Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930

III. volební období.

1. zasedání.


 

127.

Návrh

poslanců Fr. Mašaty, dra Staňka, R. Berana dra Zadiny, J, Petroviče, V. Ščereckého, Böllmanna, Windirsche, Böhma a druhů

na vydání zákona o změně celního sazebníku.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne…………………

jímž se částečně mění zákony o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají zvláštní ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou.

Národní shromáždění republiky Československé se usneslo na tomto zákoně:

Článek 1.

Celní sazebník pro československé celní území pozměňuje se takto:

 

Třída VI. Obilí, slad, mouka a mlýnské výrobky.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

23.

Pšenice, souržice, špalda

75.-

24.

žito

70.-

25.

ječmen

70.-

26.

oves

70.-

27.

kukuřice

40.-

30.

slad

93.-

33.

mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin

190.-


 

Třída VII. Ovoce, zelenina.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

41.

a) cibule

80.-

 

b) cibule sazečková

260.-

 

c) česnek

260.-

42.

a) zelí

75.-

 

b) zelí v době od 16. července do 31. října

40.-

43.

b) obyčejná zelenina:

 
 

1. brambory

18.-

 

2. kapusta, celer, petržel

75.-

 

3. ostatní

40.-

52.

semena výslovně nejmenovaná

2000.-

Poznámka ohledně semene cukrovkového k setí se ruší

53.

Všeliká semena v obálkách a podobně pro drobný prodej upravená

4000.-


Třída VIII. Dobytek jatečný a tažný.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

63-67.

a) hovězí dobytek

250.-

 

b) hovězí dobytek jatečný ve váze přes 500 kg

350.-

68.

ovce a kozy, též berani, skopci a kozli

250.-

69.

jehňata a kůzlata

250.-

70.

vepřový dobytek:

 
 

a) vážící až do 130 kg

350.-

 

b) vážící přes 130 kg

250.-

   

za kus;

71.

koně

2500.-

 

Pozn. hříbata ssavá

1000.-

72.

a) mezci a muly

1000.-

 

b) osli

500.-


Třída IX. Jiná zvířata.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

73.

Veškerá drůbež, vyjma zvěř pernatou:

15.-

 

a) žívá; 1, husy za kus

 
 

nebo za 100 kg ž. v.

350.-

74.

2, jiná drůbež za 100 kg ž, v.

350.-

 

b) mrtvá: též vykuchaná, oškubaná neb bez končetin

500.-

75.

Zvěř srstnatá a pernatá:

 
 

mrtvá

400.-

 

Ryby a raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vše čerstvé:

 
 

a) mořské ryby

160.-

 

b) ostatní

300.-

76.

Pozn.: násada na dovolovací list

beze cla

 

Mořská zvířata lasturová, nebo korýši, čerstvá, též uvařená, ale nikoliv vyloupaná

1000.-


Třída X. Výrobky živočišné.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

78.

mléko a smetana, čerstvé:

 
 

a) mléko

23.-

 

b) smetana

380.-

 

Pozn.: Ministerstvo financí jest zmocněno v dohodě s ministerstvem zemědělství suspendovati clo na mléko pro jednotlivé pohraniční oblasti.

 

79.

Vejce drůbeží, též žloutek a bílek tekutý

200.-

 

Pozn.: žloutek a bílek k průmyslovému zpracování na dovolovací list.

beze cla

80.

Med:

 
 

a) včelí, také v plástvech, bez živ. včel

1600.-

 

b) umělý

2000.-

 

Pozn. Včely v úlech, takés medem v plástvech

1600.-

81.

Vosk živočišný:

 
 

a) přírodní

180.-

 

b) připravovaný (bílený, barvený, v tabulkách, nebo v koule zhnětený, též s jinými látkami smíšený; na př. vosk zahradnický, vosk lepící a p.

480.-

85.

Peří:

 
 

a) výslovně nejmenované, též drané, pápěrky a brky

100.-

 

b) ozdobné, neupravené

beze cla


Třída XI. Tuky.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

88.

máslo přírodní, čerstvé, nebo solené, též přepouštěné

580.-

89.

sádlo:

 
 

a) vepřové sádlo, vepřová slanina

250.-

 

b) vepřové sádlo vyškvařené

360.-

 

c) husí sádlo též vyškvařené

400.-

90.

umělé sádlo a margarín, jedlý lůj syrový nebo škvařený, jakož i ostatní jedlé tuky výslovně nejmenované

500.-

 

Poznámky:

 
 

1. Jedlé tuky, které chutí a o statní povahou jeví se náhražkami vepř, sádla, též vyškvařeného, neb vepřové slaniny nebo husího sádla, vyclívají se podle č. 89.

 
 

2. Veškeré jedlé tuky po denaturaci k technickému upotřebení

22.50

 

3. Oleomargarin, čištěný olej z kokosových ořechů, jakož i ztužené mastné oleje, vše v sudech k výrobě jedlých tuků na zvláštní povolení za podmínek stanovených nařízením

250.-

92.

Lůj zvířecí, syrový, nebo vyškvařený:

 
 

lůj lisovaný

25.-

     
 

Třída XIII. Nápoje.

 
     

109.

Víno:

 
 

a) v sudech

800.-


Třída XIV. Potraviny.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

113.

Chléb obyčejný, černý i bílý; lodní suchary

250.-

117.

Maso:

 
 

a) čerstvé

500.-

 

b) upravené jednoduše, vařené, sušené, uzené, též nasolené

700.-

 

c) upravené jemně, v konservách, hermeticky uzavřených, masité extrakty

1400.-

118.

Masité droby

1200.-

119.

a) tvaroh

 
 

b) sýry;

200.-

 

1.) jemné stolní, též tavené

600.-

 

2.) ostatní

500.-

131.

Poznámky:

 
 

1.) kondensované, neb sušené mléko, též slazené......

1200.-

132.

Poznámky:

 
 

2.) kondensované neb sušené mléko, též slazené

1200.-


Třída XXIII. Len, konopí, juta.

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

202.

Len, též konopí:

 
 

a) surový, močený (rosený)

70.-

 

b) třený, vochlovaný, bílený a barvený

350.-

 

Poznámka: Na dovolovací list vydaný na průkaz Zemědělské rady o vykoupení domácího lnu jest připustiti dovoz stejného nebo poměrného (1:5) množství

beze cla

     

Třída XLVI. Chemické Látky pomocné.

 

612.

kaseín, kaseogomaa

300.-

 

Poznámka se ruší.

 

Článek II.

Celní sazby číslo 23, až 132, upravené v čl. II. zákona ze dne 22. června r. 1926 č. 109 Sb. z. a n. pro sazební čísla, jakož i jejich poznámky se zrušují.

Článek III.

Ustanovení čl. II zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 349 Sb. z. a n. platí obdobně pro sazby v čl. I. tohoto zákona.

Článek IV.

Celní sazby těchto sazebních čísel nemohou býti sníženy ani podle předchozího článku III. ani v nových obchodních smlouvách, uzavřených po vydání tohoto zákona, pod výměru dole uvedenou:

Sazeb.

Zboží:

Všeobecná celní sazba v Kč

číslo

 

za 100 kg

23.

pšenice, souržice, špalda

60.-

24.

žito

56.-

25.

ječmen

56.-

26.

oves

56

33.

mouka a mlýnské výrobky

150.-

43.

b) brambory

13.-

63-67.

a) hovězí dobytek

200.-

 

b) hovězí dobytek jateční přes 500 kg

250.-

70.

vepřový dobytek vážící do 130 kg

250.-

 

a s účinností od 1. ledna 1933

300.-

88.

máslo přírodní, čerstvé, nebo solené též přepouštěné

450.-

89.

vepřové sádlo, též vyškvařené, vepř. slanina; husí sádlo, též vyškvařené

150.-

117.

maso:

 
 

a) čerstvé

400.-


 

Článek V. O dovozních listech.

§ 1.

Ustanovení čl. VI. zákona ze dne 22. června 1926 č. 109 Sb. z. a n. o dovozních listech se rozšiřuje na ječmen a slad (saz. čís. 25. a 30.), na dobytek hovězí a vepřový (saz. čís. 63.-67. a 70.), na maso (saz. čís. 117. lit. a, b.), na šunky v neprodyšně uzavřených obalech (ze saz. čís. 128.), na máslo (saz. čís. 88.) a sýry (saz. čís. 119.), na brambory a škrob bramborový a jeho derivaty (saz. čís. 43b, a 613.), na semeno červeného jetele (ze saz. čís. 49.), na semeno cukrovkové (ze s. č. 52.) a na okůrky a ranné brambory (ze saz. čís. 43.), cibulí (ze saz. čís. 41.) a zelí (s. č. 42.) se doplňuje, případně mění takto:

1.) dovozní listy na zboží uvedené v tomto článku budou upraveny dle zásad stanovených pro dovozní listy pod č. 1. se změnami dále uvedenými.

2.) nejmenší množství zboží vyváženého u všech dovozních listů se snižují z 50 na 5 q, a u masa, šunek, másla a sýrů na 50 kg.

3.) Celní hodnota dovozního listu při vývozu ječmene nebo sladu se určuje dle nejnižší platné celní sazby ječmene, případně určené surovinné hodnoty, toliko až do množství 10.000 vagonů ječmene a až do množství 10.000 vagonů sladu a pro další množství béře se za podklad polovice této nejnižší celní sazby ječmene.

4.) Vydání dovozních listů u sladu, masa a šunek, másla, sýrů a škrobu jest omezeno toliko na domácí podnik, který je vyrobil a sice u sladu, másla, sýrů a škrobu z domácí suroviny.

5.) Surovinná hodnota pro slad, maso, šunky a škrob stanoví se nařízením.

§ 2.

Použití všech dovozních listů se připouští též na dovoz zboží sazeb. čís. 89. (sádlo). Vládě se ukládá, aby za účelem plného využití a zhodnocení všech dovozních listů připustila jejich používání podle výše jejích celní hodnoty na placení cla při dovozu též jiného zboží, zejména zemědělských potřeb, za podmínek zvlášť stanovených.

§ 3.

Při úpravě dovozních listů může býti učiněno opatření pro zabezpečení určité kvality zboží vyváženého nebo dováženého a její kontroly, a vyžaduje-li toho potřeba této kontroly, může býti vydávání dovozních listů při vývozu nebo jejich používání při dovozu omezeno jen na určité zájmové organisace.

Článek VI.

Celní přirážka.

Jestliže cena placená zemědělcům na nakládacích stanicích dle průměrných záznamů plodinových burs klesne po dobu jednoho kalendářního čtvrtletí u pšenice pod 215.- Kč anebo u žita pod 190.- Kč za 100 kg, zavede vláda zvláštní přirážku ku všeobecné a smluvní sazbě celní u pšenice a případně u žita ve výší Kč 20.- a u mlýnských výrobků z dotyčného druhu obílí 50.- Kč na 100 kg.

Kdyby průměrná cena tuzemských vepřů na pražském trhu zjištěná za dobu jednoho kalendářního měsíce klesla pod Kč 11.- za jeden kg živé váhy, vyhlásí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství zvláštní přirážku ku všeobecné a smluvní sazbě celní u vepřů do 130 kg živé váhy ve výši 100 Kč za 100 kg živé váhy s účinností 10tého dne ode dne vyhlášení. Přirážka tato potrvá nejméně dva měsíce.

Uvedené přirážky se počítají spolu s nejnižší celní sazbou při určování celní hodnoty dovozních listů a nemohou býti sníženy v obchodních smlouvách. Vláda zruší tyto přirážky, jakmile ceny stanoveným způsobem zjištěné stoupnou nad uvedené směrné ceny.

Článek VII.

O mimořádné dotaci.

Na hospodářské akce ku zmírnění a překonání těžkých hospodářských poměrů domácího zemědělství, zejména na budování, prohloubení a soustředění organisací pro zpeněžování zemědělských výrobků, zlepšování jejích jakosti a skladování přebytků zásob, povoluje se mimořádný roční příspěvek 50 milionů Kč po dobu pěti roků, o jehož použití rozhoduje ministerstvo zemědělství.

Zvláštní dotace 50 mil, Kč po dobu pěti roků povoluje se na podporování nezaměstnaných a provádění zdravotní péče, jejíž použíti bude upraveno vládním nařízením.

Článek VIII.

Z obílí, mouky, dobytka, masa, masitých výrobků a tuků, nesmí býti vybírány žádné dávky pro účele samosprávných svazků a jiných veřejných korporací a podniků, kromě těch, které povolí vláda na úhradu skutečných vydání.

Zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 262 Sb. z. a n. o vybírání daně z masa se zrušuje.

Článek IX.

Zákon tento nabývá účinností dne 1. března 1930.

Provedení tohoto zákona se ukládá ministru financí v dohodě s ministrem zemědělství a ministrem obchodu, průmyslu a živností.

Důvodová zpráva.

Zemědělská krise dostoupila vrchole a projevuje se jako těžká krise cenová a odbytová, postihující všechna hlavní odvětví domácí výroby rostlině a ohrožující též celou produkcí zvířecí. Její důsledky hospodářské a sociální jsou tak tíživé a rozsáhlé, že doléhají krutě nejen na všechny vrstvy zemědělského lidu; ale i na ostatní vrstvy obyvatelstva a výrobní odvětví, živnosti, obchod, průmysl i dělnictvo.

Výnosnost našeho zemědělství v minulém i letošním hospodářském období jest úplně zmařena a několik milionů pracujícího zemědělského lidu neobdrželo za. svou celoroční namáhavou práci žádnou mzdu, naopak utrpělo obrovské ztráty na vynaložených investicích.

Zemědělci vyčerpávají svoje úspory, shánějí velmi obtížně drahý úvěr a na celém venkově se usazují těžká mračna zadlužení, která po dlouhou dobu budou dusiti celý hospodářský a sociální život širokých vrstev zemědělského lidu.

Z úsporných ohledů dochází též k. redukci zaměstnanců, četnější rodiny posílají děti do měst, nemohouce je vyživiti, a tak stupňuje se útěk pracujícího lidu z venkova do měst, kde se zvyšuje kádr nezaměstnaných a konkurence kvalifikovanému dělnictvu.

Kupní síla zemědělců jest úplně podlomena a v důsledku toho nemají možnosti platiti daně, zastavují nákup výrobků živnostenských a průmyslových, takže tím trpí obchod, živnosti, průmysl i dělnictvo. V této vážné době proniká jasné poznání důležitostí domácího trhu a kupní síly našich zemědělců pro celý hospodářský život, poněvadž těžiště odbytu našich výrobků spočívá na domácím trhu a jenom v menší míře na vývozu.

Výroba zemědělská zmařením výnosnosti jest zatlačována do úpadku, její intensita klesá, což hrozí se projeviti zase poklesem výroby, a národohospodářský důsledek bude ten, že poklesne náš vývoz a zvýší se potřeba dovozu, takže hrozí vážné nebezpečí trvalého zhoršení naší obchodní bilance.

V celé veřejnosti proniká jasné poznání, že za krisi zemědělskou postupuje ihned krise průmyslu a živnosti, krise celého národního hospodářství. Z těchto důvodů představuje současná těžká situace domácího zemědělství celostátní problém hospodářský a sociální, který musí býti neodkladně řešen v zájmu jak zemědělců, tak i všech vrstev národa.

Prostředky pro toto řešení jest nutno odvoditi ze správného rozpoznání příčin této krise a hledati je ve všech oborech státní politiky, zejména však v politice obchodní a celní, poněvadž se především jedná o zmírnění všech různých konkurenčních a škodlivých vlivů z ciziny. Při tom zároveň jest třeba přihlížeti k tomu, jakým způsobem řeší zemědělskou krisi, která jest do jisté míry zjevem světovým, cizí státy, zejména státy sousední, poněvadž s ohledem jak na účinnou pomoc domácímu zemědělství, tak i na úpravu vzájemných styků v obchodních smlouvách, jest třeba voliti podobné prostředky obchodně politické také v našem státě.

Na základě šech těchto úvah byly sestaveny návrhy této osnovy zákona. Ve článku I. jsou navrhovány všeobecné celní sazby pro hlavní skupiny zemědělských výrobků, při čemž byl brán náležitý zřetel na náležitou valorisaci cel předválečných, na přibližnou paritu se cly průmyslovými a na určitou rovnováhu se cly v sousedních státech.

Ve článku II. navrhuje se zrušení smluvních celních sazeb u zemědělských výrobků ve článku II. zákona ze dne 22. června 1925, č. 109 Sb. z. a n. jelikož sazby ty byly upraveny se zřetelem na tehdejší hospodářské poměry, které však v poslední době zhoršily se až do těžké krise. Ve článku IV. navrhují se minimální celní sazby pro nejdůležitější položky zemědělských výrobků.

Ve článku V. navrhuje se rozšíření dosavadního systému dovozních listů na některé další důležité zemědělské výrobky. Ve článku VI. navrhuje se zvláštní celní přirážka pro případ mimořádného poklesu cen pšenice, žita a vepřů. Ve článku VII. se navrhuje mimořádná dotace na různé hospodářské akce pro zmírnění zemědělské krise a kromě toho dotace na podporování nezaměstnaných a provádění zdravotní péče. Článek VIII. obsahuje zákaz vybírání zvláštních dávek komunálních z hlavních druhů potravin a návrh na zrušení zákona o daní z masa.

Podepsaní poslanci předkládají tento návrh zákona v tom přesvědčení, že navrhovaná opatření odpovídají skutečným potřebám domácího zemědělství a že jest mimořádně důležitým úkolem Národního shromáždění, aby s největším urychlením přispělo ku zabezpečení výnosnosti domácího zemědělství a tak k odvrácení těžké krise celého národního hospodářství.

Finanční zatížení, vznikající tímto návrhem pro stát, bude uhraženo z celních,příjmů, které tímto zákonem budou zvýšeny.

Po stránce formální budiž návrh přikázán v poslanecké sněmovně výboru iniciativnímu, pak zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 9. ledna 1930.

Fr. Mašata, dr Staněk, Beran, dr Zadina, Petrovič, Ščerecký, Böllmann, Windirsch, Böhm,

dr Šefánek, Teplanský, Tůma, Bečák, dr Černý, Dubický, Chloupek, Janček, Kočandrle, Bistřický, Skopal-Procházka, Pozdílek, Hodina, Zierhut, Blažek, Pelíšek, Machník, Křemen, dr Hnídek, Dorič, dr Srdínko, Haupt, Honzl, Kaliňák, Stunda, Zajíc, Nejezchleb-Marcha, inž. Žilka, Zeman, Vančo, Vencl, Halke, Wagner, Heller, Prokop.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP