Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929. |
|
III. volební období. |
1. zasedání. |
102.
Návrh
poslanců V. Mikuláše, F. Zeminové, J. Knejzlíka, E. Špatného a druhů
na vydání nového celostátního zákona o drobných pachtech.
Jednou z velmi naléhavých potřeb drobných zemědělců jest úprava pachtů zemědělských, kterou je nutno provésti zvláštním zákonem. V poválečných létech ventilována byla tato otázka zákonem ze dne 30. října 1919 čís. 593 Sb. z. a n., dále pak prodloužením téhož zákonem 313/1921 a konečně prolongací čís. 204/1924 s platností do konce roku 1926. Od té doby, přes to, že byla podána v tom smyslu řada návrhů v poslanecké sněmovně, nedošlo vůbec k řešení této otázky. Důsledky tohoto stavu odnášejí ti nejdrobnější a nejchudší lidé na vesnicích, domkáři, drobní živnostníci a chalupníci. Podle platných norem zákona o veřejné dražbě vyřazeni jsou tito chudí lidé téměř z možnosti pozemky, které dávají různí majitelé do pronájmu, v dražbě si propachtovati. Tato možnost dána jest především těm, kdož mají tolik prostředků finančních, že se nemusejí ohlížeti na výši pachtovného. Drobní zemědělci jsou postaveni prostě před skutečnost: buď nepachtovati vůbec, nebo pachtovati za takové nájemné, že předem je jisto, že z takto pronajaté půdy nebudou míti žádoucí výsledek. V mnohých případech znamená takový smělý pronájem půdy na několik let hospodářské ohrožení existence celé rodiny. Zejména dnes v době všeobecné zemědělské krise projevují se v tom směru až příliš markantně důsledky dnešního stavu. Jsou známé případy, kdy ve veřejné dražbě vydraženo bylo pachtovné z 1 míry pozemku v obilnářské oblasti 500, 700 až 1000 Kč. Možnost docílení takovéto výše pachtovného způsobuje, že celá řada rolníků pronajímá dnes v dovoleném pachtu celé své usedlosti malým zemědělcům, domkářům a venkovským živnostníkům. Tak na př. platí tito drobní pachtýři z 1 korce 200 kg, 250 až 300 kg pšenice plus všechny daně a přirážky. Jest samozřejmé, že tyto poměry projevují se dále v celém životě těchto drobných pachtýřů, kteří se takto stávají otroky pronajaté půdy. Zato ti, kdož pronajímají za lichvářsky vysoké obnosy, mají bez práce pohodlný život. Tak stávají se z rolníků - majitelů statků - rentisté. Zodpovědnost ovšem neodnášejí ti, kdož půdu za těchto těžkých podmínek pronajímají nejpotřebnějším lidem venkova, nýbrž republika. Je proto povinností vlády, aby v době co nejkratší k vyřešení tohoto problému přikročila.
Vzhledem k uvedenému a také vzhledem k tomu, že vydání navrhovaného zákona nevyžádá si se strany státu finančních nákladů, navrhují podepsaní:
Vláda se vyzývá, aby v době co nejkratší předložila poslanecké sněmovně Národního shromáždění návrh celostátního zákona o ochraně drolených pachtýřů.
V Praze, dne 12. prosince 1929.
Mikuláš, Zeminová, Knejzlík, Špatný,
Bergmann, dr. Patejdl, dr. Stránský, Netolický, David, Langr, Tučný, Richter, inž. Záhorský, Polívka, Stejskal, Lanc, Vaněk, Sladký, Slavíček, B. Procházka, dr. Svoboda, Hatina, Malý, Fiala, Tykal, Hrušovský.