Jest opravdu třeba říci, že zákon, kterým se novelisuje zákon o mimořádných opatřeních, kterým sé zostřuje zákon o stanném právu, který se chystáte dnes nebo zítra odhlasovati, v souvislosti se všemi těmi reakčními předlohami i se zmocňovacím zákonem, v posledních dnech přijatým, znamenají, že jsme v Československu nastoupili cestu k fašisaci a fašistické diktatuře, že dávné přání finančního kapitálu má se státi konečně skutkem. Terorem, násilím mají býti široké vrstvy pracujícího lidu přinuceny ke klidu a k poslušnosti, aby o hladu, v bídě a nezaměstnanosti byly donuceny, aby ještě více na jejich útraty byly překoná vány všechny obtíže, které jste vaším vládnutím zavinili.

To, co se nyní děje, není žádnou novinkou, vždyť naše buržoasie, naši měšťáci již dříve volali po fašisaci a po zmocňovacích a pod. zákonech. Je v paměti výrok dr Kramáře: "Zaplať pánbůh za fašismus". Jsou také v paměti pozoruhodné, koncem října pronesené výroky býv. min. předsedy Udržala o nutnosti zmocňovacích nařízení a zákonů a je také znám výrok, vlastně již více výroků presidenta Masaryka, že ve fašismu jsou také demokratické prvky. Také to, že se vládní socialisté rozhodli hlasovati pro všechny protidemokratické, reakční předlohy i pro výjimečná opatření, ukazuje, že jsme v plném proudu a v plném pochodu k fašistické diktatuře. Ukazuje se, jak veliké pokroky v cizích službách, ve službách finančního kapitalismu, ve službách těžké buržoasie činí vládně socialistické strany, aby oklamaly své dělnické stoupence.

Psali jste a mluvili jste proti fašismu, ale při tom svými činy, zabraňováním dělníkům, aby vytvořili jednotnou bojovnou frontu, lámáním stávek, znemožňováním bojů proti propouštění, proti všem útokům se strany zaměstnavatelů, postavili jste se v čelo prosazování zákona, kterým všechny hospodářské, sociální boje mají býti vůbec znemožněny. Namlouváte, že všechno to je na obranu a posílení demokracie proti nepřátelům demokracie, že nutno jíti ostře proti fašismu, proti hakenkrajclerství a proti komunismu. Ale výsledek této obrany demokracie je vzrůst a posilování fašismu, je posílení fašistického aparátu. Celý státní aparát je prolezlý fašismem. Úplné spoutání celého dělnického hnutí, vydání dělnické třídy kapitalismu, to má býti účel tohoto zmocňovacího zákona. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kliment (pokračuje): Osobní a jakákoli svoboda má býti suspendována, všechny svobody mají býti suspendovány, vláda má míti právo rozpouštěti dělnické spolky, konfiskovati dělnický majetek, zavírati dělnické domy, tiskárny, družstva atd. Vaše obrana demokracie vede k zesílení fašismu. Vždyť na konec je rozhodující, kdo bude vykonávati a prováděti zákon o výjimečných opatřeních. Budou to okresní hejtmani, policejní ředitelé, četnictvo, vysoká státní byrokracie... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kliment (pokračuje): ... právě ty kruhy, které jsou stoupenci fašismu, namnoze vyložení fašisté, obhájci kapitalismu. Ti budou míti tuto neohraničenou moc, danou jim zákonem o výjimečném stavu. Boj vlády proti fašismu vypadne tak, že fašisté dostanou moc, které budou využívati, aby dusili boj proti fašismu a zajišťovali možnost fašistického vítězství. Vaše opatření směřují ne proti fašismu, nýbrž pro posílení fašismu a pro fašistickou diktaturu. Zárukou úspěšného boje proti fašismu jest jen dělnická třída, jen proletariát. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Vláda však a vy všichni, celá vládní koalice, úplně znemožňujete boj proti fašismu. Již nyní se nesmí ani proti fašismu mluviti. Antifašistický sjezd jste zakázali, delegátům, kteří se vrátili z pařížského sjezdu, nenecháte proti fašismu říci ani slovo. Při každé stávce provádíte přímo obležení v místě stávky. Dusíte každý hospodářský boj. Kde je mzdový nebo nějaký sociální konflikt, všude se staví vláda vždy na stranu nenapadené dělnické třídy, nýbrž na stranu rušitele klidu a pořádku. Výjimečná opatření mají úplně znemožniti jakoukoliv obranu pracující třídě. Každý projev, každá demonstrace, každá stávka má býti výjimečnými opatřeními předem znemožněna. Zákon o výjimečném opatření má právě postihnouti dělnickou třídu, aby se nemohla brániti proti vyhazování, proti snižování mezd, proti snižování podpor a proti všem útokům, které provádíte, abyste zachránili zbankrotělé kapitalistické ať státní nebo soukromé hospodářství. Tato politika to právě je, která nahnala do náruče fašismu a hakenkrajclerů všechny ty střední nebo t. zv. maloměšťácké vrstvy a elementy. Cheb a řada měst jsou toho dokladem.

Měli byste zkoumati příčiny, které přivedly část německé soc. demokratické strany, část středních maloživnostenských vrstev do náruče hakenkrajclerů. Jaká to byla politika, která je tam přivedla? Byla to právě ta vaše politika znemožňování boje za kus chleba, za kus práva a za kus svobody. Dokud proletariát bojoval, šly tyto živly, šlo toto obyvatelstvo s pracující třídou, s proletariátem. Vy jste však znemožnili jakoukoliv obranu, jakýkoli boj. Zaškrtili a zardousili jste každý odpor dělnické třídy a pracujících lidí. Vzali jste těmto lidem perspektivu do budoucnosti, zbavili jste je práce i podpor, chleba a všeho. Samozřejmě, že tito lidé vinou vaší politiky ve své beznadějnosti byli vrženi do náruči hakenkrajclerů na německé straně a v Čechách do náruči fašismu.

Dokud proletariát - já vám o tom přinesu přesné doklady, znáte je sami a když budete chtíti poctivě přiznati a mluviti pravdu, musíte říci: ano, je to pravda - jednotně vystupoval, hakenkrajcleři se v severních Čechách nikde ani nehnuli. Dokud byl proletariát na ulicích, dokud soc.-demokratičtí, komunističtí, nár. sociální, křesť.-sociální dělníci demonstrovali za chléb a práci, za podpory, hakenkrajcleři se ani nehnuli. Když zde v Praze jednotně vystoupili dělníci bez rozdílu přesvědčení, Stříbrný se ani nehnul. A proč teď hakenkrajcleři dělají svoje rejdy? Poněvadž jste zardousili dělnické demonstrace za kus chleba, znemožnili jste boj dělnické třídy a umožnili jste cestu fašistům a také hakenkrajclerům. Kdybyste chtěli bojovati proti fašismu, musili byste věděti, že volná ulice, demonstrace, právo na stávku, chléb, práce a svoboda jsou dělnické třídě a pracujícím lidem prostředky boje proti fašismu. Kdybyste jenom dovolili jednu věc, aby vaše četnictvo, aby vaše úřady nebraly v ochranu fašisty a i ty hakenkrajclery, dělnická třída by boj s fašismem i hakenkrajclery sama vítězně vybojovala. Ale vám nezáleží upřímně na boji proti fašismu a právě proto také znemožňujete dělnické třídě protifašistický boj. Tento boj úplně znemožniti, to je smysl výjimečných opatření. (Výkřiky komunistických poslanců.) Kdo znemožňuje boj proti kapitalismu, kdo znemožňuje boj proti snižování mezd, proti vyhazování dělníků ze závodů, musí si býti vědom, že podporuje fašismus, poněvadž boj proti fašismu je vlastně bojem proti kapitalismu. Fašismus je jenom součást, odrůda, větev, nástroj, kterého používá dnes buržoasie, kapitalismus, aby ujařmil, zotročil dělnickou třídu. A vy tím, že děláte výjimečný zákon, aby pracující člověk se nemohl brániti, aby nemohl bojovati proti kapitalismu, už vytváříte podmínky, aby se fašismus posilňoval a mohl své rejdy a plány prováděti dále. (Výkřiky komunistických poslanců.)

A to dělá vláda se souhlasem tří socialistických klubů, se souhlasem 7 t. zv. socialistických ministrů. Je potřebí se tázati, proč se to dělá? Aby se zachránila ministerská křesla, aby se zachránil vládní obrok, abyste dokázali buržoasii, že se nepotřebuje bát, že budete ten fašismus prováděti s ní, vedle ní, v jejím čele a že na vás v každém případě, v každém fašisačním plánu je spolehnutí.

Říkáte, že chráníte demokracii a že, má-li demokracie obstáti v boji proti fašismu, musí býti silná, ale zatím všemi zákony, které jste včera, předevčírem a v posledních dnech odhlasovali, a i tím dnešním zákonem o výjimečných opatřeních dáváte demokracii výpověď, poněvadž to má býti prostředek, aby fašistická diktatura mohla se opravdu dobře, správně a jistě nastoliti. Vláda nechce otevřeně vystoupiti jako diktátor, ale ve skutečnosti diktátorskými opatřeními bude vládnouti. Výjimečná opatření mají umožniti vládě, aby potlačila už předem každý pokus odporu pod pláštíkem parlamentu, který jste jednacím řádem snížili na káznici zakryté buržoasní diktatury. Konečně nějaká přesná hranice mezi buržoasní demokracií a buržoasní diktaturou se vůbec určiti nedá, poněvadž obě tyto formy jsou diktatury nad proletariátem, nad pracujícím lidem vůbec, jenom že každá má jiné kulisy a přerůstá denně jedna druhou podle toho, jaký je poměr třídních sil. A proto také ne dnes, nýbrž už před rokem, při každé stávce i před dvěma lety říkali dělníci: Co pak to je demokracie? To je fašismus. Poněvadž při každé stávce byl vytvořen takový stav jako za fašismu. Jedinou v pravém slova smyslu skutečnou demokracií může býti demokracie proletářská, vláda dělníků, pracujících sedláků, diktatura proletariátu, která se opírá a bude vždy opírat o velikou většinu pracujících lidí. (Potlesk komunistických poslanců.) Kdyby vám šlo opravdu o boj proti fašismu, dali byste možnost k rozvinutí boje dělnické třídy proti kapitalismu, ve skutečnosti proti fašismu, a proto vaše mluvení a tvrzení o obraně demokracie má sloužiti k oklamání hlavně vašich členů a stoupenců a k organisaci t. zv. socialistických stran, poněvadž to jsou dávné touhy finanční buržoasie, která se také často netajila s tím, aby u nás použito bylo podobného způsobu vládnutí, jakého bylo používáno v Německu, kde Hindenburg mohl podle §u 48 ústavy vydávati nouzová nařízení. U nás v mnohých novinách se volalo po následování a proto vaše volání o obraně demokracie na základě vašeho psaní - a to starého psaní - je pustý švindl.

Jak je to nyní s událostmi na hranicích, kde žádáte nebo kde se také zostřují zákony o výjimečných opatřeních? Především musím říci, že si dáváte velmi mizerné vysvědčení svého vládnutí za 15 let; kdybyste byli bývali udělali, co jste slibovali, že rozřešíte krisi, že dáte lidu v pohraničí chleba a práci, a když mu nemůžete dát práci, tedy aspoň tolik, aby nemusil hladovět, pak, jak už jsem na začátku uvedl, nemusily by býti obavy o to naše pohraničí, a nemusili byste je také míti. Pan Stejskal vlastně zde obžalovával politiku vlády, politiku své vlastní strany, která vytvořila na hranicích, tedy na strategickém místě, takovéto podmínky. Vede-li se všemu pracujícímu lidu zle, tedy v těchto územích vede se všem dvojnásob zle. A právě v těch místech, kde bydlí menšinové národnosti, k veškeré bídě sociální pojí se nevyřešený problém národnostní. Zde byla nedávno při jedné debatě líčena situace, jak to vypadá v pohraničí německém, v pohraničí ve Slezsku, v pohraničí na Slovensku, v pohraničí na Podkarpatské Rusi. Bylo konstatováno, že v těchto krajích je dvojnásob zle proti českým krajům, kde je také hlad a bída. A právě proto měli byste věděti, že zde jsou ty příčiny, odkud se pramení nespokojenost a kde je základ toho, aby Hitler, německý fašistický tisk, hakenkrajcleři i pánové Jung atd. měli možnost získávati tyto lidi pro svou fašistickou politiku, pro svou politiku skutečného kanibalství, která pracujícímu lidu nemůže nic dáti a nic mu nedá, která jen využívá sociální demagogie k tomu, aby sváděla pracující lid do tábora hakenkrajclerů, aby hakenkrajcleři mohli potom to, co provádějí v Německu, provésti také všude jinde. Vy místo toho, abyste na to šli prostředky, které by mohly pomoci, jdete na to výjimečným stavem, obsazujete ještě více hranice, než jsou již obsazeny, ale místo více chleba dáváte více četníků, místo více svobody dáváte více bajonetů, obušků a ran. Pánové, nezapomínejte, že na tento způsob zdechlo staré Rakousko. Měli byste se učiti trochu z naší historie a z těch zkušeností, které máme. Musíte si býti vědomi, že jste mnoho slibovali, a nic nedali. Měli byste zpytovati a zkoumati své vlastní svědomí a vyvarovati se takových štvanic, jaké zde před chvílí s této tribuny byly přednášeny.

Místo svobody dali jste dvojnásobnou dávku nesvobody a místo abyste chleba přidali, dvojnásobně jste ho ubrali. Kam to vede? Kam vede tato vaše politika, ukazuje hlučínský okres, kde jsou značně horší poměry, než jak je zde líčil p. posl. Stejskal. Tento hlučínský lid bojoval s námi a pod naším vedením, deset tisíc dělníků hlučínských pod vedením komunistické strany v Hlučíně bojovalo za své požadavky, proti vyhazování z Rotschildových šachet, proti snižování mezd, bojovalo za mizerné podpory, když bylo zbavováno práce. Tento boj byl však znemožněn, zadušen, pan okresní hejtman Šiška v Hlučíně pomocí četníků dusil tento boj, při kterém nikomu ani vlas na hlavě nebyl zkřiven a který směřoval jen proti Rotschildovi, proti odnímání chleba a vyhazování z práce. Koho chránil p. okr. hejtman Šiška? Chránil Rotschilda, kterému patří nejen skoro polovina toho velkého bohatství na Ostravsku, nýbrž skoro celé Hlučínsko, toho chránil proti dělníkům, kteří byli vyhazováni z práce a zbavováni chleba.

Pomáhal však nejen p. okresní hejtman a jeho četníci, napomáhali také vůdcové reformistických odborových organisací k tomu, že tento boj byl zlomen, že dnes na Hlučínsku je hlad, že tam tisíce lidí nemá co jíst, že nedostávají dohromady žádné podpory. Říká se, že je to zemědělský okres, ale jsou tam horníci a zedníci, tam není dohromady žádných sedláků, kteří by mohli býti ze své půdy živi. A touto politikou byl zahnán tento lid k hakenkrajclerům, politikou, kterou tam také dělají páni nár. demokraté, Národní sdružení, naši fašisté, i když říkají, že jimi nejsou. Na dvou závodech, "Oskaru" a "Anselmu", byli dělníci, dříve organisovaní u německých soc. demokratů, terorem přinuceni vstoupiti do Národního sdružení, když chtěli býti zaměstnáni. A tak tito dělníci v závodě jsou v Národním sdružení a doma v obci jsou u hakenkrajclerů. To je politika vaše, politika vládních stran, to je politika vlády, politika odpovědných úředníků několik kilometrů od hranic v takovém místě a v takovém území, které opravdu je velmi dotčeno a ovlivňováno propagandou německou a propagandou z Hitlera. Udělali jste na Hlučínsku stav obležení, pan generál Putna z Brna tam jezdí, ale pomoci, která by mohla ukázati lidem, že mají v Československu možnost najíti chleba a práci, že budou míti kus práva, neposkytujete, a proto oni ve svých mylných touhách táhnou do Německa, protože myslí, že se tam snad budou míti lépe. Korunu na to posazuje pan posl. Špaček, který jde dělati do Hlučínska štvavé, matiční nacionální slavnosti takového typu, jako zde vystoupil pan posl. Stejskal. Ale lid kašle na nacionální parády, na nacionální štvanice, lid chce chleba a práci, a když mu nemůžete dáti chleba, dejte mu alespoň podpory, aby nemusil hladověti. Vždyť je všeho dosti, zabavte nebo vykupte zásoby a dejte je hladovým, ať to neshnije ve skladištích, bez toho když to shnije, bude to musiti stát zaplatiti nenažraným agrárním velkostatkářům. Dejte lidu právo rozhodovati o svém určení, a když budete prováděti správnou politiku hospodářskou, sociální a nacionální, pak ten lid, i kdyby měl právo rozhodovati o svém sebeurčení, bude rozhodovati podle toho, jaká budou jeho práva, jaká bude jeho svoboda. A budete-li správně jednati, bude hlasovati pro to, aby zůstal u nás, a my komunisté se budeme starati, aby hlasoval proti kapitalistům a fašistům. Ale když děláte politiku, kterou lid zbídačujete, pak ovšem nesmíte a nemůžete to očekávati. Ovšem vy jako kapitalistická vláda nebudete moci nikdy dáti právo sebeurčení žádnému národu, poněvadž ani jeden by s vámi nešel, všichni by se postavili při plebiscitu proti vám. A proto národnostní problém mohlo rozřešiti jediné sovětské Rusko a bude jej moci rozřešiti jen proletářská demokracie a vítězná proletářská revoluce.

Výjimečný stav nepomůže ani pokud se týče klidu a pořádku. Jest potřebí si také říci, o jaký klid a pořádek jde, kdo je ten, kdo zneklidňuje, komu odpovídají typografové a ukazují cestu dělnické třídě? Vám, vládě, která zneklidňuje, která chce bráti malý kus chleba dělnické třídě, která chce bráti dělnictvu podpory. Vy jste to, kteří zasíváte neklid a nepořádek, na vás by měl zde býti výjimečný stav a podle výjimečného stavu by mělo býti s vámi jednáno. Neklid a nepořádek zasévají zaměstnavatelé, kteří vyhazují dělníky ze zaměstnání.

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Kliment (pokračuje): Budu hned hotov. To jsou ti, kteří jsou příčinou neklidu a nepořádku. Udržeti pořádek: váš pořádek, jak vy si ho představujete, to je pořádek kapitalistů, možnost dále vyssávati a zbidačovati dělnickou třídu, aby páni kapitalisté mohli v klidu dále hýřiti jako hýří; to je váš pořádek. Náš pořádek je právo na ulici, právo na stávku, neomezené právo shromažďovací, opravdová možnost společných projevů - a pak bude klid a pořádek. Máme tisíce zkušeností, že tam, kde nebyly státní orgány a četnictvo, byl při všech demonstracích, stávkách a bojích klid. Ale jak jste přišli brániti ty, kteří zneklidňují, pak obyčejně klid a pořádek nebyl.

Soudruh Lenin říkal: Nejnormálnější stav, největší klid a pořádek je revoluce, když jsou masy v pohybu, poněvadž masy pracujícího lidu rozumějí klidu. Nesmějte se, vzpomeňte si, co bylo po převratě. Desetitisíce lidí bylo na ulicích - a byl klid a pořádek. Kapitalisté nemohli utiskovat, byl klid a pořádek také proto, že dělníci měli právo, nikdo nesměl se opovážit dělníka bíti, nikdo nesměl se opovážit dělníka stříleti. Byl to Habrman a všichni lidé, kteří přísahali, že se nikdy nesmí stát, aby v tomto státě proti dělnické třídě bylo stříleno. Desetitisíce lidí bylo na ulicích! To byl klid a pořádek dělnické třídy, bojujícího proletariátu, klid, který zaručuje dělnické třídě chléb, práci a svobodu. To byl pořádek pracujícího lidu, pořádek náš, a za tento pořádek také budeme bojovati. Dělníci bojují a vědí velmi dobře, co to znamená, když se přichází s výjimečným stavem. Především je to příprava pro potlačení jakéhokoli hnutí dělnické třídy. A vy víte, proč s tím přicházíte, víte, že je velká bída, máte špatné svědomí, víte také, že trvá krise a že všechny sliby jsou pryč. Přišlo jaro, práce žádná. Včera na ministerstvu říkali: O 8% klesla nezaměstnanost. Ale jen podle statistiky, ve skutečnosti je daleko větší, bezmála 1 milion nezaměstnaných! Policejní opatření, která byla provedena zmocňovacím zákonem podle Baťova Zlína, povedou k tomu, že budeme míti 2 miliony nezaměstnaných. Nechci se zrovna dovolávati Zlína a Baťů, ale je to charakteristické. Vy to víte a přesto teď chcete ještě bráti podpory, ještě i tu malou skývu chleba. Ale vy víte velmi dobře - a typografové to ukazují - že lid klidný nebude, a protože máte strach ze svých hříchů, zavádíte výjimečný stav, abyste mohli znemožniti jakoukoliv obranu dělnické třídy. Buržoasie a samozřejmě i vy cítíte velmi dobře, jaký je hněv všech nezaměstnaných dělníků, kteří ve velké většině dnes nedostávají dohromady nic, a podpory se omezují čím dále tím více.

Nedávno jsem zde uvedl, že byl snížen o 60% příděl na stravovací akci na Ostravsku, kde od konce měsíce února dodnes máme více o 30.000 nezaměstnaných - a o 60% je příděl menší! A právě proto vy víte velmi dobře, že to jsou příčiny, které vás vedou k tomu, abyste všechny tyto zákony, zákony o výjimečných opatřeních takovým urychleným způsobem prosazovali. A to je také smysl změny, která je. Dříve to byl zákon z r. 1920 pro obnovení klidu, teď to má býti zákon k udržení klidu, který by již předem znemožňoval jakýkoliv projev pracující třídy. A socialistické strany dávají již předem souhlas k znemožnění každého odporu, k lámání stávek, ke spoutání celé dělnické třídy. Dělníci vědí, a také to tak vykládají, že výjimečný stav znamená, že je to s buržoasií velmi zlé.

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji podruhé pana řečníka, že překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Kliment (pokračuje): Ještě minutu.

Staré Rakousko na výjimečný stav zemřelo. Franc Josef s výjimečným stavem začal a s výjimečným stavem také dodělal, skončil. A vy jdete toutéž cestou. To ovšem neznamená konec ani československého národa, ani jeho sebeurčení a jeho samostatnosti, poněvadž o tom bude rozhodovat někdo jiný, ale je to začátek rychlého vašeho konce, je to začátek konce vlády finanční oligarchie v Československu, které vy do roztrhání těla sloužíte. Nám při tom v našem boji, ke kterému vyvoláme celou dělnickou třídu, budou vzorem tradice, staré tradice revolučních bojovníků i tradice těch starých sociálních demokratů, jako byl soc. demokrat Brake, který v německém říšském sněmu, když r. 1878 Bismarck prosazoval také výjimečné zákony proti socialistům, prohlásil: My vám na vaše zákony kašleme. My vám dnes odpovídáme také takovým způsobem, poněvadž vy je můžete odhlasovati, a vy je také odhlasujete, ale budeme volati a voláme dělnickou třídu do bojovné jednotné fronty. Nesmějte se! Byli jiní páni a mocnější v carském Rusku, kteří se smáli ještě v předvečer a druhý den seděli někde jinde. Situace se velmi rychle mění, počítejte s úplným rozkladem kapitalismu. My vám nakonec říkáme, že vzorem nám byli nejenom ti staří socialisté, ale vzorem jsou nám právě nyní bojující statisíce německých dělníků a vůdcové německých revolučních organisací, kteří hájí dnes v Německu proti kanibalství, proti krvavému hitlerismu čistý štít marxismu a říkají německým katanům, Hitlerovi, Göringovi, Göbbelsovi a všem, kdož za nimi stojí a jim pomáhají, že mohou je zničit. "Můžete nás pověsit," prohlásil delegát velikého kovozávodu na pařížském kongresu, který byl 7 dní z hitlerovského kriminálu venku byl propuštěn proto, že dělníci stávkovali tak dlouho, až byl propuštěn. A když přišel z kriminálu, řekli mu dělníci: Půjdeš do Paříže na antifašistický kongres. Přes hermetické uzavření hranic přišlo tam 176 delegátů a tento soc. demokratický předseda závodní rady prohlásil: "Jsme zde, abychom vám řekli, že padneme, leč neustoupíme, a slibujeme vám, že není dlouhá doba, že na místě, kde stojí dnes Reichstag, bude vláti místo praporu s hákovým křížem rudý prapor se srpem a kladivem." (Potlesk komunistických poslanců.)

A nakonec odmítáme jakoukoli kapitalistickou politiku, že u nás by to muselo jíti jako v Německu. Nemusí to tak jíti a my se také staráme a postaráme se, aby to nešlo tou cestou. Již jednou naše země byly baštou svobody. Bylo to v době slavné táborské komunistické reformace. A tuto slavnou tradici v historii nemůžete obnoviti vy, služebníci reakce a fašismu, vy, kteří zavádíte fašistickou diktaturu. Tuto slavnou tradici obnoví a splní jediné jednotná bojovná a sjednocená dělnická třída, která odrazí všechny útoky na svá práva a svou svobodu, která znemožní a rozbije všechny plány finanční buržoasie, které vy sloužíte. Výsledek toho boje může býti jenom jeden. Mohou býti obtíže, překážky, snad budeme nuceni přinésti nevím jaké oběti, ale my a dělnická třída a revoluční dělníci jsou připraveni, a konec bude jeden: vítězná proletářská revoluce! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dodatečně volám k pořádku p. posl. Klimenta pro neslušný a urážlivý výrok.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. dr Štefánek; na zítřejší den posl. dr Reisz, Rýpar, Čuřík, dr Hodina, Wagner; do 27. června t. r. posl. Jaša.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné dovolené posl. Chobota a Zemana na den 20. června t. r.

nemocí posl. Pik.

Místopředseda Špatný sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze sněmovny konala v pátek dne 23. června t. r. v 10 1/2 hod. dopol. s

1. Nevyřízené odstavce pořadu 285. schůze.

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 2277) o změnách řádu volení v obcích (tisk 2305).

Schůze skončena v 5 hod. 31 min. odpol.