V říjnu minulého roku prohlásil pan náměstek předsedy vlády mons. Šrámek v rozpočtovém výboru při projednávání státního rozpočtu na rok 1929, že účinnost provisorní normalisace a systemisace služebních míst končí podle názoru vlády dnem 30. června 1929 a od 1. července 1929 nastane platnost nové normalisace a systemisace pro další tříletí. Vláda učiní potřebná opatření, aby do 1. července 1929 byla nová normalisace a systemisace služebních míst hotova a vládou schválena.

Přes to však neučinila vláda potřebná opatření včas a jmenovala teprve 7. března 1929 podle §u 3 zákona č. 286/1924 Sb.z. a n. systemisační komisi, jejíž složení naprosto neodpovídá vůli parlamentu, projevené usnesením sociálně-politického výboru, které bylo pojato do zprávy tohoto výboru k zákonu c. 286 z roku 1924, v němž se praví, že výbor očekává, že při normalisaci podle § 2 budou slyšeni také důvěrníci, sbory důvěrnické, závodní výbory a personální komise, pokud jsou tyto instituce zavedeny a že do komise zmíněné v § 3 budou povoláni také zástupci odborových organisací státních zaměstnanců. Vláda nevyzvala před zřízením této komise odborové organisace, aby navrhly své zástupce a pokud podaly ně které odborové organisace návrhy, sua sponte nebyly vůbec vládou respektovány.

Vláda si sama vybrala a jmenovala jednotlivé členy komise a nelze je proto považovati za zástupce odborových organisací ve smyslu citovaného usnesení sociálně-politického výboru. Složení komise neodpovídá také principu poměrného zastoupení, který jest zachováván ve všech volebních řádech pro veřejné korporace.

Služební třída I. má 10 zástupců, II. zástupce 2, III. a IV. a zřízenci po 1 zástupci, dále důstojníci 1 zástupce, soudcové 2 a profesoři 1. Toto zastoupení je tedy v rozporu se všemi volebními řády, vybudovanými u nás na principu poměrného zastoupení.

Právní služba má 8 zástupců, technická služba 3, provozní 1, berní 1, dopravní 1, kancelářská 1, důstojníci 1, soudcové 1, nejvyšší správní soud 1, profesoři 1, zřízenci 1.

Platová stupnice 1. má 2 zástupce, 2. platová stupnice 8, 3. platová stupnice 1, 4. platová stupnice 1, 5. platová stupnice 2, 6. platová stupnice 1, zřízenci 1, profesor 1, soudce 1, nejv. správní soud 1.

Podle jednotlivých resortů státní správy mají zastoupení: předsednictvo ministerské rady 1, finance 3, pošty 3, železnice 3, zemědělství 2, vnitro 2, školství 2, veřejné práce 1, M. N. O. 1, nejvyšší správní soud 1.

Nebylo tedy v žádném směru dbáno zásady poměrného zastoupení. Komise byla svolána k první formální schůzi na den 28. března 1929 a od té doby se vůbec nesešla, aby zahájila své práce na normalisaci a systemisaci služebních míst.

Jednotlivé resorty státní správy byly teprve v březnu vyzvány, aby do konce dubna 1929 podaly své normalisační a systemisační návrhy. Mnohé resorty nemohly tomuto vyzvání pro krátkost času včas vyhověti.

Tímto postupem přímo byl promrhán čas, k čem už nemusilo dojíti, kdyby byla vláda ihned, po citovaném prohlášení náměstka předsedy vlády v rozpočtovém výboru, přistoupila k jmenování komise a ihned vyzvala resorty, aby své návrhy podaly. Jest tedy v prvé řadě vláda odpovědna za to, že nová normalisace a systemisace služebních míst nebyla do 1. července 1929 hotova a vládou schválena, že nebyla splněna přípověď náčelníka vlády v rozpočtovém výboru učiněná a že systemisační komise je odsouzena k nečinnosti.

Oddálení systemisace znamená nové poškození státního zaměstnanectva a nelze se proto diviti, že toto prohlédlo již neupřímnou a nedůstojnou hru, která se s ním provádí a ztrácí trpělivost i důvěru v poctivé úmysly vlády.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1. Jest vláda ochotna sděliti podepsaným:

a) Proč při jmenování systemisační komise nerespektovala vůli parlamentu ve věci zastoupení odborových organisací a proč úplně pominula zásadu poměrného zastoupení v této komisi?

b) Proč je systemisační komise odsouzena k úplné nečinnosti?

c) Proč nebyla systemisace služebních míst hotova k 1. červenci 1929?

2. Jest vláda ochotna sděliti podepsaným, kdy bude nová normalisace a systemisace služebních míst hotova a bude-li její zpětná účinnost od 1. července 1929 dodržena?

3. Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zařídila aneb učiniti hodlá?

Po stránce formální navrhujeme, aby této interpelaci byla přiznána pilnost a debata o ní zahájena byla ihned.

V Praze, dne 12. prosince 1929.