím, že nebylo naň v příslušném zákoně pamatováno, svojí existencí v úplné nejistotě právní. Podle původních, sněmem království českého schválených stanov přiděloval fondu potřebné síly zemský výbor ze stavu zemských úředníků. Dnešní zemský úřad popírá však pro dnešní potřebu nových sil, byt i jen náhradních za zemřelé, tento závazek, stavě se na právní názor, že Zemský úvěrní fond nebyl v přímé správě zemského výboru, nýbrž ve správě kuratoriální a že tedy jeho úředníci nejsou úředníky zemskými. Nová úprava zákona jest jedinou cestou k rychlému odstranění tohoto zmatku.

Při této příležitosti bude ovšem také nutno posilniti majetkovou základnu fondu, která je nedostatečná pro dnešní vzrostlou potřebu živnostenských družstev, jichž značně přibylo na počtu a jejichž obchody se stále rozrůstají do větších rozměrů. Buďtež zde z nejnovějšího výkazu, uveřejněného za rok 1928 uvedeny tyto číslice:

V osmi družstevních svazech, které toho času soustřeďují živnostenská družstva, Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze, Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně, Zentralverband der deutschen gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei v Brně, Svaz živnostenských úvěrných ústavoch a družstiev pre Slovensko a Podkarpatskou Rus v Bratislavě, Deutscher gewerblicher Landes-Kredit-Verband v Ústí n. L., Ústřední jednota živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze, Svaz československých obchodních družstev v Plzni a Gedeka, Verband deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossenschaften v Ústí n. L., bylo podle statistiky z konce roku 1929 soustředěno 506 živnostenských záložen a 491 družstev provozovacích (nákupních, výrobních, prodejních, strojových a. j.).

Nejnovější statistika živnostenského družstevnictví z konce r. 1927 vydaná ministerstvem obchodu, průmyslu a živností, vykazuje u 376 záložen, které předložily své závěrky včas (z tehdejšího úhrnného počtu 392), členů 56,048 s 15,685.000 Kč splacenými na závodní podíly, reservních fondů 8,409.000 Kč, vkladů na knížkách a běžných účtech 338,685.000 Kč, výpůjček 43,504.000 Kč, poskytnutých úvěrů 338,480.000 Kč, pokladního obratu 5,061,404,000 Kč.

O družstvech provozovacích máme po ruce bilanční číslice z konce r. 1928 a vykazují 490 družstev předloživších závěrky (z úhrnného počtu 500), členů 49.932 s 34,144.500 Kč splacenými na závodní podíly, reservních fondů 30,254.500 Kč, tržby 1.064,000.000 Kč.

O potenci svazové organisace v živnostenském družstevnictví buďtež uvedeny tyto číslice z konce roku 1928:

Shora jmenovaných 8 svazů mělo:

splacených podílů závodních 4,949.378 Kč 50 h,

reservních fondů 2,834.642, Kč 25 h,

vkladů na knížkách a v běžných účtech 49,822.748 Kč 79 h,

výpůjček z peněžních ústavů 33,951.259,12 Kč,

peněžního obratu 2.416,627.355 Kč 51 h.

U srovnání s předchozími léty vzrůst živnostenského družstevnictví i všech jeho složek jest tak značný a rychlý, že Zemský úvěrní fond živnostenský se svými posavadními prostředky nepostačuje na úkol, býti jeho peněžním ústředím. Činí podle bilance z konce r. 1928 vlastní jmění fondu jen Kč 1,796,185,12 k čemuž přistupuje reservní fond Ústředí Kč 1,488.693,56. Používaje vedle tohoto vlastního jmění také 3%ního vkladu státního, původních 10,000.000 Kč, rozmnožených v r. 1928 dalšími 500.000 Kč a přirostlými úroky, mohl fond ve své funkci peněžního ústředí celostátního poskytovati svazům potřebný úvěr jen ve skrovné míře (koncem r. 1928: 12,994.814 Kč 63 h), přibližně jen třetinou jejich úvěrové potřeby. Opatřujíce si ostatní nutné prostředky peněžní od ústavů bankovních živnostenská družstva úvěrní a jejich svazy nemohou pak dokonale plniti svůj úkol, aby opatřily živnostnictvu úvěr za úrok poměrně levný a stálý. Tento stav věcí jest nám důvodem, že navrhujeme:

Poslanecká sněmovno Národního shromážděn republiky Československé, račiž se usnésti:

ťVláda se vyzývá, aby s urychlením předložila zákonodárným sborům osnovu zákona, jímž se posavadní Zemský úvěrní fond živnostenský přeměňuje v celostátní ústav, určený za peněžní ústředí družstevnictví živnostenského na těchto základech:

1) Správu ústavu, jež bude samostatnou právnickou osobou, povede kuratorium, složené ze zástupců súčastněných svazů, jmenovaných po jejich návrhu ministerstvem obchodu, průmyslu a živností, jakož i ze zástupců tohoto ministerstva a ministerstva financí.

2) Základní jmění fondu budiž utvořeno ze jmění Zemského úvěrního fondu živnostenského, zřízeného někdejším královstvím Českým, z obdobných příspěvků země moravskoslezské a země slovenské, z částek věnovaných jednotlivými zeměmi na poválečný úvěr živnostenský podle nařízení vládního ze dne 27. června 1919 č. 358 Sb. z. a n., pak přeměnou posavadního vkladu státního 10,500.000 Kč s příslušným úrokem ve vlastní jmění ústavu na místě jinak nutného pravidelného příspěvku na úhradu správních výloh a zlevnění úvěru, Ť

Návrh tento neobsahuje nové zatížení státních financí, které by vyžadovalo zvláštní úhrady.

Žádáme, aby návrh tento byl přikázán k projednání výboru živnostenskému a rozpočtovému.

V Praze, dne 16. ledna 1930.