Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Taub, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

161 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády: předseda vlády Malypetr.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 26 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Kučerovi; na tento týden posl. Rázusovi, Teplanskému, Danihelovi, Chalupníkovi.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Šamalík, Seidl, dr Mederlý.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 7. června 1934, č. j. 39.614-7/1934, že na místo zemřelého posl. Myslivce povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Augustina Čížka, voskáře a starostu města Příbramě, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Dvořáka za posl. Kopeckého.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Hodinu za posl. Köhlera.

Do výboru zdravotnického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Hummelhanse za posl. Seidla; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. Vetterovou-Bečvářovou; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Blatnou za posl. Kirpalovou.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei" posl. Scharnagla za posl. Zajička.

posl. Bazalu ministru ver. prác vo veci úsporného hospodarenia závodnej správy Štátnych solivarov v Solnej Bani a Štátnom solivare v Prešově (č. D 1299-III),

posl. inž. Nečase a Srby min. předsedovi ve věci vlastnictví půdy v Československé republice (č. D 1300-III).

počátkem schůze:

Zprávy tisk 2611 až 2622.

Odpovědi tisk 2602 (I až XIV).

Těsnopisecká zpráva o 328. schůzi posl. sněmovny.

Zápis o schůzi Národního shromáždění republiky Československé (společné schůzi poslanecké sněmovny a senátu), proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 2623.

zahraničnímu a živn.-obchodnímu vládní návrh tisk 2625.

přikázal předseda žádosti:

kraj. trest. soudu v Brně ze dne 2. května 1934, č. Nt VII 45/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Štourače pro zločin podle §u 81 tr. z., přečiny podle §u 279 tr. z., §u 15, č. 2, §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §§ 3, 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 622-III),

presidia zem. úřadu v Brně ze dne 2. června 1934, č. 8563/pres., za souhlas s disc. stíháním posl. dr Schollicha (č. J 623-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2585), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 30. dubna 1934 (tisk 2598).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Světlík, za výbor živn.-obchodní pan posl. Tykal.

Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Návrh schvalovacího usnesení, o kterém jednáme, mluví o obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Tureckou. Jde o smlouvu předběžnou, která teprve později má býti zaměněna normální obchodní smlouvou. Dosavadní naše hospodářské styky s Tureckem byly upraveny dohodou ze dne 19. září 1929 a tato dohoda nahrazuje se nyní opětně dohodou ze dne 30. dubna 1934. Tato nová obchodní dohoda má pro nás některé výhody a možno říci, že dohoda ta se osvědčila, jak se o tom ještě později zmíním. Kdežto dohoda ze dne 19. září 1929 stanovila doložku o nejvyšších výhodách jen pro zacházení se zbožím, rozšiřuje se nyní nová dohoda na veškeré obchodní styky. Novou obchodní dohodou nezavazuje se Československá republika ke koupi určitého množství tabáku (ve smlouvě z r. 1929 převzalo závazek koupě 2 milionů kilogramů tabáku ročně), což jest pro nás určité plus.

Naproti tomu omezuje se doložka nejvyšších výhod pro obor povolovacího řízení. To bylo důsledkem tohoto stavu věcí:

Turecko snaží se docíliti vyrovnané platební bilance. K tomu cíli sjednalo s několika státy (Německem, Francií, Švýcarskem, Nizozemskem a j.) clearingové dohody. Těmto státům zaručuje určité výhody v oboru dovozním smluvně a kromě toho autonomními předpisy vyhrazuje těmto státům určité výhody. Ježto Československo novou úpravou dovozního režimu získalo pro své zboží jednak volnost dovozu, jednak dovozní kontingenty (smluvně) a jelikož kromě toho je účastno výhod poskytnutých autonomně tak zvaným clearingovým státům (volnost dovozu položek autonomní listiny A dekretu 2/148 z 19. února 1934, účast na kontingentech stanovených listinou M zmíněného dekretu, a volnost dovozu pro zboží vyjmenované v dekretu 2/148, č. 6), není ve svých zájmech ohroženo. K tomu se podotýká, že v nových obchodně politických dohodách sjednaných Tureckem s třetími státy, doložka nejvyšších výhod pro obor dovozní úpravy byla vynechána, takže s Československou republikou nebude nakládáno hůře než s jinými státy.

V nové dohodě se dále stanoví doložka výslovně pro poplatky a ostatní podmínky dovozního režimu (odst. 4).

Dosavadní dohoda byla kdykoli vypověditelná se lhůtou 30 dnů; nová dohoda má platiti pro 6měsíční období s možností výpovědi vždy 30 dnů před uplynutím každého období.

Dohoda nabyla sice prozatímní platnosti teprve 15. května 1934, ve skutečnosti jest však praktikována v Turecku již od 3. března 1934; v Československé republice se v zacházení s dovozem z Turecka nic nemění. Dohoda, jak jsem již s počátku pravil, se velmi osvědčila, což patrno z přehledu obchodní bilance za měsíce leden až duben 1934, vykazující obchodní aktivum ve prospěch Československa v částce 74,170,000 Kč.

V lednu 1934 dovezli jsme z Turecka za 5,796.000 Kč, vyvezli jsme za 3,486.000 Kč. V únoru jsme dovezli za 1,975.000 Kč, vyvezli jsme za 3,538.000 Kč. V březnu jsme dovezli z Turecka za 1,814.000 Kč, vyvezli jsme za 76,790.000 Kč. V dubnu jsme dovezli za 2,362.000 Kč a vyvezli jsme do Turecka za 1,303.000 Kč. Tedy úhrnem za první čtvrtletí jsme dovezli z Turecka za 11,947.000 Kč a vyvezli jsme za 85,117.000 Kč.

Srovnáme-li to s rozsahem vzájemného obchodu za minulá léta, tak r. 1930 činil dovoz 71 mil. Kč, vývoz 118 mil. Kč, r. 1931 dovoz 134 mil. Kč, vývoz 120 mil. Kč; pak to začalo klesati. R. 1932 činil dovoz 63 mil., vývoz 129 mil., r. 1933 dovoz 82 mil., vývoz 69,807.000 Kč, takže zlepšení je velmi patrné, neboť jsme letos za první čtvrtletí vyvezli do Turecka více než loni za celý rok.

Nejdůležitějšími předměty čsl. vývozu do Turecka je zboží konfekční, bavlněné a vlněné sklo a zboží skleněné, železo a železné zboží. Naproti tomu dodává nám Turecko tabák, lískové oříšky, surové kůže, hrozinky, hrozny atd. Otázka prohloubení obchodních styků republiky Československé s Tureckem bude záležeti v tom, bude-li také Československá republika s to, aby v Turecku více nakupovala.

Výbor zahraniční projednal zmíněnou dohodu ve schůzi dne 5. června 1934 a usnesl se doporučiti posl. sněmovně návrh schvalovacího usnesení tak, jak je obsažen ve zprávě výborové a jak jej také já slavné sněmovně doporučuji. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor živn.-obchodní, p. posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Vážená sněmovno! Zpravodaj výboru zahraničního p. kol. Světlík odůvodnil výhody obchodní dohody mezi Československou republikou a republikou Tureckou, podepsanou dne 30. dubna 1934. Bylo by jen opakováním, kdybych i já za výbor živn.-obchodní měl dohodu již podepsanou jednotlivě probírati. Bylo by ovšem dobře, abychom místo krátkodobých obchodních dohod měli řádné obchodní smlouvy, aby náš obchod mohl již dopředu kalkulovati a dopředu činiti přípravy. Je sice pravda, že touto dohodou, kterou máme schváliti, dosahujeme určitého plus tím, že nejsme touto smlouvou vázáni k odběru určitého množství zboží, jako jsme byli vázáni smlouvou z r. 1929, přes to považuji řádnou obchodní smlouvu za lepší, protože nám dává lepší možnost přehledu a zaručuje klidnou hladinu v obchodním podnikání.

Vítám tuto dohodu a konstatuji, že živn.-obchodní výbor projednal ve schůzi dne 5. června 1934 vládní návrh o obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Tureckou a doporučuji proto jménem tohoto výboru návrh schvalovacího usnesení posl. sněmovně ku schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahajuji proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je řečník "proti" p. posl. Dvořák. Dávám mu slovo.

Posl. Dvořák: Osnova, která se dnes projednává, týká se obchodní smlouvy mezi republikou Československou a republikou Tureckou. Osnova sama má povahu mezinárodní. Jsem zmocněn, abych jménem klubu komunistických poslanců učinil prohlášení, taktéž povahy mezinárodní.

Používáme příležitosti projednávání mezinárodní otázky a navrhujeme k tomuto odstavci pořadu resoluci, aby se posl. sněmovna postavila za známé mírové odzbrojovací návrhy sovětské delegace na ženevské odzbrojovací konferenci, tlumočené řečí Litvinovovou z 29. května r. 1934 a resolucí sovětské delegace ze dne 4. června 1934, aby československé delegaci na odzbrojovací konferenci byla uložena plná a bezvýhradná podpora sovětských návrhů a aby v příští schůzi posl. sněmovny byla provedena generální rozprava o sovětských návrzích.

Sovětský svaz a s ním veškeré mezinárodní revoluční hnutí proletariátu jest toho názoru, že zdrojem válek jest kapitalistický systém a že jedině povalení kapitalismu a zřízení sovětského systému (Potlesk komunistických poslanců.) zbaví lidstvo stálé hrozby nových válečných katastrof. Sovětský svaz, tento jediný stát, který definitivně zúčtoval s kapitalistickou minulostí militaristické dobývačnosti, loupežných tažení a anexí, pracuje od svého vzniku na udržení míru. K tomu také sloužily a slouží sovětské návrhy na ženevské odzbrojovací konferenci. Svého času byl ujednán tak zv. Briand-Kelloggův pakt o vzdání se války jakožto prostředku řešení mezinárodních sporů. Sovětský svaz řekl, má-li míti tento pakt nějaký reálný význam, že musí po něm následovati opravdové a absolutní odzbrojení, neboť je možný pouze jeden druh míru a to odzbrojeného míru, že ozbrojený mír je pouze příměřím, mezidobím mezi dvěma válkami a popřením principu, na němž spočívá Briand-Kelloggův pakt, který byl podepsán všemi státy.

Sovětské návrhy byly tehdy zamítnuty všemi kapitalistickými státy včetně Československa. Sovětský svaz na to navrhoval částečné odzbrojení. Jeho návrhy byly znovu zamítnuty kapitalistickými státy včetně Československa. Nynější návrhy sovětské delegace mají jen význam, ztížiti největším válečným štváčům, Japonsku, Německu, Anglii, jejich zločinné válečné plány a umožniti všem, kdož z jakýchkoliv důvodů si nyní války nepřejí, spolupracovati pro udržení míru. Z tohoto důvodu navrhujeme, aby posl. sněmovna se bezvýhradně vyslovila pro sovětský postup v Ženevě.

Už tento náš návrh vyvrací hloupé povídání takových Peroutků a celé té společnosti, že mírová politika Sovětského svazu je v rozporu s protiválečnou činností komunistických stran a že je zejména v rozporu s nazíráním na mezinárodní politiku Francie a Malé dohody. Je-li Sovětský svaz proti násilné válečné krvavé revisi versailleského systému, neznamená to nikterak, že by tento systém schvaloval. Je-li Sovětský svaz proti vyzbrojení Německa a proti jeho válečným plánům revanche, neznamená to nikterak, že by byl pro zbrojení Francie a Československa. Je-li Sovětský svaz proti válečnému, krvavému předělání Evropy ve prospěch německého imperialismu, neznamená to nikterak, že by schvaloval ono rozdělení, které bylo učiněno "mírovými" smlouvami po skončení poslední světové války. Zkrátka: je-li Sovětský svaz proti japonskému, německému a anglickému imperialismu, nevyslovuje se tím nikterak pro imperialismus Francie, Československa a Malé dohody.

Je-li v nynějším okamžiku imperialistická dravost Japonska a Německa, dirigovaných ze zákulisí imperialistickou Anglií, největším nebezpečím pro mír, soustřeďuje-li Sovětský svaz hlavní pozornost na to, aby především křížil válečné plány těchto v dané chvíli nejnebezpečnějších podněcovatelů války, vychází při tom z faktu, že existují velké meziimperialistické rozpory, a využívá-li tohoto faktu k prodloužení mírového oddychu, pak tím vykonává nejen pro mezinárodní proletariát, nýbrž pro veškeré lidstvo neocenitelné služby.

Dokazují-li sovětské návrhy, že Sovětský svaz jakožto socialistický stát bojuje za odstranění války, pak tříletá zkušenost odzbrojovací konference ukazuje, že kapitalistické státy nechtí odzbrojit, neboť kapitalismus je základním zdrojem války. Proletariát kapitalistických států, včetně proletariátu Československa, vítá mírové a odzbrojovací návrhy Sovětského svazu a bude je podporovati tím, že bude vésti stálou akci proti zbrojení vlastní buržoasie, proti všeho druhu přípravám nové války, bojem za diktaturu proletariátu, bojem za sovětskou moc. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Ústy komunistického řečníka byl zde podán návrh, aby posl. sněmovna přijala resoluci, ve které by se postavila plně za návrhy sovětů na odzbrojení, jak byly tlumočeny na ženevské konferenci.

Slavná sněmovno! My sice se právě chystáme, abychom normalisovali své diplomatické styky se sovětským Ruskem, a jistě také uvítáme, budeme-li moci se sovětským Ruskem (Hluk. - Předseda zvoní.) spolupracovati na ženevské konferenci. Ale myslím, než bychom se na něčem usnášeli, že je potřebí, abychom vyslechli zprávu našeho zahraničního ministra o všech těch věcech, které se staly v Ženevě a v poslední době v mezinárodní politice, a abychom teprve potom se rozhodovali, jak se máme vysloviti o všech těch událostech. Proto bych považoval za předčasné, abychom již dnes schvalovali, aniž bychom vyslechli zprávu našeho zahraničního ministra, návrhy sovětského Ruska na odzbrojení v Ženevě. Z těchto důvodů se vyslovuji pro to, abychom na tento resoluční návrh nepřistupovali.

Jinak o projednávaném schvalovacím usnesení nebylo zmínky a proto se znovu přimlouvám, aby slavná sněmovna přijala návrh schvalovacího usnesení tak, jak je obsažen ve vládním návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního, p. posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Slavná sněmovno! Připojuji se k prohlášení pana posl. Světlíka.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám hlasovati o celém najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu s chůze.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2562), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským ze dne 20. ledna 1923, sjednaná v Haagu dne 9. dubna 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. dubna 1934, č. 82 Sb. z. a n. (tisk 2599).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Richter, za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Obchodní styky našeho státu s královstvím Nizozemským jsou upraveny obchodní smlouvou ze dne 20. ledna 1923, která byla uveřejněna r. 1924 ve Sb. z. a n. č. 250. Úmluva byla uzavřena v době, kdy do Nizozemí byl zcela volný dovoz veškerého zboží. Vláda Československé republiky jsouc tehdy poměry nucena zachovávati povolovací systém dovozu a vývozu, v Protokolu připojeném k obchodní smlouvě uvolnila pro určitou část nizozemského zboží a výrobků dovoz úplně, ohledně jiných výrobků uvolnila dovoz v hranicích ujednaných kontingentů a pro ostatní zboží se zavázala k blahovolnému zacházení. V §u 8 Protokolu bylo ujednáno, že jeho ustanovení předpokládají platný režim dovozní a vývozní v Nizozemí, kdyby tento režim se změnil, že obě vlády se dohodnou za účelem stanovení kontingentů, odpovídajících vzájemným zájmům. Od uzavření smlouvy vlivem hospodářské krise světové se poměry na obou stranách podstatně změnily. V Nizozemí byl r. 1931 zaveden systém kontingentní, jímž byl omezen dovoz také čsl. zboží. Také u nás některé druhy výrobků, pro které podle Protokolu platila volnost dovozu, byly podrobeny devisovému a povolovacímu řízení. Nizozemsko, zejména koncem r. 1933 a začátkem r. 1934, kontingentní praksi ještě zostřilo. Hlavní ustanovení Protokolu se tím stala obsoletními a nebyla praktikována.

Vývoj hospodářských vztahů mezi námi a Nizozemskem se v poslední době ciferně zmenšuje v náš neprospěch. Zmenšoval se náš vývoz do Nizozemí absolutně, na druhé straně však po určitém poklesu dovoz z Nizozemí počal od loňského roku stoupati. Motivace vládního návrhu uvádí cifry od r. 1929. R. 1930 dosáhl náš vývoz do Nizozemska vrcholu, činil okrouhle 442 mil. Kč a klesal postupně až na 266 mil. Kč r. 1933. Náš dovoz z Nizozemska dosáhl nejvyšší cifry r. 1929, potom klesal, až r. 1932 dosáhl minima, ale v roce minulém začal již podstatně stoupati. Z těchto důvodů se také měnilo naše aktivum, které trvalo plných pět let. Klesalo a v prvních měsících letošního roku jsme se již octli vůči Nizozemsku v poměru pasivním. Náš vývoz činil 29 mil. Kč, náš dovoz z Nizozemska 32 mil. Kč a za leden a únor tohoto roku jsme pasivními 3,400.000 Kč. Tyto okolnosti byly důvodem, aby byla sjednána dohoda, která je právě předkládána posl. sněmovně a která ruší ustanovení protokolu z r. 1923. V náhradu za zrušený protokol byla sjednána administrativní úprava vzájemné výměny zboží. Zrušení protokolu je obsaženo v čl. I dodatkové dohody.

V čl. II snižuje Československo ve prospěch Nizozemska některá cla, zejména clo na čerstvé zelí, dále ruší nebo snižuje cla na některé druhy živých rostlin. Za tyto ústupky poskytlo království Nizozemské našemu vývozu určité úlevy v tom smyslu, že ruší poplatky za pivovarský ječmen a slad pro účely pivovarské a t. zv. kompensační poplatek na naše šunky. Tyto výhody nám poskytované nejsou ve smlouvě obsaženy, a to na žádost nizozemské delegace, která prohlásila, že úlevy tyto nevyžadují v Nizozemsku parlamentního projednání a ústavního schválení a že mohou býti provedeny pouze cestou opatření administrativního.

Čl. III ustanovuje, že dodatková úmluva je nedílnou součástí obchodní úmluvy z 20. ledna 1923.

Smlouva sama byla již uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. dubna 1934, č. 82 Sb. z. a n.

Jménem zahraničního výboru navrhuji posl. sněmovně, aby přijala schvalovací usnesení, jak je obsaženo ve vládním návrhu, jímž se tato dodatková smlouva s Nizozemskem předkládá poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru živn.-obchodního, p. posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Vážená sněmovno! Pan kol. Richter jistě velmi podrobně vysvětlil jednotlivé články této obchodní dohody a mně nezbývá, než abych se krátce připojil k jeho názorům.

Změna poměrů hospodářských zasahuje také do našich smluvních poměrů mezistátních. Tak se také stalo, že bylo nutno zrušiti protokol, který tvořil součást naší obchodní úmluvy mezi Československou republikou a královstvím Nizozemským. Nizozemí po způsobu jiných států, uzavírajících se ve svých hranicích, omezilo československé vývozní možnosti a bylo proto nutno uzavříti dodatkovou dohodu k obchodní smlouvě československo-nizozemské ze dne 20. ledna 1923, podepsanou 9. dubna 1934. V náhradu za zrušený Protokol z r. 1923 byla sjednána pouze administrativní úprava vzájemné výměny zboží, která odpovídá dnešním hospodářským poměrům.

Živn.-obchodní výbor připojil se ve schůzi dne 5. června 1934 k usnesení výboru zahraničního a doporučuje posl. sněmovně připojené schvalovací usnesení ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme ke hlasování.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám hlasovati o celém najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě záležitosti imunitní, t. j. odst. 7 až 11 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k odst. 7 dnešního pořadu, jímž je:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni v trest. věci posl. dr Schollicha (tisk 2511).

Zpravodajem za omluveného p. posl. Koudelku je pan posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Krajský soud v Plzni žádá posl. sněmovnu o souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, čís. 1 a 5 zákona na ochranu republiky. Deliktů těchto měl se dopustiti jmenovaný poslanec některými výroky na své schůzi v Horš. Týně 26. března 1933.

Imunitní výbor uváživ obsah inkriminovaných výroků usnesl se doporučiti posl. sněmovně usnesení, aby žádosti kraj. soudu v Plzni vyhověno nebylo.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Schollicha.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Schollicha.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: