Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Taub, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

143 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Dérer, dr Krčmář.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 28 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Nájemníkovi, Vierecklovi, Adámkovi, inž. dr Touškovi, Mojtovi.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal: do výboru kulturního posl. Bílka za posl. Sterna; do výboru techn.-dopravního posl. Tylla za posl. Štětku; do výboru zahraničního posl. Babela za posl. Sterna; do výboru zdravotnického posl. Bílka za posl. Štětku; do výboru živn.-obchodního posl. Bílka za posl. Štětku.

Předseda vlády zaslal přípisy ze dne 3. května 1934:

Vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 77 Sb. z. a n., kterým se zčásti zakazuje používání umělých tuků jedlých v živnostech pekařských (č. j. 7602/1934 m. r.) - přikázáno výboru živn.-obchodnímu.

Vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 79 Sb. z. a n., o úpravě některých poměrů veřejných hlavních a místních drah státních a drah státem spravovaných k veřejným pozemním komunikacím (č. j. 7581/1934 m. r.) - přikázáno výboru techn.-dopravnímu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 325. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Klimenta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2532) zákona o vyrovnávacích fondech mléčných (tisk 2557) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. dr Zadina, za výbor rozpočtový p. posl. Zářecký.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor zemědělský - p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona o vyrovnávacích fondech mléčných představuje toliko jednu část velké pomocné akce, kterou připravila vláda pro povznesení a zabezpečení našeho mlékařství, které má mimořádnou důležitost jak pro zemědělství, tak i pro konsum.

Ku posouzení důležitosti této akce jest nutno především s hlediska zemědělského konstatovati, že naše mlékařství v poslední době přišlo do těžké krise cenové a odbytové, která nebezpečně přiostřila obtížnou situaci našeho zemědělství. Hospodářský dosah této mlékařské krise možno posouditi z toho, že mlékařství pro svoji hodnotu a výnos pokládá se za jedno z nejdůležitějších odvětví naší zemědělské výroby, a jestliže i toto odvětví se zhroutilo v důsledku velkého poklesu cen, znamená to další miliardové ztráty pro naše zemědělce. Roční produkce mléka v našem státě při stavu dojnic asi 2.5 mil. odhaduje se na 5 miliard litrů, a kdyby hodnota jednoho litru mléka se oceňovala na 1 Kč, znamená to celkovou hodnotu 5 miliard Kč. Z toho možno posouditi, že pro naše zemědělství má to zcela mimořádnou důležitost, aby naše mlékařství bylo zachráněno a povzneseno do spořádaných poměrů odbytových a cenových.

Také vrstvy konsumentské mají mimořádný zájem na úpravě poměrů našeho mlékařství, poněvadž mléko představuje důležitou potravinu, a jest důležitým úkolem zabezpečiti jeho kvalitu všemi vhodnými prostředky při dopravě od producenta až do rukou konsumenta.

Z celkové produkce mléka, zpředu uvedené, připadá na konsum čerstvého mléka asi 54%, na výrobu másla asi 34% a na výrobu sýrů asi 1%, tedy celkem pro lidský konsum přibližně asi 90%, kdežto dalších 10% spotřebuje se k účelům průmyslovým a krmným.

S hlediska těchto velikých a důležitých zájmů a úkolů vydala vláda podle zmocňovacího zákona vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, čís. 75 Sb. z. a n., o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami a dále druhé vládní nařízení podle zmocňovacího zákona z téhož dne, čís. 76 Sb. z. a n., o stanovení pevných cen mléka a smetan. Obě nařízení upravují řadu otázek pro obor výroby, obchodu a cen mléka. Nařízení prvé zavádí určitá opatření, která s hlediska zdravotního mají zabezpečiti dobrou kvalitu mléka počínaje od producenta, dále při dopravě, přechovávání a rozprodeji mléka v detailním obchodu. V tomto nařízení je také vláda zmocněna určiti města, kde je dovoleno prodávati mléko jenom mlékárensky ošetřené, nebo-li pasteurisované, při čemž je připuštěn přímý prodej čerstvého nebo syrového mléka jen za určitých zdravotních kautel.

Druhé nařízení o pevných cenách mléka stanoví pevnou cenu především pro Prahu, franco nádraží, a to 1.15 Kč za litr, a dále zavádí zvláštní cenové komise ve všech zemích, které mají příslušným ministrům podávati návrhy na stanovení pevných cen mléka pro větší spotřební místa.

Mimořádnou důležitost - a to je třetí nařízení, o kterém referuji - má pro naše mlékařství též regulace výroby a prodeje margarinu a umělých tuků vůbec, kteroužto otázku řešila vláda známým nařízením z 12. března letošního roku, č. 51 Sb. z. a n. Touto úpravou výroby a prodeje umělých tuků bylo zastaveno zřizování nových továren, výroba dosavadních továren byla omezena na určitý kontingent a továrny jsou povinny používati ke zpracování přednostně domácího zboží a surovin, zejména semen olejnatých, loje a vajec, případně i mléka. Továrny musí přimíchávati do margarinu 5% sádla a pro ochranu konsumentů musí býti řádná deklarace těchto umělých tuků v obchodech a živnostech, aby konsument věděl, co si kupuje. Touto úpravou výroby a obchodu s margarinem poslouží se vydatně odbytu přírodních tuků, zejména másla, sádla a loje.

Pro ochranu našeho mlékařství byla provedena - a musím to konstatovati při této příležitosti - i některá účinná opatření roku loňského; především byla doplněna celní ochrana všech mlékařských výrobků, zavedena nová cla na mléko a smetanu a zvýšena na máslo, kasein a sýry a kromě toho při tvoření syndikátu živočišného roku loňského byla také vytvořena zvláštní sekce mlékařská, která má regulovati dovoz mlékařských výrobků z ciziny k nám jenom podle stavu a potřeb domácího trhu.

Další složku této velkorysé pomocné akce vlády pro naše mlékařství představuje právě projednávaný vládní návrh zákona o vyrovnávacích fondech mléčných. Tyto fondy mají se utvořiti ve všech zemích za tím účelem, aby pomocí nich bylo působeno k usměrňování odbytových poměrů mléka v celém státě. Vládní nařízení o pevných cenách mléka, které bylo vydáno před krátkou dobou na základě zmocňovacího zákona, má tu tendenci, aby cena mléka v hlavních konsumních místech byla zlepšena a stabilisována. Při tom je nutno vyrovnávati veliké rozdíly, které se v přítomné době jeví mezi zpeněžením mléka čerstvého a zpeněžením t. zv. mléka průmyslového, z něhož se vyrábí máslo a sýr. K vyrovnání těchto diferencí má se odváděti z čerstvého mléka příspěvek 8 hal. do fondu a fond má poskytovati příplatky na mléko, zpracovávané na máslo a sýr.

Kromě toho má fond ještě další úkol, poskytovati příplatky na mléko, které bude přechodně vyloučeno z dodávky do konsumních míst z toho důvodu, aby se omezila záplava mléka do velkých měst a aby se raději mléko zpracovalo na venkově na mlékařské výrobky, zejména na máslo a sýr.

Tato základní myšlenka je úplně správná a možno konstatovati, že se s dobrými výsledky provádí též v jiných státech, jako to vidíme zejména v Rakousku a ve Švýcarsku.

Příspěvek do fondu ve výši 8 hal. se sráží s ceny mléka. Fond v každé zemi je spravován zvláštním kuratoriem, které sestává ze zástupců příslušných čtyř ministerstev, dále kruhů zemědělských, družstevních, konsumních, obchodních a průmyslových. Za účelem usměrňování trhu může kuratorium stanoviti kontingenty jednotlivých dodavatelů mléka a podle potřeby i dodávkové obvody pro místa, kde placení příspěvků jest zavedeno.

V závěru konstatuji, že nový zákon o vyrovnávacích fondech mléčných spolu s vládním nařízením o pevných cenách mléka, dále o regulaci margarinu a o úpravě obchodu mlékem představuje celý soubor právní úpravy, která je s to poskytnouti účinné páky pro zabezpečení a zajištění našeho mlékařství. Všecka tato opatření, jak jsem je jmenoval, tvoří pevný podklad pro účelné regulování mléčného trhu, dále pro stabilisaci přiměřených cen mléka a do jisté míry i pro usměrnění produkce mléka samé. Ovsem velmi mnoho bude záležeti na praktickém provádění těchto předpisů. Do budoucnosti zůstane pro nás dále důležitým úkolem dobudovati soustavnou a jednotnou organisaci sběru a distribuce mléka a mléčných výrobků za účelem vyrovnání a stabilisování poměrů produkčních a tržních. Pozorujeme, že v některých státech, jako v Anglii a v Německu, vybudovali si přímo monopolní organisaci a soudím a jsem o tom přesvědčen, že musíme v tomto ohledu organisování sběru čili budování organisace obchodu pokročiti i u nás dále za tím účelem, abychom se i my u nás propracovali k jednotné a soustavné organisaci dodávky mléka od producenta až do rukou konsumenta.

Zemědělský výbor pojednal o této osnově zákona na včerejší schůzi dne 3. května t. r. a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby ji schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Zářeckému.

Zpravodaj posl. Zářecký: Slavná sněmovno! Vládní návrh o vyrovnávacích fondech mléčných, tisk 2532, je jedním opatřením, kterým vláda řeší v souvislosti s vládním nařízením č. 75 podle zákona potravinářského a vládním nařízením č. 76 podle zmocňovacího oprávnění soubor otázek, týkajících se potřeb výroby mléčné, obchodu mlékem a mléčnými výrobky. Význam produkce mléčné vynikne jasně, uvědomíme-li si, že její hodnota, jak zde již bylo zdůrazněno, dosahuje 4 1/2 až 5 miliard Kč a rok od roku stoupá se stoupajícím počtem dojnic. Zpracováním mléka zabývá se tou dobou asi 800 podniků mlékařských, z nichž většina připadá na podniky družstevní, spravované zemědělci malými a středními. Racionálním způsobem obhospodařuje se však dosud pouze 10% produkce mléčné. Jsem proto přesvědčen, že se vláda nezastaví na půl cestě a dořeší potřebu mléčné produkce návrhem dalšího zákona o fondu garančním, aby opatření, sledovaná dosavadními zákony, mohla býti plně zhodnocena a využita.

Průmysl mléčný je jediný, který rostl i za nynějších dob těžké hospodářské krise, a vláda má možnost provésti takto investici, která přinese nezaměstnanému dělnictvu práci a státní pokladně nový příjem na dani obratové i od nových podniků mlékařských, které se budou budovati podle řádného plánu a potřeb zemědělce i konsumenta. Tvrdím, že bez řádné organisace výroby není udržitelná ani organisace spotřeby, a dosavadní opatření vlády jde hlavně tímto druhým směrem.

Také v jiných státech kolem nás vyřešili již potřeby produkce mléčné a všechny kroky v tomto oboru, podniknuté kdekoliv s náležitou rozvahou, přinesly ozdravění na trhu a blahodárným způsobem se uplatnily i pro výrobu zemědělskou v zájmu celostátním. U nás za 15 roků trvání naší republiky mimo zřízení syndikátu a úpravy celní před londýnskou konferencí nebylo pro mlékařství podniknuto nic. Tím se stalo, že se ocitáme dnes v situaci, kdy je nutno vládním opatřením zastaviti stálý neúměrný pokles cen mléka, neboť ochuzením zemědělce ztrácí i náš průmysl nejcennějšího konsumenta.

Podle statistiky družstevních mlékáren, která je jedině správná, neboť družstevní mlékárny vyplácejí s bezvýznamnými odchylkami za mléko vše, co jim z tržby po uhrazení režie zbývá, proplaceno bylo za mléko v českých mlékárnách v Čechách r. 1930 za 73,507.936 litrů 94,727.144 Kč, t. j. za 1 litr 128.87 hal., r. 1931 za 77,685.501 litrů 90,856.064 Kč, t. j. za 1 litr 116.95 hal., r. 1932 za 82,202.486 litrů 83,824.461 Kč, t. j. za 1 litr 101.97 hal., r. 1933, tedy loni, za 91,506.162 litrů 83,864.386 Kč, t. j. za 1 litr 91.65 hal. Za poslední rok nastalo tudíž snížení výplatní ceny u českých mlékáren v Čechách o 10.32 hal., takže při zvýšené dodávce o 9 mil. litrů zůstává výplatní suma stejná jako v roce minulém. Počítáme-li, že z celkové výroby 5 miliard litrů zůstává polovina pro spotřebu v podnicích zemědělských a jenom polovina přichází pro zpeněžení v úvahu, činí pokles o 10 hal. na 1 litru částku 250 mil. Kč ročně. Od r. 1929 klesla výplatní cena o 46 hal.; ztratilo tedy zemědělství na své kupní síle do dnešního dne jen na mléce přes 1 miliardu Kč, za kterou by bylo nakoupilo více výrobků průmyslových, neboť zemědělec potřebuje výrobky průmyslové nejen ke svému vlastnímu životu jako vrstvy ostatní, nýbrž i do provozu svého hospodářství a stává se tak nejcennějším a největším konsumentem výrobků průmyslových.

Pokles ceny od r. 1929 do r. 1933 vypadá v přehledu takto: Výplatní cena klesla o 46.17 hal., t. j. o 33.50%, zpeněžení celkové kleslo o 50.22 hal., t. j. o 30.06%, režie na 1 litru klesla o 4.09 hal., t. j. o 12.48%. Nepatrný pokles průměrné režie, z největší části teprve roku minulého docílený, o 7.07% zaviněn je tím, že nejdůležitější režijní položky, jako odpisy, dopravní výlohy, pohonné látky a palivo, sociální břemena, daně, řada technických potřeb a obalů se nesnížily vůbec, úroky a obchodní režie jen neúměrně poklesu cen mléčných výrobků, takže i v mlékařství tyto nepružné položky nedovolují pronikavější snížení režie celkové.

Tento katastrofální pokles ceny mléka postihuje poměrně nejvíce drobného zemědělce, neboť provedením pozemkové reformy soustředilo se 84% mléčné produkce v podnicích do 20 ha, u nichž činí tržba za mléko a mléčné výrobky až 70% veškerého příjmu. Sluší konstatovati, že dosavadní ceny nekryjí výrobních nákladů zemědělcových, a přece dochází stále k snižování ceny a tím k ztlačování mzdy zemědělského pracovníka na půdě. Zhroucení cenové, před kterým právě stojíme, i dosavadní neúměrný pokles je zaviněn jednak nedostatečnou organisací výroby, kterou je nutno doplniti, hlavně však žádnou téměř organisací distribuční. V našem státě nebyly upravovány poměry na trhu mlékem vůbec. Prodej mléka není živností koncesovanou; nýbrž pouze odpovědnou, čímž je dána možnost nekonečného drobení celého mléčného obchodu a znemožňuje se přehled a kontrola úplně. Mimo to stále trvající nepoměr ve zpeněžení mléka výrobou másla a sýrů a zpeněžení mléka při prodeji pro přímou potřebu vede k tomu, že větší spotřební střediska jsou zaplavována mlékem, které při volné vzájemné soutěži prodávajících má za následek podbízení a při snaze vydělati co nejvíce vede ku zhoršování jakosti, čímž je právě konsument nejtížeji poškozován.

Osnova zákona spolu s vlád. nařízeními snaží se alespoň částečně odpomoci těmto poměrům, které se stále zhoršují, a zastaviti pokles cen a upraviti jakost v zájmu zvýšení konsumu mléka.

Vládní předloha zákona o vyrovnávacích fondech mléčných má tudíž snahu vyřešiti nepoměr mezi zpeněžením mléka ve formě mléčných výrobků a ve formě konsumního mléka. Ukládá těm, kteří prodávají mléko konsumní a smetany ve městech s povinnou pasteurisací, povinnost přispívati do mlékařského fondu, ze kterého by se vyplácel příspěvek těm, kteří přebytečné mléko zpracují na mléčné výrobky. Tímto způsobem v souvislosti s pasteurisačním opatřením a pevnými cenami byl by zmírněn tlak konsumního mléka do velkých měst se všemi stinnými následky. Zvláštní komise, ustavené podle zemí, provedly by kontingentaci dodávek konsumního mléka do měst s povinnou pasteurisací a úkoly jejich by usnadnila povinná organisace všech prodávajících v těchto městech. Na správu mlékařského fondu budou míti vliv producenti, konsumenti, obchodníci a mlékárny, tedy všechny složky podle dnešního stavu poměrů přicházející v úvahu. V této osnově je také poskytnuta možnost odškodniti obchodníky mlékem, pokud by osnovou byli existenčně poškozeni, nehledě k tomu, že velká většina jich má možnost uplatniti se jako dosud prodejem mléka pasteurisovaného nebo sběrem mléka pro mlékárny.

Pro výbor rozpočtový bylo hlavně důležité, že nově navrhovaný zákon nezatěžuje nikterak státní pokladnu, a doporučuji tudíž tento vládní návrh slavné sněmovně ke schválení ve znění usneseném výborem rozpočtovým. (Souhlas).

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut.

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Zajiček, Čižinská, Kejmar; na straně "pro" pp. posl. Mikuláš, Mrskošová, Böhm.

Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti", p. posl. Zajičkovi.

Posl. Zajiček (německy): Slavná sněmovno! V posledních letech pokoušeli jste se rozličnými zákony a nařízeními pomoci pěstování obilí a zeleniny jakož i chovu dobytka. Naše mléčné hospodářství zůstávalo pastorkem. Mléčné hospodářství jest však velmi důležité nejen pro velkou výživnost mléka a jeho poměrnou láci. Není všeobecně známo, že hodnota celé naší mléčné výroby rovná se hodnotě veškeré výroby obilí. Hodnota naší mléčné výroby činí 25% úhrnné zemědělské výroby. Dnes jest tomu tak, že ve velmi četných rodinách na venkově jsou peníze za mléko jediným trvalým pramenem příjmu. Dvěma nařízeními a jedním zákonem chce vláda pomoci mléčnému hospodářství; vládním nařízením č. 75 Sb. z. a n. o výrobě mléka a obchodu s mlékem, vládním nařízením č. 76 Sb. z. a n. o stanovení cen mléka a zákonem dnes nám předloženým.

Tento zákon se opírá o rakouský zákon ze dne 17. července 1931. Zachovává jeho uspořádání, některé paragrafy byly převzaty doslovně, pak bylo provedeno několik změn, z nichž některé naprosto nejsou šťastné.

Hlavním účelem tohoto zákona stejně jako rakouského jest: Naše cena másla závisí především na ceně na světovém trhu. Cena mléka závisí částečně na ceně másla. Jest však možné místně působiti na cenu mléka. Sedlák, který mléko dodává přímo na trh, dosahuje vyšších cen než družstvo, které musí většinu mléka zpracovati. Sedlák bydlící blízko města dosahuje vyšších cen než zemědělec velice vzdálený od místa spotřeby. Tímto zákonem má býti tento velký cenový rozdíl poněkud zmírněn. Má se však dosíci ještě něčeho: Má se zabrániti, aby příliš mnoho mléka nepřicházelo do spotřebních míst a aby se tím cena mléka nesnižovala. Tímto zákonem se zřizuje fond, a to v zemském hlavním městě. Tento fond spravuje kuratorium, skládající se z 12 členů. Ze statistiky víme, že na př. do zemského hlavního města Brna dodává se většinou mléko z německých krajin. Máme ovšem velký zájem, aby v tomto kuratoriu byli přiměřeně zastoupeni i němečtí zemědělci, již proto, že přece kuratorium má právo hladce vyloučiti od dodávky celé obce, které dosud dodávaly. Podal jsem včera v zemědělském výboru příslušný návrh, bohužel byl zamítnut. Že takové přihlížení k jednotlivým národnostem jest velmi snadno možné, vidíme na praktickém příkladu ze znojemského okresu, kde jsme již před několika týdny založili dva svazy výrobců mléka, německý a český. Oba se spojily ve společném kuratoriu a toto kuratorium se usneslo v dohodě se všemi vrstvami, i spotřebitelů, vybírati z každého litru mléka docházejícího do Znojma 20 h pro vyrovnávací fond. Peníze se spravují společně, ale jednotlivé národnostní sekce je odděleně vydávají. Vidíme na tomto praktickém příkladu, že by se dal provésti náš návrh, aby byli i do kuratorií jmenováni Němci a aby se peníze přiměřeně rozdělovaly podle národnostního klíče. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Podle tohoto zákona bude v každé zemi jediné kuratorium. My jsme žádali, aby se pro každé spotřebitelské město zřídilo oblastní kuratorium. Musili jste uznati, že tento návrh jest jistě dobrý, ale přes to byl zamítnut a hrozí velké nebezpečí, že bude-li jen jediné kuratorium, budou peníze spravovány byrokraticky.

V Rakousku bylo r. 1931 usneseno, že z každého litru mléka dováženého do Vídně se budou vybírati 3 groše, t. j. nyní 15 hal. Těchto peněz se mělo užívati k vyrovnání cenového rozpětí a aby se zabránilo, aby se na vídeňský trh nedováželo příliš velké množství mléka. Náš zákon vybírá jen 8 h a z těchto 8 h se má dostati: sedlákovi, mlékárnám, soukromým mlékárnám, sběračům a obchodníkům. Jsme pevně přesvědčeni, že konec konců jen málo kdo z nich něco dostane a že všichni budou nespokojeni.

Podle jasného znění zákona může jen ta mlékárna něco dostati, která ve velkém spotřebitelském městě zpracovává mléko, a nikoliv mlékárna, která není ve velkém městě. Prakticky řečeno: Radlická mlékárna, akciová společnost v Praze, která má akciový kapitál 10 1/2 mil. Kč a po celá léta vyplácela 15%ní dividendu, o čistém zisku již vůbec nemluvě, má právo obrátiti se na kuratorium a žádati peníze, ale družstevní mlékárny, které nejsou ve městě, nýbrž jsou snad 1-2 km od obvodu města, toho práva nemají.

Podali jsme návrh, aby všechny družstevní a soukromé mlékárny, které jsou ve sběrné oblasti, měly právo požadovati od kuratoria peníze. I tento návrh byl zamítnut. Radlická může dostati peníze, stejně i lidé, které mléčný zákon zbaví existence. Živnostenští sběrači mohou býti dobře placeni, oni dostanou kromě dovozného, které dostávají normální, za litr 6 h. Ovšem budou musiti býti jmenováni i úředníci. A nyní se jednou tažme: Co vlastně dostanou sedláci? Domnívám se, že kapitalistické mlékárny a několik obchodníků sesbírá smetanu a sbírané mléko zůstane pro sedláky. To přece nemůže býti účelem celého zákona. Že nevidím černě, můžete posouditi z toho, že loni časopis "Deutsche Landpost", orgán něm. Svazu zemědělců, rozbíraje tento návrh, napsal: "Nuže, nyní jest jasno: pod záminkou, že se hájí zemědělské zájmy, má se vytvořiti možnost zvýšeného zisku pro městské mlékárny."

Již jsem se zmínil, že toto kuratorium má právo určovati kontingenty. Z jižní Moravy dodávalo se v míru denně do Vídně 80.000 kg, t. j. 80% veškerého mléka, které v míru bylo na Moravě převáženo drahou. Po převratu bylo jistou dobu toto mléko dále dováženo do Vídně, pak jihomoravští zemědělci byli nuceni pro znehodnocení koruny a rakouské clo z mléka vytvořiti si nová odbytiště. R. 1921 dováželo se dlouho velmi mnoho mléka do Prahy. Z trati Znojmo-Břeclav, t. j. 250 až 300 km od Prahy, vyváželo se denně: ze Znojma 6.000 kg, z Hodonic 14.500 kg, z Hrušovan nad Jevišovkou 350 kg a z Mikulova 370 kg. Z Brna se tehdy zasílalo mléko do Ústí n. L. a do Ostravy. Není hospodárné zasílati mléko tak daleko a bylo tedy nutno zakročiti. Z kterých okresů se dodávalo mléko do velkých měst Prahy a Brna? Ještě r. 1921 zasílala se většina mléka do Prahy dodávaného z míst vzdálených od Prahy 10 až 29 km. To se v posledních letech velice změnilo. Dnes se sběrné území zvětšilo, jeho poloměr se prodloužil, z míst, která jsou velice vzdálená od Prahy a Brna, dochází méně mléka. A ještě něco jest příznačné, že se totiž dnes nákladními automobily dováží do velkých měst daleko více mléka než asi před 10 lety. Do Prahy dochází denně 113.000 litrů drahou a 175.000 litrů automobily, to znamená, že se 53% všeho mléka dováží do Prahy nákladními automobily. Do Brna se dováží nákladními automobily 75% veškerého mléka. Jak jsem již v úvodu řekl, dodává se veliká většina mléka dováženého do Brna z jihomoravského pohraničního území. Mikulov dodává denně 14.000 litrů, Jaroslavice 11.000 litrů. Z českých okresů hodonínského a uhersko-hradištského nedochází skoro žádné mléko. Příčinou toho jest, že čeští sedláci většinu mléka zpracují v máslo a toto máslo jako venkovské prodávají ve městě. Další příčinou jest, že mezi německými sedláky družstevní hnutí dále pokročilo než mezi českými. První německá moravská družstevní mlékárna byla založena r. 1887, první česká teprve r. 1893. Jest to otázka času a budeme i v českých soudních okresech míti tolik družstevních mlékáren jako v německých a pak kuratorium řekne: Poněvadž české okresy jsou blíže města Brna, smějí tyto české okresy dodávati mléko do města Brna, zatím co německé okresy, které jsou vzdálenější, nesmějí již mléka dodávati. To znamená, že němečtí výrobci dostanou za litr o 20 až 30 h méně. Jistě pochopíte, že se naše venkovské obyvatelstvo obává takových usnesení, a proto jsem včera podal návrh, aby kuratoria byla složena národnostně spravedlivě a aby místa, která již po léta dodávala mléko, nebyla odstrkována ve prospěch nových míst. I tyto návrhy byly zamítnuty.

Několik slov o ceně mléka. Domnívám se, že v historických zemích není sedláka, který by řekl, že u něho výrobní náklady litru mléka činí méně než 1 Kč a přece jest velmi mnoho sedláků, kteří jsou dnes rádi, když za litr mléka dostanou 60 až 70 h. Právě teď vám zpravodaj rozpočtového výboru přečetl statistiku, ze které jste viděli, jak cena mléka v Čechách poklesla. Jest dosti zemědělců, kteří musí konstatovati, že cena mléka od 2 let poklesla o 30 až 40%. Se zřetelem na výživnost mléka a jeho poměrnou láci dlužno tohoto poklesu velice litovati.

Včera jsem ve výboru žasl, jak byrokratický má býti tento zákon a jak těžce si někteří páni představují provádění tohoto zákona. My jsme v dohodě se spotřebiteli a obchodníky dosáhli, že se ve městě Znojmě prodává litr nepasteurisovaného mléka za 1.30 Kč. Obchodník platí rolníkům bydlícím kolem Znojma 85 h za litr a ze svého výdělku 45 h musí platiti 20 h znojemskému vyrovnávacímu fondu. Žije-li sedlák poněkud dále od Znojma, nemá dostati 8 5 h, nýbrž 84, 83 h. Provedli jsme tuto akci bez podpory jakéhokoliv ústředního úřadu. Nežádáme od vlády naprosto žádné podpory, prosíme jen o jedno: ať nás pánové nechají na pokoji. My si tuto věc již obstaráme sami.

Tento zákon byl by poskytoval možnost dostati se jednou na kůži i překupníkům, pokud jsou zbyteční. Děje se však opak, překupnictví se přímo posiluje. Musíme si ujasniti jedno: Čím více prodejen jest ve městě tím větší jest režie za 1 litr a my bychom v zájmu spotřebitelů a rolníků měli velmi velký zájem, aby se počet prodejen omezil. Čím více litrů mléka prodejny prodají, tím menší režie připadá na litr a tím méně musí spotřebitel platiti a tím více dostává sedlák. Tato zásada se v zákoně neuskutečňuje, zákonem se podporuje pravý opak.