Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou (tisk 2539).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Vančo, za výbor živn.-obchodní p. posl. Chalupník.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vančo: Nie sú.

Zpravodaj posl. Chalupník: Nikoliv.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci výboru soc. politického, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jest přijata.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nyní odst. 3 a následující. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odstavce 3, jímž jest:

3. Zpráva výborů zemědělského, živn.-obchodního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 2540) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1244 a 1248) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 2556) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. Koudelka, za výbor živn.-obchodní p. posl. Sedláček, za výbor rozpočtový p. posl. dr Macek.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor zemědělský - p. posl. Koudelkovi.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Vláda předložila senátu N. S. R. Č. návrh zákona (tisk sen. 1244) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů a senát schválil tento návrh ve znění nezměněném. Toto usnesení senátu má nyní projednávati také posl. sněmovna.

Historie tohoto opatření ukazuje, že jde o návrh zákona hospodářsky prospěšný, jak zkušenost v plné míře potvrdila.

Po prvé bylo toto opatření provedeno zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., a to na dobu do konce r. 1926.

Zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., byla jeho účinnost prodloužena do 30. června 1928. V tomto zákoně po prvé octly se také traktory a motorové pluhy sazební položky 553 d) a jejich součástky, jimž se přiznala sleva 30% z autonomní celní sazby.

Zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., prodloužena byla platnost těchto předpisů na dobu do 31. prosince 1929.

Opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 158 Sb. z. a n., platnost těchto předpisu byla prodloužena do 31. března 1931 a zákonem ze dne 21. května 1931, č. 83 Sb. z. a n., do 31. března 1934.

Roční provisoria tohoto opatření byla vystřídána tříletým provisoriem podle posledního zákona, jehož platnost skončila 31. březnem t. r., a nyní vláda navrhuje prodloužení platnosti tohoto opatření opětně na dobu tří let, to jest od 1. dubna t. r. do 31. března 1937.

Sleva z celních sazeb vztahuje se na zboží dovážené z celní ciziny těchto sazebních čísel platného celního sazebníku: s. č. 526 - parní kotle atd., s. č. 527 - lokomotivy a tendry, lokomobily, s. č. 528 - parní stroje a jiné motory, určité pracovní stroje, turbiny, parní pumpy atd., s. č. 529 - stroje obráběcí, s. č. 530 - hospodářské stroje a přístroje, jako parní pluhy, mlátičky, odstředivky, s. č. 534 b) - stavy atd., s. č. 535 - stroje šicí a pletací atd., vyjma stroje podle poznámky k s. č. 535, s. č. 536 - různé stroje a přístroje ze dřeva, s. č. 537 - různé stroje a přístroje z obecných kovů, s. č. 538 - stroje a přístroje výslovně nejmenované mimo oněch, uvedených v poznámce k tomuto sazebnímu číslu, s. č. 539 dynama a elektrické motory vyjma motorů a dynam, na něž vztahuje se poznámka k tomuto sazebnímu číslu (motory k spouštěcímu zařízení a dynama k osvětlovacímu zařízení pro automobily s podmínkou jisté váhy), s. č. 543 - elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení a s. č. 553 d) - traktory a motorové pluhy, váží-li kus 1. nejvýše 1500 kg, 2. více než 1500 kg až 3000 kg, 3. více než 3000 kg.

Sleva z platných celních sazeb může býti povolena, pokud dovezené zboží nevyrábí se v tuzemsku a pokud dovoz jeho byl nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil někkterý obor výroby průmyslové nebo zemědělské, jak je ustanoveno v §u 1 navrhovaného zákona. Je samozřejmé, že při řešení otázky, zda určitý druh zboží, pro něž se žádá o slevu z celních sazeb, vyrábí se v tuzemsku, musí se vycházeti dále i se stanoviska, zda toto zboží svou kvalitou a cenou může přicházeti v úvahu pro zdejšího spotřebitele.

Celní slevy stanoveny jsou v §u 2 senátního usnesení percentuálně, a to 15%, 20%, 25% a 30% pro traktory a motorové pluhy.

Zajímavé a důležité je posouzení těchto výhod s hlediska finanční správy. Slevy, poskytnuté z platných celních sazeb podle tohoto opatření v jednotlivých letech činily: r. 1926 as 26,000.000 Kč, r. 1927 as 20,000.000 Kč, r. 1928 as 36,000.000 Kč, r. 1929 as 69,500.000 Kč, r. 1930 as 75,200.000 Kč, r. 1931 as 56,950.000 Kč, r. 1932 as 27,900.000 Kč, r. 1933 as 16,000.000 Kč.

Z tohoto přehledu plyne, že největších cifer dosáhly tyto slevy v letech 1929 až 1931, aby pak rychle poklesly v letech následujících. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Dovoz strojů zvýhodněných sazeb celních r. 1932 a 1933 poklesl tak nápadně - r. 1933 skoro na pětinu toho, co bylo dovezeno r. 1930 - že příčinu toho můžeme hledati jen v hospodářské krisi.

Částky, které tímto opatřením přišly k dobru interesovanému průmyslu a zemědělství, nejsou malé; činí za těchto osm roků částku 375,500.000 Kč, tedy sumu dojista velmi značnou.

Ovšem, posuzováno s hlediska státní finanční politiky, jde o clo povahy finanční, neboť je uvaleno na stroje a přístroje, které se v našem státě nevyrábějí a kterých naše výroba průmyslová i zemědělská potřebují k svému vývoji. Dovoz těchto strojů a přístrojů měl by býti vlastně cla prost a jestliže to z různých důvodů není možno, pak sleva z celních sazeb, činící 15 až 30%, je jistě slevou minimální.

Výslovně se zdůrazňuje, že výhod podle tohoto zákona má býti účastna i výroba živnostenská, neboť pro vyloučení živnostenské výroby z tohoto prospěchu nebylo žádného rozumného důvodu a zákonodárce nikdy neměl na mysli posuzovati ustanovení tohoto opatření tak stroze ke škodě oprávněných zájmů živnostenských.

Opatření toto může míti svůj velký význam v nastávajícím období hospodářského oživení a s tohoto hlediska souhlasí výbor zemědělský i s tím, aby jeho platnost byla prodloužena na tři roky, jak vláda navrhuje a senát schválil. Bude ovšem povinností ochranného zákonodárství dělnického a sociální politiky státní, aby vhodnými opatřeními dbala o odstranění nepříznivých účinků racionalisace výrobní na zaměstnanost dělnickou a celkové životní postavení vrstev zaměstnaneckých. Technický pokrok ve výrobě nemůže se díti bez zřetele na existenční zájmy pracujícího lidu ryze mechanicky, neboť by působil nikoli prospěšně, nýbrž sociálně škodlivě.

Zemědělský výbor posl. sněmovny projednal usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk. sněm. 2540) a usnesl se doporučiti je slavné sněmovně ke schválení ve znění nezměněném. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, jímž je p. posl. Sedláček.

Zpravodaj posl. Sedláček: Slavná sněmovno! Výbor živn.-obchodní jednal ve schůzi dne 3. května 1934 o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk 2540) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů, přijal toto usnesení senátu beze změny a doporučuje je posl. sněmovně k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo třetímu zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. dr Mackovi.

Zpravodaj posl. dr Macek: Slavná sněmovno! Posuzujeme-li předloženou osnovu zákona, resp. usnesení senátu, s hlediska rozpočtového, musíme uznati, že znamená újmu pro státní pokladnu. Ale tato újma je vyvážena daleko větším prospěchem celku, neboť cla specifická při všeobecném poklesu cen znamenala procentuálně větší zatížení dovozu z ciziny, než jakým toto zatížení se jevilo v době cel vyšších. Můžeme tedy říci, že celní sazby clem specifickým se protížily při všeobecném poklesu cen. Fakt ovšem jest, že tato novela jeví se jen malou opravou nedostatků naší celní politiky a speciálně našeho celního tarifu. Jeho nedostatky po stránce systematiky i po stránce sazební jsou všeobecně uznávány; bohužel, oprava jejich postupuje tak pomalu.

Zákony, které přinášejí slevy na clech pro dovoz strojů a přístrojů, nebyly zvlášť ke cti naší zákonodárné technice, neboť první zákon z r. 1925 působil 8 měsíců nazpět, jeho novela z r. 1927 působila 6 měsíců nazpět, další novela z r. 1931 působila téměř 2 měsíce nazpět a také tato novela působí přes měsíc nazpět. Myslím, že tyto věci se nemusily takto dělat. Soudím, že po této malé novele by se měla naše vláda, snad také pod tlakem více probuzeného veřejného mínění, odhodlati k zevrubnější reformě našeho celního sazebníku. Mám za to, že si nemůžeme zvoliti jinou cestu, než tu, kterou jsem již dříve navrhoval, to jest, abychom aspoň dočasně přešli od cel specifických ke clům hodnotným, a teprve za nějakou dobu, až se cla hodnotná vžijí, abychom je zase proměnili na cla specifická. Budeme-li reformovati náš celní sazebník se cly specifickými tou metodou, že bychom měnili cla specifická, obávám se, že celní sazebník nezreformujeme ani do skonání světa. Jinak soudím, že i tato reforma jest reformou k lepšímu, a proto mám za to, že ji můžeme s dobrým svědomím schváliti.

Doporučuji slavné sněmovně, aby přijala doporučení výboru rozpočtového, aby toto usnesení senátu bylo schváleno. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme proto ke hlasování.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesen ím senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 2556).

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. Koudelka, za výbor živn.-obchodní p. posl. Sedláček, za výbor rozpočtový p. posl. dr Macek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Koudelka: Nikoli.

Zpravodaj posl. Sedláček: Ne.

Zpravodaj posl. dr Macek: Nikoliv.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatkový protokol k obchodní úmluvě ze dne 2. července 1928 mezi Československem a Francií, podepsaný v Praze dne 28. února 1934 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. března 1934, č. 41 Sb. z. a n. (tisk 2526).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Žilka, za výbor živn.-obchodní p. posl. Skopal Procházka.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Žilka: Nemám změn.

Zpravodaj posl. Skopal Procházka: Rovněž ne.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Druhé čtení osnovy zákona o náhradě členům volebního soudu (tisk 2486).

Zpravodajem jest p. posl. Richter.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Není změn.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Druhé čtení osnovy zákona o ukládání trestu smrti a o doživotních trestech na svobodě (tisk 2528).

Zpravodajem jest p. posl. dr Stránský.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Stránský: Není změn.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Volba výboru inkompatibilitního.

Podle §u 11 zákona o inkompatibilitě č. 144 Sb. z. a n. z r. 1924 volí se inkompatibilitní výbor na 2 léta. Výbor se posledně ustavil dne 14. dubna 1932 a je tedy vykonati volbu novou podle předpisů §u 11 zmíněného zákona.

Podle těchto předpisů určí sněmovna sama počet členů a za každého člena volí se zároveň prvý a druhý náhradník.

Došel mne návrh poslanců posl. Mašaty, dr Dolanského, dr Wintra, Špatného, Hackenberga, Zierhuta a druhů, aby výbor inkompatibilitní byl 24 členný jako dosud.

Dám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Přikročíme tedy k volbě.

Žádám, aby byla přečtena kandidátní listina členů a náhradníků, sestavená podle zásad poměrného zastoupení, obsažených v §u 63 jedn. řádu.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Navrženi jsou za člena (prvního náhradníka a druhého náhradníka) poslanci:

1. posl. Machník (Škvor, Zajíc), 2. posl. Křemen (Beran, Bistřický), 3. posl. Nejezchleb-Marcha (Haupt, Pozdílek), 4. posl. Zeman (Dorič, Prokop), 5. posl. dr Markovič (Chobot, Husnaj), 6. posl. Polach (Seidl, Vácha), 7. posl. Remeš (Chalupník, Hummelhans), 8. posl. Chalupa (Bečko, Dlouhý), 9. posl. dr Moudrý (Šmejcová, Tykal), 10. posl. Polívka (dr Patejdl, Fiala), 11. posl. Richter (Hatina, David), 12. posl. dr Dolanský (Rýpar, Adámek), 13. posl. dr Nosek (dr Novák, Knotek), 14. posl. Hackenberg (Kremser, Häusler), 15. posl. Kaufmann (Kirpalová, Müller), 16. posl. Viereckl (Platzer, dr Bacher), 17. posl. Kliment (Höhnel, Steiner), 18. posl. Juran (Vallo, Hadek), 19. posl. dr Fritz (dr Labaj, Sivák), 20. posl. dr Ravasz (dr Polyák, Slušný), 21. posl. inž. dr Toušek (Petrovický, Vetterová-Bečvářová), 22. posl. Al. Beneš (Hýbner, Pelnář), 23. posl. dr Jabloniczky (dr Holota, Stenzl), 24. posl. dr Luschka (dr Mayr-Harting, dr Petersilka).

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní listinou členů a náhradníků výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Všichni navržení jsou zvoleni.

Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, projednáme ještě odst. 9 až 13 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 9, jímž je:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. úřadu v Žilině v trest. věci posl. Vallo (tisk 2304).

Zpravodajem je p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Podle zprávy okres. úřadu v Žilině uspořádal posl. Vallo v Žilině dne 12. března 1933 schůzi na náměstí Svobody přes výslovný zákaz úřadu a, když schůze byla rozehnána, opakoval ji na ulici Masarykově. Přes to, že jde o přestupek menšího rázu, navrhuje imunitní výbor vydání posl. Vallo, poněvadž jde o vyloženou a úmyslnou renitenci proti opatřením úřadu. Schůze byla totiž výslovně zakázána a zákaz byl při intervenci, kterou podnikl posl. Vallo u okres. úřadu 11. března 1933, znovu zdůrazněn a stěžovatel poukázán na stížnost k vyššímu úřadu. V takovémto případě nutno hájit autoritu úřadu a zabezpečit sankci jeho opatřením stíháním podezřelých.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Vallo.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Vallo.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Kopeckého (tisk 2315).

Zpravodajem je p. posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! Dne 31. března 1933 konala se v Ďáblicích veřejná schůze lidu, na které mluvil obžalovaný posl. Kopecký. Ve své řeči útočil na soukromého žalobce a měl prohlásiti vůči Frant. Koubkovi, který jeho útoky odmítal, toto:

"Poslanec Koudelka je korupčník, můžeš mu to říci, neboť nemám nijakých obav, že mne bude žalovat."

Takovéto obvinění, pronesené veřejně před více lidmi, zakládá po stránce objektivní i subjektivní skutkovou povahu přestupku proti bezpečnosti cti a dotýká se velmi cti soukromého žalobce, zvláště pro jeho veřejné postavení.

Imunitní výbor proto navrhuje posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání posl. Kopeckého pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kopeckého.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kopeckého.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Kubače (tisk 2395).

Zpravodajem je p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Kubaček trest. stíhání vydala, poněvadž z přiložených spisů vychází důvodné podezření, že se činů zakládajících skutkovou podstatu zločinu podle §u 4, odst. 1 a §u 6, odst. 1 zák. čl. XL/1914 dne 4. září 1932 v Hlohovci dopustil.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kubače.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kubače.

Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Prostějově v trest. věci posl. Kučery (tisk 2397).

Zpravodajem je p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Okresní soud v Prostějově žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Kučery pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Imunitní výbor pojednav o této záležitosti navrhuje posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání posl. Kučery, poněvadž jde o soukromou trestní obžalobu.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kučery.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kučery.

Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Hradci Králové v trest. věci posl. Tylla (tisk 2398).

Zpravodajem je p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Kraj. soud v Hradci Král. žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla pro přečin podle §u 15, čís. 2 a §u 18, čís. 2 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §§ 3 a 19 zákona o právu shromažďovacím.

Imunitní výbor pojednav o této záležitosti navrhuje posl. sněmovně, aby pro výše uvedené přečiny nedala souhlas k trest. stíhání posl. Tylla.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Tylla.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Tylla.

Tím vyřízen jest 13. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdržel na dnešní den posl. Nový.

K návrhu místopředsedy Tauba dala sněmovna hlasováním žádané dovolené pro cestu do zahraničí: posl. Polachovi na dobu od 3. do 12. května t. r., posl. Roscherovi od 3. do 16. května.

ve schůzi konané dne 3. května 1934 přikázány k řádnému projednání návrhy:

výborům ústavně-právnímu a soc.-politickému návrhy tisky 2503 a 2549,

výborům soc.-politickému a rozpočtovému návrh tisk 2519,

výborům soc.-politickému a živn.-obchodnímu návrh tisk 2551,

výborům zemědělskému a rozpočtovému návrhy tisky 2530, 2550, 2552, 2554,

výborům techn.-dopravnímu a rozpočtovému návrh tisk 2553,

výborům techn.-dopravnímu a živn.-obchodnímu návrh tisk 2555.

Zamítnut byl návrh tisk 2529.

Místopředseda Taub sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 4. května t. r. v 11 hod. dopol. s

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2532) zákona o vyrovnávacích fondech mléčných (tisk 2557) [podle §u 35 jedn. řádu.]

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti presidia zemského úřadu v Brně v disciplinární věci posl. dr Schollicha (tisk 2396).

3. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okres. súdu v Náchode v trest. veci posl. Kopeckého (tisk 2400).

4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. Töröka (tisk 2401).

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Plzni v trest. veci posl. Dvořáka (tisk 2402).

6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. stát. zastupitelstva v Bratislave v trest. veci posl. Steinera (tisk 2403).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci v trest. věci posl. dr Keibla (tisk 2408).