Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1930.
III. volební období.	1. zasedání.

 

108.

Návrh

poslanců Aloise Tučného, H. Bergmanna, Fr. Zeminové a druhů,

aby byl vydán zákon na upravení poměrů kupeckých učňů a praktikantů.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .............................

na upravení poměrů kupeckých učňů a praktikantů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. Učen kupecký.

Učněm kupeckým jest každá osoba obojího pohlaví, jež vstupuje do živnosti obchodní, aby se obchodu prakticky vyučila a osvojila si všechny vědomosti, kterých potřebuje k tomu, aby mohla se státi obchodním pomocníkem neb pomocnicí a konečně i samostatně vésti živnost obchodní.

§ 2. Kdo může býti za učně přijat.

Učněm kupeckým může býti, kdo s prospěchem alespoň dobrým absolvoval školu měšťanskou neb některou nižší školu střední. Dále může býti za učně kupeckého přijat, kdo nemá uvedeného školního vzdělání, ale jehož vysvědčení ze školy obecné vykazuje velmi dobrý prospěch a když správa školy potvrdí, že dotyčný jest nadán hlubšími duševními schopnostmi nebo vlohami pro praktické povolání obchodní.

§ 3. Praktikant.

Zaměstnání učňovu v živnosti obchodní rovná se zaměstnání praktikanta v kanceláři podniku, provozovaného po továrnicku. Veškeré předpisy tohoto zákona vztahují se i na praktikanty.

§ 4. Přijímání učňů a praktikantů.

Před nastoupením do učení musí býti s učněm, v případě nezletilosti s jeho pravoplatnými zástupci, uzavřena učební smlouva. Jeden stejnopis smlouvy budiž nejdéle do 4 neděl po nastoupení do učení uložen u obchodního gremia neb příslušného společenstva, v místech, kde společenstva není, u obecního úřadu. Uložení smlouvy budiž zaznamenáno v knize k tomu účelu zvláště určené.

Smlouva učební jest prosta všech kolků a poplatků a musí obsahovati:

1. Jméno a adresu zaměstnavatelovu a druh jeho živnosti;

2. jméno, věk a bydliště učedníkovy, v případě nezletilosti i jeho rodičů neb pravoplatných zástupců;

3. dobu, kdy poměr učební začíná a kdy končí;

4. závazek zaměstnavatelův, že učně nebo praktikanta řádně vyučí a bude pečovati o jeho odborné i povšechné vzdělání a pečlivě chrániti jeho zdraví;

5. podmínky ohledně mzdy, stravování, ubytování, šacení, doby zkušební, poplatků společenstvu ve smyslu tohoto zákona.

Za vyučení nesmí zaměstnavatel přijímati od učně nebo jeho pravoplatných zástupců žádných poplatků.

Veškeré předměty, součásti ubytování a pod., které snad učeň při nastoupení do učení s sebou přivezl, musí zaměstnavatel po ukončení učebního poměru učni vrátiti.

Kauce nebo jakékoliv záruky nesmí od učňů nebo praktikantů ani od jiných pravoplatných zástupců zaměstnavatel přijímati.

§ 5. Doba zkušebná.

První tři měsíce od nastoupení do učení považují se za dobu zkušebnou. V této době může býti jak se strany učňovy, tak i zaměstnavatelem učební poměr zrušen, sezná-li některá z obou stran, že se učeň z nedostatku nadání, buď povahou, nebo s ohledem na jeho síly fysické k obchodnímu povolání nehodí.

Dojde-li ke zrušení poměru učebního v této u vedené době zkušební, jsou obě strany povinny, dáti z učebního poměru čtrnáctidenní výpověď, počínající 1. nebo 15. dne v měsíci.

Po uplynutí doby zkušební nastává pravidelný poměr učební. Doba zkušebná započítá se do poměru učebního.

§ 6. Povinnosti učedníkovy.

Učedník neb praktikant jest povinen svému zaměstnavateli poslušností, věrností a zachováváním mlčenlivosti o vnitřních záležitostech obchodu.

Pilně si má všímati veškerých zjevů v praktickém životě obchodním, snažiti se, aby získal co možno nejvíce vědomostí odborných, aby seznal a naučil se všechny práce, jichž obchod vyžaduje, má míti na zřeteli veškeré zájmy a prospěch obchodu a přidělené mu práce má vykonávati vždy svědomitě.

Učňové a praktikanti, kteří nemají takového vzdělání školního, jež osvobozovalo by je od návštěvy školy pokračovací, jsou povinni příslušnou školu pokračovací pravidelně navštěvovati.

§ 7. Povinnosti zaměstnavatelovy.

Zaměstnavatel jest povinen pečovati o řádný odborný výcvik učňův, o jeho odborné i všeobecné vzdělávání se a o jeho řádnou výchovu po stránce mravní.

Zacházení s učněm má býti při veškeré přísnosti vlídné zaměstnavatel má jej chrániti před hrubým nebo zlým zacházením od členů rodiny nebo jiných osob v obchodě zaměstnaných.

Zaměstnavatel nesmí učňovi ukládati práce s vlastní živností nesouvisící (jako práce v domácnosti, na poli, v zahradě a pod.), dále těžké práce fysické (jako nošení břemen, tahání nákladů a pod.), jakož jest povinen bdíti nad tím, aby podobné práce nebyly mu ukládány členy rodiny neb zřízenci závodu.

Za veškeré důsledky, plynoucí z nešetření těchto předpisů, zodpovědným jest zaměstnavatel.

Zaměstnavatel jest povinen posílati učně pravidelně a včas do školy pokračovací a bdíti nad správnou docházkou do školy.

Při nastoupení do učení jest zaměstnavatel povinen dáti zapsat učně do seznamu u obchodního gremia neb příslušného společenstva a zaplatí zaň ze svého příslušné poplatky. Dále je zaměstnavatel povinen přihlásiti učně u nemocenské pokladny. Pojistné příspěvky nemocenské platí sám zaměstnavatel.

Není-li žádného zařízení pro nemocenské pojištění učňů, jest zaměstnavatel povinen starati se o řádné léčení učňovo a hraditi veškeré výlohy za léky a lékařské ošetřování.

Onemocnění učňovo, úraz neb jiné okolnosti, jež mohou míti vliv na změnu učebního poměru, buďtež ihned oznámeny rodičům neb pravoplatným zástupcům učňovým.

§ 8. Ubytování a stravování.

Pokud děje se ubytování učňů neb praktikantů u zaměstnavatele, budiž pečlivě přihlíženo k tomu, aby místnost k obývání určená odpovídala požadavkům zdravotnictví, aby netrpěla nedostatkem světla a tepla, a aby vůbec nebyla zdraví učňovu na škodu.

Jsou-li u zaměstnavatele ubytováni také učňové ženského pohlaví, musí jim býti vykázána k obývání zvláštní, zcela oddělená místnost.

Stravuje-li se učeň u zaměstnavatele, budiž bedlivě dbáno, aby strava byla vždy dostatečná a s ohledem na fysické rozvíjení se mladých pracovníků přiměřená.

§ 9. Doba učebná.

Učebná doba učňů a praktikantů, kteří nemají na základě předběžného vzdělání nárok na snížení doby učebné podle nařízení ministerstev obchodu a vyučování z 13. srpna 1917 ř. z. č. 198, smí trvati nejdéle 2 roky.

Učebná doba absolventů veřejných, neb právem veřejnosti nadaných jednoročních škol obchodních, jakož i škol středních a učebných kursů podle citovaného ministerského nařízení smí trvati pouze jeden rok. Absolvování dvouleté obchodní školy neb obchodní akademie povinnosti učební úplně zprošťuje.

Absolventům obchodních kursů (škol) soukromých výhoda zkrácení doby učebné nenaleží.

§ 10. Poměrný počet učňů a praktikantů.

Obchodníci nezaměstnávající žádného příručího čili pomocníka nesmí zaměstnávati žádného učně neb praktikanta. Obchodník zaměstnávající 1 - 3 pomocníky smí míti 1 učně, při zaměstnávání 4 - 8 pomocníků 2 učně neb praktikanty. Při větším počtu pomocníků může míti obchodník po svolení gremia a hromady pomocnické nejvíce 3 učně. Větší počet učňů neb praktikantů v jednom závodě je nepřípustný. Volontéři považují se za praktikanty.

§ 11. Právo zaměstnávati učně.

Zaměstnávati učně smějí jen majitelé živností, kteří mají dostatečných vědomostí, aby mohli učni poskytnouti řádného odborného výcviku.

Majitelé živností, kteří byli odsouzeni pro zločin, pro přečin ze zištnosti spáchaný, nebo proti veřejné mravnosti, nesmějí ani učně přijímati ani zaměstnané podržeti.

Majitelům živností, kteří dopustili se hrubých porušení svých povinností vůči učni, kteří s nimi zle nakládají neb jinak ohrožují jich zdraví neb mravnost, může příslušný úřad živnostenský na čas, v případě opakování se na vždy, právo míti učně odejmouti.

§ 12. Zrušení poměru učebního.

Učební poměr může býti předčasně bez výpovědi zrušen v následujících případech:

Se strany zaměstnavatelovy:

a) když učeň trvale odpírá poslušnost zaměstnavateli neb jeho zástupcům;

b) když je učeň nepoctivým;

c) když je učeň déle než měsíc uvězněn;

d) když je učeň déle tří měsíců nemocen.

Se strany učňovy neb jeho pravoplatných zástupců:

a) Když sezná, že by u zaměstnavatele nenabyl potřebného odborného vzdělání;

b) když nemůže učeň z ohledu na své zdraví déle v poměru učebním setrvati;

c) když zaměstnavatel zabraňuje mu v pravidelné návštěvě školy pokračovací;

d) když zanedbává zaměstnavatel své vychovatelské povinnosti, když svádí učně k nemravným neb nezákonným činům, když zneužívá práva otcovské kázně, když s učněm hrubě zachází, když učně nechrání před zlým nakládáním od jiných zaměstnanců neb lidí domácích;

e) když zaměstnavatel je déle než měsíc uvězněn;

f) když není postaráno o řádné ubytování neb stravování učňovo;

g) když zaměstnavatel změní druh živnosti, nebo když se svým podnikem přesídlí do jiné obce. Zrušení poměru může se však státi toliko do dvou měsíců po provedené změně nebo přesídlení.

§ 13. Výpověď.

Poměr učební může býti také zrušen 14 denní výpovědí počínající 1. neb 15. den v měsíci, se strany učňovy v těchto případech:

a) když učeň změní povolání neb přejde do jiného podstatně odlišného odvětví obchodu;

b) když potřebují ho rodiče k svému ošetřování nebo k vedení své živnosti nebo hospodářství;

c) neplní-li zaměstnavatel povinností obsažených v paragrafu 7.

Výpověď s obou stran může býti dána také v případech uvedených v § 12., které opravňují k okamžitému zrušení poměru učebního.

§ 14. Přerušení a navázání učebního poměru.

Dočasné přerušení učebního poměru, vzniklé onemocněním učňovým, nemění ničeho na trvání učebního poměru ani na délce doby učebné, netrvá-li déle 3 měsíců. Po uplynutí této lhůty rozvazuje se učební poměr bez výpovědi.

Nastane-li trvalé přerušení učebního poměru bez viny učňovy, má se společenstvo postarati o to, aby ve stejném odvětví obchodu mohl se řádně doučiti.

V každém případě, ať nastane přerušení učebního poměru z jakýchkoli důvodů, jest zaměstnavatel povinen, vydati vystupujícímu učňovi neb praktikantu potvrzení o době u něho v učení ztrávené.

Potvrzení nesmí obsahovati žádných údajů neb poznámek, jimiž by se učni znesnadnilo získání jiného místa.

Doba učební u druhého zaměstnavatele nemůže býti delší, než kolik scházelo do vypršení učebné lhůty, ujednané se zaměstnavatelem dřívějším. V žádném případě nesmí učební doba u dvou neb více zaměstnavatelů býti delší než jaká stanovena je § 9. tohoto návrhu.

§ 15. Zaniknutí smlouvy učebné.

Učebná smlouva zaniká:

a) zaniknutím neb vzdáním se obchodu;

b) úmrtím zaměstnavatele neb učně;

c) nastalou neschopností zaměstnavatele neb učně plniti smluvené závazky;

d) upadnutím zaměstnavatele v konkurs.

Vedou-li dědicové zemřelého majitele živnost dále, může učeň dále v učení setrvati, jestliže společenstvo uzná dědice za způsobilé učně řádně vyučiti.

Předá-li neb prodá zaměstnavatel živnost jinému majiteli, jest dřívější zaměstnavatel povinen postarati se, aby mezi novým zaměstnavatelem a učněm neb pravoplatnými jeho zástupci uzavřena byla nová smlouva ve smyslu § 14. tohoto návrhu.

§ 16. Výuční list.

Je-li smluvená učební doba řádně dokončena, jest zaměstnavatel povinen vydati učni vysvědčení o řádně ukončeném poměru učebním (tzv. výuční list), potvrzené obchodním gremiem neb příslušným společenstvem a kde toho není, obecním úřadem.

Veškeré poplatky a taxy spojené s vydáním a potvrzením listu výučného platí sám zaměstnavatel.

Obdržením listu výučného stává se učeň obchodním pomocníkem.

§ 17. Po vyučení.

Zaměstnavatel jest povinen zaměstnávati svého vyučence ještě nejméně 1 rok po vyučení jako obchodního pomocníka za přiměřený honorář.

Povinnost tato odpadá, jestliže vyučenec na další setrvání v obchodě nečiní nároku.

Po uplynutí jednoho roku, v němž zůstal vyučenec dále v obchodě zaměstnán, má zaměstnavatel povinnost postarati se o další umístění vyučencovo.

§ 18. Doba pracovní.

Pracovní doba učňů a praktikantů nesmí trvati více než 8 hodin denně, počítaje v to denní návštěvu školy pokračovací.

V žádném případě nesmí však býti delší, než pracovní doba ostatního personálu. Po ukončení pracovní doby v obchodě nesmí učeň přidržován býti k žádným pracím jiným.

Zaměstnávati učně neb praktikanty v hodinách nočních jest vůbec nepřípustno.

§ 19. Způsob práce učňů.

Při přidělování práce budiž bedlivě přihlíženo k celkové již nabyté schopnosti a dovednosti učňově, aby se jeho vědomosti rozšiřovaly postupně na pevném základě.

Obchodní pomocníci smějí udíleti učni rozkazy jen v záležitostech obchodních, jež nesmí býti ani obchodu ani učni na škodu. Plnění jiných rozkazů se strany pomocníků a vykonávání prací s vlastním obchodem nesouvisejících není učeň povinen.

V zájmu péče o zdraví učedníkovo není zaměstnavateli dovoleno zaměstnávati učně v zimě v netopených skladištích a krámech, skládáním neb nakládáním zboží mimo místnosti obchodní a ukládati mu práce, při jichž vykonávání byl by učeň vlivem nepohody a mrazem ohrožen na zdraví.

§ 20. Honorování učňů a praktikantů.

Učňové a praktikanti, kteří nepožívají od svých zaměstnavatelů stravování a ubytování, smí býti bezplatně zaměstnáni nejvýše po dobu šesti měsíců.

Po uplynutí této doby jest zaměstnavatel povinen učně neb praktikanty přiměřeně honorovati.

§ 21. Dovolená.

Zaměstnavatel jest povinen dáti učni neb praktikantovi jednou v roce dovolenou, zpravidla v době od 1. května do 31. října a to: v prvém roce činnosti 8 dní, v druhém roce 10 dní, ve třetím roce 14 dní.

Čas, po který učeň neb praktikant nemohl pro nemoc, neštěstí neb jiný podstatný důvod v zaměstnání setrvati, nesmí býti do dovolené započítán.

Za dovolené podrží učeň neb praktikant nárok na služné.

§ 22. Náhrada škody.

Na náhradu škody, způsobené učněm neb praktikantem, má zaměstnavatel nárok jen tehdy, byla-li způsobena úmyslně.

Vzejde-li škoda z toho, že byla učni přikázána práce, pro kterou nebyl buď svými vědomostmi nebo silou fysickou způsobilým, nebo vzejde li škoda bez přímé viny učňovy, nemá zaměstnavatel na její úhradu nároků.

§ 23. Učednické besídky.

V místech, kde je alespoň 10 učňů neb praktikantů, jest povinen výbor hromady pomocnické spolu s výborem gremia neb společenstva uvázati se v pravidelné pořádání učednických besídek, které měly by na zřeteli odborné i všeobecné vzdělávání učňů pořádáním přednášek, vycházek, kursů odborných i jazykových, knihovnou a pod. Výdaje s vydržováním učednických besídek hradí gremium či společenstvo.

§ 24. Ustanovení závěrečná.

Ustanovení tohoto zákona nemohou v nižádném případě a v žádném směru býti dotčena v jich platnosti a závaznosti soukromými smlouvami, stanovami gremií neb společenstev nebo gremiálním či společenstevním usnesením, jsou-li pro učně nepříznivější.

Všechna ustanovení zákonná, jež předpisům tohoto zákona odporují, pozbývají platnosti.

Učební poměry trvající před platností tohoto zákona budou upraveny co do počtu učňů a praktikantů i co do učební doby podle předpisů tohoto zákona.

Nad přesným prováděním tohoto zákona bdí obchodní a pokud jich není, živnostenští inspektoři, jichž povinností zvláště jest dohlížeti na plnění předpisů paragrafů 7., 8., 10. a 19.

Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče.

Důvody:

Zákon na upravení poměrů kupeckých učňů a praktikantů je naléhavou potřebou doby, ježto má na jedné straně zavésti přesná pravidla o vytváření, udržování i rušení tohoto učebního poměru, jednak má poskytnouti nutné ochrany oné kategorii sociálně podřízených pracovníků, již ani živnostenský řád ani jiné zákony sociálně politické dostatečně nechrání.

V přítomné době upravuje se vzájemný poměr všech kategorií soukromoprávních zaměstnanců k zaměstnavateli nejen kolektivními smlouvami nebo ujednáními vůbec, ale zejména ochranným zákonodárstvím, kterým řešeny jsou zásady v poměru pracovním nebo služebním nejvýznamnější. A síť tohoto zákonodárství ochranného bude stále doplňována, až jím vzájemný poměr bude zúplna upraven a docíleno v něm stavu zaměstnance uspokojujícího.

V dosavadním vývoji ochranného zákonodárství nejméně bylo pamatováno na ochranu oné kategorie, která jí potřebuje nejvíce, na kategorii učňů a mladistvých zaměstnanců. Potřebuje jí proto nejvíce, poněvadž nemá náhradní ochrany ve svých odborových organisacích a jimi uzavíraných smlouvách, jako má dělnictvo a soukromoprávní zřízenectvo a je tak vydána libovůli zaměstnavatele, která v případech velmi četných dostupuje hranic nesvědomitého vykořisťování slabých fysických i duševních sil učňových.

Smlouvy, uzavírané společenstvy nebo gremii, nemají jednotného regulativu ani pro otázky zásadní, tím méně pro detailní podmínky k upravení služebního poměru, a shledáváme se v nich i s ustanoveními, odporujícími zákonu a obmezujícími individuelní svobodu mladých adeptů obchodního podnikání. Také pro společenstva a gremia bude tento zákon vyplněním citelné mezery a jsme přesvědčeni, že nenajde u nich odporu.

Návrh tento nedotýká se v ničem financí státních a nevyžaduje nijakého zatížení rozpočtu. Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru sociálně politickému a také výboru živnostensko-obchodnímu k projednání.

V Praze, dne 13. prosince 1929.

Tučný, Bergmann, Zeminová,

Šmejcová, dr. Moudrý, Langr, Richter, dr. Patejdl, Mikuláš, inž. Záhorsky, Hrušovský, Pechmanová-Klosová, Malý, Hatina, David, Netolicky, O. Svoboda, Knejzlík, Vaněk, Špatný, Sladký, Polívka, dr. Stránský.