Již v roce 1908 byla v dohodě s bývalým ministerstvem orby a zemským výborem pro Čechy zřízena rekultivační expositura technické kanceláře zemědělské rady, jež měla za úkol vypracovati katastr dolováním zpustošených pozemků.

Rekultivační expositura zahájila přípravné práce nejdříve v hnědouhelném revíru Most - Chomutov - Teplice a v pozdější době také v revíru Falknovsko-loketském. Po anketě konané 27. května 1910 v zemědělské radě v Praze, byl úkol rekultivační expositury značně rozšířen a jí uloženo, aby veškeré šetření bylo mapováno a statisticky doloženo.

Konaným šetřením bylo zjištěno, že v hnědouhelném revíru Most - Chomutov - Teplice jest 134 obcí a v revíru Falknovsko-loketském 45 obcí, v jejichž obvodu jsou pozemky dolováním poškozené. Celková plocha dolováním poškozených pozemků v hnědouhelném revíru severočeském měří asi 13,000 hektarů. Úplně poškozena jest plocha asi 4.000 ha, nepočítaje v to skrývky. V revíru severočeském byla v r. 1915-16 část dolováním zpustošených pozemků rekultivována válečnými zajatci a část v okolí Souše a Třebušic zalesněna. Škody dolováním způsobené a jevící se každoročně klesající sklizní zemědělských produktů v hnědouhelné pánvi severočeské odborníci odhadují na 30,000.000 Kč ročně. Byla-li otázka rekultivace dolováním zpustošené půdy předmětem jednání již před 20 lety, tedy nutno přiznati, že dnes, kdy musíme pro nedostatek chlebovin dovážeti obilniny z ciziny, stává se řešení této otázky s hlediska národohospodářského daleko naléhavější.

Zřízení fondu pro rekultivaci dolováním zpustošených pozemků mělo by nejen dalekosáhlý význam národohospodářský, ale také sociální, zvláště v době odbytové krise, kdy horníci v hnědouhelném revíru severočeském pracují pouze tři nebo čtyři směny v týdnu, bylo by možno zaměstnati horníky při rekultivaci pozemků a tím aspoň částečně zmírniti nedostatek a hlad v hornických rodinách.

Finanční prostředky fondu pro rekultivaci dolováním zpustošené půdy v uhelných oblastech možno získati každoročním přídělem 25 procent z výnosu uhelné daně a z příspěvků oněch činitelů, kteří z poškození pozemků těží.

Podaří-li se dolováním zpustošené pozemky třeba jen z částí jejich dřívější výnosnosti vrátiti, bude tím zvýšena naše nezávislost na zásobování zemědělskými produkty z ciziny.

Podepsaní proto navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Ministerstvu veřejných prací se ukládá, aby po dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství a po slyšení zemědělské rady předložilo v době nejkratší sněmovně osnovu zákona, kterým se při ministerstvu veřejných prací zřizuje fond pro rekultivaci dolováním zpustošených pozemků v uhelných oblastech.

V Praze dne 13. prosince 1929.