Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

149 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr inž. Dostálek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 10 hod. 36 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. dr Stránskému.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Hampl, Prause, dr Reisz.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 13. listopadu 1933 posl. Stivína za posl. Fr. Svobodu, dne 14. listopadu 1933 posl. Fr. Svobodu za posl. Stivína, dne 17. listopadu 1933 posl. Srbu za posl. dr Macka, dne 18. listopadu 1933 posl. dr Macka za posl. Srbu; klub poslanců komunistické strany Československa dne 16. listopadu 1933 posl. Jos. Svobodu za posl. Sterna, dne 21. listopadu 1933 posl. Zápotockého za posl. Jos. Svobodu; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 18. listopadu 1933 posl. Jaksche za posl. Kremsera, dne 21. listopadu 1933 posl. Kremsera za posl. Jaksche; klub poslancov slovenskej ľudovej strany dne 16. listopadu 1933 posl. Danihela za posl. dr Fritze, dne 21. listopadu 1933 posl. Čuříka za posl. Danihela, dne 22. listopadu 1933 posl. Šaláta za posl. dr Pružinského, dne 23. listopadu 1933 posl. dr Pružinského za posl. Čuříka; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" dne 14. listopadu 1933 posl. dr Peterse za posl. dr Rosche, dne 15. listopadu 1933 posl. dr Bachera za posl. dr Peterse, na další posl. dr Peterse za posl. dr Bachera, dne 16. listopadu 1933 posl. dr Rosche za posl. dr Peterse, dne 17. listopadu 1933 posl. dr Bachera za posl. dr Rosche, dne 20. listopadu 1933 posl. Platzera za posl. Windirsche, dne 21. listopadu 1933 posl. Windirsche za posl. Platzera a posl. dr Rosche za posl. dr Bachera, dne 22. listopadu 1933 posl. dr Peterse za posl. dr Rosche, na další posl. dr Rosche za posl. dr Peterse, dne 23. listopadu 1933 posl. Platzera za posl. Windirsche; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" dne 15. listopadu 1933 posl. dr Petersilku za posl. dr Mayr-Hartinga, dne 16. listopadu 1933 posl. Scharnagla za posl. dr Petersilku, dne 20. listopadu 1933 posl. Kunze za posl. Scharnagla, dne 21. listopadu 1933 posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Kunze, dne 22. listopadu 1933 posl. Fritschera za posl. dr Mayr-Hartinga, na další posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Fritschera; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" dne 13. listopadu 1933 posl. dr Szüllö za posl. dr Jabloniczkyho, dne 15. listopadu 1933 posl. Hokkyho za posl. dr Szüllö, dne 16. listopadu 1933 posl. Nitsche za posl. dr Törkölyho, dne 18. listopadu 1933 posl. Dobránskyho za posl. Hokkyho, dne 22. listopadu 1933 posl. dr Holotu za posl. Nitsche a posl. dr Jabloniczkyho za posl. Dobránskyho; klub poslanců "Deut. Nationalpartei" dne 14. listopadu 1933 posl. dr Hassolda za posl. inž. Kallinu, dne 15. listopadu 1933 posl. dr Schollicha za posl. dr Hassolda, dne 16. listopadu 1933 posl. Matznera za posl. dr Schollicha, dne 20. listopadu 1933 posl. Horpynku za posl. Matznera, dne 23. listopadu 1933 posl. inž. Kallinu za posl. Horpynku.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Stránského za posl. Bazalu; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. dr Jabloniczkyho za posl. Stenzla.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. inž. Kallinu za posl. dr Schollicha.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 11. listopadu 1933 posl. Bečku za posl. Váchu, dne 20. listopadu 1933 posl. Váchu za posl. Bečku; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" dne 14. listopadu 1933 posl. Prauseho za posl. Eckerta, dne 20. listopadu 1933 posl. Eckerta za posl. Prauseho.

Nejvyšší správní soud sdělil nález mandátového senátu ze dne 25. listopadu 1933, č. 8/1933 m. s., podle kterého členové posl. sněmovny Geyer, inž. Jung, Kasper, Knirsch, R. Köhler, Simm a Schubert pozbyli mandátů dnem 11. listopadu 1933 na základě oznámení předsedy vlády ze dne 11. listopadu 1933 o rozpuštění strany "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei".

Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy zákonů:

o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (přípis ze dne 20. listopadu 1933, č. j. 17.340/33 m. r.),

o zřízení berních správ v zemích Slovenské a Podkarpatoruské (přípis ze dne 25. listopadu 1933, č. j. 17.740/33 m. r.).

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 14. listopadu 1933, č. j. 17.039/1933 m. r., vládní nařízení ze dne 6. října 1933, č. 203 Sb. z. a n., o registraci obchodů s obilím - přikázáno výboru zemědělskému.

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 14. listopadu 1933, že senát usnesl se ve 236. schůzi dne 14. listopadu 1933 učiniti posl. sněmovně návrh, aby o další 4 1/2 měsíce prodloužena byla lhůta daná §em 43 úst. listiny k projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládních návrzích:

zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk sněm. 2189-II, tisk. sen. 3-III),

zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk sněm. 2321, tisk sen. 1097-III).

Dále sdělil předseda senátu přípisem ze dne 15. listopadu 1933, že senát projednal a schválil ve 236. a 237. schůzi dne 14. a 15. listopadu 1933 dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1933, sjednanou v Paříži dne 12. května 1933 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933, č. 110 Sb. z. a n. (k tisku 1131-III sen.),

přípisem z téhož dne, že senát projednal ve 237. schůzi dne 15. listopadu 1933 a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovu zákona, kterým se prodlužuje mimořádná moc nařizovací podle zákona ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a blíže upravuje její použití (k tisku 1142-III sen.).

Dotazy:

posl. Kaňourka a druhů ministru financí o bezdůvodném zadržování výplaty splatných obecních přirážek obci Dubí u Kladna (č. D 1179-III),

posl. inž. Kalliny ministru vnitra o rekursu podaném u karlovarského policejního komisařství dne 19. října proti výměru ze dne 4. října 1933, č. 1505, o zastavení činnosti německé národní strany a o zajištění jejího jmění (č. D 1172-III),

posl. Hadka ministru soc. péče, že Jos. Johneovi ze Starého Habendorfu nebyl poskytnut příplatek k invalidnímu důchodu pro bezmocné (č. D 1180-III),

posl. Jaši ministru ver. zdravotnictví a tělesné výchovy o započtení plné služební doby (vysloužených kvinkvenálek) MUDru Jindřichu Učňovi, obvodnímu lékaři v. v., do pensijních požitků (č. D 1181-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy posl. inž. Kalliny:

aby konečně byly vyřízeny nevyřízené daňové spisy Ant. Schmidta, stavitele z Kraslic (č. D 1069-III),

že nebyla vyřízena žádost obchodníka Albína Schwaba z Kraslic o odpis daní (č. D 908-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. dr Goldsteina o městské knihovně v Kremnici (č. D 1147-III),

posl. inž. Kalliny o pensijních platech vdovy po profesorovi Rudolfiny Knausové z Frant. Lázní, č. 37, vila Böhmova (č. D 1055-III),

posl. Štětky o subvenci na stavbu školy v Suchdole, okres Praha-venkov (č. D 1157-III);

vlády na dotaz posl. Ščereckého, Zajíce, Doriče, Vančo, Stundy a druhů o živelních pohromách na Podkarpatské Rusi a východním Slovensku (č. D 1150-III);

min. spravedlnosti a financí na dotaz posl. Simma o naléhavém vysvětlení §u 43 A, a, aa vládního nařízení ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb. z. a n. (č. D 752-III);

min. zemědělství a financí na dotaz posl. Šamalíka. Janalíka, Stanislava a druhů o vymáhání vrácení nebo úhrady zapůjčeného obilí na setí (č. D 1141-III).

počátkem schůze:

Zpráva tisk 2385.

Interpelace tisky 2376 (I až XII), 2384 (I až VII).

Odpovědi tisk 2369 (I až XV).

Zápisy o 297. až 299. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 297. až 299. schůzi posl. sněmovny.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2379 až 2383, 2388.

počátkem schůze rozdaná usnesení senátu:

usnesení tisk 2387 výborům zdravotnickému a soc.-politickému,

usnesení tisk 2386 výboru rozpočtovému.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Kutné Hoře ze dne 9. listopadu 1933, č. Tl VI 30/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Koudelky pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 559-III),

okr. soudu v Teplici n. Met. ze dne 10. listopadu 1933, č. T 163/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Stejskala pro přestupek podle §u 487 tr. z. (č. J 560-III),

kraj. soudu v Chebu ze dne 7. listopadu 1933, č. Nt VIII 204/33, za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Kalliny pro přečin podle §u 283 tr. z. (č. J 561-III),

kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 13. listopadu 1933, č. Nt IX 192/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 562-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 16. listopadu 1933, č. Nt XIV 12/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupky podle §u 4, odst. 1 a 2 zákona o útisku, §§ 14 a 19 zákona o právu shromažďovacím a zločin podle §u 87 tr. z. (č. J 563-III),

kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 17. listopadu 1933, č. Nt LX 196/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 564-III),

kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 20. listopadu 1933, č. Nt IX-197/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 1, 2 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 565-III),

okr. soudu ve Znojmě ze dne 20. listopadu 1933, č. Nt 476/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Mareše pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona o ochraně cti (č. J 566-III).

Okr. soud trestní v Praze přípisem ze dne 11. listopadu 1933, č. Nt II 1/33, odvolal žádost ze dne 24. března 1933 za souhlas s trest. stíháním posl. Wagnera pro přestupek urážky na cti podle §§ 491 event. 496 tr. z. (č. J 524-III, presid. sdělení 264 schůze).

Předseda (zvoní): Předsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 299. schůzi sněmovny dne 9. listopadu t. r. projevy ohrožující bezpečnost státu, pokud se týče hrubě urážlivé z řečí posl. Babela, Klimenta a Hodinové-Spurné a projevy ukládající o republiku, ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Kubače.

Tímto sdělením o eliminaci z řeči posl. Hodinové-Spurné a o důvodech této eliminace jest zároveň zodpověděn dotaz její, podaný předsedovi sněmovny podle §u 70 jedn. řádu, jímž se dotazovala, jak předseda odůvodňuje vyloučení z její řeči ve 299. schůzi sněmovny, na němž se předsednictvo usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu.

Z usnesení předsednictva vytýkám při tom posl. Hodinové-Spurné nepřístojné výrazy, jichž použila ve svém dotazu.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výboru živn.-obchodního o usnesení senátu (tisk 2245) k vládnímu návrhu (tisk sen. 1009 a 1023) zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (o zřizování svazů živn. společenstev) (tisk 2371).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec 2, to jest:

2. Zpráva výboru živn.-obchodního o usnesení senátu (tisk 2246) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1010 a 1024), kterým se mění a doplňují některá ustanovení živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (o zřizování odborných živn. společenstev) (tisk 2372).

Sloučené jednání navrhuji proto, jelikož obě osnovy upravují otázku živnostenských společenstev na Slovensku a Podkarpatské Rusi a přijetí osnovy o zřizování společenstevních svazů předpokládá, že bude zároveň projednán a přijat zákon o společenstvech vůbec, takže z těchto příčin také obě osnovy mají jednoho společného zpravodaje.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly).

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem k oběma odstavcům za omluveného p. posl. Tykala je p. posl. Netolický. Dávám mu slovo k oběma odstavcům.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Zákonem č. 259 Sb. z. a n. z r. 1924 byly pro Slovensko a Podkarpatskou Rus téměř unifikovány naše živnostenské řády. V tomto zákoně platném pro Slovensko a Podkarpatskou Rus bylo sice v §§ 218 až 225 ustanovení, podle kterého bylo možno zřizovati územní svazky živnostenských společenstev na podkladě dobrovolném, ale toto ustanovení nemohlo vyhovovati na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde ještě nebylo té zkušenosti ve zřizování živnostenských společenstev, jako tomu bylo v historických zemích. Proto také nebylo dovoleno zřizovati společenstva povinná. Od r. 1924 do dnešní doby poměry se změnily, a dnes živnostnictvo na Slovensku a Podkarpatské Rusi k ochraně svých celkových zájmů utíká se ke zřizování společenstevních organisací na podkladě spolkového zákona. Tyto organisace, nejsouce zřízeny na podkladě zákona společenstevního, nemohly vyhověti živnostnictvu v hájení jeho zájmů a potřeb a proto předloženým vládním návrhem tisk sen. 1009 mělo býti dosaženo, aby zřizování živnostenských svazů bylo podle zákona povinné.

Až dosud bylo na Slovensku zřízeno pouze jedno živnostenské společenstvo, které mělo platnost pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, a to společenstvo se sídlem v Turč. Sv. Martině. Více živnostenských společenstev na Slovensku a Podkarpatské Rusi zřízeno nebylo. Vláda vyhovujíc přáním proneseným z kruhů živnostenských, předložila návrh na změnu §§ 218 až 225, týkajících se vyšší živnostensko-společenstevní organisace, a to v tom smyslu, aby zemské svazy jak smíšených, tak i odborných živnostenských společenstev byly povinné a aby se živnostenská společenstva podle své odborné příslušnosti mohla státi jejich členy. Podle nově navrhovaného znění §u 218 má se státi dosavadní zemský svaz živnostenských společenstev a gremií na Slovensku a Podkarpatské Rusi svazem smíšených živnostenských společenstev pouze na Slovensku. Pro odborná společenstva, která mají býti podle druhého návrhu zákona zřízena, má býti podle povahy věci zřízena také zemská organisace společenstevní. Odborná živnostenská společenstva nebo gremia mohou si pak utvořiti v každé zemi svaz, buď na Slovensku nebo na Podkarpatské Rusi; konečně - podle dohody s ministerstvem obchodu a živností - po případě organisaci společenstevní zemskou pro obě dvě země Slovensko i Podkarpatskou Rus a odborná společenstva pak jsou povinna státi se členy těchto zemských svazů. Stanovy těchto svazů podléhati mají schválení zem. úřadu II. stolice, který má míti také určitý vliv při event. dělení jmění společenstevního ať jako celku nebo jednotlivců, když by přestoupili z některého společenstva do společenstva odborného a naopak. V případě, že by byly zřízeny svazy zemské pro obě země, Slovensko a Podkarpatskou Rus, tedy jednotné, podléhají tyto svazy dozoru ministerstva obchodu.

Pokud se týče zřizování - a to je druhy návrh zákona, tisk 2372 - odborných společenstev, i zde přichází vláda s návrhem, aby místo dosavadních společenstev smíšených bylo dovol no zřizovati společenstva odborná tam, kde se pro to ukáže dostatečný počet členů a kde tito členové dají jakousi záruku existence společenstevního života a vykonávání funkcí, které ze společenstevního zákona pro živnostenské společenstvo budou vyplývati.

Tento zákon je vlastně pokrokem proti našemu živnostenskému řádu. My u nás nemáme dosud ustanovení o zřizování odborných společenstev. U nás zřizování odborných společenstev je ponecháno více méně jen rozhodnutí dotčených zájmových organisací nebo jednotlivců, kteří o těchto věcech mají rozhodovati a se usnášeti, kdežto na Slovensku a Podkarpatské Rusi právě navrženým zákonem má býti zřizování odborných společenstev povinné. Tedy vidíme v tom určitý pokrok a přáli bychom si jen, aby tato odborná organisace společenstevní, spojená v zemské svazy, byla vyvrcholena ještě také ve svaz celostátní, poněvadž tyto celostátní svazy jednotlivých odborných i smíšených společenstev nám doposud chybí, a bylo by žádoucno, aby živnostnictvo mělo také ústřední organisace, ze kterých a ve kterých by své zájmy a své potřeby mohlo lépe chrániti, nežli to může doposavad, aby mohlo také ve svém zájmu mluviti jménem společenstevní organisace celostátní.

Doposavad máme zemské organisace jen v Čechách a na Moravě, podle tohoto zákona budeme míti zemské organisace také na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Ale tím společenstevní organisace je podle našeho mínění ukončena nedostatečně, poněvadž zde chybí vyvrcholení, celostátní společenstevní organisace, kterou bude nutno v pozdější době utvořiti, aby tomuto nedostatku bylo odpomoženo.

My víme, že život ve společenstvech na Slovensku je nesnadný, nejen protože jejich členové jsou příslušníci všech národností Slovensko obývajících, nýbrž poněvadž zvláště na venkově živnostníci jsou dosti nezkušení, pokud se týče společenstevního života, společenstevních povinností a práv; tedy nebude snad ještě činnost živnostenských společenstev taková, jak bychom si to v zájmu živnostnictva samého přáli. Ale přece jen jest nutno vítati tento zákon, který dává živnostnictvu možnost zřizováním odborných a všeobecných společenstev získati určitý podklad pro své odborné a stavovské zájmy i pro své odborné a stavovské potřeby. A právě touto organisací a tímto počinem vychová se řada živnostenských pracovníků také na Slovensku, kterých je tam potřebí. Domníváme se, že toto zařízení a tento zákon vykoná také to poslání, které vykonává živnostenská rada u nás, a že bude pro živnostnictvo určitou výchovnou školou, a by se živnostnictvo připravilo nejen pro své odborné zaměstnání a poslání, nýbrž i pro povinnosti všeobecné.

Živnostenský výbor pojednal o obou těchto návrzích zákonů, tisky 2371 a 2372, uznal jejich důležitost a navrhuje poslanecké sněmovně, aby dala oběma návrhům ústavní schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" k prohlášení p. posl. Stern; dávám mu slovo.

Posl. Stern (německy): Bylo mi přikázáno, abych jménem naši strany podal zde toto prohlášení (čte):

V poslední době veškerá česká buržoasie a především čeští a němečtí sociálfašisté stupňovaně, podle a utrhačně štvou proti komunistické straně Československa, a není pochyby, že účelem této štvanice jest usnadniti uskutečnění fašismu a přípravu k nastávající válce. Naší straně se vytýká, že chce v německých oblastech nacionalismem předstihnouti zakázanou hakenkrajclerskou stranu a že její heslo [ ] neznamená nic jiného než práci pro vydání německých území Hitlerovu fašismu. Tato štvanice má zároveň sloužiti k tomu, aby okrášlila a ospravedlnila národnostní potlačování [ ], které vykonává česká buržoasie prostřednictvím vlády, ve které sedí zástupci německé buržoasie a sociálfašistů obou národů, jako zdánlivou záchranu německého obyvatelstva před hrůzami III. říše. (Předseda zvoní.)

Proti této utrhačné štvanici prohlašujeme my komunisté se vší rozhodností, že se žádnou demagogií jakéhokoli druhu nedáme zmásti ve svém boji za národní svobodu všech národů a tedy i německého národa v tomto státě, ve svém boji proti národnostnímu zotročení, který právě nyní [ ] pod prolhaným heslem boje proti fašismu nabyl v německých územích nejsurovější formy. [ ], dnes v německých územích požadavkem, že každý Němec, který nechce býti prohlášen za zbaveného práv a nechce býti oloupen o všechna práva, musí přiznati svou věrnost k českému měšťáckému státu [ ], vztyčuje se Gesslerův klobouk. [ ].

Jest to hanebná a směšná pomluva, prohlašujete-li, že tím usilujeme o vydání německých území Hitlerovu fašismu. Naše heslo práva sebeurčení směřuje i proti imperialistickým Hitlerovým plánům na odtržení, kterých chce dosíci násilím v imperialistické válce. Tato imperialistická válka by se nevedla proto, aby spravedlivě vyřešila národnostní otázku, a nikoli proto, aby odstranila národnostní útisk, nýbrž jen o to, která buržoasie chce převzíti a plniti úkol národnostního potlačovatele. Nemohla by pracujícím masám německého národa přinésti národnostního osvobození, nýbrž jen nezměrnou bídu v zájmu německých vykořisťovatelů. Právě zástupci německé buržoasie, kteří působili v Československu jako agenti Hitlerova fašismu a předstírali masám, že hájí jejich národnostní rovnoprávnost, zatím co působili jen pro zájmy kapitalistů, již dávno se veřejně zřekli práva na sebeurčení. [ ]. My komunisté ukazujeme cestu k národnostnímu osvobození nikoli v nové imperialistické válce, nýbrž v revolučním boji k povalení kapitalistického panství (Předseda zvoní.) a ke zřízení vlády pracujících mas pod vedením proletariátu [ ], která zajišťuje všem národům plné právo sebeurčení [ ], zároveň však i na této jedině možné půdě zavádí a umožňuje úplnou národní svobodu pro bratrskou spolupráci národů. [ ]. Čím odhodlaněji a bezohledněji československý proletariát bojuje proti vlastní fašistické buržoasii, proti válečné politice imperialistů ve vlastní zemi, tím účinněji podporuje i boj dělníků a sedláků za hranicemi proti jejich imperialismu a fašismu. Pomlouvají-li naši sociálfašisté náš boj o úplnou svobodu německého národa a líčí jej jako podporu pro Hitlera, odhalují se tím jen sami velmi zřejmě jako agenti československého imperialismu mezi masami, jako nástroj válečné politiky české buržoasie a zároveň ulehčují Hitlerovi, aby část německého proletariátu šovinistickým válečným opojením (Předseda zvoní.) postavil do služeb své válečné politiky.

Československá komunistická strana prohlašuje proti všem těmto demagogickým štvanicím [ ] docela otevřeně a jasně, že [ ] i sudetským Němcům uskutečněním práva sebeurčení [ ] opatří plnou národní svobodu. [ ] poskytuje zároveň rozhodnou záruku, že sudetští Němci takto národnostně osvobození nemohou býti připojeni ke třetí říši a nemohou se státi obětmi fašismu. [ ] umožní, že sudetští Němci se všemi ostatními národy, které setřásly kapitalistické panování, své vykořisťovatele a národnostní potlačovatele, budou společně žíti v bratrské, svobodné, ale nedělitelné společnosti, jako nesčetné národy na území socialistického sovětského svazu. (Potlesk komunistických poslanců.)