III.

Zajištění kaucí.

§ 30.

Zapsání stavební poznámky a tím uskutečňovaná hypotekární jistota pro stavební pohledávky neslouží ku krytí stavebních pohledávek, označených v § 2. č. 1. a 2. a jest složena u knihovního soudu jako kauce ve výši čtvrtiny stavebního nákladu uvedeného ve 3. a 4. odst. v penězích, ve vkladních knížkách spořitelen státně schválených nebo ve veřejných cenných papírech s jistotou sirotčí.

Stavebník musí u stavebního úřadu v řízení týkajícím se povolení ke stavbě prohlásiti, že jest schopen ihned kauci složiti. Stavební úřad zjistí nejvyšší obnos stavebního nákladu, jenž pravděpodobně vzejde na základě pomůcek, jež má po ruce a oznámí ho stavebníkovi současně s doručením stavebního povolení a knihovnímu soudu při sdělení právní moci stavebního povolení (§ 3).

Proti stanovení nejvyššího obnosu stavebního nákladu stavebním úřadem není opravného prostředku, avšak stavebník může do 14 dnů po doručení usnesení o stavebním povolení navrhnouti u knihovního soudu, aby stavební náklad za účelem stanovení kauce byl určen znalci soudním řízením na jeho útraty (§ 26). Proti soudnímu usnesení, jímž se stanoví výše stavebního nákladu, není opravného prostředku.

§ 31.

Knihovní soud ustanoví, v případech v § 30. uvedených, jedná-li se o novostavbu a zřízení budovy spadající pod tento zákon, lhůtu k soudnímu složení kauce a to do pěti dnů.

Není-li kauce včas složena, jest postupovati dle ustanovení druhého oddílu. Bylo-li použití zákona nařízením omezeno na zajištění stavebních pohledávek kaucí, nesmí býti se stavbou započato před složením kauce. Na to jest stavebníka při udělení lhůty ke složení kauce zvláště upozorniti.

V případě složení kauce jest použíti ustanovení §§ 12. odst. 1. a 2., 13. až 21., 24. odst. 1., 25. odst. 1., 26. odst. 1. až 3. a 27. s příslušnými odchylkami a doplňky (§§ 32. až 35.).

§ 32.

Pohledávky stavebního úvěru netvoří předmět přihlášky a projednávání. Vyzvání, jež jest učiniti dle § 13. jest omeziti na stavební pohledávky naznačené v § 2. č. 1. a 2.

§ 33.

Na základě zjištění stavebních pohledávek přikáže soud kauci stavebním věřitelům k úplnému nebo poměrnému uspokojení stavebních pohledávek.

Bylo-li uznáno zaplacení (§ 19.), přikáže se vypadající částka kauce na místě placení, jinak však se zadrží jako zástava pro dotyčnou stavební pohledávku.

§ 34.

Nebyly-li během přihlašovací lhůty (§ 13., 14..) přihlášeny řádně stavební pohledávky, nebo tyly-li podané přihlášky zpět vzaty, nebo zaniklo-li stavební povolení před započetím stavby, vydá soud kauci složiteli na jeho žádost.

§ 35.

Jestliže se v započaté stavbě nepokračuje, nebo stavební povolení jest za bezúčelné prohlášeno, vydá soud vyzvání k přihlášení stavebních pohledávek naznačených v § 2., č. 1. a 2. (§§ 13. a 32.) a nastane další řízení ke zjištění těchto stavebních pohledávek a přikázání kauce dle hořejších předpisů.

IV.

Ustanovení závěrečná.

§ 36.

Výhod přiznaných tímto zákonem stavebním pohledávkám nelze se předem účinně zříci.

§ 37.

Ustanoveními tohoto zákona se ničeho nemění na jinakém uplatňování nároků stavebních věřitelů, pro jichž zajištění tento zákon nemá žádného opatření nebo na něž nebylo pojmuto řízení v něm upravené.

To platí zejména o nároku na úroky ze stavebních pohledávek, naznačených v § 2. č. 1. a 2., jakož i nároku stavebních věřitelů při opomenutí včasné přihlášky.

§ 38.

Stavební peníze ležící u depositního stavebního oddělení knihovního soudu nepodléhají exekuci.

§ 39.

Útraty dílčího plánu (§ 5., odst. 1.) a vyšetření hodnoty stavebního místa (§ 5., odst. 3.) určí knihovní soud a vymáhají se dle ustanovení předpisů, platných pro vymáhání soudních výloh komisních.

Knihovní soud, jenž zřídil depositní stavební oddělení (§ 11), má naproti vlastníkovi pozemků nárok na přiměřené odškodnění za výkony, obstarávané depositním stavebním oddělením knihovního soudu dle tarifu statutárně stanoveného podle schválení ministrů spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací. Náhrada nesmí převyšovati jedno procento peněz odvedených depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu.

Vymáhání tohoto poplatku staniž se ve smyslu platných zákonných ustanovení nebo cestou soudní exekuce, mimo to přísluší soudu knihovnímu k zajištění poplatku právo zadržovací na penězích, jsoucích k disposici depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu.

Útraty a poplatky (odst. 1. a 2.), které nejsou zadrženy déle tří let a které při exekuci na nemovitosti, pro niž vznikly, váznou, jest uhraditi dle pořadí stavební poznámky před stavebními pohledávkami.

§ 40.

Ustanovení tohoto zákona jest obdobné použíti i v území kde jsou zavedeny pozemkové knihy závad.

§ 41.

Nařízením ministrů spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací po slyšení dotyčných obchodních a živnostenských komor a zem. správních výborů, určí se, ve kterých plucích nebo částech obcí tento zákon bude svém celém obsahu, nebo s vyloučením ustanovení vztahujících se na hypotekární zajištění stavebních pohledávek má býti použit.

Nařízení jest zrušiti po slyšení míst zmíněných v 1. odst., jakmile odpadla nutnost použití tohoto zákona v dotyčném obvod.

Je-li nařízení zrušeno, bude zákon v dotyčných obcích nebo v částech obcí použit jen ještě na ty nemovitosti, ohledně nichž se již stalo knihovní vtělení stavební poznámky, nebo soudní složení kauce.

§ 42.

Z ustanovení tohoto zákona jsou vyňaty stavby státu, zemí, okresů a obcí, jakož i veřejných fondů jimi spravovaných, dále stavby na železničních pozemcích a železnicích sloužících veřejné dopravě.

§ 43.

Provedením tohoto zákona jsou pověřeni ministři spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací a platnost jeho nastává měsíc po jeho vyhlášení.

Důvodová zpráva:

Návrhem zákona o zajištění stavebních pohledávek má býti zajištěna právní ochrana pohledávek živnostníků, zúčastněných na vytvoření stavebního díla, pořizovaného na účet a z prostředků soukromých. Vyjímají se tudíž z působnosti tohoto zákona stavby veřejné, prováděné na účet a z prostředků státu, zemí, okresů a obcí, dále veřejných fondů, jakož i stavby na pozemcích železničních a k účelům dopravním budované.

Zákonem má se předem čeliti znemravňujícím a ve většině případů hospodářsky katastrofálním následkům nesvědomité spekulace se stavebními pozemky, jakož i nedostatečnými finančními prostředky podloženému podnikání staveb. Ovšem, s touto ochranou pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků nutno zároveň rozřešiti problém, jak nedotknouti se při tom zájmů i všech ostatních interesentů zvláště těch, jichž nároky po řadě jsou vtěleny v knihách pozemkových. Padají tedy také na váhu ustanovení našich dosud platných zákonů, předem zákona knihovního. Zvláště pak ustanovení.

a) že stavba jest příslušenstvím půdy a že se tudíž stává tím okamžikem součástkou půdy, ledy s ní byla spojena. Tak pozbývá tudíž řemeslník a dodavatel každého práva na dodaný materiál a dodané řemeslné výrobky, jež stávají se vlastnictvím toho, komu patří půda,

b) že pro posuzování dluhu jest směrodatnou pozemková kniha, na níž se zakládá jistota a spolehlivost nemovitostního obchodu. Dluhy v pozemkové knize zanesené dojdou zaplacení v tom pořadí, jak byly do knih vtěleny, vyčerpá-li se pak těmito pohledávkami cena nemovitosti, nelze více přihlížeti k pohledávkám neknihovním.

Za tohoto stavu zákonodárství jest tudíž nejvíce ohrožen zájem těch stavebních živnostníků a řemeslníků, již jsou nejpozději povoláváni ke spolupráci na vytvoření stavebního díla, vykonávající tedy tak zvané práce dokončující, jako na př. pokrývači, klempíři, truhláři, zámečníci, sklenáři, štukatéři, instalatéři atd., neboť kdežto přednější stavební živnostníci a dodavatelé, stavitelé, zedničtí, tesařští a kameničtí mistři, dodavatelé kamene, cihel, dříví, železa atd., bývají zaplaceni ze stavebního úvěru, přicházejí řemeslníci a živnostníci, vykonávající tyto tak řečené dokončující práce, zkrátka. I když svoje pohledávky dali knihovně poznamenati, nedostanou se ke svým penězům, ježto jejich poznámka se řadí teprve za všemi dříve poznamenanými právy, zejména pravidlem za vtěleným nedoplatkem kupní ceny pozemku, daleko přeplaceného. A tak se stává, že právě ti, kdož nejvíce přispěli ke zhodnocení pozemku, jsou nuceni přihlížeti k tomu, jak se nesvědomití spekulanti - s pozemky a s lidskou prací - nesolventní podnikatelé - dělí o výtěžek jejich snažení.

Účelem navrhovaného zákona jest tudíž také opatření, jímž by se zamezilo, aby ze zhodnocení pozemku, docíleného novostavbou, těžily jiné osoby, nežli ty, jež tohoto zhodnocení docílily svou prací, aniž by se ovšem, jak již řečeno, zasahovala do pevného pořadí práv, zajištěných pozemkovou knihou, resp., aby zůstaly nedotčeny zásady, na nichž jest vybudováno hypotekární úvěrnictví.

Návrh zákona, založený na bývalé osnově rakouské a na platné již ochraně pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků v Americe a hlavně v Německu, řeší daný problém takto:

1. Povinností stavebního úřadu zpraviti knihovní soud o vydaném povolení ke stavbě a povinností knihovního soudu k hypotekárnímu zajištění pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků, pakli stavebník nenabídl složení kauce stavební, činící jeden čtvrtinu stavebního nákladu a určenou výhradně ku zajištění pohledávek, jichž normální hypotékou zajistiti nelze. Dále tím, že se všem těmto pohledávkám zajišťuje stejné pořadí a umožňuje v nejhorším případě poměrné uspokojení jejich nároků.

2. Kontrolou, jak se nakládá se stavebním úvěrem.

Praktickým prováděním zákona nevzniknou státu podstatné výlohy, úřady určené k obstarávání úkonů ze zákona plynoucích jsou pouhými orgány stávajících již článků veřejné správy a soudnictví, za úkony předepisují a vybírají se poplatky.

Ve formálním směru navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru iniciativnímu, pro záležitosti průmyslu, živnosti a obchodu a sociálně politickému.

V Praze, 17. prosince 1929.

Pekárek, Horák, Najman,

Pechman, Hýbner, Ostrý, Jiráček, Vávra, A. J. Beneš, Náprstek, Petrovič, Chloupek, Křemen, Stunda, Machník, Haupt, Bistřický, Kočandrle, Pelíšek, Vencl, Tůma, dr. Zadina, Pozdílek, Teplanský, dr. Kalaš, Beran, Liška.