Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.
III. volební období. |
1. zasedání. |
11.
Návrh
poslance Jiří Stříbrného a druhů
na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 329 Sb. z. a n. o dávce ze zábav.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne...........,
jímž osvobozují se tělovýchovné a sportovní podniky ad obecní dávky ze zábav podle zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 329 Sb. z. a n. a zavádí se obecní dávka ze vstupného.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Tělovýchovné a sportovní podniky jakéhokoliv druhu jsou osvobozeny ad obecní dávky ze zábav.
§ 2.
Ve všech obcích vybírati jest z těchto podniků dávku ze vstupného a ta výhradně ve prospěch tělovýchovných a sportovních účelů.
§ 3.
Ostatní ustanovení zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 329 Sb. z. a n. a ustanovení nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. dubna 1922 č. 143 Sb. z. a n. zůstávají v platnosti i pro tuto novou dávku a vláda se zmocňuje, aby vydala příslušná pravidla.
§ 4.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem........... a provedením jeho se pověřuje ministr financí a ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Odůvodnění:
Dosavadní zákon a vlastní nařízení a obecní dávce ze zábav nemají žádného ustanovení o tom, že by tělovýchovné a sportovní podniky měly býti zahrnuty pod pojem zábavy.
Teprve v dodatku k nařízen v pravidlech jest vyznačeno, že této dávce podléhají též zápasy sportovní a osvobozeny jsou pouze produkce tělocvičných sdružení, ale Jen potud, pokud jsou rázu domácího a přístupny bez vstupného. Obecní dávce ze zábav podléhají tudíž všechny podniky, závady a zápasy sportovní, jakož i všechna veřejná vystoupení tělocvičných jednot atd., pokud se při nich vybírá vstupné.
V prvé řadě nutno podniky sportovní a tělovýchovné, pokud to nejsou zábavy v pravém slova smyslu tance, přátelské večírky atd., vyloučiti z pojmu zábavy, poněvadž se jedná o tělocvik a sport nutný pro zdraví občanstva.
Zavedení dávky ze vstupného v téže výši jako doposud dávka ze zábav se doporučuje proto, že
1. je nutno hledati prostředky ku podpoře tělocvičného a sportovního hnutí,
2. že se též pořádají sportovní podniky pro podívanou a nelze o nich prohlásiti, že by byly ve smyslu pravých tělovýchovných a sportovních účelů.
V pravidlech, která vydá vláda, kterážto ustanovení měla by býti projednána hlavně s organisacemi tělovýchovnými a sportovními, musí býti následující ustanovení:
1. z výnosu dávky vrátí se ihned po předložené a doporučené žádosti 50% zaplacené dávky z toho kterého podniku tělovýchovného neb sportovního pořádajícímu sdružení neb komparaci, pokud se podle schválených stanov docílen zisk odvádí ve prospěch tělovýchovy amatérského sportu.
Navrhovatelé malí zde na mysli naše největší sportovní kluby, které sice ve svém středu mají profesionální mužstva, ku př. fotbalová, ale výnos zápasů věnuji na zvelebena ostatních odvětví amatérského sportu a členové výboru nemají žádného podílu na zisku.
2. Podnikům sportovním a tělovýchovným pořádaným za účely zištnými a jichž výnos se nevěnuje účelům sportovním a tělovýchovným nemůže býti těchto 50% vrácena. Dobrozdání v případech sportovních budiž vyžádáno v té věci u všesportovního výboru.
3. Ze zbytku (50%) a z dávky, odvedené jinými podnikateli, odvádí se 10% zvláštnímu fondu při ministerstvu zdravotnictví a tělesné výchovy pro subvence a účely sportovní a: tělovýchovné.
4. Zbytek zůstane obcím, musí se ale cele věnovati účelům sportovním a tělovýchovným, t. j. na podpory sdružením tělovýchovným a sportovním na, stavbu hřišť a tělocvičen, na stavbu lázní a pod. Osvobození může nastati jen u podniků celostátních nebo čistě propagačního významu.
V Praze dne 12. prosince 1929.
Stříbrný, Hlinka, dr. Ravasz, Macháček, dr. Mederlý, Šalát, Slušný, Motto, dr. Pružinský, Danihel, Sivák, Surovjak, dr. Gažík, Čuřík, dr. Labaj, dr. Fritz, Onderčo, dr. Polyák, Grebáč-Orlov, Gajda, dr. Pergler.