Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období. |
1. zasedání. |
Překlad.
130.
Návrh
poslance Windirsche a druhů,
aby bylo zrušeno nařízená ze dne 6. dubna 1915, číslo 95 ř. z.
Podepsaní poslanci navrhují:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění, račiž se usnésti:
ťVláda se vybízí, aby zrušila nařízení ze dne 6. dubna 1915, čís. 95 ř. z.Ť
Odůvodnění:
V časopise ťDie landwirtschaftliche Fachpresse für die TschechoslowakeiŤ ze dne 15. února 1929 referuje docent dr. E. Hanke z Frýdlantu o ťZjištění přísady margarinu v másleŤ takto:
Oprávněné stížnosti zemědělství a především mlékáren, aby se učinila přítrž často se vyskytujícímu padělání másla jmenovitě v průmyslových krajích, přiměly mlékařkou výzkumnou stanici ve Frýdlantu, aby se podrobněji zabývala touto otázkou. Otázka, zda za dnešních poměrů lze přesně a lehce zjistiti ve smíšeninách másla margarin, zajímá nejen naše zemědělství a mlékařství, nýbrž ještě více veškeré obyvatelstvo.
Jsem dalek toho, abych pojednávaje o této otázce, činil za tak časté padělání másla odpovědnými továrníky margarinu, naopak se domnívám, že továrnicí margarinu rovněž tak odsuzují padělání másla jako všechny ostatní věcně smýšlející vrstvy obyvatelstva. Margarin jako lidová potravina jest dnes především určen pro chudší lidové vrstvy, neboť v poměru k jiným jedlým tukům jest levný a mimo to dá se všestranně použíti. Máme-li však možnost výroby tak levného jedlého tuku, spotřebitelé mají zajisté právo žádati, aby se za margarin, jak jest tomu při padělání másla, nepožadovala cena másla. Jest tedy energické potírání padělání másla v zájmu všech.
Dnešní hospodářské vztahy mezi zemědělstvím a margarinovým průmyslem bude dnes každý zemědělec pokládati za nutné, uváží-li dnešní pokrmovou techniku, takže musíme pokládati za překonané stanovisko, jako by zemědělec a mlékař spatřoval ve výrobcích margarinu nepřítele, kterého musí stůj co stůj potírati. Ale jest dále nesprávné, jestliže továrníci margarinu považují nynější zákon o margarinu za nepřítele své výroby. Účelem zákona jest ze svrchu uvedených důvodů pouze chrániti spotřebitele před padělky. Může-li průmysl vyráběti pro obyvatelstvo levnější náhražku másla, jest věcí zákonodárství postarati se, aby tento jedlý tuk byl za náhražku prohlášen a aby se dostal spotřebitelům za zvláštní cenu, na druhé straně aby pak bylo lze zachytiti živnostenské padělatele másla.
Jsou-li mezi margarinem a máslem nejen velké cenové rozdíly, nýbrž prokazatelně také v jejich výživné hodnotě, mají nejen mlékaři, nýbrž i všichni spotřebitelé právo žádati, aby se padělání másla pokud možno zabránilo. Tak zvaný margarinový zákon ze dne 25. října 1901, čís. 26 ř. z. z r. 1902, měl tedy pro bývalé rakouské korunní země týž úkol jako platné margarinové zákony v sousedních zemích. Je jisto, že před válkou každý tržní úřad mohl zjistiti i sebe menší množství margarinu v máslových smíšeninách a pokud možno překaziti padělání másla.
Pociťují-li dnes továrníci margarinu tento zákon jako tvrdý, přes to na ochranu spotřebitelů musíme žádati, aby byl přísně dodržován. Věčně a čestně myslící továrník margarinu nechce zajisté nadržovati padělání másla a uzná, že zákona je třeba. I když margarinový zákon v době svého uzákonění vtiskl tomuto jedlému tuku znamení méněcenností, dnes margarin, nikoliv na posledním místě vydatnou reklamou a dobrými zkušenostmi hospodyň, našel zajisté cestu do každé domácnosti, takže mu margarinový zákon nemůže již skutečné škoditi a dlužno jej pokládati jen za nutný na ochranu spotřebitelů.
Podle prováděcích ustanovení k tomuto zákonu (nařízení ministerstev vnitra, spravedlnosti, obchodu a orby ze dne 1. února 1902, čís. 27 ř. z., při výrobě margarinu, přepouštěného margarinu a oleomargarinu, které jsou určeny pro obchod v tuzemsku, dlužno přidávati k tukům a olejům, jichž se upotřebí k výrobě, sesamový olej. Tato přísada má činiti na každých 100 váhových dílů použitých tuků a olejů při margarinu a přepouštěném margarinu a při oleomargarinu alespoň 10 váhových dílů. Sesamový olej dlužno přidati při mísení nebo přepouštění tuků.
Přidaný sesamový olej musí vykazovati takovouto reakci: Třepá-li se 0,5 objemových dílů sesamového oleje s 99.5 objemových dílů bavlníkového oleje nebo podzemnicového oleje se 100 objemovými díly dýmající kyseliny solné specifické váhy 1.19 a několika kapkami 2% alkoholového roztoku furfurolu, musí kyselina solná usazující se pod vrstvou oleje dostati jasně červené nebo modro-červené zabarvení.
Furfurol sloužící k reakci má býti čirý; není-li takového naprosto po ruce, smí býti zabarven do žluta.
Takto vyrobený margarin mohl každý tržní úřad rychle a přesně zjistiti při umělém i denním světle v každé máslové smíšenině, i když přísada margarinu činila pod 5%. Soudní stíhání živnostenských padělatelů másla bylo lehké. Dnes jsou poměry pro zjištění margarinové přísady v Československé republice mnohem obtížnější, určitými druhy margarinu se podaří vyrobiti silně padělané máslo, o němž tržní úřad se svými pomůckami nemůže s určitostí prokázati, že jest padělané. Příčinu této nynější nejistoty dlužno hledati v tom, že dnes ještě platí nařízení ze dne 6. dubna 1915, čís. 95 ř. z. Tímto nařízením bylo dovoleno přidávati místo sesamového oleje, jejž bylo lze za války těžko dostati, diphenylamidoazobenzol nebo phenolphthalein. Přes to, že světová válka jest již 10 let skončena a někdejší důvody tohoto nařízení již neexistují, platí i nadále a nepoctivý obchod s máslem při tom plně kvete.
Že sesamový olej v jakosti požadované zákonem nelze dostati, lze vyvrátiti tím, že holandské a dánské druhy margarinu u nás prodávané a podle vlastních zjištění také jeden zdejší druh margarinu, obsahuje jako přísadu sesamový olej žádané jakosti. Ovšem pro naši výzkumnou stanici byl zakoupen sesamový olej z různých frýdlantských a libereckých drogerií, který neukázal typické furfurolové reakce. Dlužno tedy při výrobě margarinu přísně požadovati, aby sesamový olej byl jakosti předepsané zákonem. To, že se nedostaví furfurolová reakce u sesamového oleje, vysvětluje P. Honig 3) ve své práci ťober Veränderungen der Sesamölreaktion bei Behandlung des Öles mit AbsorbentienŤ a W. Adriani 4) ve své práci ťSesamin a sesamolinŤ. Na sílu Baudouinovy reakce sesamového oleje působí zacházení s olejem. Jistá bělidla působí rozklad sesamolinu obsaženého v sesamovém oleji, při čemž se utvoří prchavý sesamol, nositel furfurolové reakce.
Zvláště kyselá bělidla vylučují ze sesamolinu sesamol, který se odstraňuje, vypařováním. Pro odbarvení sesamového oleje hodí se nejlépe slabě alkalická nebo neutrální bělidla, klade-li se důraz na to, aby zůstala zachována Baudouínova furfurolová reakce.
V mlékařské výzkumné stanici byli v posledních dvou létech zkoumány četné podezřelé vzorky másla, než zřídka bylo lze s určitostí zjistiti padělání na základě zákonité přísady margarinu. Aby bylo lze dosíci jistoty, musilo býti vždy provedeno velmi zdlouhavé určení Reichertova-Meisslova čísla. Přes opětovné námitky se dosud ještě nepodařilo obnoviti dřívější jistotu při zjištění, že jde o padělání másla. Poněvadž přesné a snadné zjištění margarinové přísady stalo se naléhavou otázkou dne, prozkoumal jsem v poslední době znovu 15 druhů margarinu přicházejícího do obchodu.
Prozkoumal jsem Margarin Liga (Centra a. s. Děčín), Pastry (Centra a. s.), Vitello (Centra a. s., Rita (Schicht, Ústí n. L.), Visan (Schicht), Rex (Schicht), Korda (Hloubětín), Axa (Hloubětín), Sana (Hloubětín), Kondor (Teplice-Novosedlice), Special (Vita), Silsa (holandský), Dana (dánský), Wörthersee (neznámého původu), dovážený margarin (neznámého původu).
U těchto druhů margarinu byly určeny obsah vody, Reichertovo-Meisslovo číslo, Polenského číslo, číslo xylolu a teplota tání, dále zjištěno, která zákonitá přísada (sesamový olej, dymethylamidoazobenzol) jest obsažena v margarinu jako rozpoznávací prostředek.
V následující tabulce jsou uvedeny jen ony výsledky, které se týkají této práce. Připojená běžná čísla neznamenají pořadí svrchu uvedených druhů margarinů, naopak úmyslně bylo zvoleno jiné pořadí.
B. č. |
% vody |
plynulý při |
C |
furfurolová reakce jedině s kyselinou solnou kryst. jehly |
||
1. |
14.05 |
40 |
- |
slabě červená |
nezřetelné |
|
2. |
15.80 |
36-37 |
- |
slabě červená |
nezřetelné |
|
3. |
15.70 |
36-37 |
- |
slabě červená |
zřetelné |
|
4. |
6.70 |
48 |
slabě červená |
žlutá |
žádné |
|
5. |
10.15 |
36-37 |
- |
žlutá |
málo |
|
6. |
17.50 |
42 |
- |
slabě červená |
zřetelné |
|
7. |
14.09 |
36-37 |
typická |
- |
nezřetelné |
|
8. |
14.75 |
40 |
- |
slabě červená |
nezřetelné |
|
9. |
9.30 |
44 |
- |
slabě červená |
žádné |
|
10. |
14.40 |
42 |
- |
slabě červená |
zřetelné |
|
11. |
14.20 |
42 |
typická |
- |
zřetelné |
|
12. |
14.15 |
36-37 |
- |
slabě červená |
zřetelné |
|
13. |
13.30 |
36-37 |
- |
slabě červená |
zřetelné |
|
14. |
14.30 |
36-37 |
- |
- |
nezřetelné |
|
15. |
14.40 |
36-37 |
typická |
žlutá |
nezřetelné |
Z patnácti zkoumaných druhů margarinu obsahovalo devět vzorků jako přísadu dimethylamidoazobenzol, 4 vzorky ukázaly typickou reakci sesamového oleje, 1 vzorek nezřetelnou a 1 vzorek neobsahoval žádné předepsané přísady.
Dlužno poznamenati, že cizí vzorky úplně vyhovovaly požadavkům. Reichertovo-Meisslovo číslo pohybovalo se u zkoumaných vzorků mezí 0.65 a 2.6.
Dále dlužno poznamenati, že 7 vzorků se během 5 minut nerozpustilo při teplotě krve (ve vodní lázni 36 až 37 stupňů).
Mikroskopické zkoumání krystalových jehel ukázalo, že tento rozpoznávací prostředek nemá již významu pro zjištění, že máslo bylo paděláno, neboť jen 6 druhů margarinu ukázalo zřetelné tvoření krystalových jehel. U ostatních druhů margarinu nedalo by se ve smíšeninách másla již zjistiti.
K dalšímu porovnání byly pořízeny tukové smíšeniny jednotlivých druhů margarinu s čistým máslem tak, že k 80 dílům másla bylo přidáno 20 dílů margarinu. Výsledky byly takovéto:
B. č. |
furfurolová reakce |
Jedině s kyselinou solnou (sp. v. - 1.19) |
1. |
- |
téměř neznatelný červenavý nádech |
2. |
- |
červenost nedala se zjistiti |
3. |
- |
téměř neznatelný červenavý nádech |
4. |
slabě červená |
žlutavá |
5. |
žlutavá |
žlutavá |
6. |
- |
slabě červený nádech |
7. |
silné zabarvení do červena |
- |
8. |
- |
- |
9. |
- |
- |
10. |
- |
téměř neznatelný červenavý nádech |
11. |
silné zabarvení do červena |
- |
12. |
- |
- |
13. |
- |
téměř neznatelný červenavý nádech |
14. |
silné zabarvení do červena |
- |
15. |
silné zabarvení do červena |
- |
Bylo zjištěno, že přimísení 20% margarinu, který obsahuje dimethylamidoazobenzol, nelze ve smíšenině másla přesně zjistiti, při umělém světle nelze takovýchto slabých tonů zabarvení vyvolaných kyselinou solnou vůbec zjistiti, ani přidá-li se 50% margarinu. Že přidané barvivo azo dává s kyselinou solnou příliš slabé barevné tony, vysvítá z toho že 5% margarinu ťSilsaŤ holandského původu, působí ve smíšenině másla mnohem intensivnější s furfurolovou reakcí, než čistý margarin s kyselinou solnou, obsahující dimethylamidoazobenzol. 30% margarinu s azovým barvivem lze ve smíšeninách másla rozpoznati, přidá-li se kyselina solná, při denním světle jen slabě červeným nádechem kyseliny solné pod tokem, 20% může prokázati jen cvičené oko a porovnáním, 10% se nedá vůbec prokázati. Při uvedených zkoumáních bylo pracováno jen s chemicky čistou kyselinou solnou předepsané specifické váhy, z toho lze posouditi, jak těžce lze zjistiti přísadu margarinu, má-li tržní úřad po ruce jen technicky čistou kyselinu solnou, která jest zabarvena poněkud do žluta.
Margarin, k němuž byl přimísen sesamový olej určité jakosti, lze naproti tomu ve smíšeninách másla lehce zjistiti furfurolovou reakcí i při umělém světle, i když jest přimíseno margarinu pod 5%.
Poněvadž při padělání másla musí se dáti zjistiti i přimísení 10% až 20% margarinu, dlužno z toho vyvoditi, že dimethylamidoazobenzol není vhodná přísada. Svrchu uvedené válečné nařízení pozbylo svého oprávnění a margarinový zákon musí dojití opět platnosti ve své původní formě, Jen tak, bude-li moci každý tržní úřad zjistiti přimísení margarinu jako dříve, budou poctiví výrobci másla a spotřebitelé uchráněni před nekalou soutěží a podvodem.
Přijetím tohoto návrhu, který byl již podán v dřívějším volebním období v poslanecké sněmovně, nebudou státní finance nijak zatíženy.
V zájmu jak spotřebitelů, tak také výrobců másla, jest nutno, aby tento návrh byl projednán co nejrychleji. Právě nedávno uvedlo ministerstvo pro zásobování lidu v jedné vyhlášce, že bylo zjištěno, že máslo jest paděláno přísadami nemáslovými až z 95%. Toto falšování másla bylo podstatně podporováno ponecháním vládního nařízení, jehož co nejrychlejší zrušení jest předmětem tohoto návrhu, Škoda způsobená spotřebitelům falšováním másla jest neobyčejně veliká. Ale i pro výrobce másla má velký význam a pro svůj velký počet mají zajisté nárok, aby jejich výroba byla chráněna. Zde nejde jen o mlékárny, nýbrž i o statisíce zemědělců, kteří mléko musí zpeněžiti výrobou másla ve vlastním hospodářství. Proti jejich velikému počtu stojí jen málo továren, v nichž se vyrábějí pokrmové tuky a oleje. Podle Zpráv státního úřadu statistického za rok 1926 jde celkem o 11 těchto továrních podniků, v nichž bylo zaměstnáno celkem 733 dělníků. Je-li mezi těmito podniky několik, jimž záleží, aby nařízení ze dne 6. dubna 1915, čís. 95 ř. z. bylo ponecháno i nadále v platností, naproti tomu zájem mnohem většího okruhu spotřebitelů a výrobců másla žádá, aby toto nařízení bylo konečně opět zrušeno.
Po stránce formální žádáme, aby tento návrh byl co nejdříve přikázán výboru zemědělskému a výboru zdravotnickému.
V Praze, dne 3. ledna 1930.
Windirsch,
Heller, Böllmann, Halke, Hokky, Eckert, Prause, Zierhut, Gläsel, Jelinek, Stenzl, Dobránsky, Fedor, dr Szüllö, Nitsch, dr Peters, dr Rosche, Wagner, Viereckl, Platzer, Hodina, Böhm.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930
III. volební období. |
1. zasedání. |
Původní znění.
130.
Antrag
des Abgeordneten Windirsch und Genossen
betreffend die Aufhebung der Wirksamkeit der Verordnung vom 6. April 1915, R. G. Bl. Nr. 95.
Die unterzeichneten Abgeordneten beantragen:
Das Abgeordnetenhaus der Nationalversammlung möge beschließen:
ťDie Regierung wird aufgefordert, die Verordnung vom 6. April 1915, R. G. Bl. Nr. 95 aufzuheben.Ť
Begründung:
In der ťLandwirtschaftlichen Fachpresse für die ČechoslovakeiŤ vom 15. Feber 1929 berichtet Dozent Dr. E. Hanke, Friedland i. B., über ťFeststellung von Margarinezusatz zur ButterŤ wie folgt:
ťDie berechtigten Klagen der Landwirtschaft und vor allem der Molkereien, um den namentlich in den Industriegebieten häufig vorkommenden Butterverfälschungen einen Riegel vorzuschieben, veranlaßte die Milchwirtschatfliche Untersuchungsstation in Friedland, der obgenannten Frage näher zu treten. Die Frage, ob unter den derzeit gegebenen Verhältnissen Margarine in Buttergemischen einwandfrei und leicht feststellbar ist, interessiert aber nicht nur unsere Land- und Milchwirtschaft, sondern in erhöhtem Maße die gesamte Bevölkerung.
Es liegt mir bei Behandlung dieser Frage ganz fern, die Margarinefabrikanten für die so häufig vorkommenden Butterverfälschungen verantwortlich zu machen, vielmehr glaube ich, daß die Margarinefabrikanten Butterverfälschungen ebenso verurteilen, wie alle übrigen sachlich denkenden Kreise der Bevölkerung. Margarine ist heute als Volksnahrungsmittel vor allem für die ärmeren Volksschichten bestimmt, denn sie ist im Verhältnis zu anderen Speisefetten billig und außerdem vielseitig verwendbar. Wenn aber die Möglichkeit der Erzeugung eines so billigen Speisefettes besteht, dann haben die Konsumenten das Recht, zu verlangen, daß für Margarine, wie es bei Butterfälschungen der Fall ist, kein Butterpreis gefordert wird. Die energische Bekämpfung der Butterverfälschungen ist somit im Interesse aller gelegen.
Die wirtschaftlichen Beziehungen, die heute zwischen Landwirtschaft und Margarine-Industrie bestehen, wird sicher jeder Landwirt unter Berücksichtigung der heutigen Fütterungstechnik als notwendig ansehen, so daß der Standpunkt als überwunden Betracht werden muß, als sähe der Land- und Milchwirt im Margarinefabrikanten einen Gegner, den matt auf jeden Fall bekämpfen muß. Es ist aber weiters unrichtig, wenn die Margarinefabrikanten das bestehende Margarinegesetz als gegen ihre Produktion gerichtet ansehen. Das Gesetz hat aus den obgenannten Gründen lediglich den Zweck, die Konsumenten vor Verfälschungen zu schützen. Wenn die Industrie in der Lage ist, einen billigen Butterersatz für die Bevölkerung zu erzeugen, dann ist es Sache der Gesetzgebung, dafür zu sorgen, daß dieses Speisefett als solches deklariert wird und zu dem eigentlichen Preis an die Konsumenten gelangt, anderseits die gewerbsmäßigen Butterfälscher erfaßt werden können.
Wenn zwischen Margarine und Butter nicht nur große Unterschiede im Preise, sondern erwiesenermaßen auch in ihrem Nährwert bestehen, haben nicht nur die Milchwirte, sondern auch alle Konsumenten das Recht, zu verfangen, daß Butterfälschungen nach Tunlichkeit verhindert werden. Das sogenannte Margarinegesetz vom 25. Oktober 1901, Nr. 26, R. G. Bl. v. J. 1902, hatte deshalb für die ehemaligen österreichischen Kronländer, dieselbe Aufgabe, wie die bestehenden Margarinegesetze in den Nachbarländern. Tatsache ist, daß es vor dem Kriege jedem Marktamt möglich war, auch nur ganz geringe Mengen von Margarine in Buttermischungen festzustellen und Butterverfälschungen möglichst zu unterbinden.
Wenn dieses Gesetz heute von den Margarinefabrikanten als Härte empfunden wird, so wird man zum Schutze der Konsumenten trotzdem eine strenge Einhaltung fordern müssen. Der sachlich und redlich denkende Margarinefabrikant dagegen will der Butterfälschung sicher keinen Vorschub leisten und wird das Gesetz als notwendig anerkennen Mag das Margarinegesetz zur Zeit seiner Gesetzwerdung diesem Speisefett den Stempel der Mindewertigkeit aufgedrückt haben, so hat heute die Margarine nicht zuletzt durch ausgiebige Reklame und gute Erfahrungen von Seiten der Hausfrauen Eingang in wohl jeden Haushalt gefunden, so daß ihr das Margarinegesetz wirklich nichts mehr anhaben kann und nur als zum Schutze der Konsumenten für notwendig anzusehen ist.
Nach den Durchführungsbestimmungen zu diesem Gesetz (Verordnung der Ministerien des Innern, der Justiz, des Handels und des Ackerbaues vom 1. Feber 1902, R. G. Bl. Nr. 27) ist bei der Erzeugung von Margarine, Margarineschmalz, Oleomargarine, die für den Handel im Inland bestimmt sind, den zur Verwendung kommenden Fetten und Ölen Sesamöl zuzusetzen. Dieser Zusatz hat auf je 100 Gewichtsteile der angewendeten Fette und Öle bei Margarine und Margarineschmalz, sowie bei Oleomargarine mindestens 10 Gewichtsteile zu betragen. Das Sesamöl ist während der Vermischung oder des Umschmelzens der Fette zuzusetzen.
Das zuzusetzende Sesamöl muß folgende Reaktion zeigen: Wird ein Gemisch von 0.5 Raumteilen Sesamöl mit 99,5 Raumteilen Baumwollsesamöl oder Erdnußöl mit 100 Raumteilen rauchender Salzsäure von spez. Gewicht 1,19 und einigen Tropfen einer 2prozentigen alkoholischen Losung von Furfurol geschüttelt, so muß die unter der Ölschichte sich absetzende Salzsäure eine deutlich rote oder bläulichrote Färbung annehmen. Das zur Reaktion dienende Furfurol soll farblos sein; äußerstenfalls darf dasselbe gelb gefärbt sein. Derart erzeugte Margarine konnte in je dem Buttergemisch, auch wenn der Margarinezusatz unter 5% betrug, schnell und einwandfrei von jedem Marktamt bei künstlichem und Tageslicht festgestellt werden. Die gerichtliche Verfolgung der gewerbsmäßigen Butterfälscher war eine Leichtigkeit. Heute liegen die Verhältnisse für die Feststellung des Margarinezusatzes in der Čechoslovakischen Republik ungleich schwieriger, es gelingt mit bestimmten Margarinesorten starte verfälschte Butter herzustellen, die ein Marktamt mit den ihm zu Gebote stehenden Mittels nicht mit Bestimmtheit als verfälscht nachweisen kann, Diese derzeitige Unsicherheit ist darauf zurückzuführen, daß die Verordnung vom 6. April 1915, R. G. Bl. Nr. 95, heute noch in Geltung ist. Diese Verordnung erlaubte, an Stelle des im Kriege schwer erhältlichen Sesamöls, Diphenylamidoazobenzol bezw. Phenolphthalein zuzusetzen. Trotzdem der Weltkrieg schon 10 Jahre beendet ist, die damaligen Gründe zu dieser Verordnung nicht mehr bestehen, ist sie noch immer in Gültigkeit und der unreelle Butterhandel treibt dabei seine vollen Blüten.
Daß Sesamöl mit der vom Gesetze verlangten Beschaffenheit nicht zu erhalten ist, kann dadurch entkräftet werden, daß die bei uns im Handel befindlichen holländischen und dänischen Margarinesorten und nach eigenen Feststellungen auch eine einheimische Margarinesorte Sesamöl von der gewünschten Beschaffenheit als Zusatz enthält. Freilich wurde anderseits für unsere Untersuchungsstation Sesamöl aus verschiedenen Drogerien Friedlands und Reichenbergs angekauft das keine typischen Furfurolreaktion zeigte. Die vom Gesetz verlangte Beschaffenheit des Sesamöls muß deshalb bei der Margarineerzeugung streng verlaust werden. Das Ausbleiben der Furfurolreaktion beim Sesamöl erklärt P. Honig 3) in seiner Arbeit: ťÜber Veränderungen der Sesamölreaktion bei Behandlung des Öles mit AbsorbentienŤ und W. Adriani 4) in seiner Arbeit: ťSesamin und SesamolinŤ. Die Stärke der Baudouinschen Sesamölreaktion wird durch die Behandlung des Öles beeinflußt. Bestimmte Bleichmittel veranlassen eine Spaltung des im Sesamöl enthaltenen Sesamolin unter Bildung des flüchtigen Sesamols des Trägers der Furfurolreaktion.
Besonders saure Bleichmittel spalten aus dem Sesamolin das Sesamol ab, das beim Dämpfen beseitigt wird. Schwach alkalische oder neutrale Bleichmittel sind am besten für die Entfärbung des Sesamöls geeignet, wenn man Wert auf die Beibehaltung der Baudouinschen Furfurol-Reaktion legt.
In der Milchwirtschaftlichen Untersuchungsstation wurden in den letzten zwei Jahren zahlreiche verdächtige Butterproben untersucht, doch selten konnte eine Verfälschung auf Grund des gesetzlichen Zusatzes zur Margarine mit Bestimmtheit festgestellt werden. Um Gewißheit zu erhalten, mußte immer die recht umständliche Bestimmung der Reichert-Meißlschen Zahl vorgenommen werden. Trotz der wiederholt erhobenen Einsprüche ist es noch nicht gelungen, die frühere Sicherheit bei der Feststellung von Butterverfälschungen wieder herzustellen. Da die einwandfreie und leichte Feststellung des Margarinezusatzes eine dringende Tagesfrage geworden ist, wurden in der letzten Zeit von mir 15 im Handel befindliche Margarinesorten neuerlich untersucht.
Untersucht wurden: Margarine Liga (Centra - A. G. Tetschen), Pastry (Centra A. G.), Vitello (Centra A. G.), Rita (Schicht, Aussig), Visan (Schicht), Rex (Schicht), Korda (Hloubetin), Axa (Hloubetin), Sana (Hloubetin), Kondor (Teplitz-Weißkirchlitz), Spezial (Vita), Silsa (holländisch), Dana (dänisch), Wörthersee (Herkunft unbekannt), Ausgewogene Margarine (Herkunft unbekannt).
Von diesen Margarinesorten wurden Wassergehalt, Reichert-Meißlsche Zahl, Polenskezahl, Xylolzahl und Schmelztemperatur bestimmt, ferner festgestellt, welcher gesetzliche Zusatzstoff (Sesamöl, Dimethylamidoazobenzol) in der Margarine als Erkennungsmittel enthalten ist.
In der folgenden Tabelle wurden nur jene Ergebnisse festgehalten, die auf die vorliegende Arbeit Bezug haben. Die beigesetzten laufenden Nummern bedeuten nicht die Reihenfolge der obigen Margarinesorten, vielmehr wurde mit Absicht eine andere Reihenfolge gewählt.
Lfd. Nr. |
% Wasser |
Dünnflüssig bei |
C |
Furfurol- Reaktion |
Mit Salzsäure allein |
Kristall-Nadeln |
1. |
14.05 |
40 |
- |
schwach rot |
undeutlich |
|
2. |
15.80 |
36-37 |
- |
schwach rot |
undeutlich |
|
3. |
15.70 |
36-37 |
- |
schwach rot |
deutlich |
|
4. |
6.70 |
48 |
schwach rot |
gelb |
keine |
|
5. |
10.15 |
36-37 |
- |
gelb |
wenige |
|
6. |
17.50 |
42 |
- |
schwach rot |
deutlich |
|
7. |
14.09 |
36-37 |
typisch |
- |
undeutlich |
|
8. |
14.75 |
40 |
- |
schwach rot |
undeutlich |
|
9. |
9.30 |
44 |
- |
schwach rot |
keine |
|
10. |
14.40 |
42 |
- |
schwach rot |
deutlich |
|
11. |
14.20 |
42 |
typisch |
- |
deutlich |
|
12. |
14.15 |
36-37 |
- |
schwach rot |
deutlich |
|
13. |
13.30 |
36-37 |
- |
schwach rot |
deutlich |
|
14 |
14.30 |
36-37 |
typisch |
- |
undeutlich |
|
15. |
14.40 |
36-37 |
typisch |
gelb |
undeutlich |
Von den untersuchten 15 Margarinesorten enthielten 9 Proben als Zusatz Dimetylamidoazobenzol, 4 Proben zeigten typische, eine Probe undeutliche Sesamölreaktion, eine Probe enthielt keinen der vorgeschriebenen Zusatzstoffe.
Es sei bemerkt, daß die ausländischen Sorten den Anforderungen ganz entsprachen, Die Reichert-Meißlsche Zahl bewegte sich bei den untersuchten Proben zwischen 0.65 und 2.6.
Erwähnenswert ist ferner, daß 7 Proben bei Bluttemperatur (im Wasserbad von 36 bis 37 Grad) innerhalb 5 Minuten nicht flüssig wurden. Die mikroskopische Untersuchung auf Kristallnadeln zeigte, daß dieses Erkennungsmittel für die Feststellung einer Butterverfälschung, nicht mehr in Frage kommt, denn nur 6 Margarinesorten zeigten deutliche Kristallnadelbildung. Bei den übrigen Margarinesorten wäre letztere in Buttergemischen nicht mehr feststellbar. Zum weiteren Vergleich wurden Fettgemische der einzelnen Margarinesorten mit reiner Butter hergestellt, derart, daß zu 80 Teilen Butter 20 Teile Margarine zugesetzt wurden. Die Ergebnisse waren folgende:
Lfd. Nr. |
Furfurol-Reaktion |
Mit Salzsäure allein (sp. G. - 1.19) |
1. |
- |
fast unmerklich rötl. Schimmer |
2. |
- |
Rötung nicht feststellbar |
3. |
- |
fast unmerklich rötl. Schimmer |
4. |
schwach rot |
gelblich |
5. |
gelblich |
gelblich |
6. |
- |
schwach rötl. Schimmer |
7. |
starke Rotfärbung |
- |
g. |
- |
- |
9. |
- |
- |
10. |
- |
fast unmerklich rötl. Schimmer |
11. |
starke Rotfärbung |
- |
12. |
- |
- |
13. |
- |
fast unmerklich rötl. Schimmer |
14. |
starke Rotfärbung |
- |
15. |
starke Rotfärbung |
- |
Es wurde festgestellt, daß ein Zusatz von 20 Margarine, die Dimethylamidoazobenzol enthält, in Buttergemischen nicht einwandfrei feststellbar ist, bei künstlichem Licht lassen sich solche durch Salzsäure hervorgerufene schwachen Farbentöne selbst bei 50% Margarinezusatz überhaupt nicht feststellen, Daß der zugesetzte Azofarbstoff mit Salzsäure zu schwache Farbentöne gibt, geht daraus hervor, daß 5% Silsa, holländisch, in einer Buttermischung eine ungleich intensivere Furfurol-Reaktion ergibt, als reine Margarine mit Salzsäure, die Dimethylamidoazobenzol enthält. 30% Margarine mit dem Azofarbstoff ist in Buttergemischen bei Zusatz der Salzsäure bei Tageslicht nur durch einen schwach rötlichen Schimmer der unter dem Fett befindlichen Salzsäure zu erkennen, 20% werden nur durch ein geübtes Auge und Vergleichsobjekte, 10% überhaupt nicht nachgewiesen. Bei obigen Untersuchungen wurden nur mit chemisch reiner Salzsäure von vorgeschriebenem spezifischen Gewicht gearbeitet; man kann daraus ermessen, wie schwer die Feststellung eines Margarinezusatzes sein muß, wenn dem Marktamt nur technisch reine Salzsäure zur Verfügung steht, die einen etwas gelblichen Farbenton hat.
Margarine, der Sesamöl von bestimmter Beschaffenheit zugesetzt wurde, läßt sich hingegen mit der Furfurol-Reaktion in Buttergemischen mit Leichtigkeit auch bei künstlichem Licht feststellen, selbst wenn der Margarinezusatz weniger als 5% beträgt.
Da bei Butterverfälschungen auch der Zusatz von 10 bis 20 % Margarine feststellbar sein muß, ist zu folgern, daß Dimethylamidoazobenzol kein geeigneter Zusatzstoff ist. Die oben angeführte Kriegsverordnung hat ihre Daseinsberechtigung verloren und das Margarinegesetz in seiner ursprünglichen Form muß wieder zur Geltung kommen. Nur dann, wenn die Feststellung des Margarinezusatzes wie früher jedem Marktamt möglich ist, wird der ehrliche Buttererzeuger und die konsumierende Bevölkerung vor unlauterem Wettbewerb, bezw. vor Betrug geschützt.Ť
Die Annahme des Antrages, der schon in der früheren Wahlperiode im Abgeordnetenhause zur Vorlage gebracht wurde, verursacht keine Belastung der staatlichen Finanzen, Die eheste Verabschiedung des Antrages ist jedoch eine Notwendigkeit im Interesse der Verbraucher und Erzeuger von Butter. Erst kürzlich hat das Ernährungsministerium in einer Veröffentlichung darauf verwiesen, daß Butterfälschungen mit Nichtbutterbeimengungen bis zu 95% festgestellt wurden. Zu diesen Verfälschungen trug wesentlich mit bei die Befassung der Regierungsverordnung, deren eheste Aufhebung Gegenstand dieses Antrages ist. Der durch die Butterfälschungen den Konsumenten zugefügte Schaden ist enorm. Er ist aber auch ganz bedeutend für die Buttererzeuger, die ihrer großen Anzahl nach gewiß einen Anspruch darauf haben, daß ihre Produktion geschützt wird. Hiebei handelt es sich nicht nur um die Molkereien allein, sondern auch um die Hunderttausende von Landwirten, die zur Verwertung der Milch durch Buttererzeugung im eigenen Wirtschaftsbetriebe gezwungen sind. Ihrer großen Anzahl stehen nur die wenigen Fabriken gegenüber, in denen Speisefette und Speiseöle erzeugt werden. Die Zahl dieser Betriebe wird nach den Mitteilungen des Statistischen Staatsamtes für das Jahr 1926 für das ganze Staatsgebiet mit 11 Fabriken angegeben, in denen zusammen 733 Arbeiter beschäftigt worden sind. Wenn unter diesen Betrieben einige sein sollten, in deren Interesse es liegt, daß die Verordnung vom 6. April 1915, B. G. Bl. Nr. 95, auch weiter in Geltung bleibt, so fordert es trotzdem das Interesse des viel größeren Kreises der Verbraucher und Erzeuger von Butter, daß die Verordnung endlich wieder aufgehoben wird.
In formeller Beziehung wird ersucht. dem vorliegenden Antrag ehestens an den Landwirtschaftsausschuß und an den Gesundheitsausschuß zu verweisen.
Prag, am 3. Jänner 1930.
Windirsch,
Heller, Böllmann, Halke, Hokky, Eckert, Prause, Zierhut, Gläsel, Jelinek, Stenzl, Dobránsky, Fedor, Dr. Szüllö, Nitsch, Dr. Peters, Dr. Rosche, Wagner, Viereckel, Platzar, Hodina, Böhm.