Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

V §u 3, odst. 1. mění se takto:

(1) Státní příspěvek je příplatkem k podpoře v nezaměstnanosti, vyplácené odborovou organisací; odborová organisace vyplácí jej nezaměstnanému na účet státní pokladny současně s touto podporou po dobu čtyř měsíců, v dalším podle § 6, odst. 4.

Článek II.

V § 6, odst. 1. mění se takto:

(1) Kdo pozbyl nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace a státního příspěvku požíval po dobu stanovenou odst. 4.

V témže paragrafu odst. 4. mění se takto:

(4) Kdo požíval státního příspěvku v nezaměstnaností po dobu 7 měsíců v jednom roce, počítaje ode dne, za který mu byl příspěvek vyplacen jako první den nezaměstnanosti. Při tom se počítá, že po požívání příspěvku po dobu 4 měsíců může odborová organisace vypláceti státní příspěvek ve stejné výši bez podpory z peněz této organisace.

Když vláda republiky Československé v roce 1921 předložila sněmovně poslanecké svůj návrh na výměnu podpor v nezaměstnanosti za státní příspěvek k podporování nezaměstnaných z odborových organisací, sama v důvodové zprávě uvedla, že systém státního příspěvku je vhodným pouze do normálních poměrů na trhu pracovním. Že o tom byla skutečně přesvědčena, nasvědčuje druhá okolnost, že totiž zákon ještě v témž roce projednaný schválený i publikovaný neuplatnila dříve, až 1. dubnem 1924 proto, poněvadž už v roce 1921 ukazovaly se poruchy normálního stavu výrobního, jež v roce 1922 se stupňovaly a které teprve v roce 1924 byly do značné míry odstraněny.

V době, kdy podáváme náš návrh, rýsuje se krise v průmyslové výrobě značných rozměrů, Některá odvětví průmyslová vykazují nezaměstnanost stejných rozměrů, jako v roce 1926. Je to zejména kovoprůmysl, textilnictví, oděvnictví a průmysl lučební. Odborové organisace, nezařízené ve směru příspěvků na stejně dlouhou dobu podpůrnou, po jakou umožňuje zákon požívání státního příspěvku, vysilují se finančně poskytováním podpor i přes stanovami vyměřenou dobu podpůrnou, jen aby umožnily pomoc bez výdělku strádavším nezaměstnaným. Ale v tisících případech nezaměstnanost přesahuje i dobu 4 měsíců, za kteréhožto stavu ocitá se nezaměstnaný vzhledem k ustanovením § 6 zákona úplně bez pomoci.

Jelikož změnou podporovacího systému státní pokladna oproti létům dřívějším, za kterých působil zákon o podporách v nezaměstnaností, ušetří ročně desetimilionové obnosy, opravňuje nás tato okolnost žádati, aby nezaměstnaným byla prodloužena doba, vyměřená k požívání státního příspěvku o 3 měsíce a aby i po využití statutárních podpor měli aspoň skrovnou pomoc ve státním příspěvku. A poněvadž náklad z tohoto opatření vzešlý nepřevýší 10 mil. Kč, navrhujeme, aby byl hrazen z výnosu dávky cukerní, zvýšené dávky z líhu a zvýšených cel na koloniální zboží, kterýžto obnos nebude plně zkonsumován úhradou zvýšeného nákladu na platovou úpravu státních zaměstnanců.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl k projednání výboru sociálně-politickému a rozpočtovému ve lhůtě 14 dnů.

V Praze, dne 13. prosince 1929.