Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Taub, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Petrovič.

190 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bechyně, inž. Dostálek, dr Spina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 271. schůzi poslanecké sněmovny.

Již opět musím tak učiniti vzpomínkou na zemřelého člena naší sněmovny. (Poslanci povstávají.) Vynikající člen strany Bund der Landwirte posl. Böllmann náhle skonal a zanechal po sobě citelnou mezeru jak v životě hospodářském a politickém, tak v práci parlamentní.

Do veřejného života vstoupil Böllmann s řádnou průpravou studijní i politickou. Zprvu plzeňské gymnasium teoreticky doplnilo jeho praktické založení, pak po službě železniční zcela se věnoval agronomii a tím docílil všestrannosti ve vědění i ve styku s lidmi, která vždy a všude byla mu na prospěch. Každé činnosti věnoval Böllmann své nejlepší síly a zkušenosti, dobyté vzděláním i činorodým životem. Okresu svého působiště - žateckému, svému volebnímu kraji lounskému, i celému agrárnímu hnutí, nejen německému, byl vždy iniciativním pracovníkem. Byl činný v organisacích hospodářských, zejména chmelařských, řepařských a lnářských, a všude stál v popředí pro svůj rozhled, opravdovost a píli. Tyto vlastnosti došly uznání i v životě politickém, v němž rovněž dopracoval se předních míst. Do sněmovny zvolen byl hned při jejím počátku r. 1920, důvěra voličů obnovovala jeho mandát po všechna tři dosavadní volební období a r. 1929 povolali jej jeho kolegové na samu funkci předsedy klubu poslanců jeho strany.

Stejně horlivého spolupracovníka měl v něm také parlament.

Také zde uplatňoval se především v otázkách hospodářských: ujímal se slova ve sněmovně i ve výborech především tehdy, když šlo o věci hospodářské, po všechna tři období byl členem výboru rozpočtového a střídavě byl členem výborů soc.-politického, zásobovacího a v tomto období až předsedou výboru technicko-dopravního. Pro zdatnost ve věcech hospodářských i politických byl navržen a zvolen i do výboru Stálého podle §u 54 úst. listiny.

Všude zjednal si jenom přátele. Ani u odpůrců neměl nepřátel, neboť každého získávala jeho otevřenost, opravdovost a snaha o věcné řešení i otázek nejspornějších. Zapsal se nám do srdce všem jako národohospodář i jako politik i jako milý kolega a vděčně kvituji, že upřímné soustrasti nad jeho odchodem do nenávratna dali jste průchod povstáním. Čest jeho památce! (Poslanci usedají.)

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Šalátovi, Platzerovi; na tento týden posl. dr Jabloniczkému, Stenzlovi - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. dr Reisz a Leibl.

Lékařské vysvědčení předložili posl. dr Stern.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Ivanku za posl. inž. dr Touška; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. Horpynku za posl. dr Keibla.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru imunitního posl. Schweichharta za posl. Pohla; do výboru zahraničního posl. de Witte za posl. Pohla.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 13. května 1933, č. j. 7.632/33 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se mění některá zákonná ustanovení o trestu smrti a o doživotních trestech na svobodě.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 5. května 1933, že senát projednal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu ve 216. schůzi dne 5. května 1933 a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovy:

zákona, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům (k tisku 1035 sen.),

zákona, jímž se mění §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 10. října 1930, č. 150 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného (k tisku 1036 sen.).

Dotazy:

posl. Bródyho:

ministru spravedlnosti, že Anně Demjanové nebylo přiznáno odvolací právo (č. D 1112-III),

ministru vnitra o náhradě Anně Terebešijové za škody způsobené Rumuny (č. D 1113-III);

posl. Šamalíka, dr Danka, Stanislava, Vičánka, Bezděka, Sedláčka ministrům vnitra, zemědělství a financí o poskytnutí neprodlené pomoci občanstvu v krajích, poškozených průtrží mračen (č. D 1115-III);

posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov ministru školstva a nár. osvety a ministru financií na osamostatnenie a poštátnenie čsl. pobočiek na nemeckom evanj. gymnáziu v Kežmaroku (č. D 1116-III);

posl. Lišku předsedovi vlády vo veci menovania vysokoškolských profesorov (č. D 1117-III);

posl. Čuříka:

ministru železnic o stížnosti a požadavku jízdního personálu dopravního úřadu v Brně (č. D 1120-III),

ministru zemědělství o zaměstnávání 73letého státního sklepního inspektora Ant. Homera v Brně (č. D 1121-III),

ministru financí o obsazení uprázdněných

míst systemisovaných ve finanční konceptní službě finančními právníky (č. D 1122-III).

Odpověď min. veř. prací na dotaz posl. Sladkého na vybudování řádné komunikační spojky Moravy se Slovenskem přes Javorníky (č. D 1073-III).

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 2265.

Zprávy tisky 2261, 2264.

Interpelace tisk 2249 (I až XI).

Zápisy o 268. až 270. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecká zpráva o 265. schůzi posl. sněmovny.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2252, 2254, 2258 až 2260.

přikázal předseda žádosti:

okr. trest. soudu v Praze-II ze dne 26. dubna 1933, č. Nt XII 4/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Petrovického pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. J 529-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 28. dubna 1933, č. Nt XVIII 42/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin vojenské zrady podle §u 6, č. 2, odst. 2 a 3 zákona na ochranu republiky (č. J 530-III),

okr. soudu v Hlinsku ze dne 25. ledna 1933, č. Nt 35/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Adámka pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. z. (č. J 531-III).

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 270. schůzi sněmovny dne 11. května 1933 projevy hrubě urážlivé z řeči posl. inž. Kalliny.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1931 (tisk 1972) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 2230).

Zpravodajem jest p. posl. Remeš.

Budeme pokračovati v rozpravě započaté ve 270. schůzi sněmovny dne 11. května t. r.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Kunz, Kopecký, dr Szüllö, Kliment, Tyll; na straně "pro" pp. posl. Bergmann, Špaček, Windirsch.

Uděluji slovo prvému řečníku, p. posl. Kunzovi.

Posl. Kunz (německy): Slavná sněmovno! Předložená státní účetní uzávěrka za hospodářský rok 1931 poskytuje nám s jedné strany nový důkaz pro nejistotu a neudržitelnost rozpočtů, zatím co s druhé strany tato účetní uzávěrka jest zase příkladem, že pohledávky a dluhy našeho hospodářství stále klesají, že celé naše národní hospodářství v tomto státě upadá.

Rozpočet na rok 1931 vykazuje přebytek 5,302.000 Kč, proti tomu účetní uzávěrka za rok 1931 schodek 734,01 3.000 Kč. Připočteme-li tedy tento rozpočtový přebytek 5 mil. Kč k tomuto schodku, končí se rok 1931 pasivem 739,315.000 Kč. Příjmy na rok 1931 byly rozpočteny na 9.843,827.000 Kč, výdaje na 9.838,525.000 Kč. Skutečný výsledek byl tento: příjmy: 9.029,723.000 Kč, výdaje: 9.763,73 6.000 Kč, tedy schodek 739,315.289 Kč. Mimo to jsou zde nepreliminované příjmy a výdaje s požadavkem 2.528 mil. Kč a úhradou asi 1180 mil. Kč, takže i zde musíme ještě vykázati schodek 1347 mil. Kč. Státní dluh vzrostl v roce 1931 o dalších 1.300,200.000 Kč, takže tato účetní uzávěrka vykazuje úhrnný dluh státu koncem roku 1931 částkou 34.654,444.000 Kč.

Pokud jde o jednotlivé kapitoly, skoro žádná nedosahuje rozpočtených příjmů a skoro všechny kapitoly překračují rozpočtené výdaje. Zvlášť budí pozornost nižší výnos státních podniků. Státní podniky vykazují čistý výnos 1.159 mil. Kč. Uváží-li se, že tabáková režie sama vykazuje čistý výnos 1.246 mil. Kč, jest to důkazem, jak pasivně pracuje většina našich státních podniků. Zvlášť příznačný jest pokles u pošty. V roce 1930 měli jsme zde ještě čistý výnos 41 mil. Kč, v roce 1931 již jen 19 mil. Kč, tedy pokles o 22 mil. Kč. Státní lesy zasluhují také zvláštní pozornosti. U státních lesů zaznamenáváme schodek 65 mil. Kč proti 8 mil. Kč v roce 1930 a podle mého mínění bylo by pro stát mnohem zdravější a výhodnější, kdyby těchto podniků zanechal, poněvadž se státními lesy stále více zadlužujeme.

Je-li v jednotlivých kapitolách účetní uzávěrky velká nejasnost způsobená tím, že zcela zvláště hospodářské kapitoly jsou nemírně zatíženy jinými, jako kapitolou národní obrany, pak se fondové hospodářství, jak se u nás vede, nedá vůbec kontrolovati. Máme přes 20 fondů a ty unikají i kontrole nejvyššího kontrolního účetního úřadu. Zde máme meliorační fond, který jest předlužen 31 mil. Kč, fond pro vodní hospodářství, zadlužený na 55 mil. Kč, silniční fond, který jest přetížen 735.5 mil. Kč; tato přetížení ovšem většinou svědčí o opatřování práce a provádění nouzových prací. Ale jeden fond nás zajímá a rádi bychom dostali od vlády vysvětlení, jak se věc má s tak zvaným fondem pro umělá hnojiva. Tento fond pro umělá hnojiva má majetek 90.5 mil. Kč a z toho prý bylo nedávno, jak oznamují noviny, rozděleno 85 mil. Kč. Zde ve sněmovně a ani ve výborech neslyšeli jsme nic ani o fondu pro umělá hnojiva, ani o rozdělení 85 mil. Kč. Výkaz tohoto rozdělení praví, že byly obdařeny veskrze české organisace, a to nikoliv takové, které snad mají co dělati s umělým hnojivem, nýbrž sportovní a ochranné spolky.

Podobně jako hospodářství poskytuje důkaz o hospodářském úpadku, jest tomu i u příjmů z daní. V roce 1931 přijali jsme na daních a dávkách 4.689 mil. Kč, to jest o 777 mil. Kč méně než bylo rozpočteno, o 525 mil. Kč méně než v roce 1930 a o 1. 178 mil. Kč méně než v roce 1929. Daňové nedoplatky z roku 1931 činí na přímých daních 312 mil. Kč, na dani z obratu 231 mil. Kč, na spotřebních daních 74.5 mil. Kč, při hospodaření s lihem přijali jsme o 30 mil. Kč méně než bylo vypočteno a státní podniky dluží nám na daních 262.5 mil. Kč. Tento pokles daní jest zřejmým důkazem, na jak slabých nohou stojí naše celé naše hospodářství ve státě. Se zřetelem na takové daňové nedoplatky není tedy na místě, abychom ještě zaváděli nové daně a dosavadní zvyšovali, poněvadž národní hospodářství není s to, aby sehnalo staré daně. Úhrnný pokles v roce 1931 činí 4.669 mil. Kč. Odečteme-li od toho 50·6 mil. Kč a odpis 336 mil. Kč na daních, schází nám podle výnosu stále ještě 286 mil. Kč.

Docela nelidsky se často postupuje při vymáhání daňových nedoplatků. V letech 1926 až 1929 byly ovšem daňové nedoplatky značně nižší, ale v těchto letech vydávalo ministerstvo financí občas výnos, aby se daňové nedoplatky vymáhaly s největší shovívavostí; a nyní jeden výnos po druhém naléhá, aby se daňové nedoplatky vymáhaly co nejostřeji, a v případech zasluhujících zcela zvláštního zřetele, kde by bylo na místě odepsati daňové nedoplatky, nebéře se žádného zřetele a podnik musí pod břemenem nezaplacených daní zastaviti provoz a zahynouti, čímž se tisíce dělníků zbavuje chleba. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Zajímavé jsou nové předpisy pro vyměřování daní. Zemská finanční ředitelství viděla se nucena vydati směrnice pro vyměřování daní. Tyto směrnice jsou posuzovány s každého jiného hlediska, jen ne s hlediska praktického a odborného. Zmiňují se skoro o všech živnostech a řemeslech a vypočítávají jednotlivé živnosti, kolik musí vydělávati. Z tohoto velkého počtu chci zdůrazniti jen dva příklady: Především živnost holičskou. Živnosti holičské se předpisuje, že kvalifikovaná síla musí týdně oholiti 100 osob a ostříhati vlasy 25 osobám. Na tom jest vybudován čistý výnos podniku, obrat při jedné osobě od 14.000 do 16.000 Kč. (Posl. dr Luschka [německy]: S namydlením!) Namydlení jest také počítáno, ale nejvíce mydlí holiče směrnice finančních úřadů. 14.000 až 16.000 Kč musí tedy vydělávati jednotlivý holič, kvalifikovaná síla. To by snad bylo možné, kdyby se počítalo, že zaměstnání trvá skutečně 6 dní, zatím co na venkově se v živnosti holičské pracuje jen 3 dny v týdnu.

Další zajímavé sestavení viděli se nuceni vydati - zdá se, že to je posměch - o živnosti obuvnické. Obuvník musí ročně vyrobiti 300 párů bot. Výrobou těchto 300 párů bot se mu dokazuje roční obrat 25.000-30.000 Kč. Když se již tak zvaný lex Baťa, který chce poněkud pomoci obuvnické živnosti odstraněním správkáren firmy Baťovy, takovou nedbalostí nynější vlády protahuje od jedné schůze živnostenského výboru ke druhé, poněvadž naprosto není úmyslu a vůle zachrániti těchto 60.000 mistrů s jejich rodinami před zkázou, pak by aspoň finanční úřad neměl ještě tuto živnost přímo vyzývati a škádliti takovými rozpočty, takovým vypočítáváním příjmů.

Nové předpisy o vyměřování daní vzbudily všeobecnou nevoli. Ministerstvo financí prohlašuje, že to není jeho věc, nýbrž že jest věcí zemských finančních ředitelstev vydávati tyto směrnice. Když jsme se dostavili k zemským finančním ředitelstvím, dověděli jsme se, že když se tyto směrnice vydávaly, byl berním správám vydán také pokyn, že se těchto směrnic má užívati jen individuálně, jen u plně zaměstnaných, a že nižší úřady nemají postupovati příliš přísně podle těchto předpisů.

V jedné z posledních plenárních schůzí byly zemědělcům poshověny dlužné daně, a to právem, neboť zemědělské podniky, které byly v poválečných letech převzaty za dobré konjunktury a dnes snad musejí bojovati s dluhy a závazky z výměnků, za nynějších nízkých cen zemědělských výrobků hynou. Břemena a dávky vzrostly, výnosy však klesly na čtvrtinu. Ale právě jako bylo nutno poshověti daně zemědělcům, bylo by také zapotřebí, abychom rovněž aspoň na půl roku poshověli daně potřebným průmyslníkům, potřebným živnostníkům. Jen tím by se ovšem nepomohlo, ale v této době měly by berní úřady aspoň dosti času, aby vyřídily podaná odvolání. Oprávněná odvolání zůstávají však ležeti bez vyřízení, poplatníkovi se posílá do domu exekutor, provádí u něho zájem a tím se ničí.

Nová praxe se zavedla nyní při vypsání půjčky práce. Žádá-li poplatník nyní o poshovění nebo snížení svých daňových nedoplatků, odkazuje se zcela prostě na upisování půjčky práce. Půjčka práce s 25%ním odpisem daní jest věcí, která se nedá kritisovati a kterou bychom mohli považovati za přijatelnou. Ale že se na každého, kdo se v daňových věcech odvolává, nyní naléhá, aby se zavázal upsati půjčku práce, i na takové, kteří nemohou ani zaplatiti svých daní a již naprosto nikoliv ještě upsati půjčku práce, že se tato odvolání a jejich projednávání nyní úplně zastavuje, to jest nespravedlnost. Upisování půjčky práce bylo prodlouženo a bude snad ještě prodlouženo. Zatím může však býti zničen jistý počet těchto poplatníků, jejichž odvolání nebyla vyřízena.

Jak vybředneme z tohoto hospodářského úpadku? Půjčkami? Nikoliv. Půjčky v bankách, doma nebo v cizině, jsou stále peníze, které se vybírají z vlastního hospodářství, z vlastního státu. Zvýšením daní a dávek? Rovněž nikoliv. Snad zřízením úsporné komise? K té již vůbec nemáme důvěry, poněvadž se skládá zase jen z členů koalice. Tedy ani úsporná komise nezadrží úpadku hospodářství. Pokyn, který nám ukazuje jedinou možnost, jak bychom mohli vybřednouti z tohoto úpadku, nám dává doba od roku 1930 do 1931. Tu poklesl vývoz o 4 miliardy Kč. V roce 1930 byli jsme ještě aktivní se 159 mil. Kč, v roce 1931 byli jsme již pasivní se 79 mil. Kč. V těchto číslicích jest obsažen hospodářský úpadek, v těchto číslicích jest obsaženo i 900.000 nezaměstnaných v tomto státě. Pokles vývozu byl způsoben naší vadnou a špatnou zahraniční hospodářskou politikou. V roce 1933 vyvezli jsme do Německa ještě 42% našeho veškerého vývozu, proti tomu do Anglie 8%, do Francie 2.4%. Podle obchodní smlouvy uzavřené s Maďarskem v roce 1926 šlo skoro 30% našeho vývozu do Maďarska. Ode dne 15. prosince 1930 vedeme i s Maďarskem celní válku a náš vývoz do tohoto státu jest většinou znemožněn. Vláda chce pokud možno tyto chyby okrášliti odůvodňováním, že jest světová krise. Tento důvod jest jen částečně správný. Poněvadž Československo jest mezi nástupnickými státy nejvíce požehnáno statky a bohatstvím půdy, mohli bychom zde docela jinak mluviti, kdyby naše zahraniční hospodářská politika byla jiná, kdybychom navázali obchodní styky se státy, s nimiž jsme zeměpisně spojeni. Tyto obchodní styky byly však v posledních letech rozvázány; odtud pochází ohromný pokles vývozu, vzestup nezaměstnanosti a pasivnosti našich účetních uzávěrek.

Rád bych ještě vyzval vládu, aby věnovala větší pozornost cizineckému ruchu. V posledních dnech vydal německý říšský ministr dopravy výnos, v němž vybízí k podpoře svazů pro cizinecký ruch, a také říšskoněmecká vláda podporuje tyto svazy, poněvadž uznává, že mají důležitý význam pro povznesení cizineckého ruchu na státním území. U nás v Československu se však věnuje příliš málo pozornosti svazům pro cizinecký ruch, lhostejno ať to jsou německé nebo české.

Poklesem státního hospodářství jest ovšem postiženo i hospodářství zemí a obcí. Nynější krisí jsou zcela zvlášť krutě postiženy obce, ležící na hranicích, převážně německé obce - německé obce leží skoro veskrze na hranicích, - poněvadž jsou odkázány na obchodování s cizinou, ale to jest poslední dobou úplně znemožněno. Dokud se vůdcové tohoto státu nevzchopí k tomu, a by poněkud omezili stranické hospodářství a vrátili se ke zdravému národnímu hospodářství, aby se státy, s nimiž jsme zeměpisně spojeni, uzavřeli rozumné obchodní smlouvy, tak dlouho nemůžeme se v Československu přes půjčku, přes zvyšování a nové zavádění dávek a přes úspornou komisi dostati kupředu. Dokud se stát neobrátí k národnímu hospodářství, nemůžeme míti důvěru k nynější vládě. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo p. posl. Bergmann.

Posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Projednávání státního rozpočtu je tak jako ve všech parlamentech i u nás jednou z nejvýznačnějších politických událostí, která zaujímá parlament po řadu neděl, ba i řadu měsíců. Naproti tomu však projednávání státního závěrečného účtu, který je vlastně hospodářským výkazem, jak vláda se svěřenými prostředky hospodařila, netěší se již takové pozornosti jako projednávání státního rozpočtu. Státní rozpočet je jenom hospodářským plánem, který nemusí býti do všech podrobností dodržen - a zejména nynější doba nás přesvědčuje, že státní rozpočet je plánem velmi labilním, musíme-li napnouti s úzkostlivostí všechny páky, abychom udrželi rozpočtovou rovnováhu, když nám státní příjmy soustavně klesají, a i když jich nemůžeme dosíci, abychom také mohli řádnými příjmy krýti zamýšlená vydání. A tak na tomto plánu, který sice již parlament schválil, znovu zkouší svůj um kontrolní výbor úsporné a kontrolní komise, aby snížil zejména preliminovaná vydání, kde se to dá a jak se to dá.

Naproti tomu státní závěrečný účet má býti obrazem státního hospodářství. Jeho konstrukce rozeznává účet pokladní a správní - v obou příjmy a výdaje preliminované a nepreliminované - zvláště pak účiny na rozpočet a konečně také účiny mimo rozpočet, takže tato konstrukce velmi často mýlí naši veřejnost a svádí k závěrům tu růžovějším, tu černějším. Zejména jsme toho byli svědky při předložení státního závěrečného účtu za r. 1931, kdy dokonce prostřednictvím Československé tiskové kanceláře musely býti opravovány zprávy denních listů o výsledku státního hospodaření za r. 1931, a to proto, poněvadž denní listy přinesly tak sobě odporující zprávy o výsledku státního hospodaření, že konečně rozhodující kruhy považovaly za nutné dáti jim vysvětlení.

Zrcadlem skutečných příjmů a výdajů je účet pokladní se zřetelem k účinům na rozpočet preliminovaným i nepreliminovaným. Podíváme-li se na tento účet pokladní, vykazuje ovšem schodek na rozpočet ve výši 1.969,560.365 Kč; odečtou-li se však platy, které měly býti hrazeny úvěrovými operacemi, dále schodky státních podniků a zálohové vklady, vložené do těchto podniků r. 1924 ve výši 1.461,53 5.904 Kč, zbývá skutečný schodek účtu pokladního 508,024.461 Kč. V něm jest ovšem obsaženo i 239,482.000 Kč - překročení rozpočtu ministerstva soc. péče, spojené s péčí o nezaměstnané.

Účet hospodaření mimo rozpočet vykazuje přebytek 16.58 mil. Kč, takže by se skutečný ryzí schodek jevil asi ve výši 312 mil. Kč, tedy proti r. 1930 menší o více než 354 mil. Kč. Kdybychom vzali v úvahu pokles příjmů, zejména na daních přímých, obratové, na spotřebních daních, konečně pokles příjmů státních podniků úhrnem asi 909 mil. Kč, byl by tento schodek daleko větší, kdyby nebylo docíleno úspor na druhé straně, a to úspory 1.22 mil. Kč na státním dluhu a 348 mil. Kč na osobních vydáních, systemisaci, vánočním příspěvku a osobních platech. Kdybychom k tomu připočítali také úspory na osobním vydání u státních podniků, a to asi ve stejné výši, dojdeme k cifře osobních úspor asi 70.0 mil. Kč, čili 8 1/2% osobního vydání celkového.

Vydání je rozvrstveno takto: Státní správa vykazuje osobních vydání 4.218 mil. Kč, věcných vydání pak 5.620 mil. Kč. Z toho připadá na osobní platy 2.656 mil. Kč, t. j. 27.21% celkového vydání při úhrnném počtu asi 120.000 ve státní administraci zaměstnaných státních zaměstnanců. Naproti tomu státní podniky vykazují 4.100 mil. Kč osobních vydání, které lze zjistiti pouze odhadem, poněvadž tato osobní vydání nejsou vykázána ve státním závěrečném účtu tak, jako je vykázáno osobní vydání státní administrace vlastní. Dále vykazují státní podniky na věcných vydáních 4.264 mil. Kč, osobní platy podle platových zákonů činí u podniků 2.459 mil. Kč, tedy méně o 198 mil. Kč než ve vlastní státní správě, ačkoli státní podniky zaměstnávají asi 210.000 zaměstnanců, tedy téměř jednou tolik než státní administrace. Tyto osobní platy činí u státních podniků 29.39% celkového provozního vydání.

Z malého srovnání těchto několika číslic vidíme obrácený poměr osobních vydání, uvážíme-li počet zaměstnanců v podnicích a počet zaměstnanců ve vlastní státní správě, obrácený poměr, který dokazuje, že, ačkoli podnikoví zaměstnanci mají namnoze daleko větší odpovědnost, zejména na železnicích, poštách, státních báních atd., a také větší risiko, větší namáhavost, obtížnost své služby, poněvadž neznají rozdílu mezi dnem a nocí, ani mezi všedním dnem, nedělí a svátkem, přes to osobní vydání u státních podniků jsou daleko menší a že tedy podle znění platového zákona se nehonoruje u nás, co stojí v důvodové zprávě - namáhavost, odpovědnost a risiko. Z toho nejlépe vyplývá, že platový zákon neměřil všem zaměstnancům stejně a že ve státní správě rozeznáváme dvojí druh zaměstnanců, z kterých bychom mohli nazvati jedny patriciji a druhé plebejci. (Výborně!)

Podíváme-li se na poměry v těchto podnicích, zejména na druhý největší podnik našeho státu, poštu, vidíme, že tato zaměstnává 2.369 plně zaměstnaných pomocníků, kteří suplují plnohodnotná místa pragmatikálních úředníků za honorář 628 až 740 Kč měsíčně, při čemž srážky činí asi 40 nebo 50 Kč. Svěřují se jim stejně odpovědné úkoly jako pragmatikálním zaměstnancům, ať služby kasovní, ambulantní, spediční atd. Ale tento podnik zaměstnává vedle toho ještě 664 t. zv. neplně zaměstnaných pomocníků, kterým se platí 180 až 560 Kč měsíčně (Slyšte!) a srážky činí 20 až 40 Kč. V žádném jiném podniku státním a v žádném jiném odvětví státní administrativy nesetkáváme se s nějakými silami úřednickými čtvrtinovými, polovičními nebo tříčtvrtinovými, nýbrž všude buďto je potřebí síly, pak je to plnohodnotná síla, plně zaměstnaná, anebo není této síly potřebí. (Výborně!) Jestliže uvážíme, že těmto plebejcům, jak jsem je nazval, těmto chudákům ještě nyní ministerstvo financí - a myslím ne v souladu s úmyslem zákonodárce - zvýšilo příspěvek k provisnímu fondu ze 4 na 8%, tedy o plných 100%, kdežto ostatním zaměstnancům se zvýšil pensijní příspěvek pouze o 2%, vidíme tu bídu těchto zaměstnanců v nejlepším světle.

Tito zaměstnanci jsou čekateli na čekatelská místa. Následkem nedostatečné systemisace služebních míst jsou čekateli již hodně dlouho, někteří také vykazují 10 až 14letou služební dobu a jsou stále pomocníky, čekateli na čekatelská místa, takže by se poslední kdyby to mělo jíti tak, jako to jde nyní, že se ročně asi 150 těchto sil ustanovuje pragmatikálními čekateli - po 24 a 1/2 roce stal pragmatikálním čekatelem, přibližně ve fysickém věku 43 let. Stanou-li se však pragmatikálními zaměstnanci, tato služba se jim nepočítá do postupu, nepočítá se jim také vojenská služba, poněvadž autoři platového zákona i s dosavadními vládami nedostali se dosud k tomu, aby provedli platový zákon do všech důsledků a aby se vydalo také prováděcí nařízení k §u 142 plat. zákona.