Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

222 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, dr Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Krčmář, dr Meissner, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 315. schůzi poslanecké sněmovny.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Předseda vlády Malypetr oznámil předsednictvu sněmovny sproštění dřívější a jmenování nové vlády. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Přípis ze dne 14. února 1934, č. j. 852/909/S/34 m. r., zní: (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

"President republiky rozhodnutím ze dne 14. února 1934 přijav demisi vlády sprostil členy její úřadu a jmenoval rozhodnutím z téhož dne mne předsedou vlády a poslance: dr Edvarda Beneše ministrem věcí zahraničních, dr Josefa Černého ministrem vnitra, (Výkřiky komunistických poslanců.) dr Ivana Dérera ministrem spravedlnosti, inž. Jana Dostálka ministrem průmyslu, obchodu a živností, Rudolfa Bechyni ministrem železnic, (Výkřiky komunistických poslanců.) dr Emila Franke ministrem pošt a telegrafů, dr Ludvíka Czech a ministrem veřejných prací, dr Milana Hodžu ministrem zemědělství, Bohumíra Bradáče ministrem nár. obrany, dr Alfreda Meissnera ministrem soc. péče, dr Františka Spinu ministrem veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, dr Jana Šrámka ministrem pro sjednocení zákonův a organisace správy, dále guvernéra poštovní spořitelny dr Karla Trapla ministrem financí a profesora dr Jana Krčmáře ministrem školství a nár. osvěty. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Jmenovaní složili slib na ústavu do rukou presidenta republiky dne 14. února 1934."

Dr Vladimír Horák oznámil přípisem ze dne 29. ledna 1934, č. 143/pres. 1934, že president republiky jmenoval jej dne 25. ledna 1934 předsedou Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Hadkovi, Vierecklovi, Doričovi; do 17. tohoto měsíce posl. dr Buzkovi.

Lékařská vysvědčení předložili posl. B. Procházka, Pechman, Ježek.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 29. ledna 1934 posl. Chloupka za posl. Kočandrle, dne 31. ledna 1934 posl. Kočandrle za posl. Chloupka.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 29. ledna 1934 posl. Chloupka za posl. Kočandrle, dne 31. ledna 1934 posl. Kočandrle za posl. Chloupka; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Chalupu za posl. inž. Nečase; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Vaňka za posl. Fialu; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Štětku za posl. Tylla; klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei" posl. Bobka za posl. Kunze.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. dr Touška za posl. dr Ivanku.

do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Deutschvölkische Abgeordneten" posl. Horpynku za posl. dr Hassolda.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Matouška za posl. Ježka; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Nitsche za posl. dr Holotu.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Zierhuta za posl. Gläsela.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" oznámil, že posl. Windirsch vzdal se členství v parlamentní úsporné a kontrolní komisi.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 20. ledna 1934, č. j. 1014/1934 m. r., vládní nařízení ze dne 9. ledna 1934, č. 7 Sb. z. a n., o dopravě a prodeji lovně zvěře užitkové - přikázáno výboru zemědělskému.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisy ze dne 23. ledna 1934, že senát usnesl se ve 247. schůzi dne 23. ledna 1934 k návrhu posl. sněmovny, aby do konce března 1934 prodloužena byla lhůta daná §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o osnovách:

zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (k tisku 2245/I sen.),

zákona o veřejné stráži zemědělské (k tisku 699/II sen.),

zákona o ochraně polního majetku (k tisku 702/II sen.),

zákona, jímž se mění a doplňují ustanovení obecného horního zákona (k tisku 821/III sen.),

zákona o pojistné smlouvě (k tisku 1022/III sen.) a

zákona o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (k tisku 1079/III sen.);

přípisem ze dne 24. ledna 1934, k tisku 1203 sen. 1934, že senát ve 248. schůzi dne 24. ledna 1934 projednal a přijal osnovu zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona, - ve znění usneseném posl. sněmovnou;

přípisy ze dne 24. ledna 1934, že senát projednal ve 247. a 248. schůzi dne 23. a 24. ledna 1934 a přijal osnovy:

zákona o náhradě členům volebního soudu (k tisku 1153 sen.),

zákona, kterým se mění některá zákonná ustanovení o trestu smrti a o doživotních trestech na svobodě (k tisku 1154 sen.).

Dotazy:

posl. Koudelky ministru vnitra: v záležitosti postupu okr. úřadu v Kolíně ve věci správy obce Polepy u Kolína (č. D 1217-III),

v záležitosti neodůvodněného potrestání starosty obce Krymlova okr. úřadem v Č. Brodě (č. D 1218-III);

posl. Štětky a soudr.: ministru financí o přeplacených a dosud nevrácených daních osazenstvu sklárny Vetter v Kamenickém Šenově (č. D 1226-III),

ministru veř. prací o nehorázném chování osobního tajemníka odb. rady min. veř. prací Vrbického vůči dělnickému poslanci (č. D 1235-III);

posl. dr Pružinského ministru financí v záležitosti Frant. Kmeča, malorolníka z N. Lubovne (pošta Stará Lubovňa) (č. D 1227-III);

posl. Richtra ministru nár. obrany o vyplácených remuneracích v hlavním oděvním skladišti v Brně (č. D 1229-III);

posl. Hokkyho vláde o úžasnej kríze drevárskeho priemyslu na Slovensku a Podkarpatskej Rusi a o udanlivom úmysle vlády, že vraj chce dať povolenie k dovoze väčšieho množstva dreva z Poľska (č. D 1225-III);

posl. Janalíka a druhů vládě a doplnění nařízení vlády ze dne 27. dubna 1922, č. 143 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (č. D 1231-III),

posl. Sladkého:

ministru zemědělství o nákaze skotu na Valašsku (č. D 1232-III),

předsedovi vlády a ministru veř. prací o postátnění okr. silnic na Valašsku (č. D 1233-III);

posl. dr Mičury, Vičánka, Stanislava a druhů ministru pošt a telegrafů o potřebách rozhlasu na Slovensku (č. D 1234-III);

posl. Neumeistra:

ministru financí: ve věci trafiky (č. D 1220-III, D 1221-III a D 1223-III),

ve věci trafiky v Průhonicích (č. D 1230-III),

ministru soc. péče:

ve věci stravovacích poukázek (č. D 1219-III),

ve věci státní stravovací akce (č. D 1222-III),

ve věci exekuce na přeplatek (č. D 1224-III),

ministru vnitra ve věci podílu v biografu ve Vsetíně (č. D 1228-III).

Odpovědi:

min. vnitra na dotaz posl. inž. Kalliny o zabavení periodického tiskopisu "Sudetendeutscher Volksdienst" v Karlových Varech ze dne 11. října 1933 (č. D 1175-III);

min. železnic na dotaz posl. Polívky ve věci pensionování adjunkta Emila Cóbela, traťmistra v Hronské Breznici (č. D 1182-III);

min. sociální péče na dotazy:

posl. Tayerle a druhů o hrubém porušování 8hodinové doby pracovní v závodech řeznických a uzenářských (č. D 1174-III),

posl. Štětky v záležitosti beznohého válečného invalidy Jana Sochy v Dědové (č. D 1193-III),

posl. inž. Kalliny o výplatě vdovského důchodu válečné vdově Anně Bottové z Doubí, č. 11 u Karlových Varů (č. D 1206-III),

posl. Hadka, že válečnému invalidovi Adolfu Pilzovi z Chrastavy byl zastaven důchod a nebylo vyřízeno odvolání (č. D 1207-III);

min. financí na dotazy:

posl. Neumeistra o sespolečňování trafik (č. D 1164-III),

posl. Mašaty, dr Zadiny a druhů v záležitosti revise mlýnů (č. D 1190-III);

min. nár. obrany na dotaz posl. Štětky o zaopatření Jana Klikara, francouzského legionáře, bez bytu a prostředků (č. D 1167-III);

předsedy vlády na dotaz posl. Sladkého o zrušení t. zv. "Privatunterrichtu" na Hlučínsku (č. D 1169-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy posl. Vaculíka a druhů.

o pěstování náboženské nesnášenlivosti na měšť. škole ve Vratimově (č. D 1168-III),

o urychlení stavby řádné školní budovy pro státní obecné a měšťanské školy v Hlučíně (č. D 1195-III),

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr Goldsteina o kolportáži knihy od Karla Rélinka "Zrcadlo Židů" (č. D 1148-III);

min. železnic a financí na dotaz posl. dr Holotu vo veci vyplatenia 2 1/2 ročných válečných penzijných požitkov bývalým železničiarom Košicko-bohumínskej dráhy (č. D 1162-III).

počátkem schůze:

Interpelace tisk 2470 (I až XIV).

Odpovědi tisky 2469 (I až XXIV), 2476 (I až XVIII), 2482 (I až V).

Zápisy o 313. a 314. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 313. a 314. schůzi posl. sněmovny.

Publikace Mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XV., č. 1 a 2.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2464, 2472, 2474, 2477, 2480 a 2481.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 8. ledna 1934, č. Nt XIV 14/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 590-III),

okr. soudu v Liberci ze dne 12. ledna 1934, č. Nt XI 217/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Windirsche pro přestupek urážky na cti (č. J 591-III),

kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 10. ledna 1934, č. Nt IX 220/33 za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečiny podle §u 17, č. 1 a §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 592-III),

kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 10. ledna 1934, č. Nt IX 1/34, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 17, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 593-III),

kraj. soudu v Nitře ze dne 23. ledna 1934, č. Nt XII 6/34, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 29. ledna 1934, č. 1002/34, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Labaje a Siváka pro zločin podle §u 10, č. 1 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 4, odst. I a II zákona č. 309/21 Sb. z. a n., a posl. dr Tiso pro zločin podle §u 10, č. 1, přečiny podle §u 14, č. 2 a 5, §u 20, §u 40, č. 1 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 4, odst. I a II zákona č. 309/21 Sb. z. a n. (č. J 594-III).

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 314. schůzi sněmovny dne 18. ledna 1934 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Klimenta a projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Babela.

Předseda přikázal výborům počátkem schůze rozdané tisky:

vládní návrhy tisky 2471 a 2475 výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu,

usnesení senátu tisky 2478 a 2479 výboru ústavně-právnímu.

Předseda (zvoní): Slovo vyžádal si pan předseda vlády Malypetr. Dávám mu je.

Předseda vlády Malypetr: Slavná sněmovno! Nově jmenovaná vláda republiky (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), chtíc zachovati, prováděti a účelně doplňovati program vlády minulé podle zásad vládního prohlášení ze dne 3. listopadu 1932, předkládá zákonodárným sborům návrh zákona, kterým se mění nebo doplňují některá příslušná ustanovení o konečné úpravě československé měny a o akciové bance cedulové. (Výkřiky posl. Gottwalda a Čižinské. - Předseda zvoní.)

Má za svou povinnost při této příležitosti podati zákonodárným sborům obsáhlejší odůvodnění tohoto kroku: Je pravda že měnové opatření, které navrhuje vláda zákonodárným sborům ke schválení, uchyluje se od dosavadní tradice potud, že jsme dosud vždy přizpůsobovali vnitřní, domácí nákupní sílu koruny mezinárodnímu jejímu kursu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Předseda vlády Malypetr (pokračuje): V provolání vlády k obyvatelstvu republiky ze dne 10. září 1922 po náhlém a prudkém vzestupu kursu koruny se pravilo doslovně: "Jsme přesvědčeni, že můžeme a musíme tuto krisi překonati tím, že vnitřní domácí nákupní sílu koruny přizpůsobíme jejímu mezinárodnímu kursu." (Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Je nesporno, že uskutečnění toho stálo značné oběti. Teprve až se odstranil onen nepoměr vnitřní nákupní síly koruny tím, že byly sníženy ceny a výrobní náklady, vrátilo se po čtyřech letech krise nově oživení hospodářského života. (Výkřiky posl. Čižinské a Jos. Svobody.) Této tradici jsme zůstali věrni i za nynější světové krise, při které znovu vznikl nepoměr mezi domácí nákupní silou koruny a jejím kursem zahraničním (Stálé výkřiky posl. Jos. Svobody. - Předseda zvoní.), jenž jest určován po uzákonění zlaté měny jejím zlatým obsahem. Tento nepoměr se ukázal zejména vůči státům, které opustily zlatou měnu a nedělaly žádné inflace, takže ceny i po opuštění zlaté měny zůstaly celkem beze změn. (Výkřiky posl. Gottwalda.) Tyto měny však, ačkoliv jejich nákupní síla zůstala nezměněna, mají vůči zlatu, které dříve představovaly, menší hodnotu. Protože pak naše koruna představuje stále od roku 1929 stejné množství zlata, byl poměr naší koruny k libře vyjádřen r. 1929 číslem 163˙95 a jest vyjádřen nyní číslem 103; poměr k dolaru byl vyjádřen v r. 1929 číslem 33˙80 a jest vyjádřen nyní číslem 20˙45. (Výkřiky posl. Jurana a Sterna.)

To znamená na př., že určité zboží, které stálo v Anglii r. 1929 1 libru, mohlo u nás státi bez újmy soutěživosti v té době 164 Kč, ale že totéž zboží - které i nyní stojí v Anglii 1 libru - by muselo u nás státi 103 Kč, abychom obstáli v soutěži mezinárodní. Chtěli-li bychom udržeti zlatý obsah své měny, museli bychom snížiti své ceny proti r. 1929 ještě asi o 20 až 25 %. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) Jde tedy zase o nepoměr mezi cenami doma a domácí nákupní silou koruny proti jejímu zahraničnímu kursu. Věrni dřívější tradici snažili jsme se opět s těžkými obětmi, abychom zase přizpůsobili vnitřní nákupní sílu koruny jejímu zahraničnímu kursu snižováním cen. Boj tento je provázen hospodářskou tísní všech vrstev obyvatelstva, jakož i všech veřejných svazků, neboť ceny musí krýti výrobní náklady a jejich složky, zejména dluhy, mzdy a veřejná břemena. Dluhy se číselně nemění a proto se při snížených cenách stávají tíživějšími.(Výkřiky posl. Kubače a Jos. Svobody. - Předseda zvoní.) Veřejné svazky jsou v krisi, protože se při klesající výrobě a spotřebě zúžuje jejich finanční základna na straně jedné a na druhé straně jim přirůstá břímě nezaměstnanosti. Tímto procesem vynucované snižování cen brzdí všecky investice, stavby v podnicích, protože nikdo nevidí, budou-li v budoucnosti rentabilní. Zastavuje se výroba do zásoby, ale i nákup spotřebitelů, kteří čekají na další klesání cen. Nejistota ochromuje i dlouhodobý úvěr. Pokud není odstraněn nepoměr mezi domácí a zahraniční nákupní silou koruny, snižuje se vývoz a uměle se podporuje dovoz, takže musí býti obmezován na daný rozsah vývozu, protože bychom neměli dovoz čím zaplatiti. Musíme v tomto stavu také obmezovati dovoz v zájmu měny.

Je proto účelným a včasným řešením odstraniti nepoměr mezi domácí a zahraniční nákupní silou koruny, protože podpora vývozu daněmi tohoto nepoměru neodstraní a zostřuje již dnešní krisi veřejného hospodářství, nehledíc ani k tomu, že vývozní podnikání potřebuje všeobecně pevné kalkulační základny, nikoliv podpory pro jednotlivé jeho obory. Také problém našich světových lázní by se tímto způsobem nerozřešil.

Odstraniti řečený nepoměr jest možno buď dalším snižováním cen, snad o 20 neb 25%, anebo přizpůsobením kursu měny k cenové úrovni, k níž jsme dospěli dosavadním úsilím. Máme za to, že další snižování cen, mezd, platů, veřejných rozpočtů atd., v takovém rozsahu jest pro nás neuskutečnitelné. Brání tomu především vnitřní zadlužení. (Výkřiky posl. Sterna.) Dnes už jest zadlužení samosprávy, zemědělství, jakož i úrok z průmyslových dluhů vážným problémem, neboť další stupňování tíživosti dluhů není možně. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Předseda vlády Malypetr (pokračuje): Postup sám by musil býti provázen těžkou krisí výrobní i sociální, která se svými účinky se přenáší na stát. Pro tuto cestu není únosnosti. Nezbývá tedy než, když jsme šli do krajního napětí všech sil v linii dosavadní tradice (Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), abychom si řekli, že není kurs měny samoúčelem, jemuž má býti obětováno celé národní hospodářství.

Navrhujeme proto odstranění tohoto nepoměru mezi domácí a zahraniční nákupní silou koruny tím, že přizpůsobíme zahraniční kurs nákupní síle domácí a domácí cenové úrovni. To činíme tím, že navrhujeme snížení zlatého obsahu koruny o jednu šestinu. Rozdělujeme tím úkol, před který jsme byli postaveni poklesem světových cen, na polovinu, neboť asi polovinu toho jsme dosáhli nebo ještě dosáhneme snižováním cen. Nejsme k tomu nuceni situací naší měny, která jest a zůstane dobrá, ani situací finanční, ani zahraničním zadlužením; jsme k tomu vedeni jen ohledem na naše národní hospodářství. (Výkřiky posl. Gottwalda. - Předseda zvoní.) Tím odpadne potřeba podporovati vývoz do zemí s nižší cenovou úrovní, než jaká je při výrobě doma, a dospějeme tak ke kalkulační soutěžní základně, která teprve ukáže, co se dá z našeho vývozu trvale udržeti, co je v něm nezdravé a potřebuje vnitřní reorganisace.

Hlavní námitka jest, že toto opatření zvýší naší cenovou úroveň. Není k obecnému zvýšení cen žádného důvodu. Kdyby přes to objevily se snahy po neodůvodněném nebo spekulačním zvyšování cen (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), jest vláda odhodlána použíti všech vhodných prostředků (Výborně! - Potlesk.), aby takovýto zdražovací pokus byl zmařen. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) Vláda očekává, že veškeré obyvatelstvo v této snaze bude ji co nejúčinněji podporovati.

Jest třeba si jasně uvědomiti, že navrženou změnou měnového zákona uchraňujeme se nebezpečí skutečné inflace, do které bychom dospěli, kdyby stát pod tíhou dluhů, břemen, rostoucí nezaměstnanosti a za stále klesajících příjmů nemohl uhraditi svá řádně, byť s největší šetrností vyměřovaná a nutná vydání. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.) Nepřipustíme inflace a proto zachováme rovnováhu a pořádek ve veřejných financích. (Výborně! - Potlesk.)

Kdyby někde měl v uzákonění předložených osnov býti spatřován valutární dumping, bylo by to neprávem, neboť nenavrhujeme snížiti zlatý obsah své měny více, než odpovídá rozdílu mezi domácí a zahraniční hodnotou koruny.

Cílem naším jest oživiti podnikání a umožniti mu návrat k práci. Nečekejme zázraků, ale obrat k lepšímu, jehož potřebujeme, má umožniti, abychom načerpali sil a nadějí v lepší zítřek. (Výkřiky posl. Čižinské.) Každých 100.000 dělníků, jimž umožníme návrat do práce, znamená pro státní pokladnu v příjmech a vydáních 200 milionů Kč a podstatné oživení spotřeby všeho druhu zboží, (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Předseda vlády Malypetr (pokračuje): Jest nutno připomenouti, že i nadále zůstává v plné platnosti zásada šetrnosti ve veřejném hospodářství i v podnikání.

Vyrovnání státního rozpočtu nám ukládá šetrnost i úspory ve smyslu návrhů parlamentní úsporné komise, protože bude nutno snižovati aspoň některá daňová břemena.

Rovněž i tíživé situaci financí samosprávných věnuje vláda za součinnosti zástupců samosprávy ve zvláštním poradním sboru svoji pozornost a přistoupí vhodnými návrhy a opatřeními k účelnému jich uspořádání. (Výkřiky posl. Čižinské a Jos. Svobody.) Použijeme ovšem i jiných vhodných prostředků k oživení našeho hospodářského života ve prospěch všech vrstev obyvatelstva. Připravené osnovy zákonů a administrativní opatření umožní toto provádění.

Vláda bude důsledně postupovati proti všem, kdož by tyto její dobré snahy chtěli mařiti.

Naše demokracie osvědčila vždy tolik solidární soudržnosti, že byla schopna nésti odpovědnost i za veliké oběti obyvatelstva. Jsme přesvědčeni, že je pevně odhodlána na této základně za všech okolností setrvati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Pp. posl. Beran, dr Nosek, Tomášek, Zeminová, Hackenberg, Gläsel a druzi podali návrh, aby o prohlášení pana předsedy vlády provedena byla rozprava a aby rozprava (Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) tato vykonala se společně s rozpravou o zprávě výborové k vládnímu návrhu tisk 2483 o změnách ustanovení o akciové bance cedulové.

Dále byl podán návrh posl. Štětky a soudr., aby o prohlášení pana předsedy vlády byla zahájena rozprava ihned.

Dám hlasovati nejprve o prvém z obou návrhů, při čemž eventuálním jeho přijetím bylo by rozhodnuto o návrhu druhém.

Žádám paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Berana a druhů, aby o prohlášení p. předsedy vlády vykonala se rozprava společně s rozpravou o zprávě výborové k vládnímu návrhu tisk 2483 o akciové bance cedulové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat. Tím odpadá hlasování o návrhu posl. Štětky a soudr.

Počátkem schůze byl rozdán tištěný vládní návrh. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

2483. Vládní návrh zákona, kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové.