Předseda dr Staněk.
Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.
Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.
193 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Czech, dr Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Krčmář, dr Šrámek, dr Trapl.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 344. schůzi poslanecké sněmovny.
Sněmovna jest způsobilá jednati.
Paní posl. inž. dr Tumlířová, nástupkyně za zemřelého posl. Prokůpka, dostavila se do dnešní schůze.
Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsala slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, paní poslankyně inž. dr Tumlířová ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".
Žádám o přečtení slibovací formule
a paní posl. inž. dr Tumlířovou žádám, aby přistoupila
ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Slibuji, že budu věrna republice
Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati
podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Posl. inž. dr Tumlířová (podávajíc
předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)
podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu
udělil předseda: na dnešní den posl. Köhlerovi, Polívkovi;
do 31. t. m. posl. dr Polyákovi.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soziale
Volkspartei" vyslal do výboru iniciativního posl.
Scharnagla za posl. Fritschera.
Dotazy:
posl. Dobránskyho ministrovi vnútra o údajných nesprávnostiach pri výťažbe drevoúžitky obce Jasov (č. D 1394-III),
posl. Hokkyho ministrovi financií o povrchnom posudzovaní vyrubovania daní a o nepovšímaní daňových priznaní (č. D 1392-III).
Odpověď
min. školství a nár. osvěty a min. veř. prací na dotaz posl. Adámka
č. D 948-III.
Kraj. trest. soud v Praze přípisem
ze dne 9. září 1934, č. Nt XIX 24/34, odvolal žádost ze dne 18.
srpna 1934 za souhlas s trest. stíháním posl. Hummelhanse
a Hampla pro přečin proti cti tiskem podle §§ 1, 2, 3 zákona
č. 108/33 Sb. z. a n. a §§ 1 a 24 zákona ze dne 30. května 1924,
č. 124 Sb. z. a n., ve znění §u 13 vyhl. min. sprav. ze dne 7.
července 1933, č. 145 Sb. z. a n., ev. přestupek podle §u 4 tisk.
nov. (č. J 636-III - pres. sděl. 343. schůze).
rozpočtovému
vládní návrh tisk 2750.
Předseda (zvoní): Slovo vyžádal si pan ministr financí dr Trapl k výkladu o vládním návrhu finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1935.
Dávám mu slovo.
Ministr financí dr Trapl: Slavná sněmovno! V hospodářských poměrech našeho státu projevuje se v letošním roce mírné zlepšení. Tento fakt nám dává naději, že poznenáhlu nastává obrat k lepšímu od sestupné linie hospodářského života, jejíž důsledky se projevovaly v postupující krisi činnosti výrobní se všemi důsledky, jevícími se dalším poklesem výnosů hospodářského podnikání, vzrůstem nezaměstnanosti, postupujícím snižováním kupní síly obyvatelstva a tím i odbytu produktů průmyslové, zemědělské a živnostenské výroby a konečně v pokračujícím zhoršování stavu veřejných financí.
Hospodářský vývoj v tomto roce nám prokazuje, že to bylo především měnové opatření, provedené zákonem ze dne 17. února 1934, č. 25 Sb. z. a n., které nám snížením zlatého obsahu peněžní jednotky umožnilo zastavení dalšího deflačního procesu a ustálení hodnoty peněžní jednotky.
Příznivé výsledky tohoto opatření se letos zřejmě projevují v celém našem hospodářství. Srovnáme-li náš hospodářský vývoj v letošním roce s vývojem ostatního světa, můžeme si při hodnocení všech jeho důsledků s dobrým svědomím konstatovati, že nám toto záměrné opatření především umožnilo, že se dostáváme od počátku krise po prvé na pevnou půdu. Neklesáme již, hospodářské poměry se ustálily na pevné základně, která musí nám býti východiskem k novému vzestupnému hospodářskému vývoji. Z cenových indexů na stejné zlaté základně si konstatujeme, že jsme celkem vyrovnali disparitu cen domácích s cenami zahraničními. Více jsme nechtěli. Účelem opatření nebyl měnový dumping a podbízení nízkými cenami na zahraničních trzích. Zvýšení soutěživosti našeho průmyslu tím docílené jest v četných oborech našeho průmyslového podnikání prokázáno. Odstraniti jiné překážky v cestě rozvoje našeho zahraničního obchodu nebylo v moci měnového opatření. Byly před měnovou úpravou a nemohly jí býti odstraněny. Snížení zlatého obsahu peněžní jednotky dalo nám však soutěžní základnu a to jest jejím kladem. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)
Pro domácí hospodářství se snížení zlatého obsahu československé koruny mohlo projeviti a skutečně také projevilo zlepšením výroby se všemi příznivými důsledky pro soukromé i veřejné hospodářství opírající se o výnosy hospodářského podnikání. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Úměrně s rostoucím rozsahem zahraničního obchodu, z kterého při tom vyplývá daleko vyšší aktivní zůstatek než v roce minulém, zlepšuje se v letošním roce index průmyslové výroby jako důsledek zlepšené výrobní činnosti v řadě oborů průmyslového podnikání.
Aniž bychom přeceňovali dosah tohoto vývoje k lepšímu, můžeme přece z něho čerpati povzbuzení k zvýšenému usilování, abychom si všemi prostředky, jež sami můžeme ovládati, tuto základnu udrželi a o ni se opírajíce pracovali všemi silami k dalšímu zlepšení. (Výkřiky posl. Čižinské.)
Více měnová úprava znamenati ani nemohla. Nenastal-li snížením zlatého obsahu československé koruny pohyb v cenách, který by byl protichůdný hospodářskému účelu tohoto měnového opatření, nedoznala změny ani ostatní čísla hospodářské soustavy. Snížení zlatého obsahu koruny zastavilo deflační jeho proces v určitém jeho stadiu na basi hospodářských čísel, jak se vyvinula za krise - přiznejme, že nerovnoměrně - buď přirozeným vývojem (v cenách a ostatních pružných součinitelích) nebo záměrným do nich zásahem (zvláště platy a mzdy). Nemohlo však odčiniti zhodnocení dluhů, z části i veřejných břemen, nemohl-li se, pokud jde o dluhy, všude význačněji projeviti zásah do úrokových sazeb provedený k ulehčení dluhového břemene.
Musíme nyní usilovati o to, abychom si, pokud je to v naší moci, uvolnili dále cestu k normálnímu hospodářskému vývoji. (Výkřiky posl. Jurana.) Musíme odčiniti porušenou rovnováhu hospodářské soustavy všude tam, kde úsilí vyrovnati se se světovým deflačním procesem zůstalo státi na poloviční cestě a kde důsledky měnové úpravy se nemohly projeviti. Nesmíme se klamati, že vyřešením toho všeho pokryjeme také všechny škody, jež nám krise způsobila. Budeme spokojeni, stane-li se tíha jejich snesitelnou.
To jest vlastně v zásadě nastíněný hospodářský náš program. (Výkřiky posl. Zápotockého.)
A nemohu na tomto místě ani dosti zdůrazniti, že první a nejzávažnější částí tohoto programu jest problém ozdravení státního hospodářství. Objasní nám to nejlépe fakt, že hospodářství státu neslo z největší části namnoze stejné důsledky krise jako všechny ostatní složky našeho národního hospodářství jsouc při tom současně nuceno přispěchati na pomoc všude, kde za krise ostatní složky nebyly s to unésti těžké její důsledky.
Státnímu hospodářství nemůžeme proto dále ukládati hospodářská řešení, která by byla nad jeho síly a byla na konec i pro celé hospodářství neúnosná. Situace státního hospodářství nepřipouští, aby mu z jakýchkoliv důvodů byla ukládána nová břemena. Nároky na státní pokladnu mimořádnými potřebami byly za krise bez toho vystupňovány nad míru danou úhradovými prostředky. Schodky z minulých let jsou toho nejlepším důkazem. Nepodařilo se nám přes největší úsilí udržeti rovnováhu státního hospodářství za cenu těžkých obětí, ukládaných všem vrstvám občanstva, a uvarovati se značných schodků. Podle účetní uzávěrky předložené Národnímu shromáždění vyplývá z hospodaření státu za r. 1933 schodek ve výši 1.704,000.000 Kč. Také v roce letošním musíme počítati ještě se schodkem, ačkoliv zlepšená situace hospodářská nás opravňuje k očekávání, že letošní schodek bude mnohem nižší než v letech minulých.
Také státní dluh vzrostl od 1. ledna 1931 do 30. června t. r. okrouhle o 5.019,000.000 Kč, béřeme-li ovšem současně zřetel na jeho umořování, ať již nastalo v letech 1931 a 1932 pravidelným slosováním, nebo r. 1933 umořováním při likvidaci daňových nedoplatků podle zákona o půjčce práce, nebo konečně snižováním dluhu státovkového, které se kromě pravidelných splátek na tento dluh stalo vydatněji mimořádnými splátkami podle zákona ze dne 22. června 1928, č. 103 Sb. z. a n., ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., a ze dne 17. února 1934, č. 25 Sb. z. a n. I investičními pracemi k zmírnění nezaměstnanosti přispíval stát jen za cenu nejvyššího vypětí státního úvěru. K účelům opatření investičních prací sjednali jsme od r. 1931 dvě velké státní půjčky, a to r. 1931 půjčku investiční ve jmenovité hodnotě 1.300,000.000 Kč a r. 1933 půjčku práce ve jmenovité hodnotě 2.010,339.600 Kč, nepočítajíc v to úhradu nákladu části investic na vrub dluhu přechodného a bez zřetele k zápůjčkám státních fondů, jež si tyto samy opatřily.
Příznivější vývoj, který nám dává naději, že se hospodářské poměry po oddrobovacím procesu let minulých stabilisují, projevuje se i v hospodářství státu. Hrubý výnos veřejných daní a dávek do konce srpna t. r. činí o 56,204.064 Kč více než za stejnou dobu v roce minulém, takže se zdá letos při sníženém prelimináři těchto příjmů na r. 1934 proti roku minulému býti zajištěno dosažení rozpočtové číslice příjmů z daní a dávek. Také stav podniků, zvláště československých drah, se letos zlepšuje jednak postupným poklesem jejich vydání, jednak zlepšováním jejich příjmů. To nám potvrzuje také vzestup nákladní dopravy v letošním roce proti roku předchozímu, který se až na měsíc květen pohybuje jak co do počtu přistavovaných vagonů, tak co do celkové váhy dopravovaného zboží na vyšší úrovni proti stejným měsícům v roce minulém. Možno tudíž očekávati, že i výsledky hospodaření státních podniků nebudou horší než v roce minulém, když by již nebylo dosaženo výsledků lepších než očekávané výsledky podle rozpočtu na r. 1934.
Vysoký stav nezaměstnanosti jest stále ještě těžkým naším hospodářským problémem, přece však podle letošních dat můžeme očekávati, že nezaměstnanost překročila kulminační bod. Letos také po prvé můžeme očekávati, že nepřekročíme úvěru, který jest na péči o nezaměstnané vyhrazen. (Výkřiky posl. Jurana a Zápotockého.)
Slibnější vývoj státního hospodářství nám zlepšuje předpoklady pro dosažení jeho skutečné rovnováhy.
Bylo-li za krise státní hospodářství nejtěžším naším hospodářským problémem, musíme od něho vycházeti a jemu věnovati největší pozornost i nadále. Hospodářství státu jest osou celého našeho národního hospodářství. Bez pevného a neochvějného základu této osy nelze řešiti problém ozdravění celého ostatního hospodářství. Na něm jest závislo nesčetné množství hospodářství spotřebních a výdělečných. Je-li hospodářství státní v krisi, porušuje jeho nerovnováha i rovno váhu všech ostatních. Nerovnovážné hospodářství státu rozrušuje též trh peněžní a kapitálový, poněvadž ve svých schodcích konsumuje kapitál nově se tvořící na úkor výrobního podnikání.
Dostavující se stabilisace hospodářských poměrů znamená bezpečnější základnu pro sestavení hospodářského plánu pro rok příští. Za této situace by bylo neodpustitelnou hospodářskou chybou, kdybychom v rozpočtu na r. 1935 opouštěli tak úporně a těžce dosažený nižší rozsah státního hospodářství. Majíce na zřeteli schodky v hospodaření státu v minulých letech musíme si býti vědomi, že jen za cenu udržení dosavadního stavu se nám může v příštích letech podařiti dopracovati se skutečné rovnováhy ve státním hospodářství. Výrazem tohoto přesvědčení jest rozpočet na r. 1935. Vydání jeho stanoví se ve výši Kč 7.983,298.400, příjmy 7.985,255.600 Kč. Státní rozpočet končí přebytkem 1,957.200 Kč. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Proti rozpočtu na r. 1934 se vydání zvyšují o 352,632.680 Kč a příjmy o 353,415.610 Kč. V rozpočtu na r. 1935 mohli jsme vzíti zřetel opět jen na potřeby státu opírající se o zákonné a jiné právní závazky státu a přihlédnouti jen k těm hospodářským potřebám státu, jejichž plnění jest nezbytným obecným jeho zájmem. Rozpočet na r. 1935 počítá také se všemi úsporami, které byly předpokladem pro sestavení rozpočtu na r. 1934, zvláště také s tím, že úprava platů podle zákona o úsporných opatřeních č. 204/1932 Sb. z. a n. resp. úsporná opatření podle zákona č. 247/33 a vládního nařízení č. 252/1933 Sb. z. a n. zůstanou v platnosti také v r. 1935. (Výkřiky posl. Zápotockého.)
Zvýšení rozpočtu vydání o 352,000.000 Kč proti r. 1934 odůvodňuje jediné skutečnost, že rozpočtovou rovnováhou založenou na ustálené hospodářské a měnové základně přibližujeme se ke skutečné rovnováze hospodářské. Při tom padá zvláště na váhu, že ze zvýšení podle zákonných závazků za osobní platy a jiných závazků věcné povahy připadá 150,000.000 Kč na částečnou obnovu umořování státního dluhu.
V návrhu státního rozpočtu I. skupiny na r. 1935 se preliminují osobní výdaje částkou 3.888,523.600 Kč a výdaje věcné částkou Kč 4.094,774.800. Z vyšší výdajové číslice v rozpočtu na rok 1935 u srovnání s rozpočtem na r. 1934 připadá na výdaje osobní 135,072.500 Kč a na výdaje věcné 217,560.180 Kč.
Stoupnutí osobních výdajů přes nezměněné platové srážky podle výše citovaných předpisů i v r. 1935 vyplývá z vyššího nákladu na platy stálých a přidělených zaměstnanců téměř u všech kapitol v důsledku časového postupu a povyšování a u kapitoly 19 "Odpočivné a zaopatřovací platy" zvýšeným odchodem zaměstnanců do pense. Srovnávání výše vydání v rozpočtu na r. 1935 u jednotlivých kapitol s výší jejich rozpočtu na r. 1934 jest ztíženo tím, že v rozpočtu na r. 1934 jest výsledek úsporných opatření podle nařízení č. 252/1933 Sb. z. a n. u I. skupiny číselně vyjádřen globální částkou pro všechny rozpočtové kapitoly. Zvýšení osobních výdajů má příčinu dále i v tom, že v kapitole 20 (ministerstvo financí) byla v r. 1935 nově zařaděna částka asi 12,000.000 Kč na platy dočasně převzatých zaměstnanců železničních, čímž ovšem odlehčuje se pro r. 1935 podniku Československé státní dráhy v osobních výdajích; dále pamatuje se v téže kapitole na platy zaměstnanců, kteří myjí býti přijati nově hlavně pro pohraniční finanční stráž částkou asi 5,000.000 Kč.
Podstatnější zvýšení osobních výdajů nastává také v kapitole 5 (ministerstvo nár. obrany), kde preliminují se výše peněžní náležitosti mužstva asi o 18,000.000 Kč, a že se pamatuje také na náklad na nižší důstojníky v další činné službě penízem okrouhle 15.4 mil. Kč.
Příčina vzestupu věcných vydání tkví hlavně v tom, že do rozpočtu na r. 1935 byla zařaděna nově částka 150,000.000 Kč za tím účelem, aby peníze toho bylo použito na nákup dluhopisů státních půjček na místo pravidelného slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného, které bylo odloženo zákonem č. 48/1933 Sb. z. a n. o půjčce práce do konce r. 1934 a jež se odkládá podle návrhu finančního zákona do konce r. 1935.
Další menší vzestup věcných výdajů jeví se u ministerstva zahraničních věcí zvýšením potřeby na platy do ciziny důsledkem měnového opatření podle zákona č. 25/1934 Sb. z. a n. a u ministerstva vnitra zařaděním potřeby na volby do posl. sněmovny, senátu a na volby do zemských a okresních zastupitelstev penízem 8.5 mil. Kč. V kap. 13 (ministerstvo průmyslu, obchodu a živností) nově se preliminuje mimořádný věcný úvěr Kč 1,000.000 na sociální péči o živnostnictvo a dále se vzhledem k mimořádným poměrům čsl. plavebních společností, přivoděným hospodářskou krisí, zvyšuje potřeba na podpory těchto podniků o 3,000.000 Kč.
U ministerstva soc. péče nastává nutnost, aby vzhledem k většímu počtu důchodců, jakož i k novelisaci příslušných zákonů byly výdaje v oboru sociálního pojištění zvýšeny na rok 1935 okrouhle o 42,000.000 Kč, a mimo to se zařaďuje další potřeba 15,000.000 Kč na provedení nových zákonů o péči bytové. Potřeba na válečné poškozence se zvyšuje o 3,000.000 Kč. (Výkřiky posl. Zápotockého.)
V oboru ministerstva veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy (kap. 18) bylo třeba zvýšiti řádnou
potřebu na léčebné výdaje zvláště vzhledem k náhradě nedobytného
léčebného zemským nemocnicím v zemi Slovenské a Podkarpatoruské
o 4.3 mil. Kč. Ministerstvo školství a nár. osvěty (kap. 10),
vykazuje vzestup okrouhle o 8,000.000 Kč. (Hluk. - Výkřiky
komunistických poslanců.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Prosím o klid.
Ministr dr Trapl (pokračuje): Již z tohoto výpočtu zvětšených věcných výdajů jest zřejmo, že tyto zvýšené požadavky byly aspoň zčásti zase vyrovnány snížením výdajů jiných, zčásti důsledkem dalších úsporných opatření. Proto není při tomto stručném výkladu přirozeně možno porovnávati jednotlivé výdajové potřeby na r. 1935 s preliminářem na r. 1934. To platí zvláště o potřebě na státní dluh preliminované u kap. 20 "Ministerstvo financí", kde došlo jednak k snížení resp. zvýšení jednotlivých výdajových složek, jednak k přesunům mezi položkami zvláště také v náhradách placených jednotlivými složkami veřejného hospodářství, které jsou povinny nésti úrokovou resp. úmorovou službu státního dluhu na ně připadající (státní podniky, fondy, samospráva). Důsledkem toho zvyšuje se v kap. 20 položka "Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu" z Kč 997,278.300 r. 1934 na 1.094,126.652 Kč v rozpočtu na rok příští, tedy více o 96,800.000 Kč. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Z tohoto přehledu jest patrno, že se zvýšení vydání v rozpočtu na r. 1935 omezuje skutečně jen na potřeby, na něž musil býti vzat zřetel buď ze zákonné povinnosti nebo z nevyhnutelného zájmu státního. Výdajovou položku 150,000.000 Kč na umořování státního dluhu nutno pak jistě považovati za národohospodářsky odůvodněnou. Stát nahrazuje tím aspoň částečně odložené slosování a podporuje současné úsilí o obnovu peněžního trhu i touto cestou, o čemž se dále ještě podrobněji zmíním.
Zvýšení na straně příjmů v rozpočtu na r. 1935 o 353,415.610 Kč proti rozpočtu na r. 1934 vyplývá ze zvýšení příjmů z veřejných daní a dávek o 510,467.100 Kč, jakož i monopolu, zvýšení správních příjmů o Kč 24,294.980 a na druhé straně ze snížení příjmů soukromohospodářských (ze státních podniků) o 181,346.470 Kč.
Vezmeme-li u veřejnoprávních příjmů z daní a dávek v úvahu také podíly, které se z nich přidělují ve skupině III jednak na úhradu platů učitelských, jednak na mimořádná přechodná opatření, zjistíme, že preliminář příjmů z daní a dávek se v rozpočtu na r. 1935 zvyšuje celkem o 507,495.100 Kč.
Preliminář veřejnohospodářských příjmů z daní a dávek u skupiny I státního rozpočtu kapitola 20 "Ministerstvo financí" lze posuzovati jen v souvislosti s výše uvedenými příděly. V těchto přídělech nastaly u III. skupiny státního rozpočtu tyto změny: Důsledkem snížení údělu pro péči o nezaměstnané podle čl. III, odst. 4 fin. zákona o 50,000.000 Kč ze 700,000.000 Kč na 650,000.000 Kč a zvýšení údělu na zálohy Košicko-bohumínské dráhy a místních drah podle čl. III, odst. 3 finančního zákona o 37,400.000 Kč ze 125,000.000 Kč v rozpočtu na r. 1934 na 162,400.000 Kč byly změněny také příslušné příděly na úhradu těchto mimořádných opatření z výnosu daně důchodové a daně obratové. Příděl daně důchodové byl z částky 325,000.000 Kč r. 1934 snížen na 162,400.000 Kč r. 1935 a příděl daně obratové z částky 500,000.000 Kč r. 1934 zvýšen na 650,000.000 Kč r. 1935.
Posuzován v celku se výnos daní a dávek podle jednotlivých jejich druhů v rozpočtu na r. 1935 proti r. 1934 význačněji zvyšuje: u daně důchodové o 42,550.000 Kč, u všeobecné daně výdělkové o 10,600.000 Kč, u zvláštní daně výdělkové o 7,000.000 Kč, u daně rentové o 18,000.000 Kč, u daně z tantiem o 7,250.000 Kč, u daně z vyššího služného o 1,000.000 Kč, u úroků z prodlení o 90,000.000 Kč (vzhledem k výsledku za r. 1933), u daně z obratu a daně přepychové o 159,100.000 Kč, u cel o 147,000.000 Kč. U spotřebních daní: daň z elektrických zdrojů záření o 9,000.000 Kč, daň z masa o 2,700.000 Kč a potravní daň na čáře o 2,000.000 Kč. U poplatků: právní poplatky o 80,000.000 Kč, dávka z telefonních poplatků o 2,050.000 Kč.
Naproti tomu se snižuje preliminář těchto daňových příjmů: u daní spotřebních: daň ze zapalovadel o 4,500.000 Kč, všeobecná daň nápojová o 4,000.000 Kč, daň z piva o 10,000.000 mil. Kč, daň z uhlí o 10,000.000 Kč. U poplatků: dopravní daně železniční o 10,500.000 Kč, dávky z jízdného o 7,500.000 Kč, dopravní daně z motorových vozidel o 11,000.000 Kč. Kromě toho se snižuje preliminář vojenské taxy o 25,000.000 Kč.
Při stanovení prelimináře na r. 1935 bylo přihlíženo k výnosům za r. 1933 podle účetní uzávěrky a k dosavadním výsledkům v roce letošním. Kromě zvýšení příjmů z cel, u nichž vzhledem k zvýšenému rozsahu dovozu v letošním roce proti roku minulému, jakož i při očekávaném větším dovozu obilnin do příští sklizně následkem letošní slabší úrody zvýšení příjmů jest odůvodněno, možno pro příští rok vzhledem k jejich příznivějšímu vývoji letos
počítati s mírným optimismem i z některých ostatních příjmů.
Provozní výdaje státních podniků odhadují se v rozpočtu na r. 1935 na 7.175,462.400 Kč. Vezmeme-li zřetel na úsporná opatření personální podle vlád. nařízení č. 252/33 Sb. z. a n. preliminovaná pro r. 1934 úsporou v globální částce pro všechny podniky částkou 163,600.000 Kč, stoupají provozní výdaje podniků na rok 1935 o 18,336.820 Kč. (Hluk. - Místopředseda Zierhut zvoní.)
Provozní příjmy podniků odhadují se na r. 1935 proti r. 1934 nižší o částku 97,756.600 Kč. Menší příjmy očekávají se zejména u podniků: tabáková režie, Státní mincovna. Vyšší příjmy pak zejména u Čsl. pošty, Čsl. státních drah, Státních lesů a statků.
Odvod státní pokladně preliminovaný na r. 1935 částkou 1.055,229.800 Kč jest proti částce 1.235,985.370 Kč preliminované na r. 1934 nižší o 180,755.570 Kč. Nižší odvod státní pokladně vykazují zejména podniky: Tabáková režie, ježto nelze počítati s lepším odbytem tabákových výrobků, Státní mincovna v důsledku omezení ražby drobných mincí na účet státu, Státní báňské a hutnické závody vzhledem ke klesající tendenci cen báňských a hutnických výrobků. Vyšší odvod vykazují zejména podniky: Československá pošta vzhledem k očekávaným vyšším provozním příjmům a Státní lesy a statky vzhledem k zlepšeným provozovacím příjmům důsledkem zvýšení cen dřeva a nové organisace prodeje. U podniku Čsl. státní dráhy snižuje se v rozpočtu na r. 1935 schodek z 819,222.000 Kč na 665,621.600 Kč a úhrada schodku státní pokladnou klesá o 81,600.000 Kč za současného snížení jeho úhrady příspěvkem státních drah z vlastních prostředků o částku okrouhle 72,000.000 Kč, ježto jednak se zřetelem na letošní vývoj lze očekávati vyšší příjmy z dopravy nákladního zboží, jednak bylo podniku Čsl. státní dráhy po stránce výdajové ulehčeno přesunutím výdajů ve výši 37,400.000 Kč preliminovaných na r. 1934 posud při § 11, oddíl B provozního rozpočtu podniku do III. skupiny státního rozpočtu podle čl. III, odst. 3 fin. zákona.
Také v rozpočtu na r. 1935 pamatujeme v mezích hospodářských možností na investice a jiné výdaje podobného druhu, ovšem vedle běžných výdajů věcných ve státní správě, u státních podniků a státních fondů včetně potřeby na obnovu v podniku Československé státní dráhy částkou přesahující 1.500,000.000 Kč.
Z přednesených číslic vidíme jasně, že hospodaření v rámci rozpočtu na r. 1935, zvláště když jej posuzujeme kriticky se zřetelem na značné schodky let minulých, může býti udrženo jen za předpokladu dosavadního vývoje, jak se nám letos dosti slibně ukazoval, a neopomeneme-li učiniti vše, abychom sami přispěli nejen k udržení zlepšené linie letošního roku, nýbrž k dalšímu jejímu vzestupu.
Ve veřejnosti byl kriticky posuzován fakt, že v době krise byl Národnímu shromáždění předkládán vyrovnaný státní rozpočet, a výsledky hospodaření ve státním závěrečném účtě vykazovaly značné schodky. Bylo by pohodlné dovolávati se k vysvětlení tohoto faktu stejně marného úsilí o rovnováhu státních rozpočtů většiny států celého světa a to i těch, které, znehodnotivše poválečnou inflací vnitřní státní dluh, přestaly plniti i své soukromo- a veřejnohospodářské závazky k cizině. Nechci poukazovati ani na příčiny, které v dobách velkých hospodářských konjunkturálních změn, ať již vzestupných nebo sestupných, nedopouštějí odhadovati vývoj příštího hospodářského období, vezmeme-li v úvahu, že hospodářský plán příštího roku musí býti sděláván několik měsíců před jeho započetím, třeba by se sebe úzkostlivěji přihlíželo k vývojové tendenci v roce, který příštímu hospodářskému období předchází.
Při tom nesmíme zapomínati, že jest to právě výdajová stránka rozpočtu, která rychle se přizpůsobujíc při vzestupné tendenci stoupajícím příjmům, se na druhé straně při poklesu příjmů jen s největšími obtížemi dostává na úroveň odpovídající možnostem státu vyjádřeným v dosažitelných příjmech. Jest to pochopitelné, známe-li nesčetné množství státních potřeb, z nichž převážná většina se projevuje v rozpočtu výdajů nepružných, ať již o zákonný závazek opřených nebo hospodářskou nezbytností odůvodněných. Úsilí o dosažení rozpočtové rovnováhy jest hybnou pákou, která vykonává tlak na rozsah státních vydání, a neváhám prohlásiti, že zejména v této snaze o rovnováhu státního hospodářství se nám podařilo stlačiti vydání na úroveň, která nás za předpokladu, že hospodářské poměry se již dále nebudou zhoršovati, opravňuje k očekávání, že výsledky státního hospodářství v obdobích příštích nebudou již vykazovati takových rozdílů proti prelimináři.