Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

172 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři inž. Dostálek, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 21 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. inž. Novákovi, Stenzlovi, Petrovickému, Špačkovi; na dnešní a zítřejší den posl. Polívkovi, Hrušovskému, Nejezchlebu-Marchovi, Kučerovi, Rázusovi, Ruppeldtovi.

nemocí posl. dr Hodina.

Volební soud v Praze sdělil:

pod čís. 143/33 své usnesení ze dne 28. dubna 1934, jímž bylo nalezeno, že posl. Stern pozbyl poslaneckého mandátu a že na místo takto uprázdněné nastupuje náhradník z téže kandidátní listiny Marie Valášková, dělnice v Hlubokých Mašůvkách, okres Znojmo;

pod čís. 29/34 své usnesení ze dne 28. dubna 1934, jímž bylo nalezeno, že posl. Kuhnová pozbyla poslaneckého mandátu a že na místo takto uprázdněné nastupuje náhradník z téže kandidátní listiny Heřman Krehan, kancelářská síla v Podbořanech.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. dr Holotu za posl. Fedora.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Ježka za posl. dr Matouška; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Windirsche.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Kejmara za posl. Hýbnera.

Předseda vlády zaslal:

Vládní nařízení ze dne 13. dubna 1934, č. 70 Sb. z. a n., o úpravě některých poměrů ve sklářské výrobě (přípis ze dne 25. dubna 1934, č. j. 7.131/34 m. r.) - přikázáno výboru živn.-obchodnímu.

Vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 76 Sb. z. a n., o stanovení pevných cen mléka a smetan (přípis ze dne 28. dubna 1934, č. j. 7.294/1934 m. r.) - přikázáno výboru zemědělskému.

Vládní nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 78 Sb. z. a n., o opatřeních proti zastavování provozu továrních podniků, proti hromadnému propouštění zaměstnanců a o úpravě některých výpovědních lhůt při pracovních (služebních) poměrech zaměstnanců v těchto podnicích (přípis ze dne 2. května 1934, č. j. 7.503/1934 m. r.) - přikázáno výborům živn.-obchodnímu a soc.-politickému.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisem ze dne 10. dubna 1934, k tisku 1236/III sen. 1934, že senát projednal ve 259. schůzi dne 10. dubna 1934 a přijal osnovu zákona na zriadenie teologickej fakulty evanjelickej v Bratislave, a to ve znění usneseném posl. sněmovnou,

přípisem ze dne 25. dubna 1934, k tisku 1248 sen. 1934, že senát projednal ve 260. schůzi dne 25. dubna 1934 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu a přijal osnovu zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

Dotazy:

posl. Sladkého ministrům financí a veř. prací, aby uvolněny byly příděly z půjčky práce a povoleny subvence na investice v silničních projektech okresu Vsetínského (č. D 1283-III);

posl. Šamalíka, Vičánka a druhů ministru nár. obrany o zvýšené spotřebě masa pro vojsko (č. D 1284-III);

posl. Wagnera:

ministru zemědělství, aby bylo vydáno nařízení o úpravě nájemného za pronajaté honitby (č. D 1281-III),

ministru vnitra o změně silničního policejního rádu platného nyní v jednotlivých zemích (č. D 1282-III).

Odpovědi:

min. zemědělství na dotaz posl. Wagnera o vojenských úlevách pro zemědělskou inteligenci (č. D 1268-III);

min. financí na dotazy:

posl. Neumeistera ve věci zadání skladu tabáku v Žatci (č. D 1203-III),

posl. Richtera o rozdílných předpisech o kolkování soudních podání v zemích českých a na Slovensku (č. D 1274-III);

min. vnitra na dotaz posl. Jos. Tůmy a druhů o hrubém a protizákonném jednání strážmistra Jurníka v Bučovicích (č. D 1252-III);

min. soc. péče na dotazy posl. Neumeistera:

ve věci státní stravovací akce (č. D 1243-III),

ve věci státních stravovacích lístků (č. D 1245-III).

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2542 až 2546, 2556, 2557.

Odpovědi tisk 2533 (I až VI).

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2549 až 2555.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 20. dubna 1934, č. Nt XIV 3/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 611-III),

okres soudu v Domažlicích ze dne 28. dubna 1934, č. Nt 47/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Remeše pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. J 612-III).

Kraj. soud v Litoměřicích přípisem ze dne 12. dubna 1934, č. Tl XV 67/32, odvolal žádost ze dne 10. května 1932 za souhlas s trest. stíháním posl. Müllera pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem podle §§ 491, 493 tr. z. a §§ 1 a 24 zákona z 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n., resp. přestupek podle §§ 6 a 24 cit. zákona (č. J 461-III, pres. sděl. 185. schůze).

Okr. soud v Benešově nad Ploučnicí přípisem ze dne 30. dubna 1934 odvolal žádost ze dne 24. května 1932, č. T 156/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Schweichharta pro urážku na cti (č. J 463-III, pres. sděl. 190. schůze).

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 324. schůzi sněmovny dne 26. dubna 1934 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řečí posl. Kopeckého a Hodinové-Spurné.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a živn.-obchodního o usnesení senátu (tisk 2531) o vládním návrhu zákona (tisky sen. 1223 a 1243), kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou (tisk 2539).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Vančo, za výbor živn.-obchodní p. posl. Chalupník.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor soc.-politický - p. posl. Vančovi.

Zpravodaj posl. Vančo: Slávna snemovňa! Soc.-politický výbor prejednal vo svojej schôdzi konanej dňa 24. aprila t. r. usnesenie senátu tlač 2531, ktorým sa živnosť masérska a pestovanie ľudského tela prehlasuje za živnosť koncesovanú, so zmenami v §§ 5, 6 a 7, ktoré sú vo zpráve výborovej uvedené.

Dôvod, prečo vláda tento návrh zákona podala a senát ho prijal, je nám všeobecne známy. Dokiaľ masérske salony konaly len svoje poctivé poslanie, neviedlo sa im valne, takmer živorily. Akonáhle začaly sa zriadzovať pre niečo iného než pestovanie tela, staly sa dobre prosperujúcimi podníkmi a vzrástaly ako húby po daždi. Ich vykorisťovatelská vymýšľavosť je verejnosti známa a nemala takmer medze. Sahala nielen na zdravie, ale aj na hmotné postavenie svojich zákazníkov. Preto nemôže byť nikto proti tomuto zákonu, kto má len trošku citu ľudskosti. Uznávame a uznať musí každý, že proti tomuto zlorádu nemôže sa len právne postupovať, ale je tu treba i sociálnych a kultúrnych zákrokov. Keď chceme, aby naša mládež od tohoto bola odvrátená, musíme ju povzniesť k vyššiemu cieľu ľudskosti a tým uchovať ju zdravú národu a štátu, lebo terajšia ťažká doba slabé charaktery priamo strháva na šikmú cestu.

Soc.-politický výbor takto pozmenené usnesenie senátu doporučuje slávnej posl. snemovni k ústavnému prejednaniu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - p. posl. Chalupníkovi.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Projednávaná předloha zákona, kterým se živnost masérská a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou, jejímž podkladem je vládní návrh (tisky 1223 a 1243) a usnesení senátu tisk 2531, sleduje několik účelů, a to: 1. stanoviti nutné předpisy k provozování této živnosti, na niž v živn. řádu nebylo pamatováno vzhledem k tomu, že způsob provozování této živnosti v nynějším charakteru rozmohl se teprve v posledních letech; 2. zabrániti tomu, aby živnosti této nebylo zneužíváno k jiným účelům, než-li kterým má sloužiti; 3. nutnou kontrolou chrániti před nebezpečím mravní úhony a ohrožení zdraví nejen návštěvníky, nýbrž i zaměstnanectvo při provozu této živnosti používané. Proto vláda uznávajíc, že masérské salony, pokud budou živností svobodnou, vymykají se z jakéhokoliv zásahu úřadů živnostenských i policejních, zejména, že nelze nad nimi vykonávati živnostensko-policejní úřední kontrolu a provésti jejich živnostensko-policejní úpravu, předložila senátu Národního shromáždění návrh zákona, kterým živnost masérská prohlašuje se za živnost koncesovanou.

Osnova zákona vytyčuje předem oprávnění, která obsahuje živnost masérství a pěstění lidského těla. Dále má ustanovení, co se podle tohoto zákona má rozuměti pod pojmem masáže na lidech zdravých, a vylučuje z oprávnění této živnosti všechny zásahy, při nichž je zapotřebí nějakých operativních zákroků vůbec, zakazuje také použití elektrických přístrojů, jimiž vchází proud bezprostředně do těla. Prohlašuje, že statná masáž k účelům léčebným náleží mezi úkony lékařské, takže se tento zákon a ustanovení živn. řádu na ni nevztahují. Maséři smějí vykonávati tuto masáž toliko na lékařský předpis a za dozoru a odpovědnosti lékaře a v této činnosti nejsou považováni za samostatné podnikatele, nýbrž za pomocný lékařský personál.

Velmi důležité je ustanovení, že k provádění masáže nesmí se používati jako zaměstnanců osob mladších 21 let a ještě pouze těch, které při tom předloží průkaz, že absolvovaly zvláštní odborný kurs v §u 4, odst. 2 osnovy zákona uvedený.

Zcela pochopitelné je další ustanovení, že při této živnosti mohou býti zaměstnány pouze osoby bezúhonné, které netrpí nějakou nakažlivou nebo odpor vzbuzující nemocí.

Koncesi uděluje okresní úřad, a to v místech, pro něž je zřízen státní úřad policejní, po dohodě s tímto hledě k místní potřebě, k místním poměrům, a má-li živnost provozovnu, k její způsobilosti. Dále budiž vždy přihlíženo k možnosti policejního a zdravotního dozoru, jakož i k tomu, není-li obavy, že živnosti bude zneužito k účelům mravnost ohrožujícím nebo k nedovoleným účelům léčebným.

Oprávnění k úkonům, které tvoří obsah této živnosti, může býti okresním úřadem odňato navždy nebo na určitý čas již při prvém potrestání pro přestupek předpisů tohoto zákona. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.).

To jsou asi hlavní ustanovení osnovy. Proti původnímu usnesení senátu navrhované změny v §§ 5, 6 a 7, jak je schválil výbor soc. politický, mají za účel předejíti některým obtížím, které by se při praktickém provádění ustanovení tohoto zákona objevily. Je to zejména ustanovení §u 5, že koncese může býti udělena pro veřejné lázně též obcím, veřejným humánním neb zdravotním korporacím, jestliže zřídí náměstka, který má průkaz způsobilosti ve smyslu §u 4. Toto opatření dostalo se do zákona proto, aby bylo vyvarováno konfliktu s držiteli lázní, pokud jsou v rukou obcí a veřejných korporací humánních neb zdravotních, pro ten případ, že by nastal služební rozchod s osobou, která by ve smyslu tohoto zákona měla na své jméno koncesi.

V §u 6 bylo potřebí učiniti opravu v tom směru, že původní ustanovení zákona, jak je schválil senát, trvalo na tom, že mohou masírovati osoby pouze zase osoby téhož pohlaví, kterého je masírovaný. Poněvadž však bylo prokázáno, že je nutná masáž i v takových případech, kde je třeba zvláštní zaškolenosti, zejména pokud jde o masáž hlavy, uší, nosu nebo j., které daleko dovedněji mohou vykonávati prakticky zacvičené ženy, bylo pojato do zákona ustanovení, aby zde mohl dozorčí úřad povolovati v takových případech výjimku, kde by to naprosto neohrožovalo mravnost.

§ 7 byl pozměněn proto, poněvadž po dle původního usnesení senátu se předpokládalo, že každý, kdo bude žádati o koncesi masérskou, musí se prokázati místností k tomu způsobilou a dozorčím úřadem schválenou. Poněvadž však pro osoby, které masírují nebo chodí po domech masírovati a živí se tím, bylo by zatížením, kdyby jako předpoklad k dosažení konce se musely míti zařízenou místnost, odpovídající předpisům zákona, byl tento návrh zákona pozměněn v tom smyslu, aby i osobám, které se po domácku živí masáží, mohla býti koncese udělena bez podmínky, že mají míti zařízenu provozovací místnost.

K tomuto zákonu schválil výbor soc.-politický a také výbor živn.-obchodní resoluci, která poukazuje na to, aby se dostalo ochrany osobám v těchto živnostech zaměstnaným. Resoluce zní:

"Vláda se vyzývá, aby přezkoumala podmínky, za jakých zaměstnáváni jsou maséři v podnicích jiných osob, a zabezpečila, aby jejich práce, jichž užívá majitel živnosti při provozování živnostenského oprávnění uvedeného v §u 2 tohoto zákona, konaly se jen na základě služební smlouvy."

Tato resoluce byla přijata oběma výbory, poněvadž vláda sama ve svém původním podání a odůvodnění tohoto návrhu poukazuje na neutěšené poměry těchto zaměstnanců a píše: "Majitelé masérských salonů zaměstnávají až 10 děvčat, jež požívají poměrně nepatrného platu 150 až 200 Kč měsíčně a jsou plně odkázány na zpropitné od hostů. Jak vysoké musí toto zpropitné býti, jest patrno z toho, že masérky jen za byt platívají 200 Kč, takže namnoze plat, jehož v saloně požívají přímo od zaměstnavatele, nestačí ani k úhradě bytu."

Z těchto důvodů oba výbory jak soc.-politický, tak živn.-obchodní přišly k poznání, že je nutno zameziti toto vykořisťování sil při masáži zaměstnaných, a vyzývají proto vládu, aby předložila vhodný návrh zákona, kterým by poměry zaměstnanců v masérských živnostech byly zvláště upraveny.

Výbor živn.-obchodní projednal ve schůzi konané dne 26. dubna 1934 usnesení senátu tisk 2531 o vládním návrhu zákona (tisky sen. 1223 a 1243), kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou, připojil se ke zprávě výboru soc.-politického a doporučuje posl. sněmovně pozměněné usnesení senátu i s resolucí výboru soc.-politického ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti": pp. posl. Kliment a Hodinová-Spurná.

Uděluji slovo prvnímu řečníku na straně "proti", jímž je p. posl. Kliment.

Posl. Kliment: Ujímám-li se slova, činím tak proto, abych přednesl jménem klubu toto prohlášení:

1. máj ukázal velikou sílu, nepřemožitelnost a úspěch komunismu. Naproti tomu přinesl 1. máj zklamání vládě a celému fašistickému táboru a to tím více, poněvadž vláda i celá fašistická koncentrace provádí již dlouhou dobu vyhlazovací tažení proti komunismu. Komunistická strana se persekvuje, dělníci se propouštějí, vyhazují ze zaměstnání a zavírají se, inscenují se špionážní aféry, zakazuje se revoluční tisk, zakazují se schůze i důvěrné, organisační porady se rozhánějí policií, v pohraničních místech se provádí vyšupování přes hranice pro politické přečiny anebo přestupky, pro politickou činnost. Hrozí se a hrozí. V den 1. května zakázal sociálfašistický ministr i dělnickou "Rovnost", a jaký byl výsledek? Komunismus se projevil jako největší síla. Prokázala se ohromná sympatie mas, desetitisíce diváků, balkony, ulice cítily, žily a šly s komunisty, šly se stranou Leninovou, se stranou veliké minulosti a ještě větší budoucnosti. Aranžéři štvanic se přesvědčili, že jsou úplně bezmocní, že jsou na tom tak, jako býval pověstný generální štáb rakouský, který také stále vítězil, stále se "odpoutával" od nepřítele, a víte také, jak skončil. Všichni tito aranžéři by si při nejmenším měli podat, jak správně napsal soudr. Gottwald ve včerejší "Rudé záři", žádost o propuštění.

Vláda měšťáckého, sociálfašistického tábora organisovala 1. květen jako koncentraci fašistických sil. Jedni za stavovský, fašistický stát pod heslem "Za službou vlasti a národu", druzí pod heslem obrany silné demokracie, proti vnitřnímu a zahraničnímu nepříteli. A při tom připravují, provádějí a organisují stavovskou frontu práce na záchranu vratké moci kapitálu, dělají dohromady asi to, co dělá Hitlerova vláda, která také provádí službu národu, také opatřuje stále německému národu chléb a práci, ale týmž dechem usnáší a vyhlašuje smrt na politické provinění, pronáší zuřivé řeči proti komunismu, ovšem bezvýsledně. Srovnáme-li naše poměry s poměry německými, naše zjevy s tamními zjevy, vidíme, že obě tyto fronty, fašistická a sociálfašistická, dostávají se na jednu a tutéž linii.

Prokázal to také 1. máj jak fašistů, tak i sociálfašistických stran, které se pohybovaly skoro na jedné linii a neznamenaly nic jiného, než projevy pro další fašisaci, ať již otevřenou či maskovanou "silnou" demokracií. Prokázalo to také cítění dělníků. Dělníci se v sociálfašistických průvodech necítili doma, necítili se ve své vlastní kůži a proto také projevy a průvody sociálfašistických stran byly pohřebními průvody a nikoliv bojovnými průvody 1. května. Naproti tomu vystoupení komunistické strany Československa, organisátora a soustřeďovatele velké protifašistické fronty, pro kázalo bojovnost, odhodlání k boji; prokázala to řada případů, které se při májových demonstracích a projevech odehrály. Dělníci bojovali za své standardy a nevydali je policii, bojovali za právo na ulici a také je uhájili. Ukázalo se, že vyrůstá a roste armáda k boji za svržení vašeho měšťáckého, kapitalistického panství, že zde roste a vyrůstá armáda rozhodnutá vésti boj za sověty až do vítězství. Dělníci v sociálfašistických průvodech nebyli doma, mlčeli, duchem byli s komunisty; celé závody se připojily do komunistických průvodů a do komunistických demonstrací. Dokazuje to, že jednotná protifašistická fronta zraje. Ukázalo se, jak blízko jsou nám, komunistům, socialističtí dělníci a že jednotná fronta proti fašismu, základna pro generální stávku a rozvinutí boje za svržení panství buržoasie roste a blíží se mílovými kroky. A vaše provokace, [ ] pod vašimi příkazy a instrukcemi ještě více přiblížila dělníky k sobě. Poznali na vlastní oči a z vlastní zkušenosti, jaká jest svoboda a jaká je ta vaše demokracie. Poznali z vlastní zkušenosti, že je to fašism. V Olomouci soc.-demokratičtí dělníci, když slyšeli, co se děje u soudu, chtěli tam jíti pomoci komunistickým a revolučním dělníkům, a vedení v Olomouci mělo co dělat, aby své vlastní dělníky udrželo a zabránilo jim pochod na okresní soud.

Co žádali dělníci v Olomouci jako v řadě jiných míst? Žádali na co mají právo, propuštění proletářských vězňů. Dávno volají dělníci po propuštění proletářských vězňů, a když vaše uši jsou zabedněné a hluché, šli vám to 1. května dokumentovat důraznějšími a pádnějšími argumenty, poněvadž nejen na jednom, nýbrž na všech projevech žádali propuštění proletářských vězňů. Protestovali proti fašistickým metodám a postupu vaší policie. Uvádím příklad, proti jakému postupu se protestovalo.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám p. řečníka k věci.

Posl. Kliment (pokračuje): To je prohlášení klubu.

Před třemi týdny byli zatčeni pražskou policií 3 rumunští komunisté, o jichž život usilovala rumunská siguranza. Byli to komunisté, kteří, aby zachovali život, utekli a přešli hranice rumunské. Soudr. Štětka intervenoval na policejním ředitelství, intervenoval také dr Sekanina, přinesl plnou moc a žádal, aby dotčenými zatčenými byla tato plná moc podepsána. Policejní ředitelství v čele s p. Dolejšem a dr Sapara tvrdili, že prý tito emigranti odmítli podepsat plnou moc. Tvrdili, že prý nejde o komunisty, ale zaručovali se, že tito komunisté vydáni nebudou. Ale tvrzení policie už dávno nevěříme po všech zkušenostech, zvláště když jsme potom zjistili, že policejní ředitelství pražské vyvezlo tyto emigranty dne 26. min. měsíce na rumunské hranice a vydalo je přímo [ ], do rukou rumunské siguranzy. Tak plní a zachovává policie [ ], právo asylu; [ ].

V Ostravě, když dělníci soc.-demokratičtí slyšeli [ ], o bezdůvodném zatýkání při vyvolávání úplně nevinných hesel, když slyšeli o rozehnání komunistického průvodu a vjetí desítek jízdní policie do desetitisícových mas dělníků, [ ], která se zvláště před 1. květnem a 1. května vyznamenala. Před 1. květnem zatýkala všechny činné soudruhy, zatýkala je proto, poněvadž každý z nich má nějaký den, dva nebo tři dny policejního vězení. Kdyby kterýkoliv den do roka chtěl nastoupit a odpykat si trest, policie ho nepřijme, ale před 1. květnem dokazuje svobodu tím, že sbírá desítky dělníků a strká je před 1. květnem na 24, 48 hodin nebo na několik dní do kriminálu, aby prokázala a ukázala, jaká je svoboda a jaké je právo v Československu. A i když se policii nepodařilo schytati všechny ty, které schytat chtěla, [ ] zatýkala pro výkřik, pro pozdrav: Práci česť! Při tom se zvláště vyznamenal policejní úředník ostravského policejního ředitelství Štolmach, který se oháněl po ulicích holí, klackem jako pastýř někde na louce a ukazoval, koho mají zavřít, ztřískat a zbít. [ ] přímo vyvolával srážky s policií. Dělníci ovšem mají už tohoto postupu dosti, bránili své kamarády a také v řadě případů je ubránili. Bránili se [ ].

Na táboru po ukončení řeči, ne pro závadný výrok, poněvadž žádný závadný výrok nepadl - říci o pospolitostech mládeže, že to budou robotárny, to není výrok, pro který by mohl býti tábor rozpuštěn - po ukončení řeči mladé dělnice Holečkové, protože byla také jednou z těch, která měla býti před 1. květnem zatčena, nařídil intervenující policejní úředník, aby byla po projevu ihned zatčena. Dělníci ovšem ji zatknouti nedali a bránili ji, takže ji policie nezatkla.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám po druhé pana řečníka k věci.

Posl. Kliment (pokračuje): Ze zlosti a z rozčilení, že se mu to nepodařilo, rozpustil policejní komisař tábor, čítající 15.000 hlav a nevyčkav ani půl minuty, dal příkaz, aby jízdní policie vjela do této masy. Desetileté a 12leté děti byly tam zbity (Výkřik: Proč jste je tam vodili?) My jsme je tam nevodili, přišly tam ze zvědavosti. Byl tam náhodou p. posl. Ostrý a mohl by říci, jakým způsobem se tam vyznamenala ostravská policie, byl-li důvod k nějakému zákroku. Ovšem dělníci se nevzdávali tak lehko, bránili své právo na ulici a, pokud mohli, také je ubránili. Při tom bylo zatčeno několik desítek dělníků, přes 20 jich bylo odesláno ke krajskému soudu do vazby. Ještě včera byli zatýkáni. Na moji intervenci bylo mi řečeno, že můžeme býti rádi, že se do nás nestřílelo jako v Německu. [ ].

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana řečníka po třetí k věci.

(Řečník pokračuje v řeči, která nebyla dále podle §u 50, odst. 2 jedn. řádu již těsnopisecky zaznamenávána.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku na straně "proti", pí. posl. Hodinové-Spurné.

Posl. Hodinová-Spurná: Vláda předkládá návrh zákona, kterým se živnost masérství prohlašuje za koncesovanou. Proč právě v této době přichází vláda s tímto návrhem? Tento návrh zákona, tak jak jest odůvodněn, jednak důvodovou zprávou, jednak také zprávou soc.-politického výboru i výboru živn.-obchodního, má míti prý za účel boj proti prostituci. Prostituce, toto velké sociální zlo všech kapitalistických států, má zde býti řešena tím způsobem, že bude zavřeno několik masérských salonů, které mimochodem řečeno vyrostly v době největší hospodářské krise. Tímto zákonem má prý býti prostituce potřena. Také r. 1922, když se rušily veřejné domy, bylo prohlašováno, že se to děje v zájmu potírání prostituce. Co je prostituce? Prostituce vykvetla právě ze shnilých kapitalistických řádů. Dnes vládnoucí třída kapitalistické společnosti se dostává stále více do úzkých, poněvadž není schopna opatřiti nejenom dospělým lidem práci, nejenom dospělým dělníkům zaměstnání, nýbrž ani těm, kteří i podle vás, podle vašich vzletných, krásných frásí mají býti budoucností národa. Ano, ta budoucnost národa vypadá podle toho, jak dnes roste toto sociální zlo, které se nazývá prostitucí.