Daňové úlevy poskytnuté nařízením ze dne 13. července 1934, č. 159 Sb. z. a n., při opravách domů budou se moci ještě v příštím roce uplatniti, zvláště když 1. lednem končí ochrana třípokojových bytů, kterážto doba jest vhodná k zvýšení použití této výhody.

Pokud možno i v jiných směrech zlepšiti podmínky pracovního trhu opatřeními v působnosti finanční správy, nebude opomenuto nic, co by bez újmy plnění úkolů finanční správy převzatých podle finančního zákona přispěti mohlo v tomto směru, ať by šlo i jen o řešení v menším měřítku, jež v souboru mohou znamenati mnoho. Na takové opatření pamatuji se na př. v čl. XVI finančního zákona, v němž se ministr financí zmocňuje, aby převzal záruku do 50,000.000 Kč za hypotekární zápůjčky Zemské banky povolené průmyslovým závodům r. 1935. Zemské bance se tím usnadňuje povolování průmyslových úvěrů z prostředků jí k tomu účelu poskytnutých především Ústřední sociální pojišťovnou, aby života schopným průmyslovým závodům za předpokladu současného urovnání jejich hospodářské rovnováhy bylo umožněno udržeti výrobu zejména v zájmu zaměstnaného dělnictva.

Také další v témže článku finančního zákona obsažené nové zmocnění ministra financí převzíti státní záruky do výše 50,000.000 Kč za zápůjčky uzavřené svazky územní samosprávy r. 1935 na investiční práce, na které přispívá stát, znamená rozšíření investičních možností v zájmu pracovního trhu.

Spolučinností finanční správy při obnově možnosti hospodářského podnikání nejsou ovšem její povinnosti vyčerpány.

Finanční správě připadá v souvislosti s naléhavou reorganisací finančního správního aparátu velký úkol, aby také po materiální stránce přezkoušela dosavadní předpisy o veřejných daních, dávkách a poplatcích. To platí zvláště o zákonu o přímých daních z r. 1927, od jehož účinnosti mohly již býti získány dostatečné zkušenosti o jeho jednotlivých nedostatcích. V úvahu tu přichází na př. jeho předpisy o všeobecné a zvláštní dani výdělkové, které vyžadují přehlédnutí v zájmu rovnoměrnosti a spravedlnosti daňového zatížení a zároveň také se zřetelem na změněné hospodářské poměry. I zde může jíti o reservu v daňových příjmech závažných také pro samosprávné svazky, aniž by tím doznala újmy rentabilita výrobního podnikání. Také unifikace poplatkových předpisů jest již naléhavou nezbytností vzhledem k roztříštěnosti a zastaralosti četných poplatkových norem.

Velmi závažnou pro spotřební vrstvy a v další řadě i pro zvýšení soutěživosti výrobní jest otázka cen, která právě proto, že devalvací nenastala změna v hladině cenové, zůstává pro spotřebitele stejně aktuální, zejména pokud jde o ceny vázané ať z důvodů kartelních úprav nebo z jiných hospodářských příčin. Ty to ceny zůstaly částečně nedotčeny, i když velkoobchodní cenové indexy na stejné zlaté základně v cizině nám ukazují, že cenová úroveň u nás jest jen ve srovnání s některými málo státy vyšší, kdežto v poměru k jiným státům dokonce nižší, částečně ovšem i vzhledem k odlišným hospodářským poměrům v těchto zemích, kde již v době předválečné tomu tak bylo (Anglie).

U cen zemědělských výrobků došlo k částečnému vzestupu cen důsledkem monopolní organisace obchodu obilninami. V indexech nákladů životních bylo toto zvýšení na druhé straně zase z největší části vyváženo poklesem některých životních potřeb jak zemědělské, tak i průmyslové výroby, takže možno celkem říci, že zvýšení této kategorie cen zemědělských se v životních nákladech neprojevilo zvláště tíživě. Nelze popříti, že pro zemědělské vrstvy znamená zvýšení cen produktů pro ně nejvýznamnějších zlepšení jejich hospodářské situace, uvážíme-li, že pokles cen zemědělských výrobků byl v cenové stupnici nejpronikavější. Zlepšená tím kupní síla zemědělských vrstev znamená nepochybně zvýšený odbyt zboží hlavně průmyslového. Lze tudíž doufati, že zatížení konsumních vrstev zvýšením cen chleba a mouky, které se ovšem projevuje i ve zvýšení cen krmiv pro zemědělství, bude na druhé straně zase odčiněno zlepšením odbytových poměrů na trhu průmyslového zboží.

Další vývoj cen průmyslového zboží k nižší úrovni záleží ovšem v mnohých směrech od zlepšení odbytových poměrů řady průmyslových výrobků do ciziny. Rozsah jejich odbytu do ciziny podmiňuje, jak tomu bylo v době předválečné (uhlí, železo, cukr), nižší cenovou jejich úroveň na domácím trhu.

I v cenovém problému domácího trhu vidíme, jaké závažnosti jest pro naše hospodářství zlepšení našich mezinárodních hospodářských styků, ať jde o naše domácí suroviny, polotovary, průmyslové výrobky a konečně i plody výroby zemědělské. Není potřeba snad již zdůrazňovati, že rozšíření našeho zahraničního obchodu jest životní otázkou našeho hospodářství, bez níž přes všechno úsilí o překonání krise jinými cestami nemůžeme se dopracovati lepších poměrů. Od rozšíření odbytu našeho zboží do ciziny závisí vzestup našeho výrobního podnikání, zlepšení zaměstnanosti, zvýšení výnosu národní práce se všemi finančními a hospodářskými důsledky pro soukromé i veřejné hospodářství, pro něž všechna opatření vnitřní mohou přinésti jen částečnou nebo dočasnou úlevu. Pokud jde o konkurenční schopnost našeho vývozu do ciziny, můžeme, jak jsem již výše uvedl, vzíti za prokázáno, že cenová úroveň našeho vývozního zboží všeho druhu není po přizpůsobení její cenové hladině zahraniční celkem již na překážku rozšíření našich obchodních styků s ostatním světem. Příčiny překážek tomu v cestu se stavících jsou mezinárodně hospodářského a často i politického rázu a jsou tak dalece obecně známy, že se nemusím na tomto místě o nich rozšiřovati. Ke znovunabytí našich zahraničních odbytišť a získání nových vede trnitá cesta pracně docilovaných obchodních smluv a dohod mezinárodních za úzké spolupráce veřejnoprávních orgánů pro věci obchodně-politické se soukromými výrobními činiteli, využití všech zkušeností na poli mezinárodního obchodu spojené s činorodou iniciativou zúčastněných veřejných korporací a podnikavých jednotlivců. Která země rychleji a levněji dovede odbýti své zboží, doporučené samozřejmě i svou kvalitou, ta bude míti nejlepší vyhlídky na úspěch. Rozšíření odbytových možností jest na druhé straně odvislé také od odstranění ech překážek dovozu k nám. To platí zvláště u zemí, jichž vývozní možnosti od nás jsou se zřetelem na platební potíže podmíněny odběrem zboží s naší strany. Stejně jest tomu i u ostatních zemí, pro něž zlepšení dovozních možností k nám jest více méně předpokladem rozšíření vzájemných obchodních styků.

Musíme se proto nás předem všemi prostředky postarati, aby byly odstraněny překážky bránící rozvinutí vzájemných obchodních styků. Bude proto nutno důkladně revidovati zvláště náš povolovací a devisový režim, aby na jedné straně byl omezen na míru nejnutnější potřeby a na druhé straně aby prováděn byl takovým způsobem, který by v mezinárodním obchodě žádoucí rychlost a pohotovost co nejméně zatěžoval. Úlevy, kterých se vývoznímu průmyslu podle zákona dostává (refundace obratové, uhelné, dopravní daně a pod.), bude nutno v rámci obchodně-politické jejich přípustnosti aplikovati s plný zřetelem na náš zájem vývozní a jejich uvolnění co nejvíce urychliti. Od naší pohotovosti bude nyní záležeti, abychom co nejrychleji vnikli do spleti přeměn, které nastaly v odbytových poměrech mezi jednotlivými státy ať z příčin politických nebo hospodářských. Exportnímu stavu právě zřizovanému připadne tu velký úkol, aby neovlivněn jednostrannými obchodními a průmyslovými zájmy jednotlivých skupin prokazoval obchodu, průmyslu a zemědělství služby radnou organisací informační a propagační pod vedením odborníků, kteří ovládají věcnou i technickou stránku zahraničního obchodu.

Platební potíže, které jsou, bohužel, velmi často překážkou navázání nebo udržení obchodního spojení, zasahují také do úvěrového problému mezinárodních styků, jimž jsme posud přicházeli vstříc cestou pojišťování vývozních úvěrů, zejména pak poskytováním státní záruky za vývozní úvěry. Pomoc státu bude zde nutno podle potřeby zesíliti a uvažovati také o jiných cestách, kterými by financování vývozních úvěrů, hlavně při velkých dodávkách do ciziny, ještě více bylo usnadněno. Řešení této otázky jest aktuální zvláště vzhledem k bezprostředně nadcházejícímu navázání normálních obchodních styků se sovětským Ruskem.

Těžkosti našeho státu jako státu exportního obklopeného státy, jichž nepříznivá hospodářská situace byla první a hlavní příčinou poklesu našeho zahraničního obchodu, budeme moci překonati jen soustředěním všech sil a za využití všech prostředků k znovunabytí dřívějších trhů a k získávání nových odbytišť, a to pokud možno přímo, bez zahraničního meziobchodu.

Myslím, že již krátký nástin našeho postupu ve všech oborech našich hospodářských a finančních zájmů ukazuje závažnost našich hospodářských úkolů, které jsou vlastně základem a podmínkou naší národní budoucnosti politické, sociální i kulturní, a vyžaduje odpovědnou spolupráci všech, kdož to se státem dobře myslí.

Různost hospodářských zájmů, jejichž uspokojení jest v rámci hospodářského problému našeho státu stejně naléhavé, vyžaduje vzájemného vyvážení jejich za předpokladu, že se všechny tyty zájmy vždy a za všech okolností podřídí imperativu kolektivního prospěchu státního společenství. (Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Trapl (pokračuje): To jest tím závažnější, že musíme počítati ještě s těžkými hospodářskými potížemi a snažiti se, abychom i nadále vytrvali. Rozpočet na rok 1935 a vylíčení hospodářských poměrů našich a obtížnost postupu v hospodářských otázkách jest toho nejlepším důkazem. Při tom nelze opomenouti, že naše hospodářské starosti trvají již čtvrtý rok. Posilou nám však může býti vědomí, že jsme tato léta strádání překonali - to nutno konstatovati - přes odříkání, jež nám přinesla, jen za cenu soudržnosti všech posilované vědomím povinnosti k společným zájmům státu. Žijeme za těžkých mezinárodních poměrů politických a hospodářských. Jsme jim podrobeni. I pro stát z nich vznikají těžké povinnosti mimořádného hospodářského dosahu.

Nesmíme zapomínati také na zajištění obrany státu. Národní shromáždění dalo proto ministrovi financí široké zmocnění k opatření potřebných prostředků úvěrem. Za těchto poměrů potřebujeme tím více ukázněnosti ve svém hospodářském počínání, poctivý zřetel k zájmům celku a porozumění pro potřeby druhých.

Naše práce a přičinění musí se soustřediti k zdolání všem společného úkolu. Úctou k poctivé práci a zásluze o společné blaho posílíme společné dílo. V dějinných chvílích národa, v nichž se rozhoduje o celé jeho budoucnosti, musí zvítěziti rozvaha, odpovědnost a soudržnost všech částí státního společenství v úsilí o stejný cíl. Ovládáni touto společnou ideou zvítězíme. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Byl podán návrh posl. Mašaty, dr Dolanského, Zeminové, Tomáška, dr Hodiny, Hackenberga a druhů, aby o prohlášení pana ministra financí dr Trapla byla provedena rozprava v příští schůzi.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Mašaty, dr Dolanského, Zeminové, Tomáška, dr Hodiny, Hackenberga a druhů, aby o prohlášení pana ministra financí dr Trapla byla provedena rozprava v příští schůzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Návrh jest přijat.

Přerušuji jednání.

podle § 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Hrubý a Kopecký; na týden posl. Kaliňák.

nemocí posl. Śliwka.

Klub poslanců "Deutsche soc.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. Hackenberga za posl. Dietla.

Posl. inž. dr Tumlířová oznámila zároveň s klubem poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu, že stala se členkou tohoto klubu.