Jednací řády.

§ 29.

Ústřední výbor (§§ 7 až 9) jest povinen vypracovati a vydati jednací řády, které upravují styk platebny a jejích orgánů s členstvem, dále pro vyřizování agendy platebny a jejích orgánů, jež jsou závaznými pro všechno členstvo.

III. Úkoly platebny.

Úprava platová.

§ 30.

1. Podle § 1 zák. o pl. jest platebna povinna vypláceti stejnoměrně upravené platové požitky všem ve veřejných a ústavních lékárnách, rovněž dle § 2, odst. 2b) zaměstnaným kondicinujícím lékárníkům, odstupňované dle odsloužené odborné služební doby dle stavu rodiny a dle drahotních poměrů služebního místa.

2. Nárok na plat dle těchto zásad stanovený může býti uplatňován jedině oproti ťLékárnické platebně pro Československou republikuŤ.

3. Platebnou upravené a vyplácené služné skládá se ze základního platu, dle započitatelné služební doby, rodinného přídavku, odpovídajícího stavu rodiny, a místního přídavku, odstupňovaného dle drahotních poměrů služebního místa.

4. Služné vyplácí se měsíčně vždy pozadu.

5. Nárok na postup z jedné platové třídy (§ 34, odst. 2.), do nejbližší vyšší, má býti oprávněným čekatelem uplatňován vždy včas. Nejbližší výplata vyššího služného nastává v tom měsíci, v němž nabývají platnosti předpoklady pro postup do vyšší platové třídy.

Vyměřování platů.

§ 31.

1. Platy zaměstnaných kondicinujících lékárníků vyměřují se u ťLékárnické platebny pro Československou republikuŤ pro každou platovou třídu.

2. Zařazování do platových tříd v odstavci 1. jmenovaných provádí se na podkladě započitatelné služební doby.

§ 32.

1. Jako služební dobu pro zahájení činnosti lékárnické platebny jest dle § 31, odst. 2. pro zařazení do platových stupnic započítati:

1. Celou, některým řádným členem platebny jako zaměstnancem (§ 2, odst. 2., bod 1.a) až b) řádu platebny) absolvovanou služební dobu.

2. Při nastoupení služebního poměru některým členem, jako zaměstnavatelem (§ 2, odst. 2., bod 1a) v jeho vlastnosti, jako majitelem, společníkem (podílníkem) nebo nájemcem některé veřejné lékárny, absolvovanou dobou odborné činnosti.

3. Dobu dle branného zákona povinné služby vojenské.

4. Za předpokladu československého státního občanství u mimořádných členů (§ 2, odst. 2., bod 2.), jestliže tito nastoupením služebního poměru dosáhli řádného členství:

A. V případě zaplacení členských příspěvků, připadajících na dobu, která má býti započítána doby nezaměstnanosti a sice až k nejvyšší výměře šesti měsíců, v případě neschopnosti v povolání až do nejvyšší míry jednoho roku v ostatních případech.

B. V případě zaplacení členských příspěvků, připadajících na období, které má býti započítáno a v kvotovém schematu stanoveného poplatku:

a) Dobu studií, ztrávenou na vysokých školách a učebních ústavech farmaceutickému povolání blízkých, za účelem vyššího odborného vzdělání ve výměře nepřevyšující předepsanou studijní dobu, dobu příslušné činností učitelské a dobu ústavního zaměstnání, souvisejícího nebo příbuzného s farmaceutickým povoláním.

b) Dobu přerušení farmaceutické služby, nespadající pod ustanovení bodu A., až do vyšší výměry jednoho roku v jednom uplynulém období,

c) Dobu cizozemské činnosti v odboru proti předložení průkazů o odborné službě.

d) Dobu vykonávání veřejného mandátu v odboru nebo mimo tento.

2. Stávají-li předpoklady pro započítání jedné a téže doby dle dvou nebo více ustanovení odst. 1., smí býti započítána tato doba pouze jedenkráte.

3. Členům, kterým byly ve smyslu odst. 1., bodu 3, předepsány členské příspěvky nebo započítací poplatky, smí se v úvahu přicházející doby pro vyměřování platů započítati teprve tehdy, byly-li příspěvky nebo poplatky zapraveny. Nárok na tím snad zvýšené platové požitky počíná poprvé v měsíci, v němž příspěvky nebo poplatky byly v plné míře zapraveny.

§ 33.

1. Z doby před zahájením činnosti lékárnickou platebnou se kondicinujícím lékárníkům započítává:

1. Veškerá před 28. říjnem 1918 v území, pro něž platí lékárnický zákon ze dne 18. prosince 1906, ř. z. č. 5. ex 1907, pak od té doby v oblastí republiky Československé absolvovaná služební doba jako zaměstnanec ve veřejných a ústavních lékárnách, nebo dle § 2., odst. 2., bodu 1b).

(2) Doba odborné činnosti před 28. říjnem 1918 v území, pro které platil svrchu uvedený zákon, potom od té doby v oblasti republiky Československé absolvovaná doba jako vlastník, společník (podílník) nebo nájemce některé veřejné lékárny.

(3) Skutečná doba pro bývalou rakouskouherskou monarchii odsloužené presenční a válečné služby, dle zákona lékárenského a zákona o započtení válečné služby do odborné činnosti lékárnické ze dne 8. června 1922, č. 173 Sb. z. a n.

2. Osobám, které před zahájením činnosti platebnou byly v takových službách, jichž trvání po zahájení činností platebnou se dle § 32, odst. 1., bodu 3, započítává, započítají se tato období pro postoupení do vyšších platových tříd v případech § 52, odst. 1., bodu 4 A. a B.a) bezpodmínečně, v případech B.b) až d) však jenom tehdy, byly-li za tato období dodatečně zaplaceny členské příspěvky a započítací poplatky. Nárok na tím snad zvýšené platové požitky počíná poprvé v měsíci, v němž byly zplna zapraveny příspěvky nebo poplatky.

3. Vedle období uvedených v § 32 až 33 započítává se kondicinujícím lékárníkům ještě zvláště pro postup do vyšších platových tříd, jestliže před nebo po zahájeni činností lékárnickou platebnou byli anebo budou v jednom a témže služebním místě 5 roků činnými, jeden rok na každých takových služebních pět let.

§ 34.

1. Základní plat (§ 30, odst. 3.) stanoví se jednotně pro všechna služební místa, stoupá, nepřichází-li v úvahu § 34, odst. 11, po uplynutí tří započítatelných let vždy nejblíže příští vyšší třídu a dosáhne je po uplynutí 34leté započitatelné služební doby nejvyšší výměry.

2. Platové schema (indexové) obsahuje tyto platové třídy:

Platová třída		služební stáří		základní plat
I.	v	1.-3.	roce	125	jednotek	měsíčně
II.	v	4.-6.	ť	140	ť	ť
III.	v	7.-9.	ť	155	ť	ť
IV.	v	10.-12.	ť	170	ť	ť
V.	v	13.-15.	ť	185	ť	ť
VI.	v	16.-18.	ť	200	ť	ť
VII.	v	19.-21.	ť	215	ť	ť
VIII.	v	22.-24.	ť	230	ť	ť
IX.	v	25.-27.	ť	245	ť	ť
X.	v	28.-30.	ť	260	ť	ť
XI.	v	30.-33.	ť	275	ť	ť
XII.	v	34. a výše		290	ť	ť

3. Místní a rodinné přídavky jsou od služebního stáří neodvislé a řídí se dle místní třídy, do níž jest služební místo zaměstnance zařazeno, nebo dle stavu jeho rodiny.

4. Na rodinný přídavek má nárok ženatý zaměstnanec pro svoji manželku, není-li tato sama platebnou vyplacena, dále pro každé nezaopatřené dítě až do 21. roku věku. V ohledu hodných případech může býti přiznán rodinný přídavek a sice usnesením ústředního výboru (§§ 7 až 9), nebo představenstva tímto zplnomocněného (§§ 19 až 21), se souhlasem státního dohlédacího úřadu (§ 4 zák. o pl.), zaměstnanci pro manželské děti, které sice 21. rok věku dovršily, ale následkem zvláštních okolností (jako studium) nemohou se výdělečně zaměstnávati, až do dovršení 24, roku věku, pak-li by ale pro tělesnou nebo duševní vadu nebyly schopny zaměstnání, také přes tuto hranici, dále pro jiné v domácnosti zaměstnance žijící příbuzné přímé nebo nepřímé linie, k jichž obživě jest zaměstnanec zákonem zavázán, jestliže je pro jejich nemajetnost živí, konečně pro manželské nevlastní děti, žijící v jeho domácnosti, anebo od něho vydržované, adoptované děti, nebo vlastní děti nemanželské, jež 21. rok věku dosud nedovršily a za nezaopatřené jsou považovány. Rozvedení zaměstnanci, jsou-li povinni rozvedeným manželkám na domácnost přispívati, jsou na roveň postaveni ženatým, jinak vdovcům. Má-li se některé dítě považovati za nezaopatřené, posuzuje se ve smyslu právě platných předpisů pro státní zaměstnance. Počet osob, pro které se zaměstnanci přiznává přídavek, nesmí v žádném případě přesahovati sedm osob.

5. Výše rodinného přídavku jest pro každého ženatého zaměstnance, pro každou místní třídy a pro každého člena rodiny jednotná a 15 jednotkami stanovená.

6. Místní přídavek, který přináleží každému zaměstnanci, jest pro všechny jednotně stanoven, dle schematu místních tříd služebních míst.

Třída	Počet obyvatel	Přídavek
I.	do 5.000	-
II.	do 10.000 5%	měs. požitků
III.	do 20.000 10%	měs. požitků
IV.	přes 20.000 15%	měs. požitků

7. Od tohoto úchylná ustanovení mohou býti učiněna na návrh příslušných zastoupení zaměstnavatelů a zaměstnanců (§ 7 zák. o pl.).

8. Skutečná výše požitků, které jsou tou dobou peněžitě vypláceny, se vypočítává tím způsobem, že souhrn všech přináležejících požitků, vyjádřený v jednotkách, se násobí stanoveným platovým násobitelem (§ 8 odst. 1,), jehož výši dle potřeby nejméně však jednou za rok - určuje ústřední výbor (§ 7, zák. o pl.).

9. Předpokladem nároků na platové požitky, stanovené v § 30 odst. 3, je doklad o dosažení akademického stupně magistra pharmacie.

10. Aspiranti farmacie, přijatí do lékárnické praxe podle min. nař. ze dne 5. března 1912 ř. z., č. 47 a podle vlád. nař. ze dne 28. září 1920, č. 613 Sb. z. a n. nemají oproti platebně žádného nároku na služební požitky.

11. Nediplomovaní asistenti farmacie (dle § 2 min. nař. ze dne 5. března 1912 a z 11. února 1892 č. 1669) mají nárok na platové požitky s tím omezením, že mohou postupovati z jedné platové třídy do nejbližší vyšší vždy teprve po uplynutí šesti služebních let. Pro prvé zařazení přichází v úvahu všechna odsloužená léta, při čemž se pro každou třídu započítává vždy po šesti letech. Dosáhne-li některý nediplomovaný asistent dodatečně akademické hodnosti magistra farmacie, postoupí do oné platové třídy, ve které by se nalézal při včasném dosažení akademického stupně. Nárok na nezkrácené platové požitky počíná poprvé v měsíci, v němž zaměstnanec dosáhl hodnosti magistra.

12. Zodpovědní správcové lékáren (provisoři) jsou vzhledem k platům na roveň postaveni ostatním kondicinujícím lékárníkům s týmiž služebními lety a rodinnými poměry. Zvláštní odměna za správu lékárny ponechává se volné dohodě příslušného zaměstnavatele a zaměstnance; tato má býti vyplácena zvláště dotyčným zaměstnavatelem.

13. Dle těchto zásad stanovené požitky vztahují se pouze na zákonnou pracovní dobu, jejíž rozdělení a rozsah stanoví vládní nařízení.

14. Mimořádné schopnosti (znalost řečí atd.), rovněž práce přes zákonnou pracovní dobu, buďtež zvláště honorovány dotyčnými zaměstnavateli.

15. Výpomocné síly jsou na roveň postaveny zaměstnancům stálým.

16. V případě onemocnění má zaměstnanec po uplynutí šesti týdnů nárok na podporu z podpůrného fondu (§ 28, odst. 2.) ve výši, stanovené podpůrným, valnou hromadou schváleným řádem.

17. Nároku na vyplacení platebnou nabývají kondicinující lékárníci teprve okamžikem zahájení činnosti platebnou a později přistupující do lékárnického zaměstnání počátkem nastoupení této služby.

18. Za dobu před zahájením činnosti platebnou nemohou býti uplatňovány žádné nároky na vyplacení požitků platebnou.

Zálohy na služné.

§ 35.

Zaměstnanci, který nemocí nebo nezaviněným neštěstím ocitl se v bídě, může platebna na jeho žádost povoliti bezúročnou, později během dvou let splatnou půjčku ve výší až tříměsíčního služného.

Přihlašování členů.

§ 36.

1. Lékárnická platebna platí za zaměstnance celé, jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance připadající nemocenské a úrazové pojišťovací příspěvky, rovněž i pensijní pojištění, důchodovou daň a všecky ze služebního poměru vyplývající poplatky.

Z tohoto důvodu obstarává platebna za všechny určitý podnik, vedoucí řádné členy, přihlášky a odhlášky u nemocenské pokladny a u všeobecného pensijního ústavu, rovněž i u ostatních valnou hromadou určovaných sociálních zařízení jménem zaměstnavatelů. Za účelem úřední evidence přihlašuje platebna současně všechny zaměstnance u příslušných úředních zastoupení stavovských jménem zaměstnavatele.

Lékárnický kondiční odbor.

§ 37.

1. Platebna zřídí pro obě skupiny stavovské společný a bezplatný lékárnický kondiční odbor (zprostředkovatelnu míst pro lékárnické zaměstnance). Tento kondiční odbor je na roveň postaven veřejným zprostředkovatelnám míst.

2. Obě skupiny stavovské musí býti paritně zastoupeny ve správě tohoto kondičního odboru, který se skládá ze dvou zaměstnavatelů a dvou zaměstnanců, členů lékárnické platebny.

3. Činnost tohoto kondičního odboru vztahuje se na vzájemné oznamování volných míst a volných lékárnických zaměstnanců, se současným udáním jejich kvalifikace, při čemž se vyhražuje majitelům neobmezená, svobodná volba. Rovněž zůstává majitelům možnost výpovědi za stávajících zákonů a ujednání.

4. Bližší uspořádání upravuje se vždy jednacími řády (§ 29).

Zajištění výkonnosti.

§ 38.

1. Výlohy, vzniklé platebně z jejích povinností včetně výloh za správu a dotaci reservního a podpůrného fondu pro nezaměstnané (§ 6 zák. o platebně) hradí se měsíčními kvotami majitelů a členskými příspěvky, které zodpovědní správcové veřejných a ústavních lékáren jsou povinni platebně včas odváděti s členskými příspěvky zaměstnanců.

2. Zaměstnavatel jest povinen zapraviti na něho připadající měsíční kvotu tolikrát, kolik toho času zaměstnává spolupracovníků.

3. Členové rodiny zaměstnavatelovy, rovněž spolumajetníci (podílníci), kteří jsou v jeho lékárně zaměstnání a u úředních zastoupení stavovských řádně k vůlí započítávání odborné činnosti přihlášeni, považují se ve smyslu § 1 a § 8 zákona o platebně a § 2, odst. 2, tohoto řádu za zaměstnance.

4. Veškeré platy zaměstnavatelů dějí se vždy automaticky předem pro běžný měsíc, jsou vždy splatny na prvého každého měsíce a musí býti platebně včas odváděny způsobem, stanoveným ústředním výborem (§§ 7 a 9) a dozorčí radou (§ 17).

5. Končí-li nebo počíná-li služební poměr během měsíce, předepíše a platí se celá připadající kvota.

6. Potřebný náklad pro krytí platových požitků, zmíněných v ustanovení (§ 30, odst. 3,) jest odstupňován a rozvržen dle tohoto kvotového schematu:

Třída	pro	zařazení lékárny:	Platí měsíčně kvotů:
I.	bez	spolupracovníka………	5	jednotek
II.	ť	s praktikantem………	15	ť
III.	se	spolupracovníkem i více…	100	ť
IV.	ť	ť………	120	ť
V.	ť	ť………	140	ť
VI.	ť	ť………	160	ť
VII.	ť	ť………	180	ť
VIII.	ť	ť………	200	ť

7. Zaměstnavatelé, kteří mimo spolupracovníků mají ještě aspiranta (praktikanta) platí za každého tohoto 15 jednotek.

8. Hodnocení požitků zaměstnanců v naturáliích (jako strava, byt - vyjímaje inspekční pokoj - nebo oboje atd.) ponechává se dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na podkladě úředních vyhlášek, vydaných příslušnými úřady politickými o hodnocení naturálních požitků zaměstnanců a zaměstnanec musí tyto naturální požitky sám zaměstnavateli v oné výši zpět zaplatiti.

9. Výše kvot, kterou mají zaměstnavatelé právě měsíčně platiti, vypočítává se tak, že součin všech poplatků, které jsou vyjádřeny v jednotkách, násobí se kvotovým koeficientem (§ 8, odst. 1.), jehož výši dle potřeby - nejméně však jednou každoročně - stanoví ústřední výbor se schválením státního dohlédacího úřadu.

10. Na výlohy, vzniklé s provozem a správou platebny jsou povinní přispívati zaměstnavatelé 1% kvot (§ 6 zák. o pl.), zaměstnanci pak 1% měsíčních požitků (§ 1, zák. o pl.).

Výpomocné síly.

§ 39.

1. Výpomocné síly na žádost zaměstnavatelů vysílá ředitelství platebny (§ 22) za souhlasu představenstva (§ 19) na útraty platebny, vyjímaje cestovní výlohy, které platí dotyčný zaměstnavatel zvláště.

2. Nárok na výpomoc má každý zaměstnavatel (§ 8 zák. o pl, a § 2, odst. 2, ř.), který zaplatí za dobu, pro niž výpomoc požaduje, připadající kvoty a případné poplatky. Tyto poplatky mohou býti zaplaceny předem v měsíčních splátkách.

3. Žádosti o výpomoc vyřizují se v pořadí, v jakém došly přihlášky a v poměru počtu výpomocných, po ruce jsoucích sil, při čemž přednostní právo mají žádosti v nutných případech, jako v případě úmrtí nebo vážného onemocnění zaměstnavatele atd.

4. Za onemocnělého zaměstnance přináleží zaměstnavateli po uplynutí 14 dnů za další 4 týdny náhrada ve výší 90% na tuto dobu připadající kvoty, nebo v podobě vyslání pomocné síly, pokud takovou vyslati lze, které dotyčný zaměstnavatel hradí cestovní výlohy.

Přihlášky a odhlášky.

§ 40.

1. Zodpovědní správcové veřejných a ústavních lékáren, jakož i všech farmaceutických podniků, na které se zákon o platebně vztahuje (§ 15 zák. o pl.) jsou povinni všechny v těchto závodech zaměstnané, do nich vstupující a z nich vystupující lékárníky přihlásiti a odhlásiti nejpozději během tří dnů na tiskopisech platebnou k tomu účelu vydaných s udáním všech okolností, směrodatných pro stanovení výše, jim dle § 1 zák. o pl. přináležejícího platu, jakož i počátku a trvání platební povinností platebny.

2. Rovněž tak jsou všichni, v těchto závodech zaměstnaní kondicinující lékárnicí povinní oznámiti platebně během 7 dnů každé nastoupení nebo vystoupení ve službě, jakož i každou změnu v rodině na tiskopise, platebnou k tomu určeném.

3. Přihlašování a odhlašování kondicinujících lékárníků vydá platebna, případně dodatečně zašle každému podniku určitý počet příslušných formulářů, resp. tiskopisů, zároveň s těmi, jež jsou povinni vyplniti zaměstnanci.

Tyto tiskopisy mohou býti přizpůsobeny pro společné hlášení zaměstnavatele (nebo jeho zástupce) a zaměstnance.

4. Neshodují-li se oboustranné přihlášky zaměstnavatele (nebo jeho zástupce) a zaměstnance ve všech bodech, upozorní na to platebna obě strany a vyžádá si vysvětlení nesrovnalostí.

5. Rovněž platebně povinná oboustranná hlášení skončení služebního poměru, jakož i vystoupení ze služebního místa, mají obsahovati mimo přesného data vystoupení a označení příštího místa zaměstnání nebo pobytu zaměstnancova i prohlášení, zda zaměstnanec při ukončení služebního poměru byl v ohledu všech požitků platebnou uspokojen, nebo zda jsou snad některé jeho nároky nesplněny.

6. V § 9, zák. o pl. nařízené přihlášení šech v době vyhlášení zákona ve službách stojících zaměstnanců budiž provedeno nejpozději během měsíce po vyhlášení zákona u ťZařizovacího výboru lékárnické platebny pro Československou republikuŤ v Praze II., Spálená 34, který jako zatímní úřadovna ťLékárnické platebny pro Československou republikuŤ úřaduje.

7. Vyznačenou úřadovnou zaměstnavatelům k přihlašování povinným zaslané formuláře obsahuj též žádoucí údaje dle § 1, odst. 1, zák. o pl. k výměře platových požitků.

8. Opomenutí přihlášky trestá se okresní správou politickou, v jejímž obvodu se přihláškou povinný nalézá, na oznámení v odst. 6. označené úřadovny podle § 16, zák. o pl. peněžitou pokutou až do výše Kč 1000.-.

Výměrné právo.

§ 41.

1. Na základě učiněných přihlášek (§ 40) vydá platebna výměry o předpisu kvot pro zaměstnavatele a o zařazení přihlášeného zaměstnance do určité platové třídy.

2. Ve výměru zaměstnavateli buďtež každý měsíc povinné obnosy uvedeny odděleně.

3. Ve výměru zaměstnanci budiž uvedeno jeho služební stáří dnem nastoupení do nového místa, jakož i jeho příjmy a srážky z těchto příjmů, které se činí na základě řádu nebo jiných ustanovení, jednotlivě sestavené.

Stížnostní právo stran.

§ 42.

1. Stížnosti zaměstnavatelů proti předpisům povinných poplatků nebo zaměstnanců proti zařazení do určité platové třídy buďtež platebně podány během 14tí dnů po doručení výměru, Tato předloží stížnost, pakliže nevyhoví jí, jako rekurs rozhodčímu soudu (§ 18).

2. Proti rozhodnutí rozhodčího soudu možno se odvolati ke státnímu dohlédacímu úřadu (§ 10 zák. o pl.).

3. V ostatním, pokud se týče jednání o prostředcích opravných, jsou směrodatna ustanovení zákona ze dne 12. května 1896 ř. z. č. 101 (§ 10 zák. o pl.).

4. Stížnostem, označeným v odst. 1, nepřísluší účinnost odkládací (§ 10 zák. o pl.).

Uplatňování nároků.

§ 43.

1. Všechny požadavky, vznesené zaměstnanci vůči platebně, musí býti doloženy potřebnými průkazy.

2. Platebna jest oprávněna předsevzíti všechna potřebná šetření ku zjištění stavu věci.

3. Zaměstnavatelé i zaměstnanci jsou povinni sděliti potřebná vysvětlení.

4. Veškeré z platebny vycházející rozkazy a vyrozumění musí býti doručeny zúčastněným písemně (výměry).

5. V každém případě zůstává zaměstnanci vyhraženo svůj nárok na připadající mu služné dle § 1 zák. o pl. uplatňovati oproti platebně řádnou právní cestou. Žaloba podává se u věcně příslušného soudu, v jehož obvodu se nachází lékárna zaměstnavatelem provozovaná (§ 11 zák. o pl.).

6. Platebna má oznámiti tento spor zaměstnavateli, který v případě svého zasáhnutí ve spor se stane pak účastníkem sporu dle § 20 civ. práva (zákon z 1. srpna 1895 ř. z. č. 113 - § 11 z. o pl.).

Donucovací prostředky.

§ 44.

1. Dlužné příspěvky a kvoty podléhají zúrokování, které jest o 1 vyšší, nežli tou dobou platná úroková míra, mohou býti vymáhány politickou, v případě nutnosti i soudní exekucí.

2. K zajištění platební povinnosti zaměstnavatele v konkursu vůči platebně platí předpisy konkursního řádu o daních a poplatcích (§ 13, odst. 2, z. o pl.).

3. Upomínkami nebo exekucemi povstalé výlohy musí platebně nahraditi dluhující.

4. Nedoplatkové výkazy o neoprávněných kvotách, jimž dle stanoviště dotyčného závodu příslušný politický úřad připojil prováděcí klausulí, jsou exekuce schopny.

Trestní ustanovení

§ 45.

1. Přestupky zákonem o platebně anebo stanovaní předepsaných povinností, pokud nepodléhají všeobecnému trestnímu zákonu, trestají okresní správy politické peněžitou pokutou až do Kč 1000.- ve prospěch platebny (§ 16 zák. o pl.).

2. Z pokut plynoucí obnosy připadnou podpůrnému fondu (§ 6 zák. o pl.) pro potřebné nezaměstnané, o jehož vybudování a bližším určení usnese se valná hromada.

IV. Závěrečná a přechodná ustanovení.

Státní dohled.

§ 46.

1. Platebna podléhá státnímu dohledu dle zákona o platebně, jakož i dle prováděcích nařízení k tomuto zákonu vydaných.

2. Dohled nad platebnou provádí státní dohlédací úřad, který jest oprávněn provedení usnesení valné hromady (§§ 10 až 15), nebo ústředního výboru (§§ 7 až 9) zakázati, příčí-li se stávajícím zákonům, nebo překročují-li stanovami určený okruh působností, a ústřední výbor rozpustiti, když tento své povinností hrubě porušuje, nebo zanedbává (§ 4, odst. 1, zák. o pl.).

3. Státní dohlédací úřad jest oprávněn k vykonávání svého úředního dohledu ustanoviti komisaře, který má právo zúčastniti se schůzí správních a výkonných orgánů platebny.

4. V případě rozpuštění ústředního výboru (§§ 7 až 9) obstarává jeho úřadování komisař až do zvolení nového ústředního výboru.

5. Ústřední výbor (§§ 7 až 9) jest povinen včas uvědomiti státní dohlédací úřad o všech schůzích a sezeních s udáním jednacího pořádku.

6. Platová stupnice a výše měsíčních kvot, rovněž i výše členských příspěvků stanovena jest platebnou a předkládá se každoročně státnímu dohlédacímu úřadu ku schválení. Rovněž příslušné, dle potřeby učiněné změny ohlašují se státnímu dohlédacímu úřadu.

7. Valnou hromadou (§§ 10 až 15) dle stanov usnesené změny řádu potřebují k nabytí účinností schválení téhož státního dohlédacího úřadu.

Přechodná ustanovení.

§ 47.

1. Členy prvního ústředního výboru (§§ 7 až 9) a představenstva (§§ 19 až 21); jakož i dozorčí rady (§ 17) a rozhodčího soudu (§ 18) platebny jsou členové úřadujícího ťZařizovacího výboru lékárnické platebny pro Československou republikuŤ, doplnění jmenováním dalších členů státním dohlédacím úřadem na návrh tohoto úřadujícího zařizovacího výboru z řad úředních zastoupení lékárníků zaměstnavatelů a lékárníků zaměstnanců. Jejich úřední činnost končí provedením voleb první valnou hromadou (§§ 10 až 15).

2. Vyhláškou státního dohlédacího úřadu stanoví se období, na které jest sestaviti první účetní uzávěrku.

3. Dle § 2, odst. 3, tohoto řádu předepsaný členský příspěvek, jehož výši ustanoví první valná hromada (§§ 10 až 15) obnáší až do tohoto ustanovení počínaje ode dne přihlášky za člena pro každého zaměstnavatele i pro každého zaměstnance Kč 5.- měsíčně.

4. Mimořádní členové platebny, kteří dobrovolným a nepřerušeným placením členských příspěvků požadují zachování jich čekatelství na zařazení do vyšších platových tříd a kteří ve smyslu § 32, odst. 3.b) za účelem započítání jejich v mimořádném členství odslouženého jinakého zaměstnání za služební dobu, jsou povinni ku placení započítacího poplatku, mají jako započítací poplatek odváděti 1. každého měsíce obnos ve výměře 35% rozdílu měsíčního požitku mezí dvěma za sebou následujícími takovými třídami.

V Praze, dne 10. ledna 1930.

Roudnický,

Vičánek, Kaňourek, Světlík, dr. Mičura, Šamalík, Janalík, Vaculík, Bezděk, Stašek, dr. Novák, Navrátil, Stanislav, Adámek, Petr, dr. Daněk, Knotek, Sedláček, dr. Dolanský, Myslivec, Košek.