Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

191 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, dr Černý, dr Dérer, dr Meissner, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník a dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 320. schůzi poslanecké sněmovny, prvou schůzi desátého zasedání třetího volebního období.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Sděluji, že podle přípisů předsedy vlády ze dne 27. února 1934, č. j. 1081 a 1082/1096 (S) 34 m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 26. února 1934 prohlásil zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené a rozhodnutím z téhož dne svolal obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému (jarnímu) zasedání do Prahy na den 6. března 1934.

Na posmrtný projev, který jsem pronesl v poslední schůzi naší sněmovny o zesnulém belgickém králi Albertovi, a na soustrastný projev zaslaný belgické sněmovně, došly projevy belgického vyslanectví v Praze a belgické sněmovny v Bruselu.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Z belgického vyslanectví:

"Pane předsedo, s pohnu tím četl jsem slova, která jste pronesl ve sněmovně u příležitosti úmrtí J. V. našeho krále Alberta I.

Dovolte, abych Vám poděkoval a ujistil Vás, že zanechají živou ozvěnu v srdcích všech Belgičanů.

Pane předsedo, přijměte, prosím, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Alain OBERT de THIEUSIES."

"Předsedovi poslanecké sněmovny, Praha.

Sněmovna representantů dojata Vaší tak srdečnou účastí na belgickém národním smutku, děkuje za projev, který jste jí zaslal a za úctu, kterou jste vzdal památce milovaného a navždy želeného jejího panovníka.

Jules PONCELET, předseda belgické sněmovny."

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Hadkovi, dr Reiszovi, Jašovi, na dnešní, případně zítřejší den posl. Kaufmannovi, na tento týden posl. Husnajovi a Petrovičovi.

nemocí posl. Dubický.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Ščerecký a dodatečně posl. Marek.

Klub poslanců "Deutschvölkische Abgeordnete" oznámil, že místo posl. dr Schollicha ustanoven byl předsedou klubu posl. inž. Kallina.

Posl. Hudec oznámil přípisem ze dne 5. března t. r., že přestal býti členem klubu poslanců čsl. strany nár. demokratické.

Rovněž klub poslanců čsl. nár. demokracie oznámil dne 6. března, že posl. Hudec, vystoupiv ze strany nár. demokratické, přestal býti členem tohoto klubu.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Pechmanovou za posl. Hatinu.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 23. února 1934, č. j. 3.441/34 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou.

Předseda vlády zaslal:

přípisem ze dne 26. února 1934 vládní nařízení ze dne 9. února 1934, č. 22 Sb. z. a n., o přechodných bilančních úlevách pro ústavy a podniky povinné veřejně účtovati (č. j. 357 3/34 m. r.) - přikázáno výboru rozpočtovému;

přípisy ze dne 1. března 1934:

vládní nařízení ze dne 23. února 1934, č. 27 Sb. z. a n., o opatřeních proti bezdůvodnému zdražování (č. 3783/34 m. r.) - přikázáno výboru živn.-obchodnímu;

vládní nařízení ze dne 23. února 1934, č. 28 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních v oboru celním k podpoře vývozu čsl. zboží (č. j. 3812/34 m. r.) - přikázáno výborům zahraničnímu, zemědělskému a živn.-obchodnímu.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisy ze dne 23. února 1934, že senát projednal a přijal ve 254. schůzi dne 23. února 1934 osnovy:

zákona, jímž se mění některá ustanovení branného zákona (tisk 1218-III sen. 1934),

zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1219 sen. 1934);

přípisem ze dne 24. února 1934, že senát projednal a přijal ve 255. schůzi dne 24. února 1934 osnovu zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům (k tisku 1222-III sen.), a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou;

přípisem ze dne 24. února 1934, k tisku 1128-III sen., že senát usnesl se ve 255. schůzi dne 24. února 1934 k návrhu posl. sněmovny, aby lhůta daná §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o osnově zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o lékařských komorách, prodloužena byla o 1 měsíc.

Dotazy:

posl. Richtera ministru spravedlnosti o umístění okr. soudu ve Vyškově (č. D 1256-III);

posl. Štětky a soudr.:

ministru soc. péče o chystaném zastavení hutního závodu Pražské Železářské společnosti ve Staré Huti u Berouna (č. D 1257-III),

ministru železnic o odmítnutém přijetí posl. Štětky k intervenci proti odebrání zaplacených železničních jízdenek redaktorům dělnického tisku (č. D 1258-III);

posl. Zeminové, dr Patejdla ministru vnitra o protizákonném usnesení zemského výboru země Podkarpatoruské ze dne 22. ledna 1934 (č. D 1259-III);

posl. K. Procházky ministru spravedlnosti o svévolném věznění dělníků Součka, Kriegelsteina a soudr. u kraj. soudu v Mostě (č. D 1260-III).

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz posl. Richtra o vyplácených remuneracích v hlavním oděvním skladišti v Brně (č. D 1229-III),

min. financí na dotaz posl. Neumeistera o zadání skladu tabáku ve Slezské Ostravě (č. D 1173-III),

vlády na dotaz posl. Sladkého o současných poměrech na Hlučínsku (č. D 1170-III).

počátkem schůze:

Interpelace tisk 2489 (I až X).

Odpovědi tisk 2502 (I až XIV).

Zápisy o 315. až 319. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 315. a 317. schůzi posl. sněmovny.

počátkem schůze podané návrhy:

výboru iniciativnímu návrh tisk 2503,

výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu vládní návrh tisk 2504.

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu ve Spišské Nové Vsi ze dne 16. října 1933, č. T 627/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 21. února 1934, č. 2061/34, za souhlas s trestním stíháním posl. Slušného pro přestupek pomluvy podle §u 2 zák. č. 108/1933 Sb. z, a n. (č. J 532-III),

kraj. soudu v Nitře ze dne 22. února 1934, č. Nt XII 11/34, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 27. února 1934, č. 2077/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Siváka pro přečin podle §u 14, č. 3 a 5 a přečin podle §u 16, č. 1 (§u 10, č. 1) zákona na ochranu republiky (č. J 598-III).

Došlou písemnou žádost posl. Kučery, aby proti posl. Čuříkovi zakročeno bylo podle §u 51 jedn. řádu pro urážlivé výroky, jichž proti němu použil ve 319. schůzi sněmovny dne 22. února t. r., přikázal předseda výboru imunitnímu k podání písemné zprávy podle odst. 2 §u 51 jedn. řádu do týdne.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 319. schůzi posl. sněmovny dne 22. února 1934 projevy ohrožující bezpečnost státu z řečí posl. Krosnáře, Šťourače a Čižinské.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 2 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 2, jímž jest:

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 2441) o dodatkovém ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaném dne 25. listopadu 1933 a uvedeném v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. prosince 1933, č. 221 Sb. z. a n. (tisk 2466).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučeno bylo s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako odst. 3, t. j.:

3. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2461), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatkové ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 21. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1933, č. 241 Sb. z. a n. (tisk 2494).

Sloučené projednávání navrhuji proto, že se jedná o dvě dodatková ujednání k téže původní dohodě.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: při odst. 2 pořadu za výbor živn.-obchodní p. posl. inž. dr Toušek, za výbor zahraniční při odst. 2 a 3 p. posl. Marek za omluveného p. posl. inž. Žilku; při odst. 3 pořadu za výbor živn.-obchodní p. posl. Skopal-Procházka.

Dávám slovo nejprve p. zpravodaji výboru živn.-obchodního o odst. 2 pořadu, p. posl. inž. dr Touškovi. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Vážená sněmovno! Předložená úmluva obsahuje ustanovení, podle nichž Německo poskytlo Československu sníženou celní sazbu 700 říšských marek za 100 kg pro knoflíky zcela z perleti pro měsíce listopad a prosinec 1933.

Živn.-obchodní výbor doporučuje slavné sněmovně, aby schválila tuto úmluvu přijetím usnesení podle návrhu vládního. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního k odst. 2 a 3 pořadu, panu posl. Markovi.

Zpravodaj posl. Marek: Slavná sněmovno! Pokud se týče vládního návrhu tisk 2441, usnesl se zahraniční výbor ve schůzi dne 16. ledna 1934 doporučiti slavné posl. sněmovně aby přijala schvalovací usnesení podle zprávy výborové tisk 2466.

O vládním návrhu tisk 2461 pojednal zahraniční výbor ve schůzi dne 15. února 1934. Předkládané ujednání upravuje na delší dobu vývoz našich perleťových knoflíků do Německa. Německo nám přiznalo celní kontingent 5 q za sníženou sazbu 700 Mk po prvé úmluvou z 8. května 1933 pro měsíce srpen až říjen. Pro měsíc listopad a prosinec byl tento měsíční kontingent zvýšen na 7.5 q, a konečně předkládaným ujednáním byl upraven ve výši 21 q měsíčně na dobu nejméně 6 měsíců. Zásilky musí býti opatřeny osvědčeními československého ministerstva obchodu a zmocnění k vyclívání knoflíků je omezeno na celní úřad v Podmoklech.

Touto úpravou vyhovělo Německo československému přání, aby zvýšením cla na perleťové knoflíky v Německu, jež namířeno bylo především proti dumpingové soutěži japonské, nebyl postižen československý vývoz tohoto zboží, ježto Československo vyváží zboží kvalitní (z pravé perleti), kdežto Japonsko vyváží zboží z nepravé perleti (z hlemýždě trokasového). Československý průmysl sjednal zároveň s německým průmyslem cenovou dohodu, kterou obě vlády vzaly na vědomí a jež tvoří základ předkládaného ujednání.

Zahraniční výbor usnesl se doporučiti posl. sněmovně ke schválení tito schvalovací usnesení, otištěné ve zprávě výborové tisk 2494:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkové ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 21. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1933, č. 241 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru živn.-obchodního k odst. 3 pořadu, p. posl. Skopalu-Procházkovi.

Zpravodaj posl. Skopal-Procházka: Slavná sněmovno! Československo-německá hospodářská dohoda ze dne 29. června 1920 byla doplněna dodatkovou dohodou, sjednanou dne 21. prosince 1933. Ujednání toto týká se vývozu našich perleťových knoflíků do Německa. Německo zvýšilo svého času cla na perleťové zboží, kterážto cla byla namířena proti soutěži japonské. Japonsko vyváží zboží z nepravé perleti, kdežto Československo vyváží zboží z perleti pravé. Touto dodatkovou dohodou připouští nám Německo od 1. ledna 1934 až do 30. června 1934 k vývozu 21 q perleťových knoflíků měsíčně.

Živn.-obchodní výbor ve schůzi dne 20. února 1934 jednal o předložené dodatkové úmluvě a usnesl se připojiti se k usnesení výboru zahraničního. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen je řečník "proti" p. posl. Jos. Svoboda.

Dávám mu slovo.

Posl. Jos. Svoboda: Vážená sněmovno! Ujímám-li se v dnešní schůzi slova, činím tak nikoliv proto, abych se zabýval rozborem navrhované osnovy zákona o obchodních stycích s Německem, nýbrž abych využil prvé příležitosti, kdy sněmovna se schází, k přečtení prohlášení našeho klubu o tragické a záhadné smrti dělníka Kadlece minulého týdne (čte):

"Veškeren pracující lid v Československu je nesmírně rozhořčen případem záhadné sebevraždy dělníka Kadlece na policejním ředitelství v. Praze. Tento strašlivý případ [ ] dělníka je typickou ukázkou, kam až dospěly poměry "v demokratickém" Československu. Případ svědčí zároveň o tom, že československá policie byla dobrou žačkou svých fašistických přátel ze zemí bílého teroru Jugoslavie, Bulharska, Německa, Maďarska atd.

Klub komunistických poslanců podal již řadu důkazů, že policie i četnictvo v Československu používají metod nejsurovějšího týrání a bití (Místopředseda Roudnický zvoní.) zatčených dělníků, aby z nich vynutily doznání. Jenom v tomto volebním období podal klub komunistických poslanců téměř 50 interpelací, v nichž byly konkretně podány důkazy o těchto metodách policie a četnictva. Těchto 50 případů je ovšem jen mizivou částí skutečných případů týrání a bití na policii. Odpovědi na tyto interpelace ministr vnitra buď vůbec nedal, nebo dal jen vyhýbavé.

Poslední případ, který se týká [ ] dělníka Kadlece na pražském policejním ředitelství, je takového druhu, že pobuřuje veškeren pracující lid. Také veškeren tisk, ač snažil se případu využíti proti komunistické straně, přijal zprávu o záhadné sebevraždě s největší nedůvěrou.

Klub komunistických poslanců konstatuje:

1. Prohlídka, která byla vykonána v bytě zatčeného dělníka Kadlece, byla úplně bezvýsledná. Stejně tak i osobní prohlídka u Kadlece provedená. Kadlec neměl tedy nejmenší příčiny, aby z obavy před vysokým trestem spáchal sebevraždu.

2. Všichni, kdož dělníka Kadlece znali, shodují se v tom, že byl povahy veselé, energické, nikdy trudnomyslný, takže sebevražda u něho je nejvýš nepravděpodobna.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám p. řečníka k věci. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Jos. Svoboda (pokračuje):

3. Dělník Kadlec byl teprve třetí den ve vazbě na policii, takže nebyla to jistě dlouhá vazba, která by byla dělníka Kadlece zkrušila a působila na něho tak, že by se byl zabýval sebevražednými úmysly.

4. Svědkové, kteří byli v době domnělé sebevraždy na policejním ředitelství a viděli jeho tělo při dopadu, shodují se v tom, že jeho tělo dopadlo na pravou stranu. Přesto však ihned při dopadu viděli na jeho čele zaschlou krev, zamodralé a napuchlé pravé oko, krev na nose a rozseknuté oba rty. Je přirozené, že krev, byla-li by způsobena ranami při pádu, nemohla zaschnouti ještě před dopadem, stejně jako je zřejmé, že rány způsobené při dopadu nemohly by zmodrati ještě dříve, nežli tělo dopadlo na zem.

5. Dotazem na klinice, kam Kadlec byl po pádu převezen, a na ústavě pro soudní lékařství u prof. Hájka jsme zjistili, že Kadlec utrpěl krevní výron do dutiny břišní, zlomeninu pravé kyčelní kosti, zlomeninu pánve, výron krevní v okolí ledvin, mezi močovým měchýřem a sponou stydkou, zlomeninu pánve v pravé sponě kyčelní, malou zlomeninu na pravém lokti a tržnou ránu na pravém lokti. (Výkřiky posl. Čižinské.)

Je to tedy důkazem, co tvrdí očití svědkové, že tělo Kadlece dopadlo na pravou stranu. Avšak kromě toho na klinice i v ústavu pro soudní lékařství jsme zjistili, že dělník Kadlec byl poraněn také na hlavě a to tak, že má na obličeji uprostřed čela oděrky se zaschlou krví, tržnou ránu nad pravým obočím, tržnou ránu na pravé polovině nosu, tržnou ránu pravého dolního rtu, která zasáhla i sliznici a vede do úst až k dolní čelisti, a kolem pravého horního i dolního víčka zamodralé krevní podlitiny.

Jest jasné, že Kadlec nemohl dopadnouti zároveň na pravou spodní část těla (zlomená noha, pánev atd.) a také na hlavu. Kromě toho veškerá zranění na hlavě svědčí, že nejsou způsobena pádem, nýbrž ranami způsobenými již před pádem. Pádem není možné na př. zraniti se i v dutině ústní.

6. Policie nemůže udati ani jediného svědka, kromě osob policejních, který by byl na vlastní oči viděl, že Kadlec sám přeskočil zábradlí a že sám skočil s druhého poschodí dolů.

7. Policie je v každém případě a vždy odpovědna za život a zdraví zatčených a na policií uvězněných osob. [ ]. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Klub komunistických poslanců žádá nejpřísnější vyšetření a objasnění celého případu zabití dělníka Kadlece. Žádá suspendování všech osob, které vyslýchaly, předváděly nebo jakýmkoliv způsobem vyšetřovaly dělníka Kadlece.

Klub komunistických poslanců vyzývá celou dělnickou třídu, všechny dělníky v závodech i všechny nezaměstnané, aby co nejostřeji protestovali [ ]." (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Mám za to, že i způsob a metody, kterých používá policie a četnický aparát v Československu, souvisí i s projednávanou předlohou. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Jedná-li se zde o navázání a zlepšení hospodářských styků s cizí mocností, samozřejmě je to na základě hluboké hospodářské krise a hospodářského postavení zejména širokých vrstev pracujících, a buržoasie snaží se, poněvadž není schopna, aby obstarala pracujícím práci a chléb, těmito smlouvami používat jiných metod, aby nakrmila nezaměstnané a hladové proletáře jiným způsobem a aby umlčela jejich nespokojenost, která se právem zvedá, poněvadž tito hladoví nezaměstnaní nemíní dobrovolně zmírati hladem.

František Kadlec, nezaměstnaný truhlářský dělník z Prahy VIII, ulice na "Báni" čp. 572, ženatý, stár 35 roků, byl zatčen detektivy ve svém bytě 27. února. Již 2. března vydána byla pražskou policií úřední zpráva o sebevraždě Frant. Kadlece, kterou prý spáchal skokem s druhého patra přes zábradlí v budově policejního ředitelství.

Zabití dělníka Kadlece stalo se však za takových okolností...

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám po druhé pana řečníka k věci. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Jos. Svoboda (pokračuje): ... které v nás a v široké veřejnosti vzbuzují vážné domněnky, že zde nejde o sebevraždu, [ ].

Metody pražské policie jest možno přirovnati k metodám používaným v Jugoslavii. Dělnictvo se ještě pamatuje na úřední zprávu jugoslávské policie, která mluvila, že uvězněný dělník, trestanec spáchal sebevraždu skokem s okna. I nesčetné řady zpráv z minulého roku o metodách, kterých používá německá policie s německými fašistickými bandami, hlásí, že uvězněný dělník revolucionář v koncentračních táborech byl zastřelen na útěku. Řady takových případů jsou známy dělnické a kulturní veřejnosti v Československé republice. Poměry v Československé republice dospěly již tak daleko, že setkáváme se s takovými metodami u nás v Československé republice, tedy s metodami používanými dosud v zemích bílého teroru. Máme pro to řadu dokladů. Jsou známy všeobecně metody týrání uvězněných a zatčených policejními a četnickými orgány, jsou také známy metody inspirování řady provokačních afér, jsou známy pokusy policie inscenovati špionážní aféry a umožniti si tak persekuci a pronásledování funkcionářů, zejména strany revoluční - komunistické a ostatních masových organisací. Známe z dřívější doby již inscenovanou špionážní aféru Jílek-Neurath, která ztroskotala, známa je špionážní aféra, v důsledku jejímž byl odsouzen na 4 roky žaláře soudr. Vodička na udání provokatéra Bartáka. Známy jsou případy z minulého roku, ze 4. a 21. února, s tohoto místa přednesené soudr. Klimentem, který uvedl řadu případů o činnosti policejního ředitelství v Ostravě, o metodách policie ve Škodovce v Plzni, v Chebu a v řadě jiných průmyslových centrech republiky. Uvedl zde zejména případ mladého kovodělníka Herbsta, kterého policie získala pod hrozbami vypovězení z Československa za hranice...

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám p. řečníka po třetí k věci. (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné.)

Volám pí. posl. Hodinovou-Spurnou k pořádku. (Posl. J. Svoboda pokračuje v řeči.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volal jsem p. řečníka třikráte k věci; poněvadž však mé výzvy neuposlechl, odnímám mu podle §u 50 jedn. řádu slovo a žádám jej, aby opustil řečnickou tribunu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Návrhy podány nebyly.

Přistoupíme tedy k doslovům pp. zpravodajů, jimiž jsou: při odst. 2 pořadu za výbor živn.-obchodní p. posl. inž. dr Toušek; za výbor zahraniční při odst. 2 a 3 pořadu za omluveného p. posl. inž. Žilku p. posl. Marek a při odst. 3 pořadu za výbor živn.-obchodní p. posl. Skopal-Procházka.

Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru živnostensko-obchodního o odst. 2 pořadu, p. posl. inž. dr Touškovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Vzdávám se slova.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Pan zpravodaj posl. inž. dr Toušek vzdává se slova.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního o odst. 2 a 3 pořadu, p. posl. Markovi.

Zpravodaj posl. Marek: Slavná sněmovno! Na pořadu schůze bylo jednání o dodatcích k obchodní naší smlouvě s Německem. Debata nepřinesla celkem nic nového a překvapuje jenom, že řečník použil debaty, aby vyřizoval politické účty s pražskou policií. Nemohu tedy jinak, než vrátiti se k původnímu svému návrhu za zahraniční výbor a opětovně doporučiti posl. sněmovně přijetí obou schvalovacích usnesení.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního o odst. 3 pořadu, p. posl. Skopalu-Procházkovi.

Zpravodaj posl. Skopal-Procházka: Vzdávám se slova.

Místopředseda Roudnický: Pan zpravodaj vzdává se slova.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh zvláště.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Budeme hlasovati nejprve o odst. 2 pořadu: