Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti na tomto zákoně:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Živnost zasilatelská (spediční) prohlašuje se za koncesovanou a vázanou současně na průkaz způsobilosti.

§ 2.

K nastoupení této živnosti vyžaduje se kromě všeobecných podmínek předepsaných pro živnosti (koncesované ještě průkaz dostatečného všeobecného vzdělání a odborné způsobilosti:

a) nepřetržitá návštěva nejméně dvouleté veřejné obchodní školy,

b) po absolvování této další 4 letá prakse u oprávněného zasilatele.

§ 3.

Od průkazu způsobilosti v předchozím paragrafu uvedeného je osvobozen, kdo před účinností tohoto zákona

a) nabyl živnosti zasilatelské,

b) byl zaměstnán nejméně 6 let v živnosti zasilatelské v praksi u oprávněného zasilatele.

§ 4.

(l) Koncesi, uděluje živnostensky úřad II. stolice.

(2) Při rozhodování a udělení koncese budiž přihlíženo k potřebě obyvatelstva a budiž v tom směru před rozhodnutím slyšena příslušná obec, obchodní a živnostenská komora i příslušné společenstvo.

§ 5.

Živnost zasilatelská (spediční) budiž zpravidla provozována osobně majitelem koncese. Úřad koncesi udělující může ze závažných důvodů povoliti, aby živnost byla provozována náměstkem nebo pachtýřem. Podnájem živnosti se nedopouští.

§ 6.

Ministr průmyslu, obchodu a živností vyslechna obchodní a živnostenské komory, zřízené snad společenstevní jednoty a společenstva ve shodě -s ministrem školství a národní osvěty může označiti úřední vyhláškou vyučovací ústavy, jichž absolvování nahrazuje dobu učební po případě zkracuje dobro zaměstnání pomocnického, potřebného pro průkaz způsobilosti.

Kromě toho mohou nařízením býti vydány předpisy o povinnosti k vedení zvláštních knih a výkazů, zejména k účelům veřejné statistiky.

§ 7.

Pokud zákon tento jinak neustanovuje, platí o živnosti zasilatelské (spediční) všeobecná ustanovení živnostenského řádu (.živnostenského zákona) o živnostech koncesovaných, vázaných na průkaz způsobilosti.

§ 8.

Provésti tento zákon přísluší ministru průmyslu, obchodu a živností.

Již delší dobu domáhá se svaz československých zasilatelů v Praze, aby živnost zasilatelská byla prohlášena za koncesovanou vázanou na průkaz způsobilosti. Tento průkaz získává kandidát nepřetržitou návštěvou nejméně dvouleté veřejné obchodní školy a po absolvování další 4 leté prakse u oprávněného zasilatele.

Živnostenský řád vydaný v roce 1859 opírající se ve svém meritu a dopravní a obchodní poměry z první polovice minulého století nemůže vyhovovati dnešní běžné potřebě. Není pochybnosti o tam, že během posledního století nastaly podstatné změny v celém obchodě a průmyslu, kde nejpronikavější převraty prodělalo právě dopravnictví a s ním zároveň zasilatelství. Dříve neexistovala zasílatelská živnost v takové formě, jak vynutil si ji vývoj komunikací a obchodu. Jsme svědky toho, že z bývalé živnosti formanské a povoznické vyvinula se postupně živnost zasilatelská.

Moderní, zasilatelská prakse vyžaduje zvýšenou inteligenci a obchodní vyspělost. Nutno uvážiti, že zasilateli svěřuje denně tisíce obchodníků a jiných podnikatelů svůj majetek k dopravě, k inkasu dobírek, ku předání zboží do skladu, provádění přesídlení a pokl. Zasilatel musí na základě svého moderního poslání býti poradcem obchodu a průmyslu, musí napomáhati jim při vyhledávání, nejlepších a nejpevnějších dopravních cest a prostředků. Je takto současně kalkulantem jedné z největších položek režijních každého podnikatele a důležitým spolupracovníkem při získávání nových obchodních odbytišť a při zprostředkování zahraničního obchodu.

Těchto několik jenom letmo uvedených ukázek motivuje dostatečně všeobecný zájem na tom, aby československé zasilatelství stalo se nejvyspělejším, coby z něho byly vyloučeny nekvalifikované živly, jež nedávají dostatečné záruky, že splní úkoly, moderním obchodem na ně kladené.

Jsou ještě další pohnutky, jejž vyžadují odlišné úpravy zasilatelské živnosti než dosud. Nutno konstatovati, že v dobách dřívějších nevyžadovala Praha a větší města v nynější republice takové pohotovosti v zasilatelství jak a v době poválečné. Tuzemský i mezinárodní obchod vybavil se postupně od Vídně a našel své přirozené středisko v sídelním městě republiky v Praze, při čemž postupně také i venkov stává se účastným na obchodních stycích domácích i zahraničních. Jsme tedy v době, kdy jak pražský, tak i venkovský zasilatel musí míti zvýšené znalosti a praktické zkušenosti v zasilatelství, aby ochránil zákaznictvo od těžkých, někdy nenapravitelných škod. Stačí poukázati v prales i na značný počet finančních ztrát, které utrpěly některé zasilatelské závady právě z toho důvodu, že jako podnikatelé svobodné živnosti, každému přístupné, zahájily svou činnost bez teoretické přípravy a dalších předpokladů, podle kterých dalo by se souditi na spolehlivost a důvěryhodnost zasilatele. Risiko a plynoucí škody z takovéhoto stavu jsou nedozírné pro zákazníky.

Jestliže vyžaduje se průkaz způsobilosti od krejčího, obuvníka a každého jiného řemeslníka, aby nezklamal důvěry svého zákazníka. Jest cela přirozené, že požadavek zasilatelů je naléhavější proto, že opatrují zájmy a majetek svých zákazníků a to ohromných hodnot. Proto je třeba, aby zasilatelství, vázané na koncesi s průkazem způsobilosti, kvalifikovala osobu zasilatelovu jako spolehlivou a důvěryhodnou. Proto je neudržitelný dnešní stav, alby negramotný povozník, aneb propuštěný nekvalifikovaný zasilatelský úředník stal se zasilatelem, popřípadě mezinárodním speditérem.

Konečně nutno poukázati na poslání zasilatele jako na důvěrníka tuzemského obchodu a průmyslu, z čehož vyplývá, že zasilateli musí býti povědomy nákupní prameny, odbytiště, obchodní obraty a jiná důležitá tajemství zákazníků. Má-li se podle možnosti čeliti zahraniční špionáži, prováděné ke škodě československého národního hospodářství, je nebytně nutno, by zasilatelství prováděly osoby kvalifikované a důvěryhodné.

Z těchto důvodů zasilatelé žádají, aby jejich živnost byla prohlášena koncesovanou, vázanou na průkaz způsobilosti.

V Praze, dne 12. prosince 1929.