Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

159 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Černý, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 5 hod. 37 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

udělil předseda podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu: na dnešní den posl. dr Polyákovi, Geyerovi, Šalátovi, Sivákovi, Kučerovi, dr Buzkovi, Chalupníkovi, Jos. Tůmovi, Bazalovi, Tykalovi; na dnešní a zítřejší den posl. Vaňkovi, Polachovi; na 6. až 8. t. m. posl. dr Pružinskému; na dobu od 6. do 10. t. m. posl. Brodeckému; na dobu od 6. do 12. t. m. posl. Liškovi.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Skopal-Procházka.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Kaspera za posl. Krebse.

Předseda senátu N. S. R. Č. sdělil přípisem ze dne 1. června 1933 k tisku 1055/III sen. 1933, že senát projednal a přijal ve 219. a 220. schůzi dne 30. května a 1. června t. r. autonomně podle čl. I zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., některé změny §§ 2, 9, 40 a 44 jedn. řádu senátu.

posl. Simma ministru vnitra o politickém trestání úředníků (č. D 1134-III);

posl. Knotka, Koška, Kaňourka a druhů ministru veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o zrušení zdravotního obvodu se sídlem ve Bzí, politický okres Týn n. Vlt. (č. D 1135-III);

posl. Adámka ministru financí, proč jest odpíráno přesazovati zaměstnance finanční stráže z Podkarpatské Rusi zejména do Čech (č. D 1136-III).

počátkem schůze:

Odpovědi tisky 2273 a 2274.

Zápisy o 273. až 276. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk sněm. 2285) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 844 a 1033) o finančních prokuraturách (tisk 2288).

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Osnova zákona, která je na programu dnešní schůze, sleduje především cíle unifikační, sjednotiti totiž zákonodárství týkající se finančních prokuratur, tedy zastupování státu na celém území naší republiky. V zemích historických, v zemi České a Moravskoslezské, obstarávají funkci advokátů státních finanční prokuratury, zřízené na základě nejvyššího rozhodnutí z 21. prosince 1850, uveřejněného v říšském zákoníku pod čís. 188 ř. z., jež podrobeny jsou přímo ministerstvu financí. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi byl vývoj těchto institucí poněkud odchylný a zastupování státu, tedy agenda, která přísluší našim finančním prokuraturám, se na konec soustředila v t. zv. ředitelství erárních právních záležitostí v Budapešti, a pokud se týče Podkarpatské Rusi, v erárním zastupitelství v Marmarošské Sihoti. Převratem octly se ovšem tyto nejvyšší orgány, oprávněné zastupovati hmotné zájmy státu, mimo území naší republiky, a bylo nutno učiniti opatření, aby tato agenda mohla býti u nás obstarávána. Proto vládním nařízením ze dne 27. března 1919, čís. 279 Sb. z. a n., byly pověřeny funkcemi advokátů státních, tedy agendou našich finančních prokuratur, jednak generální finanční ředitelství v Užhorodě, resp. jejich právní oddělení.

Prakticky se tam postupovalo tím způsobem, že pokud šlo o nutné zastoupení advokátní, pověřili se zastoupením státních zájmů soukromí advokáti. Již tehdy toto zařízení bylo míněno jakožto zařízení provisorní, a zákonem, který právě projednáváme, tomuto provisoriu jest učiněn konec. Provisorium se odstraňuje i pro zemi Slovenskou i pro Podkarpatskou Rus a zavádějí se na podkladě zákona finanční prokuratury se shodnou, identickou agendou, jakou mají v zemích českých.

Další snaha, která byla podkladem původní vládní předlohy, byla snaha reformní, totiž přizpůsobiti agendu finančních prokuratur (Hluk. - Předseda zvoní.) změnám a potřebám, které nastaly v politické správě zákonem čís. 125 z r. 1927.

Vládní osnova chtěla zavésti obligatorní zastoupení finančními prokuraturami i pokud se týče zemí a okresů. Vycházela z názoru, stojí-li v čele správy jmění zemí a okresů státní orgány, tedy okresní hejtmani nebo zemský president, že konformně s tím nutno upraviti i právní zastupování jejich hmotných zájmů jak před soudy a ostatními úřady, tak i v ostatních oborech působnosti finančních prokuratur.

Ústavně-právní výbor senátu s tímto názorem neprojevil ovšem stoprocentní souhlas a tak v osnově nám předložené jest obligatorní zastupování zemí sice uzákoněno, ale, pokud jde o okresy, je tu zastupování pouze fakultativní. Okresům je dáno na výběr, chtějí-li býti zastupovány finanční prokuraturou nebo soukromými advokáty, pokud ovšem advokátního zastoupení je potřebí.

Senát Národního shromáždění, resp. ústavně-právní výbor vycházely jednak z názoru, že především nutno co možná nejvíce chrániti samostatnost a disposiční volnost okresů, jednak z názoru, že by snad zastoupení finančními prokuraturami, tedy centrálním orgánem vzdáleným namnoze od okresů, mohly býti zvýšeny náklady spojené s tímto zastupováním.

Tomuto zájmu co možná nejmenšího zatížení zemí a okresů a jiných právnických osob a jmění, pokud je nutno zastupování finančními prokuraturami, dal senát výraz ustanovením v poslední větě §u 8, podle níž náklady za zastupování nesmějí býti v žádném případě větší, než by příslušelo advokátu v místě působícímu, tedy v sídle zastoupeného podmětu nebo jeho správy.

Konečně provedl senát ve vládním návrhu některé jiné menší změny. Především vyloučil z úpravy vládním nařízením úpravu obvodů jednotlivých finančních prokuratur, a dále v §u 8 vypustil ustanovení, že za obstarávání úkolů právního zástupce finančními prokuraturami mohou býti zastupovaným podmětům uloženy vládním nařízením povinné příspěvky pro stát.

O významu a potřebě finančních prokuratur nemyslím, že bych se měl a musil podrobně šířiti. Zastoupení státu a ostatních právních podmětů oprávněných k tomuto zastupování je jistě tímto způsobem obstaráváno co nejlevněji a nejhospodárněji. Zastupování finančními prokuraturami má za následek přirozenou soustředěnost zastupování. Občanstvo a každý, kdo přijde ve styk se státem, ví, kdo je kompetentní stát zastupovati. Tím je také dosaženo jednotnosti výkonů a specialisace agendy nejenom u finančních prokuratur, nýbrž i u všech soudů a úřadů, které fungují na základě podání a činnosti našich finančních prokuratur.

Dovolil bych si pouze upozorniti na rozpočtový, resp. finanční význam našich finančních prokuratur. Podle motivu vládní osnovy v kapitole XXI státního rozpočtu na r. 1931 je pamatováno na finanční prokuratury částkou celkem 7,397.600 Kč. Z této částky však nutno odpočítati částku 2,860.000 Kč na hotové výdaje zastupování a soudní útraty a potom částku 1,370.000 Kč jako preliminované příjmy na záslužném (deservity), to jest na částkách, které finanční prokuratury dostávají přiřknuty jakožto soudní náklady nebo pod. Celkový náklad na finanční prokuratury se objevuje tedy i pro tento rok cifrou 3,167.600 Kč. Naproti tomu vládní osnova uvádí, kolik by stálo zastupování, kdyby byli pověřeni tímto zastupováním soukromí advokáti. Uvádí, že úhrnná punkta všech r. 1930 vedených sporů, tedy jednak nových, jednak ještě z minulých roků (i s neukončenými a do r. 1931 přenesenými) byl: 1. u sporů pasivních 179,758.547 Kč, 2. u sporů aktivních, t. j. tam, kde finanční prokuratura vystupovala jako žalobce, skoro 11 milionů, dohromady je to více než 190 mil., a počítal-li by se honorář soukromých advokátů jen 5% punkta, činil by ze sporů pouze pro obvod finanční prokuratury pražské, tedy pro zemi Českou, aspoň 10 milionů, tedy částku, která daleko převyšuje rozpočtovou částku na finanční prokuratury v celém souhrnu našeho státu.

Nutno upozorniti, že § 2 předložené osnovy zákona některé obory zastupování státu před úřady ponechává ve stavu dosavadním z důvodů účelnosti a vhodnosti; ve věcech pozemkových, železničních a horních zastupují totiž stát v oboru své působnosti ministerstva veř. prací a železnic, po případě úřady jim podřízené, které těmito ústředními úřady k zastupování byly zmocněny. Také se v tomto paragrafu pamatuje, aby takové zastupování ve věcech knihovních bylo možno přenésti v budoucnu event. i na jiné úřady, pokud se to objeví z důvodů vhodnosti potřebným a účelným. Podrobná ustanovení, jak jsem již řekl, ponechávají se vládnímu nařízení.

Rovněž § 6 ustanovuje, že podrobnější ustanovení t. zv. služební instrukce pro finanční prokuratury bude vydána vládním nařízením. Ústavně-právní výbor senátu měl některé pochybnosti o možnosti úpravy těchto poměrů vládním nařízením, ale na konec nutno uznati, že přece jen formou zákona se nedají tyto podrobnosti funkce a agendy úřadů upravovati, a na druhé straně sám senátní výbor ve své zprávě konstatuje, že byl plně uklidněn ve svých obavách tím, že nahlédl do připravované osnovy vládního nařízení jak pokud se týče §u 2, tak pokud se týče §u 6.

Poněvadž jde o novou formální úpravu pouze pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou a poněvadž tam již vlastně fungují finanční prokuratury, ovšem jakožto právní oddělení generálního finančního ředitelství v Bratislavě a hlavního finančního ředitelství v Užhorodě, nevyžádá si tato předloha v podstatě nových výdajů a nepotřebuje tudíž návrhu uhrazovacího.

Dovolil jsem si upozorniti, slavná sněmovno, že finanční prokuratury skutečně vyhovují nejlépe potřebám státu (Výkřiky komunistických poslanců.) jak po stránce levnosti, tak i po stránce účelnosti a že daleko převyšují svými výhodami možnost, která se také s druhých stran nadhazuje a která do jisté míry na Slovensku ještě trvá, že stát ve všech případech, kde je potřebí zastupování advokátem, je také tímto zastupován na základě zmocnění jednak generálního finančního ředitelství v Bratislavě, jednak hlavního finančního ředitelství v Užhorodě. Je nutno zdůrazniti především levnost. To už jsem prokázal ciframi z rozpočtu a odhadem, který vyplývá, když srovnáváme punktum sporů prováděných finančními prokuraturami pouze v zemi České. Nutno uvážiti, že v tomto směru nepadají na váhu pouze spory, nýbrž že finanční prokuratury obstarávají ještě ohromnou agendu rázu nesporného. Do této funkce spadá podávati dobrozdání právní ve všech případech, kde stát jakožto právní subjekt je angažován ve smlouvách, zastupovati stát také před úřady jinými než pouze před soudy na požádání. I v tomto oboru ušetří stát mnoho výdajů. U pražské prokuratury - abyste měli obrázek, jak vypadala činnost jenom u tohoto jediného úřadu r. 1930 - bylo došlých spisů 127.935, intervencí soudních a u úřadů administrativních 6.073, projednávaných sporů 4.207, dobrozdání právních ústředním úřadům 2.200, jiným úřadům 12.715, prozkoumaných a sepsaných listin 5.533, soudních podání ve sporech 6.634, soudních podání mimo spory 15.933. Z projednávaných sporů skončeno celkem 2.694, a to smírem 322, rozsudkem 2.372.

Je jistě také správné předvésti vážené sněmovně, s jakými výsledky zastupují finanční prokuratury stát, poněvadž jistě i to správným měřítkem pro hodnocení významu těchto úřadů. Rozsudkem skončených sporů mělo pro finanční prokuratury úplně příznivý výsledek 2.219, částečně příznivý výsledek 48 a výsledek nepříznivý pouze 105, takže bylo ztraceno pouze 4 1/2% veškerých sporů.

O tom, jaký byl finanční výsledek předpokládaný, kdyby stát byl zastoupen advokáty soukromými, dovolil jsem si říci několik slov. Podobné poměry jsou u finanční prokuratury brněnské, jejíž agenda je ovšem menší, což vyplývá přirozeně z rozsahu obvodu, který spadá pod finanční prokuraturu brněnskou. Ale r tu možno učiniti určitá srovnání, pokud se týče otázky finanční. Úhrn punkta všech r. 1930 vedených sporů i s neukončenými a do r. 1931 přenesenými byl u sporů pasivních 63,504.462 13 Kč, u sporů aktivních 3,629.805.42 Kč, čili úhrnem 67,134.267.55 Kč. Uvážíme-li, že by normální palmare těchto sporů bylo 5%, vidíme opět, jak ohromné částky ve prospěch státu se ušetří tím, že právní zastoupení státu ve sporech přejímají finanční prokuratury a stát není nucen předávati toto zastoupení soukromým advokátům.

Pokud se týče funkcí a kompetence finančních prokuratur, nutno upozorniti, že u soudů platí zásada obligatorního zastoupení finančními prokuraturami (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.), pokud se týče zastoupení státu u všech těch podmětů, které jsou oprávněny nebo povinny použíti finančních prokuratur jako svých advokátů, u jiných úřadů platí zásada fakultativní. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) Finanční prokuratury zastupují před těmito úřady stát a ostatní podniky jenom na základě požádání.

Důležité ustanovení obsahuje též § 3, který má význam jednak pro úsporu na nákladech státu při zastupování v procesech a před úřady, jednak pro rychlost vyřizování agendy, která spadá do oboru finančních prokuratur. V §u 3 se totiž ustanovuje, že v řízení před soudy a úřady mají finanční prokuratury práva advokátů a jsou zmocněny ke všem úkonům, a to i k takovým, ke kterým podle obecných předpisů je třeba zvláštní plné moci.

§ 4 pak v souvislosti s tím ustanovuje, že každá finanční prokuratura jest oprávněna jednati před soudy a úřady v celém státním území. Tedy finanční prokuratura pražská může svými orgány vystoupiti před soudy v kterékoli části republiky, tedy na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi. To má zejména význam pro Slovensko, poněvadž území toto je příliš roztáhlé ve směru rovnoběžkovém, od západu na východ, a jistě je výhodnější dáti zastupovati zájem státu ve východním Slovensku finanční prokuratuře zřízené v Užhorodě, nežli vysílati z Bratislavy úředníky do těchto východních částí Slovenska, což by bylo jistě spojeno s nepoměrnými náklady na cestovném a dietách. V §u 7 pamatuje se ovšem na to, aby ve vhodné době vládním nařízením mohly býti zřízeny i expositury finančních prokuratur, a myslí se především na exposituru finanční prokuratury pro východní Slovensko v Košicích.

§ 6, jak jsem již uvedl, pamatuje na to, aby vládním nařízením byly vnitřní poměry těchto úřadů upraveny.

Tím v hrubých rysech jsem si dovolil posl. sněmovně naznačiti obsah osnovy, která je na programu dnešní schůze, dotkl jsem se některých jejích podstatných detailů a navrhuji jménem ústavně-právního výboru, aby posl. sněmovna tuto osnovu zákona schválila ve znění, v jakém byla přijata senátem Národního shromáždění, s týmž nadpisem i uvozovací formulí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji jednání.

Před ukončením schůze sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze sněmovny konala zítra ve středu dne 7. června t. r. o 9. hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 280. schůze.

Končím schůzi.