Předseda dr Staněk

Místopředsedové: Taub, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

192 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministr Bechyně.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 9 hod. 55 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Köhlerovi; na dobu od 7. do 9. t. m. posl. Grebáčovi-Orlovi; na dobu od 7. do 12. t. m. posl. Dietlovi; na tento týden posl. dr Tisovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné úmluvy posl. Jaši a Bečko na včerejší den.

Předseda sdělil, že posl. Schäfer žádá o dovolenou do konce června t. r. pro cestu do Ženevy na mezinárodní konferenci práce, konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a navrhl udělení této dovolené.

Při hlasování byl jeho návrh přijat.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Katz.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kleina za posl. Brodeckého.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hodáče za posl. dr Ivanku.

počátkem schůze: Těsnopisecká zpráva o 271. schůzi posl. sněmovny.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk sněm. 2285) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 844 a 1033) o finančních prokuraturách (tisk 2288).

Zpravodajem jest p. poslanec Richter.

Pan zpravodaj přednesl již svou zprávu ve včerejší, 280. schůzi sněmovny.

Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 10 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 10 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve znění zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výborů zdravotnického, kulturního, branného, techn.-dopravního a rozpočtového o návrhu posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Navrátila, Mašaty, Pechmana a druhů (tisk 1040) na urychlené vystavění sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze (tisk 1348).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze sloučeno bylo s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako další odst. 3, t. j.:

3. Zpráva výborů zdravotnického a rozpočtového o návrhu posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Mašaty a druhů (tisk 2152) na dobudování sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze (tisk 2283).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že se v obou odstavcích jedná o výstavbu sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při 2. odstavci pořadu jsou: za výbor zdravotnický p. posl. Seidl, za výbor kulturní p. posl. Špaček místo omluveného posl. dr Lukavského, za výbor branný p. posl. Hummelhans, za výbor techn. dopravní p. posl. inž. Záhorský, za výbor rozpočtový p. posl. dr Macek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Seidlovi.

Zpravodaj posl. Seidl: Slavná sněmovno! Dne 20. července, tedy již bezmála před 2 lety, zabýval se zdravotnický výbor návrhem posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Navrátila, Mašaty, Pechmana a druhů na urychlení stavby stadionu na pozemcích býv. strahovských lomů v Praze. Zdravotnický výbor pokládal již tehdy stavbu stadionu za věc aktuální, přihlížeje k tomu, že všechny kulturní státy vybudovaly ve svých hlavních městech nebo kulturních střediscích stadiony pro účely tělesné výchovy. Přes to, že město Praha darovalo k tomuto účelu zdarma pozemky na strahovských lomech, neuskutečnila se dosud myšlenka vystavění důstojného stadionu, ačkoliv není třeba zdůrazňovati význam stavby stadionu pro účely tělovýchovné, zdravotní, kulturní, národohospodářské i sociální.

Zdravotnický výbor považoval a považuje za samozřejmou povinnost státu přikročiti k vybudování stadionu ihned, neboť kromě důvodů mnou již uvedených vyžaduje toho též řádná representace našeho státu před cizinou, která u příležitosti různých sletů je na těchto sletech velmi početně zastoupena. Také dnešní velká nezaměstnanost přikazuje, aby se bez průtahů přikročilo k vybudování, resp. dobudování stadionu na pozemcích strahovských lomů, neboť na jeho stavbě najde dozajista obživu sta a sta nezaměstnaného dělnictva. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Vycházeje z těchto úvah zdravotnický výbor se usnesl tehdy ve schůzi 8. července 1931 jednomyslně na resoluci:

"Vládě se ukládá, aby v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, školství, nár. obrany a veř. prací urychleně provedla všechna vhodná opatření pro vybudování jak sletiště pro tělocvičné slavnosti, tak i zařízení tělovýchovných na pozemcích býv. strahovských lomů v Praze podle určení z roku 1925."

Slavná sněmovno! Navrhuji, aby tato resoluce byla přijata. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor kulturní, p. posl. Špačkovi.

Zpravodaj posl. Špaček: Slavná sněmovno! Připojuji se k referátu pana kolegy a navrhuji také jménem kulturního výboru, aby sněmovna předložený návrh schválila. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo zpravodaj za výbor branný, p. posl. Hummelhans.

Zpravodaj posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Budování stadionu na strahovských lomech bylo usneseno r. 1931 a schváleno všemi výbory, jak je ve zprávě uvedeno, nebylo však schváleno sněmovnou, poněvadž sněmovna byla tehdy náhle odročena. Proto se přichází dnes před sněmovnu, aby návrh tehdy podaný a výbory schválený byl také sněmovnou schválen.

Myslím, že dnes není třeba před slavnou sněmovnou zvláště zdůrazňovati význam takového stadionu, neboť je všeobecně známé, že stadiony podobného druhu mají vybudovány všechny státy, všechna hlavní města ve všech státech, a to způsobem daleko lepším než u nás. Bylo to viděti při sokolském sletu r. 1931 po upravení stadionu, že vedle toho Sokolstvo musilo ještě věnovati na dobudování tohoto stadionu, aby ho mohlo použíti, částku asi 20 mil. Z toho je zřejmé, že kdyby stadion byl nadále ponechán v takovém stavu, jak bylo tehdy navrženo, ale nebylo sněmovnou schváleno - bude to schváleno teprve dnes - že by náklady s tím spojené šly do ohromných milionů. Proto ještě dnes bude ve sněmovně podána druhá zpráva, návrh na dobudování stadionu, v níž bude zdůrazněno, že v zájmu státu, v zájmu všech tělovýchovných organisací, ať jsou jakéhokoliv směru, je nutno, aby tento stadion byl konečně náležitě dobudován.

Blíží se podniky, které budou vyžadovati tak velikých nákladů jako sokolský slet. Bude to olympiáda Dělnických tělocvičných jednot, při které, kdyby stadion dobudován nebyl, by byly náklady ohromné, ještě daleko větší, nežli byly při sokolském sletu. Nutno uvážiti, že jen vybudování šaten a ostatních potřeb, vybudování stadionu pro lehkou atletiku a všech ostatních s tím souvisících náležitostí stojí vždy ohromné peníze. Abychom se tomu napříště uvarovali, budeme ve zprávě, která dnes bude v této sněmovně projednána, apelovati na slavnou sněmovnu, aby schválila tento návrh, aby konečně stadion na Strahově byl dobudován.

Jest opravdu, abych tak řekl, hanbou našeho státu, že dosud nemá vybudován takový stadion, poněvadž my v Československu, resp. v Čechách jsme vlastně předními nositeli tělesné výchovy, ale dosud nemáme u nás způsobilého stadionu. Nemohu nic jiného, nežli jménem branného výboru doporučiti, aby návrh na vybudování stadionu na strahovských lomech, jak byl předložen r. 1931, byl slavnou sněmovnou schválen. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo referent za výbor technicko-dopravní, p. posl. inž. Záhorský.

Zpravodaj posl. inž. Záhorský: Pane předsedo, dámy a pánové! Tiskem 1040 z r. 1931 byl slavné sněmovně předložen návrh posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Navrátila, Mašaty, Pechmana a druhů na urychlené vystavění sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze. Tento návrh žádá, aby se pamatovalo na vybudování sportovního stadionu na strahovských lomech. R. 1925 stala se dohoda mezi organisacemi pro tělovýchovu a sport, jaká zařízení pro tělovýchovu a sport mají býti vybudována na pozemcích bývalých lomů strahovských, ale při projednávání tohoto návrhu se ukázalo, že by mohlo vzniknouti jakési ne dorozumění tím, že na pozemcích strahovských lomů mají býti pořízena také určitá zařízení, která sport nechtěl umístiti na těchto místech. Proto jednotlivé výbory, a to výbory zdravotnický, kulturní, branný, technicko-dopravní a rozpočtový, jimž tento návrh byl přikázán k projednání, hleděly uzpůsobiti původní znění tohoto návrhu tak, aby bylo odstraněno vzniklé nedorozumění.

Stylisace definitivního návrhu, který se dnes předkládá sněmovně, vyplynula z porady referentů všech výborů, jimž tento návrh byl přikázán. Stylisace sněmovně dnes předkládaná ke schválení byla přijata jednomyslně ve všech výborech. (Posl. Čuřík: To je pouze resoluce!) Ano, návrh resoluce. (Posl. Čuřík: Bohužel, to je málo!)

Od r. 1925 bylo na pozemcích bývalých strahovských lomů vybudováno již velmi mnoho zařízení. Ale jednotlivé položky, kterými se ve státních rozpočtech pamatovalo na toto zařízení, nestačily, aby veškerá zařízení byla do končena. A tak se stalo, že ještě dnes nemáme veškerá zařízení vybudována. Je proto zapotřebí, abychom toto rozestavěné dílo dokončili, a návrh resoluce nic jiného nesleduje, než aby vláda byla vyzvána, aby pamatovala, zejména v této době velké nezaměstnanosti, na dobudování stadionu na bývalých lomech strahovských.

Tu je třeba připomenouti, že veškerá technická zařízení jsou koncipována nejen v dohodě mezi organisacemi pro tělovýchovu a sport, nýbrž že se opírají také o velkorysý plán, který podle zákona o státní regulační komisi byl koncipován a ministerstvem veř. prací k provedení také potvrzen. Je pochopitelné, že při provádění tohoto plánu, který je více méně generální, všeobecný, bude zapotřebí určitých změn. A tu bych rád upozornil tuto sněmovnu na jednu zajímavou věc. Zákon o státní regulační komisi pro Velkou Prahu a okolí ukládá této komisi, aby vyhotovila všeobecný zastavovací plán, pokud možno v měřítku 1:5.000, který je závazný, jakmile je potvrzen ministerstvem veř. prací. To znamená, že zákon o státní regulační komisi nikterak nepamatoval na to, jakým způsobem je možno prováděti změny na tomto regulačním plánu. A tu, slavná sněmovno, ačkoliv veškeré práce této komise dosud dokončeny nebyly a nebyl tedy tento regulační plán, obsahující velké území, asi 1/90 celých Čech, dosud potvrzen ministerstvem veř. prací, přesto vláda se od měsíce února neodhodlala, aby obnovila funkci této státní regulační komise, takže máme stav ex lex, to jest, my nevíme, kdo by byl s to, aby prováděl změny v tomto všeobecném zastavovacím plánu Velké Prahy.

Mám za to, slavná sněmovno, že ani rozpaky finanční, ve kterých se ocitá náš stát (Výkřiky posl. Čuříka), nesmějí vládu vésti k tomu, aby trpěla nezákonný stav. Proto při této příležitosti zároveň upozorňuji vládu, aby věnovala této otázce, obnově státní regulační komise, větší pozornost, poněvadž není možno nikomu uděliti stavební povolení magistrátem, jakmile se stavebník uchází o sebe nepatrnější změnu regulačního plánu. A tu, slavná sněmovno, mohlo by se také státi, že, i když my tuto resoluci přijímáme, kdyby plnění, realisování těchto projektů žádalo určitých změn, nikdo by nebyl s to, aby tyto změny realisoval, a tedy i nejlepší vůle věnovati prostředky na zmírnění nezaměstnanosti by neměla efektu. (Výkřiky posl. Čuříka.)

Je nutno míti stále na mysli možnost těchto změn, a to proto, poněvadž technické disposice na bývalých pozemcích strahovských lomů mají obsahovati pouze zařízení, kterých vyžadují naše velké slavnosti národní, slety Sokola, Dělnické tělocvičné jednoty, Orla atd., a vedle toho mají tam býti zařízení pro tělovýchovu, tedy zařízení pro ty, kdož nemají žádných mimořádných zdrojů příjmů, aby si mohli tato zařízení opatřovati.

A tu je potřebí, aby skutečně ve státních rozpočtech v pravý čas bylo určitými kvotami pamatováno, aby tempo dostavění bylo rychlejší. Ale naproti tomu je třeba říci, že nechceme tímto resolučním návrhem směřovati proti snahám oněch sportovních organisací, které mají na mysli vybudování sportovního stadionu, které sledují cíle docela jiné nežli tělovýchova. Sportovní stadion pochopitelně nemůže býti umístěn na bývalých pozemcích strahovských lomů, poněvadž je těžko na tom omezeném prostranství dostati do souladu veškeré disposice, má-li se také pamatovati na to, aby ty veliké plochy, do jisté míry pusté, byly obklopeny dosti rozlehlými zelenými rekreačními plochami.

Stadion na strahovských lomech má sice jisté přednosti, ale má také veliké nevýhody. Zejména těžká přístupnost těch ploch je jednou z největších vad těchto disposic, neboť plochy velikých strahovských lomů tvoří náhorní rovinu, která je dnes těžko přístupná jednak Belcrediho třídou, jednak serpentinou přes svahy prodloužených Hřebenek.

Když uvážíme, jak velká kvanta mají býti v krátké době dopravována na tu vysoko položenou rovinu, je pochopitelno, že to vyžaduje vždy mimořádných opatření města Prahy, spojených také s velikými náklady, na které ovšem stát obci pražské nepřispívá. Bylo by tedy nesprávné rozmnožovat, abych tak řekl, disposice na této rovině těžko přístupné, a proto stylisovaly jednotlivé výbory návrh tak, aby přijatá resoluce nestála v cestě snahám sportovních organisací, které gravitují zcela správně do území položeného podle Vltavy.

Kdyby nebylo bývalo r. 1925 a před tím tolik spěchu, jsem jist, že úkol vybudování stadionu pro tělovýchovu a národní slavnosti řešil by se dnes jinak, rozhodně výhodněji. Tehdy ovšem nebylo skoro jiných možností, než sáhnouti po těchto pozemcích, poněvadž byly získány za velmi nízkou cenu a mohly býti v plném rozsahu dány k disposici. Považte, pánové, že vybudování veškerých technických zařízení bude žádati velikých nákladů. My chceme, aby tato zařízení byla definitivní. Jestliže se však věnuje větší náklad na takováto zařízení, je zcela přirozeno, že každý musí pamatovati, aby se investovaný kapitál také nějakým způsobem amortisoval. A proto tedy musíme se snažiti, aby tam nebyly pouze stadiony, kterých jest jen občas po dlouhých periodách používáno a jinak leží dlouho a dlouho ladem. Musíme tam učiniti také určitá zařízení, kterých, řekl bych, skoro denně nebo týdně by mohlo býti používáno. Avšak při takovémto, bych řekl, denním využívání těchto ploch, nedostali bychom, pánové a dámy, velikou Prahu na tu náhorní rovinu, poněvadž Praha je rozložena na kopcích, podle vltavského údolí, takže není to reální, není to, abych tak řekl, racionální, sháněti obyvatelstvo s pravého břehu, s těch náhorních ploch dolů do vltavského údolí a pak zase obtížně dopravními prostředky přemístiti je na vysokou náhorní rovinu levého břehu. Proto tedy musíme pamatovati na to, aby tato resoluce jedenkráte umožnila vybudování sportovního stadionu podle Vltavy, poněvadž tam máme k disposici dvě železnice, na pravém i levém břehu, máme k disposici také dvě komunikace povltavské, jednu na levém a druhou na pravém břehu, a konečně jako pátý dopravní prostředek samu řeku Vltavu.

Ovšem tehdy r. 1925, když na velikých konferencích státní administrativy, tělovýchovných a sportovních organisací jednalo se o vybudování stadionu, nemohla býti řeč o vybudování tohoto velkorysého stadionu podle Vltavy, poněvadž tam obec pražská vlastní velmi málo pozemků a zakoupení potřebných pozemků bylo by vyžadovalo velikých nákladů, kdyby se měl stadion, abych tak řekl státní stadion, uskutečniti v plném rozsahu podle řeky Vltavy.

Vzhledem k tomu, že došlo k jednomyslnému usnesení všech výborů, jimž projednání tohoto návrhu bylo přikázáno, navrhuji jako referent výboru techn.-dopravního, aby sněmovna přijala resoluční návrh v tom znění, jak se na něm usneslo všech pět výborů. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo zpravodaj za výbor rozpočtový, pan posl. dr Macek.

Zpravodaj posl. dr Macek: Vážená sněmovno! Jménem rozpočtového výboru připojuji se k doporučení této resoluce, protože řešení, které se zde pro otázku tělovýchovnou navrhuje, jeví se s hlediska státních financí nejvýhodnější. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji schůzi do 12. hod. polední. (Výkřiky.)

(Schůze přerušena v 10 hod. 25 min. dopol. - opět zahájena ve 2 hod. 11 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Sněmovna jest způsobilá jednati.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 7. června 1933, č. j. 40.221/1933-7, že na místo zesnulého posl. dr Kalaše povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance inž. dr Vladislava Brdlíka, profesora vysoké školy zemědělské v Praze, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Pan posl. inž. dr Brdlík dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude formule slibovací ústavou předepsaná, slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám, aby byla přečtena slibovací formule, a pan posl. inž. dr Brdlík nechť ke mně přistoupí vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. inž. dr Brdlík (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda (zvoní): Budeme pokračovati ve společném jednání o 2. a 3. odstavci pořadu, jimiž jsou:

2. Zpráva výborů zdravotnického, kulturního, branného, techn.-dopravního a rozpočtového o návrhu posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Navrátila, Mašaty, Pechmana a druhů (tisk 1040) na urychlené vystavění sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze (tisk 1348).

3. Zpráva výborů zdravotnického a rozpočtového o návrhu posl. Hummelhanse, Špatného, dr Lukavského, Mašaty a druhů (tisk 2152) na dobudování sportovního stadionu na pozemcích strahovských lomů v Praze (tisk 2283).

Zpravodajové při odstavci 2, pp. poslanci Seidl, Špaček, Hummelhans, inž. Záhorský a dr Macek přednesli již své zprávy.

Zpravodaji při odst. 3 jsou: za výbor zdravotnický p. posl. Hummelhans, za výbor rozpočtový p. posl. F. Svoboda.

Dávám slovo zpravodajovi za výbor zdravotnický, p. posl. Hummelhansovi.

Zpravodaj posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Když jsem r. 1931 podal s kolegy z ostatních stran návrh na vybudování stadionu na Strahově, o němž právě dnes dopoledne bylo ještě referováno a který teprve bude sněmovnou schválen, domníval jsem se, že bude postupně také celý vybudován. Nestalo se však tak a vy, kteří jste viděli sokolský slet, mohli jste si všimnouti, že tento stadion byl vybudován jenom částečně, totiž hlavní tribuna a úprava půdy, kdežto ostatní potřebné šatny a tribuny vybudovány nebyly, a že si tyto věci musila Československá obec sokolská vybudovati sama svým značným nákladem. Škoda při tom jest veliká, neboť uvážíme-li, že již dřívější sokolský slet, olympiáda a zase sokolský slet a jiná veřejná vystoupení vyžadovala značných nákladů, jak jsem již dopoledne uvedl, na 20 milionů, tu musíme se nad tím zastaviti a připomenouti si, že je to mrhání majetkem, když tribuny, šatny a jiné potřebné náležitosti k takovýmto sletům se vybudují a po jejich odbytí zase se odstraní, zkrátka peníze na ně vynaložené se vyhodí.

A tu právě jsme očekávali, že skutečně do doby, nežli bude třeba zase použíti tohoto stadionu, nastane nějaká náprava a že stadion tento bude vybudován tak dokonale, aby ti, kteří tam pořádají své slety a jiná vystoupení, nemusili zase svými náklady budovati ještě chybící potřebná zařízení. A proto, když jsme viděli, že se k tomu se strany vlády nejeví nějaká snaha, podali jsme loňského roku zase ve shodě se všemi koalovanými stranami nový návrh na dobudování tohoto stadionu. Výbory zdravotnický a rozpočtový projednaly tento návrh a také jej schválily a doporučují jej sněmovně ke schválení.

Důležitost a význam tohoto stadionu není snad třeba velice zdůrazňovati; již dnes dopoledne a tehdy r. 1931 bylo náležitě zdůrazněno a uznáno, že skutečně takovýto stadion je činitelem, jímž se získává po stránce zdravotní, výchovné, hospodářské a propagační. Všechny ostatní státy mimo nás, ať se podíváme do sousedního Německa, ať se podíváme do Švýcarska, Belgie, Finska a jinam a zvláště všimneme-li si Vídně, kde právě asi před 2 roky vybudován byl krásný, veliký moderní stadion, mají své stadiony, ale Československo, kolébka tělovýchovy, kde můžeme se pochlubiti schopnými tělovýchovnými organisacemi, stojícími na vysokém stupni, nemá potřebného stadionu. Kdyby byl stadion dokonale vybudován, nebyl by náklad na něj kapitálem snad vyhozeným, nýbrž zúročil by se, jak jsem již uvedl, značným způsobem po jiné stránce, neboť tím, že je možno pořádati veřejná vystoupení na zřízeném stadionu, získají se návštěvy nejen z republiky, nýbrž také z ciziny a tím se pozná, jaký význam tělovýchova u nás má; vedle toho přinese to hospodářský, peněžní prospěch nejen Praze samotné, nýbrž všem, kteří jsou nějakým způsobem na tom zúčastněni.

Dále je nutno uvážiti, přikročíme-li k vybudování tohoto stadionu tak, jak bylo naznačeno, totiž aby východní tribuna stadionu byla dokonale vybudována s potřebnými šatnami, které musily býti vždy opět znovu a znovu budovány a odstraňovány, a bude-li vybudován náležitě lehkoatletický stadion, který může býti v užívání nejen po dobu sletů, nýbrž také po celý rok, a budou-li při tom lehkoatletickém stadionu náležitě vybudovány tribuny, že bude postupně náklad, který na něj byl věnován, tímto užíváním uhrazen. To je třeba si připomenouti tím více dnes, kdy sport a tělovýchova, abych tak řekl, hýbou světem, neboť přijdou-li sem cizinci, nemají zde způsobilých stadionů ke svým zápasům, což nepůsobí nikterak příznivým dojmem a nepodporuje to ani správnou návštěvu, jaká by při dokonale vybudovaném stadionu byla možná.

Dále je nutno v dnešní době uvážiti, kdyby se tento stadion počal v nejbližší době budovati, že zaměstná se více než po dobu jednoho roku na tisíc nezaměstnaných dělníků, kteří by tím odpadli ze státní podpory v nezaměstnání a dostali by za svou práci plnou mzdu, a ne, jak bylo mylně vykládáno, že chci tímto návrhem, aby nezaměstnaní pracovali na stadionu za t. zv. "žebračenky". Takovouto naivnost neměl by nikdo ani vysloviti, a to tím méně, když zde jde o nešťastné lidi, nezaměstnané, kteří by se opravdu těšili, kdyby poctivou prací mohli sobě dobýti kus chleba. Budováním tohoto stadionu mohlo by tedy získati tisíc dělníků zaměstnání po dobu jednoho roku, snad i více, a uživiti sebe a své rodiny.

A právě proto, že znám, jak vyvinutý je u nás smysl pro sport a tělovýchovu, jsem přesvědčen, že tato slavná sněmovna zachová se k návrhu, který byl schválen výborem zdravotnickým a rozpočtovým, kladně a že tento návrh schválí. Tento stadion nestaví se snad pro jeden rok, staví se pro dalekou budoucnost a pak ti, kteří přijdou po nás, uvidí, že jsme měli smysl pro to, aby tělovýchova měla možnost uplatniti se r při takových veřejných vystoupeních na místech takto krásně vybudovaných.

Pokud se týká toho, o čem zde mluvil kol. inž. Záhorský, že bude nutno v budoucnosti pamatovati také na vybudování sportovního stadionu nejen sletového, nýbrž i všeobecného, vodního a podobně v Braníku, to je ovšem otázka daleké budoucnosti, neboť v dnešní době budeme rádi, když ze skromných prostředků, které může stát na to poskytnouti, vybudujeme stadion na Strahově. Vybudování sportovního stadionu v Braníku je možné a bylo by jistě účelné a krásné, ale v dnešní době musíme tento sen vypustiti a pracovati k tomu, aby snad v nejbližší budoucnosti jednou i to uskutečněno býti mohlo.

Vedle toho bude také třeba, aby snad podobné stadiony, jako byl vybudován v Pardubicích za poslední tělovýchovné výstavy, byly za pomoci státu a měst vybudovány ve všech větších městech republiky, v Bratislavě, Brně, případně v Ústí. Právě v Ústí má býti v nejbližších letech slet Sokolstva, ale nevím, jak bude moci Sokolstvo tento slet provésti, když v Ústí samém není stadion vybudován. To je ovšem otázkou snad také budoucnosti, ale já věřím, že při dobré vůli měst i státu dají se i takové stadiony v různých městech vybudovati. Dnes ovšem záleží nám na tom, aby především vybudován byl stadion na Strahově, neboť není nikterak okrasou Prahy a chloubou našeho státu, když přicházejí sem cizinci, sportovci a tělocvikáři ze všech států, kde jinak se věnují vybavení stadionu, a vidí ty naše trosky na Strahově. Věřím, že slavná sněmovna nedopustí, aby stadion nadále takovým způsobem hlásal naši lásku k tělovýchově, a že schválí, aby stadion aspoň do roka také dobudován byl.

Prosím tudíž slavnou sněmovnu o schválení resoluce výboru zdravotnického, uvedenou ve zprávě tohoto výboru tisk 2283, kterou schválil také výbor rozpočtový a která zní:

"Vládě se ukládá, aby v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, školství, nár. obrany a veř. prací provedla všechna vhodná opatření pro dobudování tělocvičného stadionu na pozemcích strahovských lomů tak, aby nejdříve vybudována byla východní tribuna s hudebním pavilonem, v něm dole by byly umístěny šatny."

Zde jest v celku shrnuto, co na strahovském stadionu má býti vybudováno, a já bych jen připomenul k této resoluci, aby nebylo zapomenuto na lehkoatletický stadion, aby i tento byl letošního a příštího roku náležitě vybudován, aby ho mohlo býti také použito při velkých sletových akcích. Prosím o schválení této resoluce. (Souhlas.)