Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.

4.

Usnesení senátu

Národního shromáždění republiky Československé

k vládnímu návrhu (tisk sen. 644 a 699) zákona

o veřejné stráži zemědělské.

Senát Národního shromáždění republiky československé přijal ve 140. schůzi dne 12. července 1928 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne.................................................

o veřejné stráži zemědělské.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Veřejnou stráž zemědělskou lze zříditi ke službě pro ochranu polního majetku počítajíc v to i vinice, lesů, myslivosti rybolovu nebo zařízení k užívání, vedení a hrazení vod.

(2) Veřejnou stráží zemědělskou jsou podle tohoto zákona osoby, které byly ustanoveny k některé ze služeb uvedených v odst. 1., jestliže byly pro službu tuto úřadem potvrzeny a vzaty do slibu.

(3) Nikdo nemůže býti veřejnou stráží zemědělskou pro ochranu vlastních zájmů, je-li však více účastníků, lze ustanoviti za veřejnou stráž zemědělskou i jednoho z nich, pokud jeho zájem je v poměru k celkovému zájmu ostatních účastníků jen podřadný.

§ 2.

(1) Úřad potvrzuje a do slibu bere osoby ustanovené pro služby uvedené v § 1 k žádosti toho, kdo je ustanovil. Nedotčena zůstávají zvláštní ustanovení, pode nichž zaměstnavatelé jsou povinni osoby ustanovené pro služby uvedené v § 1 dáti úřadem potvrditi a do slibu vzíti.

(2) O vykonání slibu sepíše úřad protokol a vydá osobě, která jej vykonala, průkazku a služební odznak za náhradu výrobních náhrad. Za vrácený neporušený služební odznak vrátí se peníz zaň zaplacený.

(3) Znění slibu, obsah a vnější náležitosti průkazky, jakož i služební odznak určeny budou vládním nařízením.

§ 3.

(1) Pro služby v § 1 uvedené mohou býti potvrzeni a do slibu vzati toliko českoslovenští státní občané, svéprávní, spolehliví a důvěryhodní, jakož i tělesně a duševně způsobilí, aby službu tuto vykonávali s právy a povinnostmi veřejné stráže zemědělské. Před slibem poučí je úřad o výkonu služby a o jejich služebních právech a povinnostech. Nedotčeny zůstávají předpisy, podle kterých pro jednotlivé služby v § 1 uvedené jest třeba průkazu zvláštní odborné způsobilosti.

(2) Ze zákona nebo podle soudního výroku nastává nezpůsobilost nabýti práv veřejné stráže zemědělské v týchž případech, ve kterých podle trestních zákonů nastává nezpůsobilost nabýti služby veřejné.

§ 4.

Táž osoba může býti úřadem potvrzena a do slibu vzata pro službu ochrannou i v několika odvětvích zemědělství, je-li způsobilá (§ 3) a skutečně s to, aby služby ty zároveň zastávala. Za týchž předpokladů může býti úřadem potvrzena a do slibu vzata i osoba, kterou pro službu ochrannou ustanovilo si společně několik zaměstnavatelů.

§ 5

(1) Ze zákona nebo podle soudního výroku nastává ztráta práv veřejné stráže zemědělské ztráta způsobilosti práva ta vykonávati v týchž případech, ve kterých podle trestních zákonů nastává ztráta taková u služby veřejné. V tomto případě odejme úřad průkazku a služební odznak.

(2) Shledá-li úřad, že osoba náležející k veřejné stráži zemědělské pozbyla z jiného důvodu způsobilosti požadované tímto zákonem (§ 3) nebo jí vůbec neměla, zbaví ji prav, kterých nabyla tím, že ji potvrdil a vzal do slibu, a odejme jí průkazku a služební odznak.

§ 6.

(1) Úřad chová osoby jím potvrzené a do slibu vzaté v patrnosti. O vykonání slibu a zproštění služby (§ 5) dá úřad zprávu obecnímu úřadu, jenž ji vyhlásí způsobem v místě obvyklým.

(2) Zaměstnavatel jest povinen bez prodlení oznámiti úřadu, že

a) zaměstnanec náležející k veřejné stráži zemědělské přestal vykonávati službu, pro kterou byl úřadem potvrzen a vzat do slibu,

b) změnil se jeho strážní obvod,

c) byl ustanoven pro ochrannou službu v jiném odvětví, než pro které byl úřadem potvrzen a vzat do slibu,

d) byl dodatečně ustanoven také jiným zaměstnavatelem, aby konal službu stráže zemědělské (§ 1) i pro něho.

S oznámením zároveň jest předložiti průkazku, pokud se týče i služební odznak, který zaměstnanec podle § 7, odst. 2. zaměstnavateli odevzdal.

(3) úřad podle okolností případu buď vyznačí nastalé změny v průkazce a vrátí ji, nebo vyznačí na ní neplatnost a zadrží ji, nebo oznámí, proč změnu nemůže vzíti na vědomost. V případech zmíněných v odst. 2. pod písm. b), c) a d) netřeba znovu slib vykonati.

§ 7.

(1) Osoby náležející k veřejné stráži zemědělské jsou při výkonu své služby povinny nositi předepsaný služební odznak viditelně připevněný a míti u sebe i průkazku, kterou jsou povinny na požádání prokázati se osobám, proti kterým zakročují, i veřejným orgánům bezpečnostním.

(2) Přestanou-li vykonávati službu veřejné stráže zemědělské u zaměstnavatele, který požádal o to, aby byly potvrzeny a vzaty do slibu, nebo pozbudou-li z jakéhokoli jiného důvodu práv veřejné. Stráže zemědělské, jsou povinny neprodleně odevzdati tomuto zaměstnavateli služební odznak a průkazku.

(3) V případech, které má na zřeteli ustanovení §u 6, odst. 2. písm. d), nastane tato povinnost teprve tehdy, když řečené osoby nekonají již služby veřejné stráže zemědělské pro žádného z dosavadních společných zaměstnavatelů.

§ 8.

(1) Veřejná stráž zemědělská jest při výkonu své služby a za podmínek uvedených v § 7, odst. 1. orgánem moci veřejné, podle trestních zákonu jest ji stejně posuzovati jako stráž občanskou a má zejména práva a povinnosti v paragrafu tomto a následujícím uvedené. Zda a jakou zbraň může za podmínek těch nositi a kdy jí může použíti, ustanovují zvláštní předpisy.

(2) Každý je povinen uposlechnouti úředního vyzvání veřejné stráže zemědělské v okruhu její zákonné působnosti.

(3) Pokud jest přípustno vydati trestní příkaz lze tak učiniti též na základě oznámení učiněného veřejnou stráží zemědělskou v mezích její působnosti a na základě bezprostředního služebního pozorování nebo doznání před ní učiněného.

(4) Veřejná stráž zemědělská smí kromě případů v zákonech zvláště uvedených Zadržeti a předvésti (odst. 10) osoby, které

a) při trestném činu na věcech svěřených její ochraně přistihla a jež, ač je napomenula, nepřestávají pokračovati v trestném jednání nebo se snaží takové jednání opakovati,

b) při trestném činu [písm. a)] přistihla, jsou-li jí neznámy a nemůže-li jejich totožnost ihned zjistiti,

c) přistihla na cizím pozemku nebo v blízkostí věcí svěřených její ochraně za okolností, jež vnucují důvodné podezření, že osoby ty spáchaly nebo pokusily se spáchati na oněch věcech trestný čin, jsou-li jí neznámy a nemůže-li jejich totožnost ihned zjistiti,

d) spáchavše trestný čin. [písm. a)], buď se pokusily uprchnouti nebo se skrývají, aby se vyhnuly trestnímu stíhání a jsou jí neznámy,

e) přistihla při trestném činu [písm. a)] nebo na cizím pozemku nebo v blízkostí předmětů svěřených její ochraně za okolností, jež vnucují důvodné podezření, že osoby ty spáchaly nebo se pokusily spáchati trestný čin a nemají v tuzemsku stálého bydliště, řádného zaměstnání nebo jsou z místa vykázány.

(5) Veřejná stráž zemědělská v případě odst. 4, písm. b) c) d) jest povinna a v případě odst. 4. písm. e) oprávněna od zadržení a předvedení upustiti, dá-li přistižený dostatečnou jistotu, že se trestnímu řízení nebude vyhýbati. O tom, že byla jistota dána, buď vydáno zadrženému ihned potvrzení.

(6) Veřejná stráž zemědělská může v případě odst. 4. písm. b) c) d) od zadržení a předvedení upustiti, dá-li zadržený hodnověrné ujištění, že jeho údaje o osobních poměrech jsou správné a že se trestnímu řízení nebude vyhýbati.

(7) Jistota bude obviněnému vrácena nejpozději po pravoplatném skončeni řízení, a byl-li odsouzen, po výkonu trestu. Nevyhoví-li obviněný bez důvodu a bez ospravedlnění obsílce doručené mu do vlastních rukou, propadá jistota ve prospěch státu.

(8) Dá-li se osoba, která může býti podle odst. 4, zadržena, na útěk, smí ji veřejná stráž zemědělská stíhati a zadržeti i mimo svůj strážní obvod.

(9) Je-li osoba zadržená důvodně podezřelá, že má u sebe zbraně, smí veřejná stráž zemědělská provésti prohlídku osobní i věcí jež má při sobě, osobní prohlídka buď vykonána s náležitou šetrností a osobou stejného pohlaví.

(10) Každého zadrženého i přijatou jistotu jest povinna veřejná stráž zemědělská odevzdati ihned nejbližšímu bezpečnostnímu úřadu nebo orgánu (obecnímu starostovi, státní neb obecní policii nebo četnictvu), který, přestal-li důvod zadržení, propustí předvedeného, jinak předvede ho příslušném z úřadu (soudu) a ponechá jistotu v uschování do dalšího opatření úřadu (soudu), kterému o úschově podá zprávu.

§ 9.

(1) Při nebezpečenství v prodlení může veřejná stráž zemědělská v oboru své působnosti zadržeti, případně zabaviti věci, jichž jest potřebí k vedení důkazů, dále, jež lze prohlásiti podle platných předpisů za propadlé zničiti nebo učiniti nepotřebnými.

(2) Veřejná stráž zemědělská může osobám přistiženým při trestném činu na věcech svěřených její ochraně zadržeti, případně zabaviti věci pocházející z trestného činu, nebo určené k jeho Spáchání, rovněž může osobám, které přistihla na cizím pozemku nebo v blízkosti předmětů svěřených její ochraně za okolností, jež vnucují důvodné podezření, že osoby ty spáchaly, nebo pokusily se spáchati trestný čin, zadržeti, případně zabaviti věci, o kterých má důvodné podezření, že pocházejí z trestného činu spáchaného na předmětech svěřených její ochraně nebo že věci ty jsou určeny k spáchání činu takového, neospravedlní-li přistižení, proč je s sebou mají.

(3) Ustanovení § 8, odst. 5. a 10. týkající se dané jistoty platí tu obdobně.

§ 10.

(1) Porušení povinností uložených v § 6, odst. 2, a v § 7 trestá úřad pokutou pořádkovou do 500 Kč.

(2) Zneužití služebního odznaku nebo průkazky osobou nenáležející k veřejné stráži zemědělské, pokud čin není trestný podle trestních zákonů, trestá úřad pokutou do 4.000 Kč nebo vězením do 14 dnů.

§ 11.

Kde se v tomto zákonu mluví o úřadu, aniž se úřad ten blíže označuje, rozumí se tím politický úřad I. stolice, pokud však jde o trestní věci, i státní policejní úřad v mezích jeho příslušnosti.

§ 12.

(1) Osoby, které podle dosavadních předpisů byly pro některou ze služeb, na které se tento zákon vztahuje, úřadem potvrzeny a do přísahy vzaty, nepotřebují v této službě, aby byly úřadem podle tohoto zákona znovu potvrzeny a do slibu vzaty, jinak platí však i pro ně ustanovení tohoto zákona úřad vymění jím vydané služební odznaky a osvědčení za odznaky a průkazky podle tohoto zákona.

(2) slib vykonaný podle tohoto zákona nahrazuje přísahu požadovanou dosavadními předpisy.

§ 13.

(1) Všechna ustanovení o předmětech, jež jsou upraveny tímto zákonem, pozbývají platnosti.

(2) Zvláště jsou to:

a) nařízení ministerstev vnitra a spravedlnosti ze dne 2. ledna 1854, č. 4 ř. z., o vzetí do přísahy ochranného personálu lesního a dozorčího personálu mysliveckého pro službu mysliveckou,

b) nařízení ministerstev vnitra a spravedlnosti ze dne 1. července 1857, č. 124 ř, z., o požadavcích pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu lesní a mysliveckou,

c) zákon ze dne 1. května 1896, č. 53 mor. z. z., o požadavcích pro potvrzení a vzetí do přísahy strážního personálu ustanoveného k ochraně zemědělství,

d) zákon ze dne 16. června 1872, č. 84 ř. z., a úředním postavení strážního personálu ustanoveného k ochraně jednotlivých odvětví zemědělství,

e) zákony a je provádějící předpisy o vnějším označení přísežných stráží ustanovených k ochraně zemědělství a to zákon ze dne 21. února 1885, č. 41 čes. z. z. s vyhláškou býv. místodržitele pro Čechy ze dne 2. října 1885, č. 8843 praes., č. 42 čes. z. z., zákon ze dne 29. května 1887, č. 75 mor. z. z. s vyhláškou býv. místodržitele na Moravě ze dne 18. června 1887, č. 76 mor. z. z. a zákon ze dne 29: května 1887, č. 33 slez. z. z. s vyhláškou býv. zemského presidenta slezského ze dne 12. července 1887, č. 7790, č. 34 slez. z. z. a jeho nařízením ze dne 12. června 1903, č. 13978, č. 39 slez. z. z.,

f) ze zákonů o ochraně polního majetku a to ze zákona ze dne 12. října 1875, č. 76 čes. z. z., §§ 20-24, § 25, odst. 1., § 26, § 29, odst. 1. a § 30, ze zákona ze dne 13. ledna 1875, č. 12 mor. z. z. §§ 19-23, § 24 s výjimkou poslední věty, § 25, § 28, odst. 1. a § 29, a konečně ze zákona ze dne 30. června 1875, č. 21 slez. z. z. §§ 18-22, § 23, odst. 1., § 24, § 27, odst. 1., a § 28,

g) ze zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a polní policii, §§ 76-86 a § 96, z prováděcího nařízení k němu č. 48.000/1894 M. F. (uh. orby) §§ 76-86.

§ 14.

Zákon tento nabude účinnosti dnem, který bude stanoven vládním nařízením. Provede jej ministr zemědělství v dohodě s ministry vnitra a spravedlnosti.

Dr. Hruban v. r.,

předseda.

Dr. Šafařovič v. r.,	Dr. Ot. Krouský v. r.,
sen. tajemník.	zapisovatel.

Resoluce.

Ministerstvům, jež jsou pověřena zákon tento provésti, se ukládá, aby vypracovala pro veřejnou stráž zemědělskou instrukce, jež se týkají výkonu její služby a dále jejich práv a povinností, jež pro služby jsou důležity.