Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	1. zasedání.

170.

Návrh

poslance Petrovického a druhů

na vydání zákona, kterým se veřejný provoz kinematografů prohlašuje za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Veřejné pořádání kinematografických představení za vstupné jest koncesovanou živností a podléhá ustanovením živnostenského řádu.

Kinematografická koncese opravňuje k promítání

a) nepohyblivých obrazů (diapositivů) přírodních, krajinných, vědeckých, uměleckých, jakož i reklam pro obchodní a průmyslové podniky, ústavy, slavnosti, zábavy a pod.

b) pohyblivých obrazů (filmů) znázorňujících skutečné současné události veřejného života (aktuality), filmových obrazů z přírody, filmových obrazů z činností vědecké, zemědělské, průmyslové a tržební, čítaje v to též filmy reklamní,

c) filmů všech ostatních druhů, zejména dramat, veseloher, zpracovaných děl literárních, divadelních, pohádek atd.

Promítané obrazy mohou býti provázeny hudbou, slovným doprovodem, přednáškou a osobními výstupy.

Také jest dovoleno kromě promítání obrazů pod a), b), c) uvedených, dáti na pořad přednesy recitační, zpěvní, hudební i z jiných uměleckých oborů - v mezích příslušných předpisů.

§ 2.

K nastoupení této živnosti se vyžaduje kromě všeobecných podmínek, předepsaných pro veškeré živnosti, spolehlivost se zřetelem k této živnosti a průkaz dostatečného všeobecného vzdělání, jakož i odborné způsobilosti. Průkaz bude upraven nařízením.

Osoby, které měly dříve kinematografické licence a jimž bez víny bylo odmítnuto prodloužení licence, dále osoby vedoucí kinematografy spolků a korporací, mají přednost před jinými žadateli.

§ 3.

Koncesí uděluje živnostenský úřad II. stolice (zemský úřad).

§ 4.

Koncesí lze uděliti zásadně pouze pro podnik s pevným stanovištěm v určité obci.

Licence cestovních podniků dosud v platnosti jsoucí, buďtež na žádost nynějších majetníků cestovních licencí přeměněny v živnostenské koncese.

§ 5.

O žádosti za udělení koncese se jedná jen tehdy, když žadatel prokáže, že má vlastnickým právem nebo jinak zajištěnou způsobilou provozovnu s příslušným zařízením nebo možnost takovou provozovnu zříditi.

Žadateli, který má již jednu kinematografickou koncesi s pevným stanovištěm, se koncese další neudělí, ani v téže ani v jiné obci.

Může však býti udělena jedna koncese pro více sousedních obcí se střídavým provozem.

Při rozhodování o žádosti za koncesi bud přihlíženo k místní potřebě, zejména tak, aby na každých 10,000 obyvatelů připadl jen jeden podnik a aby vzdálenost podniků jednoho od druhého nebyla menší než 300 metrů.

O místní potřebě buď při každé příležitosti o koncesi vyžádáno od obce vyjádření pro úřad nezávazné.

O místní potřebě i o způsobilosti žadatele buď slyšeno příslušné živnostenské společenstvo.

Udělí-li úřad koncesí proti dobrozdání (návrhu) společenstva, má toto právo rekursu.

§ 6.

O osobním provozování této živností, o provozu náměstkem a propachtování, platí všeobecné předpisy živnostenského řadu.

Totéž platí o nástupním právu vdov a pozůstalých dětí po majiteli koncese s dodatkem, že vdova a pozůstalé děti mají v každém případě právo přednosti pro udělení koncese po zůstaviteli před jinými uchazeči.

§ 7.

Všichni koncesionáři v obvodě každé jednotlivé země utvoří zemské společenstvo (gremium) s nuceným členstvím každého koncesionáře.

Organisace, práva a povinnosti společenstev (gremií) a jejích členů ustanovuje živnostenský řád.

Zejména jsou úřady povinny vyžádati si od společenstev (gremií) dobrozdání ve všech záležitostech z oboru kinematografie, Společenstva vysílají své zástupce k censuře filmů. Zemská společenstva (gremia) mohou se sloučiti v jednotu pro obvod republiky dle předpisů živnostenského řadu.

§ 8.

Koncesionář, který do šesti měsíců ode dne pravoplatnosti udělení koncese nepočne s provozem nebo provoz bez působení vnější příčiny přeruší a po dobu šesti měsíců neobnoví, ztrácí koncesi.

Závisí-li zahájení nebo obnovení provozu od dokončení úředně nařízených nebo nutných stavebních úprav, musí udělující úřad prodloužiti lhůtu v prvém odstavci uvedenou a to až do jednoho roku.

§ 9.

Jinak pro zánik koncese platí předpisy živnostenského řádu.

§ 10.

Ustanovení dvorského dekretu ze dne 6. ledna 1836, č. 5 Sb. z. a n. pozbývají platnosti.

Ustanovení ministerského nařízení ze dne 18. září 1912, č. 191 ř. z. pozbývají platnosti, pokud odporují předpisům tohoto zákona.

Předpisy, týkající se provozu kinematografů o stránce stavební, požární, bezpečnostní a mravnostní policie, zůstávají prozatím v platnosti do doby, kdy bude vydán jednotný zákon, upravující tyto záležitosti.

§ 11.

Provedení zákona se ukládá ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem vnitra a s ministrem školství a národní osvěty.

Odůvodnění:

Žádáme opětně a voláme naléhavě, aby provoz kinematografu byl prohlášen za koncesovanou živnost, a aby podle toho doplněna byla příslušná ustanovení živnostenského řádu.

Podmínkou pro udělení kinematorafické licence budiž pohotovost způsobilé provozovny a průkaz způsobilosti žadatele; je-li žadatelem spolek, průkaz způsobilostí jeho zástupce.

Provoz kinematografu již dávno se vymanil z pojmu kočovných a malých zábavních podniků. Kinematograf stal se důležitým článkem filmového průmyslu a obchodu.

Nese všecky známky řádné živností jak po stránce věcné, tak po stránce osobní. Kinematografy jsou provozovány po živnostensku.

Činnost jejích jest převahou technická a mechanická, záležejíc v mechanickém promítání filmových obrazů za účelem předvádění jich obecenstvu, při čemž se užívá strojů a hybné síly. V provozu jest provedena dělba práce a zaměstnáno mnoho odborných sil a pomocných zřízenců.

Úřady finanční jednají s kinematografy jako s řádnými živnostenskými podniky; předpisujíce jim výdělkové dani a dávky jako jiným živnostem, odlišujíce je od divadel.

Velké kapitály jednotlivců a korporací v kinematografech uložené vyžadují nezbytně, aby provoz kinematografu byl postaven na pevný právní základ živnostenské koncese. Dnešní systém licencí, udělovaných jen jako milost na krátkou dobu jednoho až tří roků bez nároku prodloužení, odnímá naším podnikům právní jistotu a bezpečnost existence a vydává veliké národní jmění v naších podnicích uložené všanc měnivým náladám veřejného mínění, postranním vlivům a jiným nahodilým okolnostem, takže národní jmění v kinematografech uložené jest ohroženo ztrátami a škodami, které nastávají, když licenční doba uplyne, Že touto právní nejistotou je - tomto oboru ochromována podnikavost a úvěruschopnost, vlastnosti to pro rozvoj hospodářského podnikání nezbytné, jest na bíledni.

V Praze, dne 25. ledna 1930.

Petrovický,

dr Lukavský, Ježek, Nejezchleb-Marcha, Chloupek, Haupt, dr Zadina, Hudec, Kočandrle, Machník, inž. Novák, dr Ivanka, dr Hnídek, dr Černý, Mašata, dr inž. Toušek, Vetterová-Bečvářová, dr Hodáč, Beran, dr Hajn, Vančo, Špaček, Vencl, Marek.