Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 157 zákona ze dne 24. června 1926. č. 103 Sb. z. a n. mění se takto:

§ 157.

Zřízencům, kteří na základě zvláštních ustanovení po dokonalé 35ti leté neb kratší služební době nemají nároku na plnou výměru výslužného, přináleží po 10 letech nepřetržité do pense započitatelné době služební 40% a za každý další rok služby 2.4% započitatelné pensijní základny.

Čl. II.

Zákon tento vstupuje v platnost dnem vyhlášení.

Čl. III.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financi.

V roce 1926 upravena byla služební doba, po níž měli státní zaměstnanci býti dáni na odpočinek, na 40 roků. V roce 1907 pak byla tato služební doba pro většinu kategorií příznivě pozměněna a zkrácena. Tak ovšem úředníkům státním přiznáno, že po 35ti leté služební době mohou jíti na odpočinek. Dále policejní stráži, četnictvu, dozorcům vězňů, finanční stráží, železničním zaměstnancům atd. přiznána služební doba 30-35ti letá, po níž mohou s plnými požitky jíti do výslužby.

Dělníci a úředníci tabákové režie mají 35 letou dobu služební, naproti tomu podúředníci a zřízenci (dílovedoucí atd.) mají 40 letou dobu služební pří stejném příspěvku pensijním 6%, Podúředníků a zřízenců tabákové režie jest pouze 290.

Poštovním zaměstnancům, kteří vykonávají práce velmi namáhavé, jako jsou služby ve vlakových poštách, noční, překládací, doporučovací atd. pří kterých trpí nervy, plíce i jinak zdraví, ponechána služební doba 40ti letá, rovněž ostatním státním zřízencům.

Přimyslíme-li k tomu ještě léta, ztrávená ve válce, tu jest jen spravedlivo, aby poštovním a ostatním zřízencům snížena byla služební doba ze 40 na 35 roků, po kteréž době mohli by odejíti s plnými požitky do pense.

Státní zřízenci, kteří dříve neměli nároku na 35ti letou dobu služební, platili o více jak polovinu nižší pensijní příspěvky než oni státní zřízenci, kteří měli na tuto kratší dobu služební nárok. Nyní předepsány jsou pro všechny státní zaměstnance stejné příspěvky pensijní ve výši 6% bez ohledu, zda mají 40 letou neb kratší služební dobu předepsanou.

Bylo by tedy spravedlivo, aby se všem dostalo stejných práv při stejně vysokých příspěvcích pensijních.

Provedení tohoto zákona není spojeno se žádným zvýšeným vydáním a není proto úhrady zapotřebí.

Po stránce formální navrhujeme přikázání tohoto návrhu výboru sociálně - politickému k projednání.

V Praze, dne 12. prosince 1929.