Poslanecká sněmovna N. S. R. Č.
III. volební období. |
1. zasedání. |
72.
Návrh
poslanců H. Bergmanna, Fr. Zeminové, Em. Špatného a druhů
na reorganisaci bezpečnostní služby v republice Československé.
Podepsaní navrhují:
Národní shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby v době nejkratší předložila zákonodárným sborům osnovu zákona na sjednocení bezpečnostní služby v republice Československé, sloučením státní a samosprávné policie.
Státní správa nechť převezme řízení služby bezpečnostní v celém státě do své moci, postará se o jednotnou instrukci pro výkon služby bezpečnosti, zařídí policejní školství, v němž by se dostalo každému příslušníku policie řádného vyškolení. Školství tato budiž vypraveno všemi moderními prostředky a pomůckami pro službu bezpečnosti nutnými. Sociální postavení veškeré policie budiž upraveno podle stejných norem, aby nastal interně všeobecně nutný klid v zájmu státu. - Policie, ať státní, nebo samosprávná, budiž placena státem a obce nechť přispívají podle poměru, v jakém rozsahu pro ten který útvar policie pracuje. - Obvody jednotlivých působišť policejních nebuďtež omezovány, jako dosud, na katastrální obvod obce, nýbrž buďtež do nich zabrány i periferie větších středisek, byť by i náležely k obcím cizím, aby bylo policii možno zasahovati v celém obvodě, jehož vývoj průmyslový, hospodářský a sociální žije životem stejným. Policii i četnictvu buďtež uloženy stejné povinnosti.
Odůvodnění:
§ 20 zákona ze dne 7. února 119 č. 76 Sb. z. a n. bylo ustanoveno, že širší sbory samosprávné, po případě státní správa, převezmou různé obory dosavadní působnosti obecní, mezi nimi ťpolicii bezpečnostní a polní, zdravotní a mravnostní.Ť
Dosud převzal stát pouze náklad na obvodní a městské lékaře, ale břímě policie bezpečnostní, polní, zdravotní a mravnostní bylo ponecháno nadále na bedrech obecní samosprávy, ačkoliv hospodaření její bylo značně okleštěno zákonem ze dne 15. července 1927. čís. 77 Sb. z. a n.
V obecních rozpočtech znamená náklad na bezpečnostní, polní, zdravotní a mravnostní policii značné zatížení obecního hospodářství, tak jako v rozpočtu státním činí velmi slušnou položku náklad na policii státní a četnictvo.
Udržování této trojí koleje bezpečnostní služby, policie státní, samosprávné a četnictva je nejen značně nákladné, ale po stránce hospodářské i bezpečnostní nepraktické.
Ve velkých městech a jen v několika městech menších byla zřízen a policie státní. Tato vykonává svou službu v obvodech jí přidělených a překročuje hranice těchto obvodů, jde-li o pátrání po trestných činech v místech jiných, jež mají určitá spojení ve věci, která je předmětem pátráni. Činívá tak proto, že se buďto jedná o čerstvou stopu, aby nebyla věc předávána jinému, který by se do ni tak rychle nevpravil, nebo proto, že policii samosprávné o četnictvu nedůvěřuje. Nedůvěra ta vyvěrá z různých důvodů. Jednak, že se namnoze zdá státní policii policie samosprávná málo vyškolenou, nebo že je do jisté míru závislou a, četnictvo že nemůže ve službě vystupovati v občanském oděvu a tudíž těžko do některých věcí zasahuje, aniž by nejbližší okolí místa zákroku ihned nechápalo, oč v daném případě jde. Avšak zakročí-li policie státní v místech cizích, musí si zjednati informace buďto u policie místní anebo četnictva a bez součinnosti těchto zpravidla nejedná. To je důvod, že by v případě reorganisace služby bezpečnosti ve státě těchto cest a zákroků nemuselo být, kdyby ve věci vždy zasáhla policie, pro dotyčné místo ustanovená.
Samosprávná policie, hlavně ve městech větších, dosáhla svou organisaci služby, kázně a vyškolení namnoze úrovně policie státní. To vyvřelo z potřeb sociálních, kulturních, hospodářských, průmyslových, finančních atd. v místě jejího působiště. - Tato je však vázána místními okolnostmi, a není nikdy samostatnou, nýbrž podléhá často nezkušeným representantům, voleným občanstvem, a je po zákonu jenom málokdy oprávněna překročiti hranice svého působiště.
Je to jistě velký nedostatek služby bezpečnostní, když pátrající orgán nemůže svou činnost rozvinouti ku prospěchu celku, jsa poután malichernými důvody. - Četnictvo působí na venkově a zasahuje i v místech do služby bezpečnosti, kde je policie samosprávná řádně organisována, a tu se stává, že jednu a tutéž věc vyšetřuje policie i četnictvo, což znamená velikou ztrátu času a energie pracovní. Četník má ve své instrukci nařízeno, že musí po trestném činu pátrati, výsledek příslušnému úřadu oznamovati a veškeré případy hlásiti přednostovi okresní správy politické a totéž činí i policie samosprávná.
Vylíčená trojí kolej vyžaduje velkého nákladu, jenž by se hodně snížil, kdyby byla provedena řádná reorganisace služby bezpečnosti vůbec.
Koná-li státní policista cestu do míst venkovských, kde je řádně organisovaná policie samosprávná, která by mohla věc vyříditi, je náklad cesty zbytečný, a vyšetřuje-li některý z jmenovaných orgánů věc již jiným orgánem vyšetřenou, je zde veliká ztráta času a náklad personální za nevyužitou dobu obou těchto orgánů vyžaduje často tolik, že vydání přesahuje hodnotu věci, o niž jde.
Jedině státní správě musí na tom záležeti, aby měla otěž služby bezpečnosti ve svých rukou. Náš mladý stát je dosud ve vývoji a interní poměry nejsou ještě pevně uspořádány. K udržení pořádku a bezpečnosti jest v první řadě povolána policie bezpečnostní. Má-li státu svým posláním prospěti, musí míti společnou organisaci a řízení její musí vycházeti z jediného centrálního místa.
Úspěch policie kriminální vyžaduje, aby mezi jednotlivými útvary policie i četnictva byl přímý styk.
Dosavadní korespondence mezi policií samosprávnou a četnictvem prostřednictvím okresních politických správ je zdlouhavá, nepraktická a na úkor věci.
Aby toho mohlo býti docíleno, musí míti policie i četnictvo stejné odborné vzdělání. Vyškolený policista zastane práce několika jiných, pro policejní službu správně nevycvičených. Má-li býti policie pro službu řádně vypravena, musí ovládati nejen všechny zákony a jiné předpisy se službou policejní související, ale také daktyloskopii, antropometrii, fotografii, grafologii a společný kodex, jehož účelem jest dorozumívati se rychle i s jinými bezpečnostními orgány cizího nářečí ve službě pátrací, i když dotyčný orgán případnou řeč neovládá. Řádné vyškolení policie a četnictva bude mít i úsporný význam, poněvadž řádně vypravených a moderními pomůckami nadaných orgánů bezpečnosti může býti méně, nežli policistů nevyškolených a dosáhnou téhož úspěchu. Spojení vícero obcí na sebe přiléhajících v jeden policejní obvod je v zájmu služby velmi nutné, aby mohla býti služba policejní vykonávána intensivně nejen v městě samém nýbrž i v přilehlých osadách, byť by tyto byly pod jinou obecní správou, poněvadž zpravidla v těchto osadách usazují pse individua cizímu majetku nebezpečná a unikají dohledu policie. Námitka, že by tyto útvary měly potíže, není odůvodněna, neboť právní postavení policie bylo by zabezpečeno tím, že by policii platil stát a obce by z veřejných fondů přispívaly podle počtu obyvatelstva v nich žijícího.
Myšlenka sjednocení služby bezpečnostní není novou a byla často v denním i odborném tisku diskutována.
Poněvadž provedení tohoto návrhu znamenalo by značnou úsporu veřejných výdajů, nepřichází, v úvahu otázka úhrady.
Po stránce formální navrhujeme, aby iniciativní výbor přikázal tento návrh výboru ústavně-právnímu k projednání.
V Praze, dme 13. prosince 1929.
Bergmann, Zeminová, Špatný,
Netolický, B. Procházka, David. Langr, Pechmanová-Klosowá, Richter, dr. Patejdl, dr. Moudrý, inž. Záhorský, Malý, dr. Stránský, Knejzlík, O. Svoboda, Halina, Tučný, Sladký, Vaněk, Polívka, Hrušovský.