Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž dr Toušek, Vávra.

107 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 4 hod. 2 min. odpol.

dal předseda: na dnešní schůzi posl. dr Hajnovi, Ježkovi, dr Hodinovi, dr Daňkovi, inž. dr Touškovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Světlíkovi, Hokkymu; na tento týden posl. dr Szüllő, Greifovi - pro neodkladné zaměstnání.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Pechman.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Knirsche za posl. Krebse.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Bachera za posl. dr Peterse.

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 25. března 1933, že vláda předložila senátu NSRČ k projednávání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o otvírací a zavírací hodině obchodních místností v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (č. j. 4846/1933 m. r.),

zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi) o zřizování odborných živnostenských společenstev (č. j. 4847/1933 m. r.),

zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. (živn.-zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi) o zřizování svazů živnostenských společenstev (č. j. 4848/33 m. r.) .

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisem ze dne 17. března 1933, k tisku 993 sen. 1933, že senát projednal ve 202. a 203. schůzi dne 14. a 17. března t. r. a schválil dohodu mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o snížení cla u některých druhů zboží, sjednanou výměnou not dne 17. prosince 1932 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1932, č. 203 Sb. z. a n.,

přípisy ze dne 21. března 1933, že senát projednal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu ve 205. schůzi dne 21. března 1933 a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovy:

zákona o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných (tisk 1011 sen.),

zákona o půjčce práce (tisk 1012 sen.).

posl. Stříbrného a druhů předsedovi vlády a ministru financí o podpoře malých pivovarů.

počátkem schůze:

Těsnopisecká zpráva o 252. schůzi posl. sněmovny.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XIV, č. 3 a 4.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Chebu ze dne 21. března 1933, č. Nt VIII 80/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Eckerta pro přečiny podle

§u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 312 tr. z. (č. J 520-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 7. února 1933, č. Tl XIII 170/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Kaspera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 tr. z. (č. J 521-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn. obchodního o vládním návrhu (tisk 2129), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda mezi republikou Československou a Rakouskou republikou o snížení cla u některých druhů zboží, sjednaná výměnou not dne 17. prosince 1932, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1932, č. 203 Sb. z. a n. (tisk 2173).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Myslivec za omluveného posl. Světlíka, za výbor živn.-obchodní p. posl. Netolický za omluveného posl. inž. dr Touška.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji, p. posl. Myslivcovi.

Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená sněmovno! Hospodářské poměry jednotlivých států, tedy také vývoz a dovoz, mění se tak pestře, jako se mění zejména za dnešní doby celé světové hospodářství. Vzhledem k tomu stává se velice často, že ujednané smlouvy obchodní doznávají určitých změn, anebo se aspoň jeví snaha, aby se takové změny prováděly, jakmile se objeví, že by to tomu nebo onomu státu bylo prospěšné. To činí náš stát a ovšem také státy ostatní. Důkazem toho je, že na denním pořadu dnešní schůze máme hned tři body, které se vesměs týkají dodatkových úmluv obchodních, jež byly změněny. Přicházíme vlastně již k hotové věci, poněvadž všechny tyto dodatkové úmluvy jsou již perfektní, jelikož byly již ujednány, podepsány a fakticky jsou již také prováděny. Zde jde jenom o to, aby slavná posl. sněmovna dala k těmto již provedeným dohodám svůj dodatečný souhlas a tím jim dala sankci zákona.

Vládní návrh tisk 2129 týká se tedy dohody mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o snížení cla některých druhů zboží sjednané výměnou not ze dne 17. prosince 1932, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1932, tedy již loňského roku.

Důvodová zpráva uvádí: Ve snaze udržeti i v těžkých dobách hospodářské krise vzájemný obchod mezi Československem a Rakouskem v rozsahu, který by odpovídal vzájemným potřebám obou našich sousedních států, projevily delegace obou stran při letošním obchodně-politickém jednání ochotu k poskytnutí některých naléhavých celních úlev. Tak Československo slíbilo, že poskytne Rakousku slevu smluvní celní sazby na osvětlovací tělesa a jejich součástky poměděné nebo pomosazněné z 1400 Kč na 850 Kč za 100 kg, začež rakouská vláda vyšla nám vstříc při vyclívání rour.

Podrobněji je o tom v této dohodě referováno v další zprávě tisk 2173, kde se uvádí:

"V záhlaví vládního návrhu tisk 2129, kterým se předkládá schválení dohody mezi republikou Československou a Rakouskou, sjednané výměnou not ze dne 17. prosince 1932, mluví se o snížení cla u některých druhů zboží, ale jedná vlastně jen o jedno číslo celního sazebníku, totiž 445e, t. j. o osvětlovací tělesa a jejich součástky poměděné a pomosazněné. Dosavadní smluvní clo u osvětlovacích těles - opakuje se z předchozí zprávy - snižuje se s naší strany ze 1400 Kč na 850 Kč za 100 kg. Když se loni konala československo-rakouská jednání obchodně-politická, obě delegace vyslovily ochotu shodnout se na vzájemných celních úlevách, kde by se toho jevila naléhavá potřeba. Rakousko několikrát dožadovalo se nové úpravy cla na osvětlovací tělesa. Rakousko za to nám vyšlo naproti při vyclívání rour. Povolilo nám totiž bezcelný dovoz 20 vagonů rour. Dohoda stala se u nás účinnou od 1. ledna 1933. Rakousko také splnilo svůj závazek. K dohodě přiměla čsl. delegáty snaha udržet vzájemný tradiční obchodní styk mezi ČSR a Rakouskem i za dnešních těžkých dob na nejvyšší možné výši. Ačkoli styk tento v důsledku světové krise hospodářské klesl s 1.210,672.000 r. 1930 na 450,301.000 r. 1932, tož přece čsl. aktivum stále ještě činí 578,404.000 Kč, klesnuvši na tuto výši s 1.228,459.000 Kč.

Slavná sněmovno! Zahraniční výbor projednal tuto dodatkovou úmluvu a vzhledem k tomu, že mu jde o dobré přátelské hospodářské styky s ostatními státy, dal této smlouvě svoje placet, své schválení; a já nemohu učiniti nic jiného, nežli že jménem zahraničního výboru konám milou povinnost, abych vážené posl. sněmovně doporučil, aby tuto úmluvu, zahraničním výborem schválenou, také schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Jak již pan zpravodaj zahraničního výboru uvedl, máme na dnešním pořadu schůze tři dodatkové úmluvy k obchodním smlouvám, z nichž jedna se týká Rakouska a druhé dvě Německa, tedy dvou států, s kterými naše Československá republika udržovala velmi čilý obchodní styk a které také v dřívějších dobách byly pro náš zahraniční vývoz největšími činiteli.

My jsme si stěžovali, poukazujíce k tomu, že vývoz náš přes Vídeň a přes Berlín neznačí dobrou obchodní politiku našich továrních a obchodních domů, a to z té příčiny, že bylo jejich povinností, aby ony samy hleděly navázati obchodní styky s konsumenty a odběrateli přímo, aby tím vylučováno bylo zprostředkovatelství dřívějších obchodních zprostředkovatelů, kterých za doby předválečné u nás bylo třeba ve styku s obchodními domy ve Vídni a v Berlíně.

Tyto naše stesky nebyly ovšem nikterak odstraněny, trvají dále. Ještě doposud náš průmysl a náš obchod nedovedl nalézti správný postup, správné cesty, kterými by navázal přímý styk a tím také usnadnil a zabezpečil náš vývoz před event. opatřeními, která se mohou státi se strany jmenovaných států proti našemu vývozu. Skutečnost též ukazuje, že náš vývoz do Rakouska, který byl kdysi velmi aktivní, poklesl tím, že celní šraňky jako na hranicích téměř všech jiných států, tak i státu rakouského jsou před našimi výrobky vysoko vyzdviženy, celní sazby jsou zvyšovány a tak naše obchodní spojení s cizinou, v tomto případě s Rakouskem, jest ztěžováno.

Bylo by žádoucno a právě za dnešních těžkých hospodářských poměrů snad tím žádoucnější, aby náš obchod a průmysl snažil se účinnějším způsobem vyhledávati přímé obchodní styky za hranicemi, navazovati obchodní styky s obchodníkem přímo, s vyloučením zprostředkovatelů, aby tak naše výrobky mohly býti prodávány těmto konsumentům levněji a aby tím naše výroba a náš obchod mohly býti snad více zaměstnávány, nežli tomu bylo doposud. Nynější postup téměř všech států je ten, že se snaží býti samostatnými a užívají všech prostředků, aby zamezily pokud možno přívoz výrobků cizích. Tím ovšem hospodářsky je velmi dotčen stát, který jest odkázán na vývoz svého průmyslu, a takovým státem je Československo, které potom tím tíživěji odnáší veškeré následky, vyplývající z těchto nedostatečných a nedokonalých obchodních styků.

Našim obchodně-politickým poměrům a spojením zahraničním musí býti opravdu věnována zvláštní pozornost, abychom to, co bylo promeškáno za těch 13 roků, nahradili, aby náš obchod a průmysl navykl si postaviti se na vlastní nohy a nalezl styky s Balkánem a Orientem a jinými kraji a státy, kam bychom naše průmyslové výrobky mohli vyvážet a dirigovat, poněvadž na tom závisí oživení našeho průmyslu a tím také živější a lepší hospodářské a finanční styky.

Dodatek k obchodní smlouvě s Rakouskem, který projednáváme, jest ovšem opravdu nepatrný, jde jen o jeden předmět, který dovážíme do Rakouska a o druhý předmět, který zase vyváží Rakousko k nám. To jsou nepatrnosti a litujeme, že není možno, abychom přece jen obchodně-politické styky mohli postaviti na zdravější základ, aby tím také náš obchod, naše výroba byla oživena.

Očekáváme, že při nové organisaci, která už vznikla mezi státy Malé dohody, snad odbytiště pro naše průmyslové výrobky se rozšíří, aby tím trvající hospodářské krisi a nezaměstnanosti bylo poněkud odpomoženo, ačkoliv víme a jsme přesvědčeni napřed, že úplně tomuto nedostatku odpomoženo nebude.

Výbor živnostenský pojednal o této dodatkové dohodě, která se zatím vládním nařízením stala již platná. Pojednal o ní ovšem s těch stanovisek, které jsem si byl krátce dovolil uvésti, a usnesl se navrhnouti poslanecké sněmovně, aby této dohodě mezi Československem a Rakouskem dala ústavní schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přerušuji schůzi na 30 minut. (Výkřiky komunistických poslanců.) (Schůze přerušena ve 4 hod. 20 min. odpol. - opět zahájena ve 4 hod. 50 min. odpol.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Sděluji, že mezi schůzí byly rozdány tištěné vládní návrhy:

2203. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužují zákony týkající se bytové péče.

2207. Vládní návrh zákona, jímž mění se §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 10. října 1930, č. 150 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti výborům přikázány vládní návrhy dnes tiskem rozdané, jest potřebí konati dnes ještě jednu schůzi. (Výkřiky posl. Ostrého.)

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, t. j. ve 4 hod. 57 min. odpol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 260. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Končím schůzi.