3. Zpráva výborů techn.-dopravního a rozpočtového k návrhu posl. dr Ivanky, Rázuse, Grebáče-Orlova, Danihela, Bendy, Lišky a druhů (tisk 1128) na přeměnění vicinálních cest na Slovensku a Podkarpatské Rusi na silnice okresní (tisk 2858).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní posl. inž. Nečas, za výbor rozpočtový posl. Adámek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor techn.-dopravní, posl. inž. Nečasovi. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Osnova zákona tisk 2858 týká se přeměny vicinálních silnic na Slovensku a Podkarpatské Rusi v silnice okresní. Je třeba, abychom se při této příležitosti zabývali poněkud problémem silnic na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jelikož není možno mluviti o celistvosti a bezpečnosti republiky do té doby, pokud nebudeme míti Slovensko a Podkarpatskou Rus komunikačně řádně spojenu po všech stránkách s Čechami a Moravou a pokud na Slovensku a Podkarpatské Rusi nebude vybudována řádná síť silniční.

Jsme si vědomi, že je mnoho velmi naléhavých problémů silničních, a to především doplnění těch 500 km na pěti hlavních mezinárodních silničních spojích... (Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. inž. Nečas (pokračuje): ... a vedle toho je třeba vybudovati silniční spojení mezi Moravou a Slovenskem, zvláště však je třeba vybudovati silniční magistrály slovenské a podkarpatoruské a je také nutno obrátiti zvláštní pozornost k vicinálním silnicím slovenským a podkarpatoruským.

Těmto vicinálním silnicím slovenským a podkarpatoruským bylo již věnováno mnoho místa v novinách, na schůzích a v projevech všech slovenských a podkarpatoruských stran bez rozdílu politického stranictví. Je to asi 6300 km silnic, které dnes nemají vlastně žádného, můžeme říci, správce. Není nikoho, kdo by se o ně staral, jsou odkázány jen na starost obcím, a obce nemohou se o ně starati, jelikož jsou to silnice v našem slova smyslu okresní. Jsou to silnice namnoze i dálkové, a obce nemají ani tolik financí, ani technických sil a sil správních, aby mohly celý důležitý úkol obsáhnouti. Nad to můžeme ještě říci, že vicinální silnice jsou postiženy neobyčejně těžce tím faktem, že podle zákona o silničním fondu nemohou býti ze silničního fondu dotovány.

Pořádek v našem celostátním silničním problému lze učiniti jen tím způsobem, když bude uzákoněn veliký silniční zákon, který by po všech stránkách, a to dopravní, personální a technické, unifikoval silniční problém. My dnes máme silnice spravovány podle patera různých práv, máme silnice v nejrůznějším stavu, je zde roztříštěnost a anarchie. Vydání velikého silničního zákona je proto krajní potřebou. Jsme si však vědomi, že dnes v této době, ku konci volební periody, nebude možno počítati s uskutečněním velikého silničního zákona.

Technicko-dopravní výbor zabýval se těmito otázkami velmi obšírně a kolegové různých stran mluvili o vicinálních silnicích. Nakonec jsme se sjednotili a přijali jednomyslně výzvu k vládě, aby byl co možná brzy předložen velký silniční zákon, ale pokud tak není, aby vzhledem na katastrofální stav silnic vicinálních na Slovensku a Podkarpatské Rusi byly vicinální silnice vyňaty z velkého silničního zákona a aby příslušný vládní návrh byl urychleně předložen výborům a slavné sněmovně k projednání.

Prosím, aby posl. sněmovna přijala zprávu techn. dopravního výboru ve znění navrženém tímto výborem v tisku 2858. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, panu posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno. Rozpočtový výbor projednával ve schůzi jednak návrh iniciativní, podaný ve 4. zasedání tohoto volebního období slovenskými poslanci, kteří se dožadují zveřejnění spojovacích cest, nazvaných u nich vicinálními cestami, jednak posoudil také resoluci techn.-dopravního výboru a při bedlivém zkoumání návrhu iniciativního i resoluce techn.-dopravního výboru po stránce finanční přišel k názoru, že doporučí posl. sněmovně resoluci techn. dopravního výboru ke schválení. Vedle toho doporučuje posl. sněmovně ke schválení svoji vlastní resoluci, ve které se vláda vyzývá, aby při inkameraci silnic, při zveřejňování vicinálních cest na Slovensku vzala zřetel na ony vicinální silnice a cesty, které mají zvláštní celostátní význam. Doporučuji obě resoluce posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Předmětem hlasování jsou dvě resoluce, z nichž prvou navrhuje výbor techn.-dopravní, druhou výbor rozpočtový. Obě resoluce otištěny jsou ve zprávě výborové.

Dám o obou těchto resolucích hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s resolucemi výboru techn.-dopravního a rozpočtového, otištěnými ve zprávě výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, projednáme odst. 6 pořadu a násl. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání 6. odstavce pořadu, jímž jest:

6. Zpráva výboru branného o usnesení senátu (tisk 2857) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1436 a 1451) o vyvlastnění k účelům obrany státu (tisk 2867) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest posl. Chloupek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Chloupek: Vážená sněmovno! Branný výbor pojednal o usnesení senátu o vyvlastnění k účelům obrany státu a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby tuto osnovu schválila tak, jak ji přijal senát. Osnova tato ukázala se býti svrchovaně nutnou z několika důvodů. Hlavní důvod je obrana státu. Je to tedy osnova eminentně obranného rázu. Další důvod pro přijetí této osnovy byl, že sjednocujeme tímto zákonem býv. zákonodárství rakouské a uherské. A třetí důvod, pro který mohli jsme pro tuto osnovu hlasovati, byl, že nedává se nikomu do rukou nějaká mimořádná moc v případech, kdy by se toho potřeba neukázala. Jen v případě vypuknutí války je ministerstvo nár. obrany resp. vláda oprávněna, aby učinila rozhodná opatření, jinak jsou opatření takového rázu, že se nijak zásadně nedotýkají práv soukromého majetku. Doporučuji tedy, aby tato osnova zákona, kterou zdůvodňuje nejvíce a nejlépe právě dnešní těžká doba, byla slavnou sněmovnou přijata. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Osnova zákona má 11 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 11 paragrafy, nadpisem zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

7. Druhé čtení osnovy zákona o jízdě motorovými vozidly (tisk 2859).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní posl. Brodecký, za výbor ústavně-právní posl. Richter.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Brodecký: Nejsou.

Zpravodaj posl. Richter: Není jich.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o sedmi resolucích, otištěných ve zprávě výborové, v úpravě navržené zpravodajem posl. Brodeckým ve 364. schůzi sněmovny.

Kdo s těmito resolucemi podle návrhů zpravodajových souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Zároveň byly vyřízeny petice č. 2560, 2622 a 2678.

Tím vyřízen jest 7. odstavec poradu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

8. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií ze dne 30. března 1931 k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze ne 13. července 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. července 1934, č. 156 Sb. z. a n. (tisk 2782).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní za omluveného p. posl. Chalupníka p. posl. Vácha, za výbor zahraniční za p. posl. Hrušovského p. posl. Tomášek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vácha: Nejsou.

Zpravodaj posl. Tomášek: Není jich.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

9. Druhé čtení osnovy zákona o hospodářském vyzvědačství (tisk 2815).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní posl. dr Daněk, za výbor živn.-obchodní posl. Tykal.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Daněk: Navrhuji opravu tiskové chyby, aby totiž v nadpisu zákona místo "1934" stálo správně "1935".

Zpravodaj posl. Tykal: Navrhuji opravu tiskové chyby, aby totiž v §u 11, odst. 3 za slovy "technických styků' byla vsunuta slova "a spojení", jako tomu jest v §u 1, odst. 2, čís. 2.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém s opravami, které navrhují pp. zpravodajové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

10. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Druhým dodatkovým protokolem k Dohodě mezí republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, sjednané v Praze dne 26. května 1925, podepsaným v Paříži dne 7. prosince 1933 (tisk 2845).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní p. posl. Srba, za výbor zahraniční p. posl. Richter.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Srba: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Richter: Nejsou.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Doplňovací volba náhradníků volebního soudu.

Jednak povoláním náhradníků na místa členů, jednak úmrtím samotných náhradníků uprázdnila se ve volebním soudě místa 4 náhradníků, a to po náhradnících: JUDr Stanislavu Hendrychovi a JUDr Josefu Kubínovi, kteří oba povoláni za členy, a po zemřelých náhradnících: profesoru techniky JUDr Karlu Svobodovi a JUDr Josefu Pickovi.

Došly kandidátní listiny na náhradnická místa:

1. po dr Hendrychovi, za něhož posl. Zeminová a dr Patejdl navrhují JUDr Frant. Kyselu, advokáta v Praze,

2. po dr Pickovi, za něhož posl. Tomášek navrhuje JUDr Raimunda Denka, odborového radu v Praze,

3. po profesoru dr Karlu Svobodovi, za něhož poslanec Šrámek navrhuje JUDr Jana Procházku, advokáta v Praze II, Havlíčkova 6,

4. po dr Kubínovi, za něhož navrhuje posl. dr Mayr-Harting dr Eduarda Zahna, advokáta v Praze, Havlíčkova ulice 35.

Všichni kandidáti podle sdělení navrhovatelů vyhovují podmínkám §u 2 a §u 3 zákona o volebním soudě, to jest jsou nejméně čtyřicetiletí, jsou znalí práv, jsou českoslovenští občané, mají volební právo, nejsou členy ani Národního shromáždění ani zemského zastupitelstva a bydlejí v Praze.

Vykonáme tedy volbu.

Kdo souhlasí, aby do volebního soudu byl zvolen

1. JUDr František Kysela náhradníkem člena JUDra Stanislava Hendrycha.

2. JUDr Raimund Denk náhradníkem člena JUDra Mořice Ecksteina,

3. JUDr Jan Procházka náhradníkem člena Stanislava Boučka,

4. JUDr Eduard Zahn náhradníkem člena JUDra Josefa Kubína, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jmenovaní kandidáti jsou zvoleni.

Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání poradu schůze.

Počátkem schůze rozdaný vládní návrh tisk 2869 přikázán byl výboru rozpočtovému a k návrhu místopředsedy Roudnického stanovena byla výboru k podání zprávy lhůta do čtvrtka dne 28. března 1935 do 12 hod. pol.

K návrhu místopředsedy Roudnického uloženy byly výborům ústavně-právnímu a brannému k podání zprávy o vládním návrhu tisk 2830 lhůty do čtvrtka dne 28. března 1935 do 12. hod. polední.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdržel na dnešní den posl. Chalupník.

Místopředseda Roudnický sdělil, že schůze branného výboru stanovená na dnešek po plenární schůzi odkládá se na zítra ve středu dne 27. března dopoledne o 10. hod.

Místopředseda Roudnický sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 28. března 1935 v 11 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2833) zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy (tisk 2873) [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk 2744) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1344 a 1357) o hasičském příspěvku při požárním pojištění (tisk 2870).

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2860) o dodavatelských pokladničních poukázkách (tisk 2868).

4. Zpráva výborů ústavně-právního a branného o vládním návrhu zákona (tisk 2830) o ochraně a obraně proti leteckým a jiným podobným útokům [podle §u 35 jedn. řádu].

5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2869), kterým se mění některá ustanovení o kolku z hracích karet [podle §u 35 jedn. řádu].

6. Zpráva výborů ústavně-právního a živn.-obchodního o usnesení senátu (tisk 2856) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1379 a 1442) o zákazu přídavků při prodeji zboží neb provádění výkonů (tisk 2864).

7. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, č. 21 Sb. z. a n. (tisk 2853).

8. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se zřizuje Tyršův tělovýchovný ústav (tisk 2851).

9. Druhé čtení osnovy zákona o vyvlastnění k účelům obrany státu (tisk 2867).