Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

162 poslanců podle presenční listiny.

Členové a zástupci vlády Malypetr; ministři Bradáč, dr Franke; za ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy min. rada dr Karmán, za ministerstvo spravedlnosti min. rada Mrština.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Petrovickému, Ježkovi, Hlinkovi, Babelovi, Najmanovi; na dnešní a zítřejší den posl. dr Polyákovi, Stanislavovi, Klimentovi, Štouračovi, dr Tisovi, Mojtovi; na týden posl. Kubačovi.

nemocí posl. Sedláček.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Eisenhamra na včerejší den.

Výbor branný zvolil ve schůzi dne 5. prosince 1934 místopředsedy posl. Špačka a Pekárka.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Tylla za posl. Dvořáka; klub poslanců čsl. živn.-obch. strany středostavovské posl. Kejmara za posl. Aloise Beneše.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Nejezchleba-Marchu za posl. Pozdílka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. Dvořáka; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. dr Touška za posl. Ježka.

počátkem schůze:

Zpráva tisk 2782.

Zápis o 349. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o včerejší 353. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Dvořáka.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Nebude-li námitek, započneme projednávati odst. 3 dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 3 pořadu, jímž jest:

3. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 2745) o usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk senátu 1345), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (tisk 2767).

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Předloha zákona, která je na pořadu dnešního jednání, byla nám vrácena senátem s tou jedinou změnou, že byly přeřazeny odst. III a V tak, že tyto dva odstavce si zaměnily místa. Záměna tato, provedená v senátě, jest naprosto účelná, poněvadž tímto novým přeřazením odstavců je zamezeno, aby se zákon snad nevykládal nepříznivě a odchylně na Slovensku než v zemích, kterým říkáme historické.

Jde totiž o to, aby obsah čl. IV, že totiž "změny cenové hranice podle čl. I, č. 1 a 2 a čl. III neplatí pro spory u pracovních soudů, u zvláštních oddělení okresních soudů pro pracovní spory a u okresních soudů, které jednají na místo pracovních soudů (§ 42 zákona o pracovních soudech ze dne 4. července 1931, č. 131 Sb. z. a n.)", platil také pro Slovensko.

Původním zařazením mohly vzniknouti pochybnosti o tomto výkladu zákona. Již před prázdninami sněmovními odůvodnil jsem význam tohoto zákona, který přináší úlevu zejména pro instance vyšší, v prvé řadě pro nejvyšší soud. Je to tedy předloha ve značné míře odlehčující. Ovšem tím nechci říci, že by kritická situace našeho soudnictví, na niž bylo poukazováno zejména v debatě při projednávání rozpočtu v rozpočtovém výboru, byla již odklizena. Nechci se pouštěti do šíře a hloubky tohoto problému, na jednu věc bych však si dovolil ministerstvo spravedlnosti upozorniti, totiž, aby byla konečně už uvolněna cesta pro přijímání pomocných kancelářských sil k našim soudům. Naše soudy trpí, zejména v této době, tím, že starší úředníci kancelářští odcházejí a není za ně dostatečné náhrady mladých sil, poněvadž není rozhodnuta otázka, jakým způsobem se mají tyto síly přijímati. Upozorňuji, že v této věci dochází k určitým nešvarům, třebaže tyto nešvary jsou v podstatě omluvitelné nouzí a nutností si pomoci. U našich soudů se přijímají, aspoň na Moravě je to běžným zjevem, t. zv. volontéři, lidé, kteří vykonávají kancelářské práce pomocné u soudů, aniž k tomu mají oprávnění, aniž by byli vybíráni podle nějakého systému, aniž mají určitou odpovědnost ať vůči úřadu, ať vůči obecenstvu.

U každého soudu na Moravě, a je to také v Čechách, je volontér a jsou snad soudy, kde je volontérů více než je systemisovaných míst. Mám za to, že je třeba těmto poměrům už jednou učiniti konec tak, aby aspoň v této prosté kancelářské práci mohly soudy zavésti rychlou a obecenstvu přijatelnou agendu.

Celkem navrhuji, aby osnova byla přijata v tom znění jak byla usnesena senátem, s uvozovací formulí, jak je to usneseno senátem Národního shromáždění. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 7 článků, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově zákona hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jejími 7 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení dám na pořad příští schůze.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 2687) k vládnímu návrhu (tisky senátu 1289 a 1325) zákona o umořování listin (tisk 2771).

Zpravodajem jest p. posl. dr Goldstein. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Goldstein: Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor jednal o usnesení senátu, týkajícím se vládního návrhu zákona o umořování listin ve schůzi dne 25. listopadu 1934 a neusnesl se na žádných změnách. Vládní osnova tohoto zákona jest unifikační osnovou, t. j. právo platné v historických zemích a právo platné v zemích býv. koruny uherské jest sjednocováno; ale unifikace je také vyjádřena tím způsobem, že právní předpisy doposud platné, roztroušené v různých zákonech, jsou zde sjednocovány a změněny. Kdežto unifikace pro obě části naší republiky je naprostá, v druhém směru sjednocení zákonných předpisů nebylo provedeno do důsledků, a to z toho důvodu, poněvadž jednotlivé platné předpisy vyžadují, aby zůstaly loženy v zákonech odborných, týkajících se těch neb oněch listin.

Vládní osnova nepodává definice, jaké a které listiny lze umořiti. Vyjadřuje to ve svém §u 1 tím způsobem, že stanoví dva znaky, podle nichž je umoření listin přípustno. Tyto znaky jsou: 1. musí býti prokázáno, že listina, která se má umořiti, byla ztracena, a 2. že žadatel, který o to žádá, má právní zájem na tom, aby listina byla umořena. Podotýkám předem, že k pojmu "ztracené listiny" nutno doložiti, že nejde o pojem pouhé ztráty v běžném slova smyslu, nýbrž že je to pojem širší, že se pod pojmem tímto musí rozuměti i zničení listiny, nebo byla-li odcizena, anebo jiným způsobem nastala-li situace, že vlastník touto listinou nemůže vládnouti. Osvědčení zájmu na umoření listiny bude různé podle povahy, jakou listina má. Jestliže půjde o auporteur papíry, to je papíry takového i druhu, kde dotčený papír jest nejen legitimací, nýbrž i právním zdrojem sám o sobě, bude zájem lehce prokázati a bude to zájem stoprocentní. Menší zájem bude, ale přesto ještě ve velké míře dokazatelný při ordre-papírech. A nejmenší zájem bude při recta-papírech, obzvláště při recta-papírech nepravých, kde nejde vlastně o pramen práva, nýbrž i pouze o průkazní listinu.

Zrovna tak, jako osnova nevypočítává v positivním slova smyslu, které listiny lze umořiti, nevypočítává osnova všechny listiny, které nelze umořiti. Avšak osnova dává příklady, a ty příklady bych rozvrhl na tři druhy.

Nebude možné umořit listiny takové, jejichž pravoplatný běh je příliš krátký. Za druhé takové listiny, jejichž hodnota je příliš malá, a dále takové listiny, kde právní povaha věci umoření nepřipouští.

K poslednímu bych si dovolil uvésti příklad. Tu půjde obzvláště o listiny vydané v cizích státech, cizí státní papíry, kteréžto umoření u nás by zajisté nemělo žádného vlivu na věřitele.

Pokud se týče řízení soudního, zavádí osnova novotu, velice dobrou podle mého názoru, spočívající v tom, že příslušným činí zase okresní soud na místě doposud příslušného soudu sborového. Okresní soud je proto výhodnější, poněvadž povaha nesporného řízení - a celé toto řízení je aplikováno na nesporné řízení - odpovídá tomu, aby o věci rozhodoval soud okresní. A za druhé půjde také o to, aby publiku, které žádá soudní ochranu v tomto směru, byl přístup k soudu umožněn a aby lidé, kteří sídlí na venkově, měli lepší přístup k projednání své věci.

Co se týče dalšího řízení, uvedl bych jenom některé zásady: Zásada platící ve sporném řízení a vyznačená slovy "res judicata", neplatí pro toto řízení, t. j. byl-li návrh na umoření listiny zamítnut, nic nestojí v cestě, aby byl opakován a nově doložen.

Naproti tomu zásada "legispendence" ve sporném řízení je aplikována na toto řízení. To je, jestliže je někým žádost za umoření listiny, je řízení o žádosti někoho jiného, později zavedené, zmatečné a neplatné. V tomto směru rozhoduje otázka priority.

Ústavně-právní výbor, projednávaje ustanovení §u 10, kde je v odst. 2 stanoveno, aby uveřejnění vyzývací o ediktu bylo publikováno po případě několikrát, vyzval zástupce ministerstva spravedlnosti, aby tato publikace nestávala se příliš často při listinách, které mají malou hodnotu. A proto vzal na vědomí, že ministerstvo spravedlnosti vydá soudům instrukce, podle nichž nebude uveřejňováno vícekrát než jednou, jestliže jde o listinu menší hodnoty nežli nominále 1000 Kč. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Ačkoliv všeobecné zavedení řízení amortisačního má za následek všeobecný zákaz výplaty, nevztahuje se tento zákaz výplaty na kupony, i třebas kupony dospělé. Toto ustanovení je ze dvou důvodů. Jednak pro relativně nepatrnou hodnotu kuponů, a dále proto, že je těžko vésti v evidenci čas a místo splatnosti kuponu.

Jinak ústavně právní výbor připojil se k důvodové zprávě a k usnesení senátu, a kladu si za čest jménem ústavně-právního výboru doporučovati slavnému plenu sněmovny, aby přijalo osnovu zákona ve znění usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme proto ke hlasování.

Osnova zákona má 29 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 29 paragrafy, nadpisem zákona, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové - ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na po

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. dr Törkölyho (tisk 2442).

Zpravodajem je za omluveného posl. dr Markoviče p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. dr Törkölyho pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1, 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI/1914.

Dr. Vladimír Daxner, veřejný notář v Rimavské Sobotě, podal krajskému soudu v Rimavské Sobotě soukromý návrh na zavedení trestního řízení pro přečin pomluvy, po případě urážky na cti spáchané obsahem tisku, kterého se podle návrhu dopustil posl. dr Törköly proti jmenovanému v časopise "Gömör" v čísle 30 ze dne 24. července 1932.

Poněvadž jde o přečin podle zákona na ochranu cti, usnesl se imunitní výbor navrhnouti posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. dr Törkölyho.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. dr Törkölyho.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k projednání odst. 7 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy jednati o odst. 7 pořadu:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Nov. Jičíně za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha (tisk 2629).

Zpravodajem je p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Krajský soud v Nov. Jičíně žádá za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, čís. 1, 2 a 5 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor projednav případ obviněného poslance, dospěl k přesvědčení, že výroky posl. dr Schollicha na veřejné schůzi 31. března 1933 konané v N. Jičíně byla posl. dr Schollichem překročena mez poslanecké imunity, a navrhuje tudíž posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání posl. dr Schollicha.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. dr Schollicha.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. dr Schollicha.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Onderčovi, Mrskošové.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Baumgartl.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Onderčo na včerejší den.

Předseda sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 11. prosince 1934 ve 3 hod. odpol. s

1. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2769) zákona o branném příspěvku (tisk 2781 a k tisku 2781) [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2770) zákona o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2777), aby byl dán Národním shromážděním souhlas podle čl. XI finančního zákona republiky Československé ze dne 21. prosince 1933, č. 236 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1934 [podle §u 35 jedn. řádu].

4. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2776) zákona, jímž se mění ustanovení §u 23, odst. 2 zákona ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran podle §u 35 jedn. řádu].

5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (tisk 2767).

6. Druhé čtení osnovy zákona o umořování listin (tisk 2771).

7. Doplňovací volba náhradníků volebního soudu.