Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930. |
|
III. volební období. |
1. zasedání. |
171.
Návrh
poslanců Fr. Ježka, dr Lukavského a druhů
na změnu zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n. zavedením 13tého měsíčního platu.
Navrhujeme, aby Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon
ze dne......................,
jímž se mění zákon ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon) zavedením třináctého měsíčního platu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Paragraf 148 zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon) doplňuje se tímto ustanovením:
Každoročně vyplatí se všem zaměstnancům, podléhajícím ustanovením zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n. k řádnému jejích služnému dne 1. června polovina měsíčního služného a dne 1. prosince druhá polovina měsíčního služného.
Ustanovení toto nevztahuje se na ty, kdož byli dle platných předpisů vyloučeni z postupu do vyšších požitků nebo kterým byl tento postup na základě platných ustanovení odložen.
Čl. II.
Všichni ostatní zaměstnanci, jichž platové a služební poměry upraveny byly podle §§ 210, 211 a 212 zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb. z. a n., obdrží každoročně 1. června a 1. prosince po jedné polovině svých měsíčních platů nebo po 15ti denní mzdě, při čemž odečítá se částka odpovídající fiktivnímu činovnému.
Čl. III.
Zmíněné příplatky nezapočítávají se do výslužného a neplatí se z nich pensijní příspěvek.
Čl. IV.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.
Důvody:
Platové poměry státního zaměstnanectva naprosto neodpovídají hospodářským poměrům v přítomné době. Státní zaměstnanectvo, které neobyčejně trpělo válkou, zůstalo od války až do dnešní doby pod celkovým niveau ostatního obyvatelstva, při čemž však úkoly jeho podstatně se zvýšily.
Jelikož každá podstatná změna platového zákona vyžadovala by dlouhého jednání a znamenala by snad i event. několikaletý odklad zlepšení dnešního hospodářského stavu státního zaměstnanectva, navrhují podepsaní okamžitou částečnou náhradu kritických jejich poměrů formou třináctého měsíčního služného, rozděleného na dvě období výplatní dnem 1. června a 1. prosince. Termíny tyto stanoveny jsou s ohledem na nejkritičtější období státního zaměstnance t. j. před jeho dovolenou a před Vánocemi.
Zaměstnanci, kteří nevyhověli kvalifikací nebo byli disciplinárně potrestáni, vylučují se z této odměny.
Náklad pro státní zaměstnance na toto opatření bude asi 200 milionů Kč. Úhrada budiž zjednána úsporami a přebytky. Každým rokem preliminované příjmy předstiženy jsou daleko většími příjmy, které na př. v. r. 1928 podle státního závěrečného účtu byly o jednu miliardu 300 milionů větší než příjmy rozpočtem očekávané. Lze proto i při horších hospodářských poměrech důvodně předpokládati, že příjem státní pokladny bude daleko vyšší než navrhovaná vydání.
Státní podniky uhradí si zákonu tomuto odpovídající vydání pro své zaměstnance samy ze svých úspor.
Návrh přikázán budiž výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.
V Praze, dne 25. ledna 1930.
Ježek, dr Lukavský,
Vetterová-Bečvářová, Petr, Knotek, Petrovický, dr Kramář, dr Hajn, Raudnický, dr inž, Toušek, Hudec, Kaňourek, Špaček, dr Ivanka, dr Dolanský, dr Mičura, Světlík, Vičánek, dr Daněk, Bezděk, Janalík, Adámek, Navrátil, inž. Novák, dr Hodáč.