Jak se stíhá porušení služebních povinností.
§ 35.
Služební tresty.
(1) Okresním cestářům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti, vyplývající ze služebního poměru, budou uloženy služební tresty.
(2) Porušení povinnosti bude stíháno pořádkovými tresty nebo disciplinárními tresty podle toho, jde-li o nesprávnost, nebo je-li porušení povinnosti služebním přečinem, který dlužno vzhledem ke způsobu, míře, opakování a k jiným přitěžujícím okolnostem trestati přísněji.
I. Pořádkové tresty jsou:
1. ústní výstraha;
2. písemná výstraha;
3. peněžitá pokuta, která však nesmí v jednotlivých případech převyšovati třicátý díl měsíční částky služného a v témže měsíci býti uložena častěji, než třikráte;
4. ztráta částek služebního platu, připadajících na dny neospravedlnitelného vzdání se služby, zvláště též na dny nedostatečně omluveného překročení dovolené.
II. Disciplinární tresty jsou:
1. písemná důtka;
2. přeložení z trestu na jiné služební působiště;
3. vyloučení zvýšení služného na dobu jednoho, až nejvýše šesti pololetí, po případě odklad ustanovení čekatele okresním cestářem na tutéž dobu;
4. snížení služného nejvýše o 25% na dobu jednoho až nejvýše šesti pololetí;
5. přeložení do výslužby s výslužným nejvýše o 25% zmenšeným, má-li okresní cestář alespoň 10 roků započitatelných pro nárok na výslužné; takové přeložení do výslužby z trestu může se státi na určitý čas nebo na trvalo;
6. propuštění (§ 40), jež má za následek ztrátu služebního místa a všech nároků odpočivných a zaopatřovacích pro okresního cestáře a jeho příslušníky.
(3) Několik disciplinárních trestů nelze zpravidla současně uložiti pouze trest, uvedený v odstavci 2, čís. II, 2, lze výjimečně spojiti s některým z trestů, uvedených v témže odstavci pod čís. II, 1, 3 nebo 4. Disciplinární trest nevylučuje však současné uložení trestu pořádkového.
(4) Peněžité pokuty, uvedené v odstavci 2, čís. 1, 3, plynou do pokladny okresního zastupitelstva a bude jich použito k dobročinným účelům ve prospěch okresních cestářů.
Řízení.
§ 36.
a) Při pořádkových trestech.
Pořádkové tresty ukládá bezprostřední představený nebo přednosta okresního úřadu. Před trestním opatřením buď okresnímu cestáři dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené, o čemž jest učiniti úřední záznam.
§ 37.
b) Při disciplinárních trestech.
(1) Disciplinární tresty ukládá okresní zastupitelstvo (§ 72, odst. 2).
(2) Vyšetřování se koná ústně; zahájí je zpravidla přednosta služebního úřadu (jeho zástupce) a provede je sám, nebo vyšetřujícím orgánem, jím k tomu určeným.
(3) O ústním jednání se sepíše protokol.
(4) Obviněnému buď přesně naznačen služební přečin, jemu za vinu kladený a buď mu dána příležitost, aby se v každém bodu obvinění ospravedlnil. Bezprostředně po sepsání jeho výpovědi buď mu zápis přečten a poskytnuta mu tím možnost oprav a doplňků. Po skončeném vyšetřování buďtež předloženy spisy disciplinární komisi a okresnímu zastupitelstvu, aby rozhodly.
(5) Vyhne-li se zaměstnanec slně výslechu, může býti uložen disciplinární trest i bez jeho slyšení.
(6) Nález bude dodán ob viněnému písemně.
(7) Obviněný může proti nálezu ve lhůtě 15 dnů, počínajíc dnem následujícím po jeho doručení, podati služební cestou stížnost k zemskému výboru. Tato stížnost má odkladný účinek.
§ 38.
c) Společná ustanovení.
Každý pořádkový nebo disciplinární trest buď zapsán do služebního výkazu; tento zápis může býti se svolením okresního zastupitelstva vymazán po třech rocích, choval-li se zaměstnanec bezvadně.
§ 39.
Suspense.
(1) Suspendován buď okresní cestář:
1. proti němuž bylo zavedeno přípravné vyšetřování pro zločin nebo pro jiný trestný čin, spáchaný ze ziskuchtivosti, nebo proti veřejné mravnosti, nebo
2. na nějž uvalena byla vyšetřovací vazba pro trestný čin nebo
3. na jehož jmění uvalen byl konkurs.
(2) Suspense může býti vyslovena i tehdy, když proti okresnímu cestáři bylo zavedeno přípravné vyšetřování pro jiný trestný čin, nebo když vzhledem k jeho chování bezpečnost nebo vážnost úřadu nebo služební zájem vyžadují, aby byl odstraněn.
(3) O okolnostech, které zavdaly podnět k suspensi, buď, nenastane-li podle § 33 propuštění bez disciplinárního řízení, zavedeno vždy ta disciplinární vyšetřování.
(4) Suspensi vysloví okresní zastupitelstvo; v naléhavých případech může však také přednosta služebního úřadu vysloviti suspensi, k níž musí si dodatečně vyžádati schválení okresního zastupitelstva.
(5) Suspense končí dnem, kterým disciplinární nález byl doručen, zní-li však nález na přeložení do výslužby nebo na propuštění dnem, kterým toto rozhodnutí nabylo moci práva. Suspense však může býti zrušena dříve, není-li již důvodu pro její další trvání.
(6) Po dobu suspense může okresní zastupitelstvo suspendovanému okresnímu cestáři snížiti služební příjmy až na polovinu.
(7) Zní-li disciplinární nález na mírnější disciplinární trest nežli na propuštění nebo na přeložení do výslužby, a jsou tu okolnosti zřetele hodné, může okresní zastupitelstvo dodatečně povoliti úplné nebo částečné vyplacení zadržené části služebního platu. Nebyl-li obviněný ani trestním soudem uznán vinným, ani disciplinárně potrestán, buď suspense zrušena se zpětnou účinností a rozdíl mezi plným a sníženým služebním platem dodatečně vyplacen.
§ 40.
Disciplinární propuštění.
(1) Propuštění může býti vysloveno na základě disciplinárního řízení pro hrubá porušení služebních povinností, jakož i pro takové skutky, pro něž okresní cestář se stane nehodným důvěry, nebo pro něž ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními nebo s vážností úřadu.
(2) Za těžké porušení služebních povinností pokládá se zejména, když okresní cestář se protiví nebo je neposlušen ve službě, odepře konati službu, opomene povinnou úctu k představeným přijme nebo požaduje dary nebo jiné výhody vzhledem ke svým služebním výkonům, je ve službě opilým, lehkovážně se zadlužuje, hrubě porušuje povinnost úřední mlčelivosti.
Díl II.
Odpočivné a zaopatřovací platy okresních cestářů a jejich pozůstalých.
§ 41.
Pro okresní cestáře, kteří odešli do výslužby za účinnosti tohoto zákona pro pozůstalé po těchto o cestářích a po okresních cestářích, kteří zemřeli v činné službě za jeho účinnosti, platí obdobně ustanovení o odpočivných a zaopatřovacích platech státních pragmatikálních zřízenců.
§ 42.
Pracovní doba.
(1) Pracovní doba okresních cestářů řídí se délkou pracovní doby, předepsané pro cestáře státní.
(2) Za práci přes tuto ustanovenou pracovní dobu přináleží okresním cestářům zvláštní odměna ve výši, jaká je předepsána pro cestáře státní.
§ 43.
Rozsah služby.
Jednomu okresnímu cestáři přidělí se pro službu jeho silnice v délce, jaká je předepsána pro cestáře s a to v naprosté a přiléhavé spojitosti, tvořící jeden celek.
Část druhá.
Pomocní okresní cestáři.
Díl I.
§ 44.
Služební a platové poměry za činné služby.
(1) Ve službě okresních zastupitelstev používá se vedle okresních cestářů, podle části prvé tohoto zákona k obdobným úkonům také pomocných okresních cestářů.
§ 45.
Systemisace služebních míst.
(1) Pomocní okresní cestáři mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil.
(2) Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno, nebo není uprázdněno, jest nepřípustno.
§ 46.
Podmínky pro přijetí.
Ustanovení §§ 4 a 5 platí obdobně i pro pomocné okresní cestáře.
§ 47.
Založení služebního poměru.
Služební poměr pomocných okresních cestářů spočívá na služební smlouvě, písemně sjednané mezi okresním zastupitelstvem (§ 72, odst. 2) a mezi okresním cestářem. Tato smlouva musí vyhovovati ustanovením tohoto zákona a nesmí obsahovati ujednání, která by se jim příčila.
§ 48.
Služební přísaha.
O služební přísaze pomocných okresních cestářů platí obdobně ustanovení § 9.
§ 49.
Služební povinnosti.
O služebních povinnostech platí obdobně ustanovení §§ 11 a 12.
§ 50.
Dovolená.
(1) Pomocným okresním cestářům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená na zotavenou, a to ve výměře 6 dnů.
(2) Po dobu dovolené náleží pomocným okresním cestářům příslušný služební plat.
Služební plat.
§ 51.
(1) Služební plat se skládá z denního platu a výchovného.
(2) Služební plat náleží, pokud se v tomto zákoně jinak nestanoví, toliko za dny skutečné služby, jakož i za dny klidu připadající do doby služby.
§ 52.
(1) Denní plat se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona); počáteční denní plat činí ve skupině míst A měsíčně 680 Kč.
(2) Ve skupině míst B se snižuje měsíční částka denního platu o 37 Kč, ve skupině míst C o 75 Kč a ve skupině míst D o 112 Kč.
(3) Pomocnému okresnímu cestáři s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 53) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny, denní plat podle skupiny míst C.
(4) Ustanovení § 16 odst. 3, platí obdobně.
§ 53.
(1) Výchovné činí měsíčně při jednom nezaopatřeném dítěti 100 Kč, při více nezaopatřených dětech 175 Kč.
(2) Ustanovení § 18 platí obdobně.
§ 54.
Počátek zastavení služebního platu.
(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud ve smlouvě není jinak ustanoveno, dnem nastoupení služby.
(2) Při změně služebního platu obdrží pomocný okresní cestář nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti, změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost, zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění pomocného okresního cestáře služby v jeho dosavadním působišti.
(3) Byl-li pomocný okresní cestář ustanoven čekatelem nebo zaměstnancem podle části prvé tohoto zákona, zastaví se mu jeho služební plat dnem, který předchází dnu, od něhož mu přísluší nový plat podle § 22.
(4) Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat dnem, v němž pomocný okresní cestář, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.
(5) Při úmrtí se zastaví služební plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým pomocný okresní cestář z tohoto poměru skutečně vystoupil, nebo kterým byl služební poměr rozvázán.
§ 55.
Výplata služebního příjmu (platu).
(1) Služební plat pomocných okresních cestářů se vyplácí v měsíčních lhůtách, pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li služební plat jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky.
(2) Ustanovení § 23, odst. 3 až 6, platí obdobně.
§ 56.
Srážky.
S měsíčních částek služebních příjmů se srazí kromě veřejných dávek, které se vybírají srážkou, dále nároků, pro které bylo vymoženo soudní opatření zajišťovací neb exekuce, nebo pro které bylo učiněno pravoplatné opatření jakýmkoli právním jednáním:
1. náhrady ze služebního poměru (§ 49).
2. pensijní příspěvky,
3. pojistné podle § 55,
4. peněžité pokuty (§ 65, odst. 2, čís. 3)
5. přeplatky na služebních příjmech.
§ 57.
Naturální příjmy, vedlejší požitky a jiné stálé výhody a náhrada služebních výloh.
Ustanovení § 25 platí obdobně.
§ 58.
Vojenská služba.
Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává pomocnému okresnímu cestáři služební místo, nastoupí-li opět civilní službu do 7 dnů po skončeném cvičení ve zbrani.
§ 59.
Služební překážky.
Ustanovení § 28 platí obdobně.
§ 60.
Přeložení.
(1) Pomocný okresní cestář může býti přeložen do jiného služebního působiště nebo na jiné služební místo.
(2) Při přeložení pomocného okresního cestáře do jiného služebního působiště, buď, pokud to služba připouští, vzat ohled na jeho osobní poměry.
Ukončení služebního poměru.
§ 61.
Služební poměr končí:
1. ztrátou československého státního občanství;
2. výpovědí (§ 62);
3. uplynutím doby, na kterou byl sjednán;
4. nastoupením vojenské služby presenční;
5. zrušení pro neschopnost ke službě nebo jiné služební překážky (§ 63), nebo zrušením z důvodu, že pomocný okresní cestář nenastoupil včas civilní službu v případě § 58;
6. propuštěním (§ 64);
7. přestupem do jiného služebního poměru;
8. úmrtím.
§ 62.
(1) Zaměstnavatel i pomocný okresní cestář může služební poměr kdykoliv vypověděti, aniž uvede důvody.
(2) Nebylo-li jinak smluveno, činí výpovědní lhůta pro zaměstnavatele i pomocného okresního cestáře čtrnáct dnů.
§ 63.
Trvá-li služební překážka (§ 59) jeden rok, buď služební poměr bez újmy případných nároků na zaopatřovací platy (díl II. části druhé) bez dalšího zrušen.
§ 64.
(1) Pomocní okresní cestáři, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo trestným činem, spáchaným ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti, nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.
(2) Kromě toho může býti pomocný okresní cestář propuštěn bez předchozí výpovědi, provinil-li se hrubým porušením svých služebních povinností, nebo činem, pro který se stane nehodným důvěry nebo pro nějž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními a s vážností úřadu.
(3) Pomocný okresní cestář, takto postižený, jest oprávněn ve lhůtě 15 dnů, počínající dnem následujícím po propuštění, dovolati se písemně rozhodnutí zemského výboru, což nemá však odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se pomocnému okresnímu cestáři služební plat, příslušející za dobu výpovědní lhůty.
(4) Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech zaopatřovacích nároků pro pomocného okresního cestáře a jeho příslušníky.
§ 65.
Pořádkové tresty.
(1) Pomocným okresním cestářům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni po.uší povinnosti, vyplývající ze služebního poměru, aniž jest porušení to takové, že by bylo třeba užíti ustanovení § 64, budou uloženy pořádkové tresty.
(2) Pořádkové tresty jsou:
1. ústní výstraha;
2. písemná důtka;
3. peněžitá pokuta, která však nesmí v jednotlivém případě převyšovati třicátý díl měsíční částky denního platu a v témže měsíci nesmí býti uložena častěji než třikráte.
(3) Pořádkové tresty ukládá bezprostřední představený nebo přednosta okresního úřadu. Před trestním opatřením buď pomocnému okresnímu cestáři dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené.
(4) Proti uloženému pořádkovému trestu může si postižený u svého služebního úřadu do 8 dnů stěžovati k zemskému výboru, jehož rozhodnutí jest konečným.
Změna služebních poměru pomocného okresního cestáře ve služební poměr podle části prvé tohoto zákona.
§ 66.
(1) Pomocní okresní cestáři stávají se po dvou letech uspokojivé služby čekateli.
§ 67.
(1) Nový služební poměr těchto pomocných okresních cestářů počíná dnem po dovršení služby, stanovené v § 66.
(2) Co do služebního poměru platí pro ně všecky předpisy části prvé tohoto nařízení. Pokud jde o dovolenou na zotavenou (§ 13), určuje se její nejmenší míra 8 dny.
Díl II.
Zaopatřovací platy pomoc, okresních cestářů.
§ 68.
Pro pomocné okresní cestáře platí obdobně ustanovení části prvé, dílu II., vládního nařízení ze dne 7. července 1926, čís. 114 Sb. z. a n., o úpravě služebních a platových poměrů pomocných zřízenců.
Část třetí.
Společná, přechodná a závěrečná
ustanovení.
A. Společná ustanovení
§ 69.
Právo stížnosti.
Zaměstnanec, který se pokládá za postižena opatřením na základě tohoto zákona proti němu vydaným, může se, pokud není jinak stanoveno, nebo se z tohoto zákona jinak nepodává, písemnou stížností, služební cestou podanou, dovolati vyššího rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů, počínající následujícím dnem po vyrozumění. V poslední stolici rozhoduje, pokud se jinak nestanoví, zemský úřad. Stížnost nemá odkladného účinku. Pokud se v této části užívá slova ťzaměstnanciŤ bez bližšího označení, jest tím rozuměti zaměstnance, na něž se vztahuje ustanovení prvé i druhé části tohoto zákona.
§ 70.
Oprava nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů.
(1) Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy zaměstnancovy z moci úřední, může zaměstnanec, když byl o tom výměrem vyrozuměn do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne příslušný úřad, jenž opatření učinil.
(2) Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, může se zaměstnanec odvolati do 15 dnů k zemskému výboru.
(3) Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší pracovní den za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.
(4) Byly-li zaměstnanci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměru příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž zaměstnanec měl podle platných předpisů nárok, může zaměstnanec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestli ze zaměstnanec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.
(5) Byly-li zaměstnanci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-ti příjmy chybně vyměřeny pro nesprávné použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen zaměstnanci před jejich uplynutím.
(6) Byl-l výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li zaměstnanci omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.
(7) Zavinil-li zaměstnanec, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.
(8) Ustanovení předchozích odstavců platí i při vyměření a výplatě odpočivných a zaopatřovacích platů.
§ 71.
Exekuce na služební platy a výslužné.
Administrativní srážky.
(1) Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých platí podle § 150 platového zákona pro zaměstnance a jejich pozůstalé s těmito změnami:
a) Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona se považuje 75% služebního platu bez výchovného; za výslužné, odbytné a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož zákona se považuje 75% výslužného, odbytného, pense vdovy (družky), sirotčí pense, pensí a darů z milosti a jiných obdobných příjmů vesměs bez výchovného a bez přídavků.
b) Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny pod písm. a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají se při výpočtu příjmu podrobeného exekuci (zajištění, zastavení, postupu).
c) Na příjmy, náležející dlužníku na děti nebo na ženu, lze vésti exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého výživného příslušející osobě, na niž dlužníku tyto příjmy náležejí; v takovém případe buď část těchto příjmů, připadající na věřitele, připočítávána k zabavitelné části platu (pense atd.); náležejí-li dlužníku tyto příjmy na dvě nebo více dětí, připočítává se k zabavitelné části platu (pense atd.) jen poměrná část těchto příjmů, vypadající podle počtu dětí.
d) Na bytový ekvivalent nebo obdobné platy může býti vedena exekuce jen pro nájenmé z bytu dlužníkova, na úmrtné (pohřebné) neb obdobné platy jen pro útraty pohřební.
(2) Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy zaměstnanců, uvedených v odstavci 1. a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky se služebních a odpočivných platů těchto zaměstnanců a se zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky okresu, vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru, nebo se zřetelem na něj.
§ 72.
Příslušnost.
(1) K jednotlivým opatřením podle tohoto zákona jest příslušen úřad, který podle § 8 odst. 1. jest povolán okresní cestáře ustanovovati (okresní zastupitelstvo).
(2) Kde se v tomto zákoně užívá výrazu ťúřadŤ nebo ťpříslušný úřadŤ, rozumí se tím okresní zastupitelstvo.
(3) Spory o příjmy služební a výslužné okresních cestářů. zaopatřovací požitky vdov a sirotků, jakož i spory vzešlé ze služebních poměrů, rozhoduje zemský výhor, který se napřed pokusí o dohodu obou zúčastněných stran.
§ 73.
Lhůty.
Ustanovení § 70 o lhůtách platí obdobně i pro jiné lhůty, stanovené v tomto zákoně.