Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929

III. volební období.

1. zasedání

Překlad.

44.

Návrh

poslanců F. Windirsche, Böhma, Hodiny, Halke a druhů

na opatření, jimiž by se čelilo zemědělské tísni.

Krise, které již několik let neustále postihují naše domácí zemědělství, změnily se letošního roku v těžkou nouzí nesmírně ohrožující veškeré naše národní hospodářství, která nyní zachvátila téměř bez výjimky všechny zemědělské podniky. Nehledě k miliardovým ztrátám, které byly způsobeny našemu zemědělství letošního roku živelními pohromami neobyčejné prudkosti a rozsahu, krupobitím, bouřemi a záplavami, domácímu ovocnářství také neobyčejnými mrazy minulé zimy, ceny téměř všech a jmenovitě nejdůležitějších zemědělských výrobků klesly pod tlakem nezadržitelné konkurence z ciziny tak, že zůstávají daleko za výrobními náklady, za něž naše zemědělství při svých nepříznivých přirozených výrobních poměrech a při svém neobyčejně těžkém daňovém zatížení, při sociálních břemenech a provozních výdajích může vyráběti své výrobky.

Tíseň našeho zemědělství způsobená obrovskými provozními schodky musí všechny činitele, odpovědné za osud nejen zemědělství, nýbrž i veškerého národního hospodářství naplniti tím většími starostmi, že poslední příčina toho jest rázu trvalého, poněvadž záleží v ohromné světové nadvýrobě, k níž došlo proti veškeré světové spotřebě značným rozšířením zemědělské výroby ve státech, které zůstaly ušetřeny výrobních potíží a zpustošení světové války.

Zadlužení našeho zemědělství nabývá obrovských rozsahů. Převážná většina našich zemědělců již nyní není s to, aby opatřila potřeby, jichž nutně vyžaduje, aby udržela ve svých podnicích dosavadní stupeň své výkonnosti. Hrozí tedy všeobecný úpadek naší zemědělské výroby. Pokles kupní síly zemědělského obyvatelstva působí již nyní škodlivě na živností a obchod. Hospodářské zhroucení našeho zemědělství jako jednoho z nejdůležitějších základních pilířů našeho národního hospodářství způsobí a musí způsobiti hospodářské zhroucení také mnoha důležitých průmyslových odvětví, která, zchudne-li zemědělské obyvatelstvo, ztratí své nejdůležitější a nejjistější zákazníky, zvláště, když se cizina, která by mohla kupovati a která náš stát zaplavuje svými zemědělskými výrobky, stále více uzavírá proti dovozu našich průmyslových výrobků.

Při této, naprosto neobyčejně vážné situaci mají sněmovna i vláda velmi odpovědnou povinnost, aby co nejrychleji učinily vše, co může nějak pomocí, aby se především odvrátilo neštěstí hrozící našemu zemědělství a aby bylo přivedeno k trvalému ozdravění.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Vláda se vybízí, aby především neprodleně zahájila níže uvedená pomocná opatření, a to, pokud jest to ve vlastním oboru působnosti vlády, nařízením, jinak však, aby neprodleně podala poslanecké sněmovně návrhy zákonů.

I. V oboru celní a obchodní politiky.

1.) V článku II. novely k celnímu sazebníku ze dne 22. června 1926. čís. 109 Sb. z. a n., buďtež škrtnuty všechny položky, které obsahují proti článku I snížení cla na domácí zemědělské výrobky, čímž nabudou účinnosti pouze celní sazby, které již byly zákonem uznány v článku I.

2.) Nedá-li Maďarsko svého souhlasu, aby bylo okamžitě zrušeno vázání agrárních cel obsažených v jeho celní a obchodní smlouvě s Československem, budiž celní a obchodní smlouva s Maďarskem vypověděna.

3.) Agrární cla zvýšená v duchu opatření podle bodu 1) a 2) nesmějí býti opět snižována novými smluvními úmluvami s cizími státy.

4.) Dumpingové doložky obsažené v článku VIII. novely k celnímu sazebníku ze dne 22. června 1926. čís. 109 Sb. z. a n., budiž používáno proti všem státům, které zvláštními opatřeními podporují vývoz svých agrárních výrobků tak, že tím také československému zemědělství vzrůstá neb hrozí větší konkurence.

5.) Dovoz obílí a mouky budiž všeobecně znovu podroben povolovacímu řízení.

6.) Na všechny zemědělské výrobky, které mají býti podrobeny povolovacímu řízení na základě dumpingové doložky a v duchu předchozího bodu 5), smějí býti udělena dovozní povolení jen na návrh zvlášť zřízené komise, jejímiž členy jsou také zástupci všech zemědělských rad a zemědělských družstevních ústředních korporací v poměru majícím důležitý vliv na usnášení.

7.) Policejní předpisy o nákazách pro dovoz dobytka buďtež zostřeny zvláště proti těm státům, jejichž veterinární poměry jsou ještě nedostatečné a buďtež přísně prováděny. Uzavření veterinární úmluvy s Německem budiž v zájmu oživení pohraničního obchodu s dobytkem co možná urychleno.

8.) Po dobu, po kterou otázka cla na len, která má býti vyřešena při vydání definitivního autonomního československého celního sazebníku, budiž také dovoz lnu podroben povolovacímu řízení.

9.) Se vším důrazem budiž žádáno snížení cla na chmel u států, které odbírají chmel, především Německa, jakož i aby Německo uznalo československý zákon o původu chmelu.

10.) Zdejšímu ovocnářství budiž poskytnuta zvýšená ochrana ustanovením přiměřeného minimálního cla na jablka a hrušky dovážené nezabalené, zvýšením celní sazby na jemné tabulové ovoce a každoročním uzavřením dovozu jablk a hrušek v měsících listopadu, prosinci a lednu, jmenovitě ze všech amerických států.

11.) Budiž zahájeno jednání o snížení smluvně přiznaného kontingentu pro dovoz vína.

12.) Systém dovozních listů, který ani opatřením Stálého výboru nebyl ještě naprosto zlepšen tak, jak by to odpovídalo jeho důležitostí, budiž vybudován dále, tím že by se rozšířilo použití dovozních listů k placení cla za dovezené zboží I. a II. třídy celního sazebníku, jakož i za zemědělské stroje a hnojiva, dále prodloužením platnosti dovozních listů, snížením nejmenšího množství pro poskytnutí úlev dovozních listů z 50 q na 5 q a účelnou péčí o rychlý převod dovozních listin z rukou vývozce do rukou dovozce tím, že by se zřídila ústředna pro zpeněžení dovozních listů nebo jejích připuštěním k bursovnímu obchodu.

13.) Vedle uskutečnění svrchu uvedených opatření buďtež neprodleně zahájeny přípravné práce pro vydání zvláštního definitivního autonomního celního sazebníku Československé republiky v dohodě jednak se zájmovými zastupitelstvy průmyslu, jednak zemědělství za účastí zástupců spotřebitelů, a příslušný vládní návrh budiž co nejdříve podán poslanecké sněmovně.

II. V oboru železničních sazeb.

1.) Buďtež zavedeny různé sazby na mouku, obílí a otruby, tak že se nyní platná jednotná sazba sníží pro obílí nejméně o 15%, pro otruby nejméně o 30%.

2.) Pro ječmen budiž zaveden výjimečný vývozní tarif, jehož sazby by byly nejméně o 40% nižší než nynější sazby na ječmen ve třídě XI.

3.) Pro dopravu brambor domácího původu v tuzemsku budiž povoleno nejméně 25%ní snížení dopravného, a to úplně všeobecně - bez omezení na jedlé brambory - po dobu potřebnou ke zhodnocení letošní bramborové sklizně a vedle toho poskytnutá 10% sleva pro vývoz budiž zvýšena na 25%.

4.) 40% snížení dopravních sazeb příslušné normální třídy přiznané ve výjimečném tarifu 7 jen pro uznanou sadbu bramborů, luštěnin, obilí, semen (vyjma cukrovkové semeno) v položkách S - 3 - a a S - 3 - d. jakož i lněného semene budiž pro nový hospodářský rok výjimečně rozšířeno na odběr veškerých uvedených druhů sadeb a zároveň budiž úleva pro uznanou sadbu zvýšena na 60%. Obojí výhody buďtež poskytnuty také na zásilky lněného semena, zaslané výrobcem do čistírny lněného semene a z ní buďtež zpět k výrobci nebo přímo spotřebitelům. Dále budiž nejmenší množství, jímž počínaje platí úleva jak pro uznanou tak také pro obyčejnou hospodářskou sadbu, sníženo z 200 k na 50 kg.

5.) Pro jateční dobytek, jmenovitě pro hovězí a vepřový dobytek budiž zřízena nová výjimečná sazba, podobná výjimečnému tarifu č - f, platnému do 31. prosince 1916 pro vídeňské jatky v St. Marx, která by platila s omezením na jatečný dobytek domácího původu ze všech československých stanic do všech československých měst s více než 30,000 obyvatelů a mimo to do některých rovněž zvlášť důležitých spotřebitelských míst s menším počtem obyvatelů, jmenovitě do všech větších lázeňských míst. V dopravních sazbách buďtež již také obsaženy poplatky převozní a vlečné. Mimo to budiž snížen poplatek za desinfekci, který jmenovitě zdražuje odběr jednotlivých kusů chovného dobytka.

6.) Pro dopravu lnu, není-li možno přiznati snížení nákladních sazeb, budiž poskytnuta úleva aspoň v tom směru, že by se při přistavení vozů s ložnou váhou do 12.5 tun počítaly dopravní sazby třídy XVII. se srážkou 25% již při skutečné váze 8000 kg, při přistavení vozů s ložnou váhou přes 12^1/2 tuny počítalo by se dopravné za skutečně naloženou váhu, nejméně však za 9000 kg podle třídy XVII se srážkou 25%, jak to bylo již dříve přiznáno v Rakousku.

7.) Pro chmel budiž zavedena zvláštní výjimečná sazba s třídou II. pro kusové zboží, s třídou VIII. pro náklady 5000 kg a IX. pro 10.000 ks nákladu.

8.) Pro umělá hnojiva a surový materiál k výrobě umělého hnojiva budiž poskytnuta procentní sleva z výjimečných sazeb 10, 11. 12. 13 a 14. a to výjimečně jako nouzové opatření pro nový hospodářský rok.

9.) Pro pokrutiny a pokrutinovou moučku budiž přiznána třída XVII. která odpovídá pro to platné třídě F v Německu.

10.) Pro ovocné stromky a sazenice buďtež zavedeny sazby podle třídy II. pro rychlozboží, podle třídy VIII. pro kusové nákladní zboží podle třídy XII. pro polovagonové zásilky a podle třídy XVII. pro zásilky na celé vagony.

11.) Zestátnění soukromých drah a propočtení sazeb s jíž postátněnými místními drahami budiž co možná urychleno.

III. V oboru daní.

1.) Při vymáhání všech druhů daní a poplatků budiž přihlíženo k nynější tísni v zemědělství. Žádosti zemědělců a lesních hospodářů o prominutí pravoplatně předepsaných daní podle §u 267 a žádost o bezúročné poshovění podle §u 283 zákona o přímých daních buďtež blahovolně a rychle vyřizovány.

2.) 7%ní úroková sazba z prodlení ustanovená vládním nařízením ze dne 24. června 1927. čís. 89 Sb. z. a n.,. a beze změny převzatá prováděcím nařízením k zákonu o přímých daních budiž všeobecně snížena na 5%.

3.) K hrozící krisi budiž přihlíženo také při stanovení sazeb pro paušalování daně z obratu drobným rolníkům pro rok 1929 a při určování průměru pro odhad příjmu ze zemědělství pro rok 1929 podle prováděcího nařízení k §u 327 zákona o přímých daních, tak zvaný paušál daně důchodové.

4.) Ve vládním návrhu na novelování zákona o daní z obratu a přepychové budiž co nejrozsáhleji přihlíženo k těmto přáním zemědělských zájmových zastupitelstev:

K §u 1) Daň nebudiž placena z vlastní spotřeby, to jest tehdy když předměty z vlastního podniku berou se bezplatně pro domácnost nebo se jich používá jiným způsobem nikoliv výdělečným, nebo pro zaměstnance podniku. K domácností počítají se při tom také osoby služebné a čeleď. Daň nebudiž dále placena při mzdě naturální poskytované čeledi a osobám služebným, dále při dodávkách potravin vyrobených nebo prodávaných ve vlastním podniku a jiných předmětů spotřeby, které podnikatelé dodávají svým zaměstnancům na základě služební nebo pracovní smlouvy.

K §u 9: Od daně z obratu jsou osvobozeny:

a) dodávky a výkony družstevních svazů připojeným družstvům a naopak,

b) dodávky a výkony družstev svým členům a naopak,

K §u 12: Sazba daně z obratu činí 1% a při dodávkách zemědělských výrobků všeho druhů (vyjma ovoce cizího původu), a to nejen ve svém původním stavu, nýbrž i ve zpracovaném, pokud se toto zpracování nebo příprava provádí ve vlastním zemědělském podniku nebo v družstevním podniku, jehož členem rolník jest, dále pří dodávkách mlýnských výrobků a pekařských výrobků. Z masa a masových výrobků jen 1% daňového základu podle §§ 10 a 11.

5.) Buďtež vypracovány vládní návrhy na snížení daně z vína, daně z masa a zvláště daně z obohacení a poplatků z nemovitostí a buďtež odevzdány hospodářským zájmovým zastupitelstvům, aby o nich podala posudek.

IV. Zvláštní opatření.

1.) Stát nechť zřídí náležitě datovaný fond pro poskytování levného, pokud možno bezúročného, úvěru zemědělským ústředním družstevním organizacím k jejích podpoře při zpeněžování zemědělských výrobků, jmenovitě obilí členů družstva, jakož i při jejích zásobování zemědělskými předměty spotřeby.

2.) Vybudování organizace ke zpeněžení dobytka budiž co nejdůrazněji podporováno také náležitou finanční podporou.

3.) Korporacím obstarávajícím všeobecnou službu k podpoře zemědělství, zvláště zemědělským radám, buďtež pro tuto, nyní zvlášť důležitou službu, poskytnuty daleko vydatnější prostředky než dosud, při čemž pokud jde o jejích použití pro různé podpůrné účely nebuďtež kladeny volnému uvážení těchto korporací žádné meze odporující účelu. Také úsilí těchto korporací, aby byly náležitě vybaveny personálem, budiž co možná podporováno.

4.) Při zadávání dodávek státem a jinými veřejnoprávními korporacemi budiž k podpoře domácího pěstění lnu co možná výhradně přihlíženo k výrobkům z něha hotoveným a budiž zaveden průkaz původu zboží pro takové dodávky. Pro výrobu a rozšíření velmi hodnotné setby, jakož i pro stavební a strojovou rekonstrukci lnářských družstev buďtež poskytnuty potřebné peníze.

5.) Budiž zřízen fond k dotací oněch pomocných opatření, jejích účelem jest učiniti pěstění chmele výnosným a účelně technicky podporovati pěstění chmele.

6.) Jako podpora na obnovu zničených ovocných a révových kultur buďtež poskytnuty peníze, které by byly vypláceny prostřednictvím komisí pro správu zvláštního fondu pro případ živelních pohrom, zřízených při zemědělských radách. Část těchto peněz budiž poukázána zemědělským radám jakož i odborovým organizacím, aby zahájily všeobecné velkolepé podpůrné akce v oboru ovocnářském a vinařském.

V Praze, dne 12. prosince 1929.

Windirsch, Böhm, Hodina, Halke,

Zierhut, Böllmann, Platzer, Gläsel, dr Rosche, dr Kafka, Machník, Bistřický, Křemen, dr Zadina, dr Peters, dr Štefánek, Heller, Viereckl, Wagner, Dubický, dr Černý, dr Hnídek, Jelinek.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929

III. volební období.

1. zasedání

Původní znění.

44.

Antrag

der Abgeordneten Franz Windirsch, Böhm, Hodina, Halke und Genossen, betreffend Maßnahmen zur Bekämpfung des Notstandes der Landwirtschaft.

Die schon seit mehreren Jahren unsere heimische Landwirtschaft immer und immer wieder heimsuchenden Krisen haben sich im heurigen Jahre zu einem schweren, für unsere gesamte Volkswirtschaft überaus bedrohlichen Notstande verdichtet, der nunmehr fast ausnahmslos alle landwirtschaftlichen Betriebe erfaßt hat. Abgesehen von den Milliardenverlusten, welche unserer Landwirtschaft im heurigen Jahre durch Elementarkatastrophen von ungewöhnlicher Vehemenz und Ausdehnung, durch Hagelschläge, Stürme und Überschwemmungen, dem heimischen Obstbau auch durch die abnorme Kälte des vorigen Winters zugefügt wurden, sind unter dem Drucke der ungehemmten Konkurrenz des Auslandes die Preise fast aller und namentlich der wichtigsten landwirtschaftlichen Erzeugnisse auf ein Ausmaß herabgesunken, daß weit hinter den Gestehungskosten zurückbleibt, zu welchen die heimische Landwirtschaft bei ihren ungünstigen natürlichen Produktionsverhältnissen und bei ihrer außerordentlich schweren Belastung mit Steuern, sozialen Lasten uni Betriebsausgaben ihre Erzeugnisse herstellen kann.

Der durch die riesigen Betriebsdefizite hervorgerufene Notstand unserer Landwirtschaft muß alle für das Schicksal nicht nur der Landwirtshaft, sondern der gesamten Volkswirtschaft verantwortlichen Faktoren mit umso größerer Besorgnis erfüllen, als die letzte Ursache hiefür dauernden Charakter hat, da sie in der gewaltigen Weltüberproduktion liegt, welche gegenüber dem gesamten Weltbedarf durch die bedeutende Ausdehnung der landwirtschaftlichen Produktion in den von den Produktionshemmungen und Verwüstungen des Weltkrieges verschont Gebliebenen Staaten eingetreten ist.

Die Verschuldung unserer Landwirtschaft nimmt mit Riesenschritten zu. Die weitaus überwiegende Mehrzahl unserer Landwirte ist schon jetzt nicht mehr in der Lage, auch nur die zur Erhaltung der bisher erreichten Intensitätsstufe ihrer Betriebe erforderlichen Bedarfsartikel anzuschaffen. Es droht daher ein allgemeiner Niedergang unserer landwirtschaftlichen Produktion. Die gesunkene Kaufkraft er landwirtschaftlichen Bevölkerung wirkt sich schon jetzt auf Gewerbe und Handel in nachteiligster Weise aus. Der wirtschaftliche Zusammenbruch unserer Landwirtschaft als eines der wichtigsten Grundpfeiler unserer Volkswirtschaft wird und muß auch den wirtschaftlichen Zusammenbruch vieler wichtiger Industriezweige, die mit der Verarmung der landwirtschaftlichen Bevölkerung ihren wichtigsten und sichersten Kunden verlieren, nach sich ziehen, zumal sich das kaufkräftige Ausland, das unseren Staat mit seinen landwirtschaftlichen Erzeugnissen überschwemmt, immer mehr gegen die Einfuhr unserer Industrieerzeugnisse abschließt.

Bei dieser ganz ungewöhnlich ernsten Situation haben Parlament und Regierung die verantwortungsvolle Pflicht, mit größtmöglicher Beschleunigung alles vorzukehren, was irgendwie mithelfen kann, um das zunächst unserer Landwirtschaft drohende Unheil abzuwenden und sie auf den Weg der dauernden Wiedergesundung zu führen.

Die Gefertigten stellen den Antrag,

das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Die Regierung wird aufgefordert, zunächst die folgenden Hilfsmaßnahmen ohne allen Verzug in die Wege zu leiten und zwar, soweit die eigene Kompetenz der Regierung ausreicht, im Verordnungswege, andernfalls durch sofortige Einbringung von Gesetzesvorlagen im Abgeordnetenhause.

I. Auf dem Gebiete der Zoll und Handelpolitik.

1.) Im Artikel II. der Zolltarifnovelle vom 22. Juni 1926. Slg. d. G. u. V. Nr. 109. sind alle Posten, welche gegenüber dem Art. I Zollherabsetzungen für heimische landwirtschaftliche Erzeugnisse enthalten, zu streichen, wodurch lediglich Zollsätze in Kraft gesetzt werden, welche im Art. I bereits gesetzliche Anerkennung gefunden haben.

2.) Falls Ungarn nicht der sofortigen Aufhebung der in seinem Zoll- und Handelsvertrage mit der Tschechoslovakei enthaltenen Bindung von Agrarzöllen zustimmt, ist der Zoll und Handelsvertrag mit Ungarn zu kündigen.

3.) Die im Sinne der Maßnahmen laut Punkt 1) und 2) erhöhten Agrarzölle dürfen durch neue vertragliche Abmachungen mit fremden Staaten nicht wieder herabgesetzt werden.

4.) Von der im Art. VIII. der Zolltarifnovelle vom 22. Juni 1926. Slg. d. G. u. V. Nr. 109. enthaltenen Dumping-Klausel ist gegenüber allen Staaten Gebrauch zu machen, welche durch besondere Maßnahmen die Ausfuhr ihrer agrarischen Erzeugnissen in einer Weise forcieren, daß hiedurch auch der tschechoslovakischen Landwirtschaft eine verstärkte Konkurrenz erwächst, beziehungsweise droht.

5.) Die Einfuhr von Getreide und Mehl ist allgemein neuerlich dem Bewilligungsverfahren zu unterwerfen.

6.) Bezüglich sämtlicher dem Bewilligungsverfahren auf Grund der Dumping-Klausel und im Sinne des vorstehenden Punktes 5.) dem Bewilligungsverfahren zu unterwerfenden landwirtschaftlichen Erzeugnisse dürfen die Einfuhrbewilligungen nur über Antrag einer einzusetzenden besonderen Kommission erteilt werden, welcher auch Vertreter aller Landeskulturräte sowie der landwirtschaftlich - genossenschaftlichen Zentralkörperschaften in einem für die Beschlußfassung belangreichen Verhältnisse angehören.

7.) Die seuchenpolizeilichen Bestimmungen über die Einfuhr von Vieh sind insbesondere gegenüber jenen Staaten, deren veterinäre Verhältnisse noch mangelhaft sind, zu verschärfen und in rigoroser Weise zu handhaben. Der Abschluß eines Veterinärabkommens mit Deutschland ist im Interesse der Belebung des Grenzviehverkehres tunlichst zu beschleunigen.

8.) Für die Zeit, als die bei Erlassung des definitiven autonomen Zolltarifes der Tschechoslovakei auszutragende Frage des Flachszolles nicht gelöst ist, ist auch die Flachseinfuhr dem Bewilligungsverfahren zu unterwerfen.

9.) Es ist mit allem Nachdruck die Herabsetzung der Hopfenzölle der Hopfenbezugsstaaten, in erster Linie Deutschlands, sowie die Anerkennung des tschechoslovakischen Hopfenprovenienzgesetzes durch Deutschland anzustreben.

10.) Dem heimischen Obstbau ist durch die Erstellung eines angemessenen Minimalzolles für unverpackt eingeführte Äpfel und Birnen, durch die Erhöhung des Zollsatzes für feines Tafelobst sowie durch die alljährliche Sperre der Äpfel- und Birneneinfuhr in den Monaten November, Dezember und Jänner namentlich gegenüber allen amerikanischen Staaten ein erhöhter Schutz zu gewähren.

11.) Die Herabsetzung der vertragsmäßig zugestandenen Weineinfuhrkontingente ist in die Wege zu leiten.

12.) Das Einfuhrscheinsystem, das auch durch die Verfügung des Ständigen Ausschusses die seiner Wichtigkeit entsprechende Verbesserung noch keineswegs erfahren hat, ist weiter auszugestalten und zwar durch die Ausdehnung der Verwendbarkeit der Einfuhrscheine zur Zollzahlung für eingeführte Waren der Zolltarifklassen I. und II. sowie für landwirtschaftliche Maschinen und Düngemittel, weiters durch die Verlängerung der Laufzeit der Einfuhrscheine, durch die Herabsetzung der Mindestmenge für die Gewährung der Einfuhrscheinbegünstigung von 50 q auf 5 q und durch eine zweckentsprechende Fürsorge für die rasche Absetzbarkeit der Einfuhrscheine aus der Hand des Exporteurs in die Hand des Importeurs durch Schaffung einer Verwertungszentrale oder durch Zulassung zum börsenmäßigen Handel.

13.) Neben der Verwirklichung der im Vorstehenden angeführten Maßnahmen sind die Vorarbeiten für die Erlassung eines eigenen definitiven autonomen Zolltarifes der Čechoslovakischen Republik im Einvernehmen der Interessenvertretungen der Industrie einerseits und der Landwirtschaft andererseits unter Beiziehung von Konsumentenvertretern unverzüglich einzuleiten und ist eine diesbezügliche Regierungsvorlage dem Abgeordnetenhause ehemöglichst vorzulegen.

II. Auf dem Gebiete des Eisenbahntarifwesens.

1.) Die verschiedenartige Tarifierung von Mehl, Getreide und Kleie ist in der Weise zu verwirklichen, daß der hiefür gegenwärtig geltende einheitliche Tarif für Getreide um mindestens 15%, für Kleie um mindestens 30% ermäßigt wird.

2.) Für Gerste ist ein Ausfuhr - Ausnahmetarif einzuführen, dessen Sätze um mindestens 40% niedriger sind als die gegenwärtig für Gerste zur Anwendung kommenden Sätze der Klasse XI.

3.) Für Inlandstransporte von Kartoffeln heimischer Produktion ist eine mindestens 25%ige Frachtermäßigung ganz allgemein ohne Beschränkung auf Speisekartoffeln für die zur Verwertung der heurigen Kartoffelernte erforderliche Zeit zu bewilligen und weiters die gewährte 10%ige Ausfuhrermässigung auf 25% zu erhöhen.

4.) Die im Ausnahmetarife 7 nur für anerkanntes Saatgut von Kartoffeln, Hülsenfrüchten, Getreide, Samen (ausgenommen Zuckerrübensamen) der Posten S - 3 - a und S - 3 - d sowie von Leinsamen zugestandene 40%ige Ermäßigung von den Frachtsätzen der betreffenden Normalklasse ist für das neue Wirtschaftsjahr ausnahmsweise allgemein auf alle Bezüge der angeführten Saatgutarten auszudehnen und gleichzeitig die Begünstigung für anerkanntes Saatgut auf 60% zu erhöhen. Beide Begünstigungen sind auch für jene Sendungen von Leinsamen einzuräumen, welche vom Erzeuger zur Leinsamenreinigungsstelle und von dieser entweder zurück an den Erzeuger oder auch direkt an den Verbraucher gehen. Weiters ist die Mindestmenge, von welcher an die Begünstigung Anwendung findet, sowohl für anerkanntes wie auch für gewöhnliches Wirtschaftssaatgut von 200 kg auf 50 kg herabzusetzen.

5.) Für Schlachtvieh, namentlich für Rinder und Schweine, ist ähnlich dem bis zum 31. Dezember 1916 für den Wiener Schlachtviehhof St. Marx bestandenen Ausnahmetarife 4 - fein neuer Ausnahmetarif zu erstellen, welcher unter Einschränkung auf Schlachttiere inländischer Herkunft von allen tschechoslowakischen Stationen nach allen tschechoslowakischen Städten mit mehr als 30.000 Einwohnern und außerdem nach einigen ebenfalls besonders wichtigen Konsumorten mit geringerer Einwohnerzahl, so namentlich nach allen größeren Kurorten gilt, In den Frachtsätzen sollen auch die Überfuhrs- und Schleppbahngebühren bereits enthalten sein, Außerdem ist die Desinfenktionsgebühr, welche nametlich den vereinzelt erfolgenden Bezug von Zuchttieren verteuert, zu ermäßigen.

6.) Für die Flachstransporte ist, falls eine Ermäßigung der Frachtsätze nicht zugestanden werden kann, wenigstens in der Weise eine Erleichterung zu schaffen, daß bei Stellung von Wagen mit einem Ladegewicht bis 12.5 Tonnen die Frachtsätze der Klasse XVII. abzüglich 25% bereits bei einem wirklichen Gewichte von 8.000 kg, bei Stellung von Wagen mit einem größeren Ladegewichte als 12.5 Tonnen die Fracht für das wirkliche verladene Gewicht, mindestens jedoch für 9.000 kg nach Klasse XVII. abzüglich 25% berechnet werden, wie das bereits im früheren Österreich zugestanden war.

7.) Für Hupfen ist ein eigener Ausfuhr Ausnahmetarif mit den Klassen II. für Stückgut, VIII. für 5000 kg Ladungen und IX. für 10.000 kg Ladungen einzuführen,

8.) Für Kuntsdünger und Rohmaterialien zur Kunstdüngererzeugung ist von den Ausnahmetarifen 10., 11., 12., 13., und 14. für das neue Wirtschaftsjahr ausnahmsweise als Notstandsmaßnahme ein perzentueller Nachlaß zu gewähren.

9.) Für Ölkuchen und Ölkuchenmehl ist die Klasse XVII. zuzugestehen, welche der im Deutschen Reiche hiefür geltenden Klasse F entspricht.

10.) Für Obstbaumsetzlinge und Stecklinge ist die Tarifierung nach Klasse II. für Eilgutsendungen, nach Klasse VIII. für Frachtstückgut, nach Klasse XII. für Halbwaggonladungen und nach Klasse XVII. für Ganzwaggonladungen einzuführen.

11.) Die Verstaatlichung der Privatbahnen und die Durchrechnung der Tarife mit den bereits verstaatlichten Lokalbahnen sind bestmöglich zu beschleunigen.

III. Auf dem Gebiete des Steuerwesens.

1.) Der gegenwärtige Notstand in der Landwirtschaft ist bei der Eintreibung aller Arten von Steuern und Gebühren zu berücksichtigen, Ansuchen von Land und Forstwirten um Nachsicht rechtskräftig vorgeschriebener Steuern im Sinne des § 276 und Ansuchen um zinsenfreie Stundung im Sinne des § 283 des Gesetzes über die direkten Steuern sind in wohlwollender Weise und rasch zu erledigen.

2.) Der mit Regierungsverordnung vom 24. Juni 1927. S. d. G. u. V. Nr. 89. festgesetzte und von der Durchführungsverordnung zu dem Gesetze über die direkten Steuern unverändert übernommene 7%ige Verzugszinsensatz ist allgemein auf 5% herabzusetzen.

3.) Die bedrohliche Krise ist auch bei der Bestimmung der Sätze anläßlich der Pauschalierung der Umsatzsteuer bei kleinen Landwirten für das Jahr 1929 und bei der Bestimmung der Durchschnitte für die Schätzung des Einkommens aus der Landwirtschaft für das Jahr 1929 gemäß Durchführungsverordnung zu § 327 des Gesetzes über die direkten Steuern, der sogenannten Einkommensteuerpauschalierung, zu berücksichtigen.

4.) In der Regierungsvorlage für die Novellierung des Gesetzes über die Umsatz- und Luxussteuer sind folgende Wünsche der landwirtschaftlichen Interessenvertretungen weitgehendst zu berücksichtigen:

Zu § 1: Die Steuer ist nicht zu entrichten vom Eigenverbrauch, das ist dann, wenn Gegenstände aus der eigenen Unternehmung für den Haushalt oder eine sonstige nicht auf Erwerb gerichtete Verwendung oder für die Arbeitnehmer des Unternehmers unentgeltlich entnommen werden. Zum Haushalte werden hiebei auch Dienstpersonen und das Gesinde gerechnet. Die Steuer ist weiter nicht zu entrichten beim Naturallohne des Gesindes und der Dienstpersonen, dann bei Lieferungen von in der eigenen Unternehmung erzeugten oder zum Verkaufe gelangenden Lebensmitteln und anderen Verbrauchsgegenständen, die von den Unternehmern- auf Grund des Dienst- oder Arbeitsvertrages ihren Arbeitnehmern geliefert werden.

Zu § 9: Von der Umsatzsteuer sind befreit:

a) Lieferungen und Leistungen von Genossenschaftsverbänden an die angeschlossenen Genossenschaften uni umgekehrt,

b) Lieferungen und Leistungen von Genossenschaften an die angeschlossenen Mitglieder und umgekehrt,

Zu § 12: Der Satz der Umsatzsteuer beträgt 1 und bei Lieferungen landwirtschaftlicher Produkte aller Art (außer Obst ausländischen Ursprunges) und zwar nicht nur in ihrem ursprünglichen, sondern auch in verarbeitetem Zustande, sofern diese Verarbeitung oder Zubereitung im eigenen landwirtschaftlichen Unternehmen oder in einem genossenschaftlichen Unternehmen, dessen Mitglied der Landwirt ist, erfolgt, ferner bei Lieferungen von Mahlprodukten und Bäckereierzeugnissen, von Fleisch und Fleischerzeugnissen nur 1/2% der Steuergrundlage nach den §§ 10 und 11.

5.) Es sind Regierungsvorlagen für die Herabsetzung der Weinsteuer, der Fleischsteuer und insbsondere der Bereicherungssteuer und der Immobiliargebühren auszuarbeiten und den wirtschaftlichen Interessenvertretungen zur Begutachtung zu übermitteln.

IV. Besondere Maßnahmen.

1.) Es ist ein vom Staate mit ausreichenden Mitteln dotierter Fonds für die Gewährung von billigem, womöglich unverzinslichem Kredit an die landwirtschaftlich - genossenschaftlichen Zentralorganisationen zur Unterstützung derselben bei der Verwertung der landwirtschaftlichen Erzeugnisse, namentlich des Getreides der Genossenschaftsmitglieder wie auch bei der Versorgung dieser mit landwirtschaftlichen Bedarfsartikeln zu schaffen.

2.) Der Ausbau der Organisation zur Viehverwertung ist auch unter entsprechender finanzieller Unterstützung nachdrücklichst zu fördern.

3.) Den den allgemeinen landwirtschaftlichen Förderungsdienst betreuenden Körperschaften, insbesondere den Landeskulturräten, sind für diesen nunmehr besonders wichtigen Dienst weit ausgiebigere Mittel als bisher beizustellen, wobei hinsichtlich der Verwendung für die verschiedenen Förderungszwecke dem freien Ermessen dieser Körperschaften keine zweckwidrigen Schranken zu ziehen sind. Auch sind die Bestrebungen dieser Körperschaften nach einer auskömmlichen Ausstattung mit Personal bestmöglich zu unterstützen.

4.) Zur Förderung des heimischen Flachsbaues sind die aus solchem hergestellten Erzeugnisse bei der Vergebung von Lieferungen seitens des Staates und anderer öffentlichrechtlicher Körperschaften unter Einführung des Provenienznachweises für derartige Lieferungen soweit als möglich ausschließlich zu berücksichtigen. Für die Erzeugung und Verbreitung hochwertigen Saatgutes sowie für die bauliche und maschinelle Rekonstruktion der Flachsbaugenossenschaften sind die erforderlichen Mittel beizustellen.

5.) Es ist ein Fonds zur Dotierung jener Hilfsmaßnahmen zu schaffen, welche eine rentable Gestaltung des Hopfenbaues sowie eine zweckmäßige technische Förderung der Hopfenproduktion zum Ziele haben.

6.) Zur Unterstützung der Erneuerung von vernichteten Obst- und Rebkulturen sind Geldmittel beizustellen, welche im Wege der bei den Landeskulturräten bestehenden Kommissionen für die Verwaltung des besonderen Elementarkatastrophenfonds ihrer Zweckbestimmung zuzuführen währen. Ein Teil dieser Mittel ist den Landeskulturräten sowie den bestehenden Fachorganisationen zur Einleitung allgemeiner großzügiger Förderungsaktionen auf dem Gebiete des Obst- und Weinbaues zuzuweisen.

Prag, am 12. Dezember 1929.

Windirsch, Böhm, Hodina, Halke, Zierhut, Böllmann, Platzer, Gläsel, Dr. Rosche, Dr. Kafka, Machník, Bistřický Křemen, Dr. Zadina, Dr. Peters, Dr. Štefánek, Heller, Viereckl, Wagner, Dubický, Dr. Černý, Dr. Hnídek, Jelinek.