Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929
|
III. volební období |
1. zasedání |
54.
Návrh
poslanců Aloise Tučného, inž. Záhorského a druhů
na vydání zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. dubna 1921. č. 155 Sb. z. a n.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon ze dne .................,
kterým se mění ustanovení § 1154 b) obč. zákoníka (zákon ze dne 1. dubna 1921. č. 155 Sb. z. a n.),
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 1154 b) obč. zákoníka, ve znění zákona ze dne 1. dubna 1921. č. 155 Sb. z. a n. mění se a bude napříště zníti takto:
Zaměstnanci přísluší po čtrnáctidenním zaměstnání nárok na mzdu nejvýše týdenní i tenkráte, jestliže onemocněl anebo utrpěl úraz, nebo když z jiné důležité příčiny týkající se jeho osoby, nemohl vykonávati práci nebo službu, pokud si toho nepřivodil úmyslně nebo hrubnu nedbalostí.
Za důležitou příčinu ve smyslu 1. odst. tohoto paragrafu považuje se také povolání ke cvičení ve zbrani (cvičení služebnímu), o němž jedná zákon ze dne 31. března 1925. číslo 61 Sb. z. a nař.
Pokud v kolektivních smlouvách nebo pracovních (služebních) řádech jsou ustanovení o náhradě mzdy ve smyslu tohoto zákona příznivější, se tímto zákonem neruší.
§ 2.
Zákon tento nabývá účinností dnem vyhlášení. Ministrům spravedlnosti a sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedli.
Důvody:
Zákonem ze dne 1. dubna 1921 bylo znění § 1154 b) obč. zákoníka měněno na podkladě zákona o nemocenském pojištěnců dělnictva, podle něhož zaměstnanec, který onemocněl, měl po 3 denním trvání nemocí nárok na podporu hned od prvního dne onemocnění.
V zákoně č. 221/1924 o pojištění dělníků pro případ nemoci, invalidity a stáří, pozměněna byla ustanovení o nároku na podporu nemocenskou tak, že pojištěnec za prvé dva dny nemoci nemá nároku na podporu.
Poněvadž změnou § 1154 obč. zákona byla takovým pojištěncům vzata i náhrada mzdy, zůstává dělník při onemocnění bez jakékoliv podpory nebo pomoci za prvé dva dny, což zejména při dnešních nízkých poměrech mzdových je pro dělnické rodiny stavem nesnesitelným. Tyto okolnosti také vyvolaly značnou nespokojenost v dělnických vrstvách s ustanovením zákona č. 221 1924. resp. zák. č. 184/28. jež do značené míry opatřením zde navrhovaným bude odstraněna, když při krátkodobém onemocnění dostane se pojištěnci pomoci z titulu zákonného práva na náhradu mzdy.
Ustanovení odstavce třetího § 1 tohoto návrhu odstraněny budou nejasností v posuzování zákona č. 61/25. zvláště pak právní nejistota, jež vedla k vynášení rozsudků vzájemně si odporujících.
Poněvadž navrhovaný zákon financí státních se vůbec nedotýká, že je tedy nezatěžuje, nepřipojujeme k návrhu doložky úhradové.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru sociálně-politickému.
V Praze, dne 12. prosince 1929.
Tučný, inž. Záhorský,
Netolický, dr Stránský, David. Mikuláš, dr Patejdl, Lanc, Šmejcová, Richter, Langr, Hrušovský, Pechmanová-Klosová, Polívka, Vaněk, Sladký, Malý, Knejzlík, O. Svoboda, Špatný, Zeminová, Hatina.