Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Langr.

211 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, Bradáč, dr Slávik, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Místopředseda Stivín zahájil schůzi ve 3 hod. 53 min. odpol.

z 207. schůze platí též pro 208. schůzi.

Lékařské potvrzení předložil posl. Chobot.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Kaspera.

posl. Solfronka a Sladkého ministru financí o národnostních poměrech u berního úřadu ve Šternberku u Olomouce (č. D 930-III),

posl. Sladkého ministru vnitra a ministru financí, co hodlají učiniti, aby zabráněno bylo katastrofálnímu finančnímu zhroucení některých obcí a okresů ve volebním kraji XIV (Ostravský) (č. D 931-III).

Výborům zahraničnímu a živn. obchodnímu přikázány vládní návrhy tisky 1963, 1966, 1973.

Výborům ústavně-právnímu a živn. obchodnímu přikázány vládní návrhy tisky 1981 až 1983.

Výborům zahraničnímu a ústavně-právnímu přikázán vládní návrh tisk 1984.

Místopředseda Stivín konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu byly jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto vládních návrzích uloženy lhůty do 2. listopadu 1932 včetně.

Výboru soc. politickému přikázán vládní návrh tisk 2000.

K návrhu místopředsedy Stivína stanovena byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta do 23. října 1932 včetně.

Výboru rozpočtovému přikázán státní závěrečný účet tisk 1972.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž je:

Druhé čtení osnovy zákona, ktorým sa rozširuje pôsobnost, zákona o závodných a revírnych radách pri baníctve na územie Podkarpatskej Rusi (tisk 1891).

Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl. Bečko.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Bečko: Nie sú návrhy opráv ani zmien textových.

Místopředseda Stivín (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění zprávy výborové tisk 1891.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Posl. Štětka a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do dnešní schůze dostavil zástupce vlády podat zprávu ve věci platů státních a veřejných zaměstnanců a ve věci úhrady schodků státního rozpočtu úsporami.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr., aby do dnešní schůze posl. sněmovny dostavil se zástupce vlády a podal žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Krosnář a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do dnešní schůze dostavil zástupce vlády podat vysvětlení o používání četnictva a policie proti stávkujícím a o zabavování zpravodajství o stávkách.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Krosnáře a soudr., aby do dnešní schůze sněmovny dostavil se zástupce vlády a podal žádané vysvětlení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Slovo k odpovědi na dotaz posl. Štětky podle §u 70 jedn. řádu vyžádal si pan předseda výboru živn.-obchodního, posl. Pechman. Dávám mu slovo.

Předseda živn.-obchodního výboru posl. Pechman: Slavná sněmovno! Pan posl. Štětka podal mně jako předsedovi živn.-obchodního výboru podle §u 70 jedn. řádu dotaz:

"Návrh na změnu zákona čís. 26 z r. 1907 ř. z., a o doplnění a změně živn. řádu (tisk 929) leží již od 13. února 1931 v živn.-obchodním výboru, aniž je projednáván, zatím co desetitisíce zbídačených maloobchodníků jsou klamány stálými sliby, že jejich požadavky budou splněny.

Ptáme se vás proto: Jste ochoten dáti svůj návrh tisk 929 na denní pořad příští schůze živnostensko-obchodního výboru?"

K tomuto dotazu dovoluji si, slavná sněmovno, podati toto vysvětlení:

Citovaný tisk 929 je návrh posl. Al. Beneše, Vávry atd., je to tedy návrh našeho poslaneckého klubu, a byl předložen slavné posl. sněmovně dne 28. ledna 1931. Tisk 929 byl pak předložen živn.-obchodnímu výboru ku projednávání, a to již v nejbližších dnech, dne 13. února 1931, a nato již v 6 dnech byl v témže výboru přidělen kolegovi posl. Náprstkovi. Po smrti kol. posl. Náprstka byl tento návrh zákona přidělen kol. posl. Jiráčkovi dne 15. prosince 1931.

Dovolím si osvětliti, co je obsahem citovaného návrhu poslaneckého klubu živn. obchodnické strany středostavovské, tisk 929, jímž se navrhuje doplnění ustanovení zákona z 5. února 1907, ř. z. č. 26, kterým se mění a doplňuje řád živnostenský. V tomto návrhu žádáme, aby Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: (Posl. dr Winter: Za koho to mluvíte? Za výbor? Kdo to žádá? - Posl. Najman: Tak řekni, že to žádá živnostenská strana!)

Ano, tedy naše živn.-obchodnická strana středostavovská žádá, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně:

Čl. I. Ustanovení §u 37 zákona ze dne 5. února 1907, říš. zák. č. 26, doplňují se takto:

"4. Majitelé živností po továrnicku provozovaných nejsou oprávněni přijmouti zakázky na opravu obuvi, vztažmo šatstva."

Čl. II. Odst. 1 §u 40 zákona ze dne 5. února 1907, ř. z. č. 26, zní nadále takto:

"Chtějí-li živnostníci kromě své hlavní provozovny zříditi závody vedlejší nebo sklady, jichž však může býti zřízeno jednotlivými podnikateli v tuzemsku nejvýše pět (ku kterým však nepočítají se pouhá skladiště a jiné místnosti toliko k uschování zboží sloužící), jsou povinni, pokud jde o živnosti svobodné nebo řemeslné, oznámiti to pokaždé živnostenskému úřadu a označiti stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu. Oznámení to dlužno učiniti jak u živnostenského úřadu hlavní provozovny, tak i tomu živnostenskému úřadu, v jehož okrese bude stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu."

K tomuto našemu návrhu zákona na změnu resp. doplnění živn. řádu měli jsme toto odůvodnění:

"Po reformě živn. řádu volá se již celá desítiletí. Poměry, jakož i proces výroby změnily se do té míry, že stávající živnostenský řád jest v některých svých částech neudržitelným, vyžaduje rychlé nápravy, nemá-li se jisté části občanstva a tím i republice způsobiti nenahraditelných ztrát.

Stávající živnostenský řád, vyvolaný na počátcích moderní výroby, je zpracován na zcela jiných zásadách, je místy starým přežitkem a na závadu spíše než ku prospěchu našeho hospodářského života. Jestliže nevyhovoval již za staré rakouské monarchie, tím více cítí se jeho nedostatky v naší Československé, demokratické republice.

Nynější poměry volají po změně celého živn. řádu již také proto, že četnými doplňky vzniká řada nejasností a nedorozumění. Poněvadž úplná reforma živn. řádu bude vyžadovati ještě mnoho času k prozkoumání celého hospodářského života, jest nutno změniti živn. řád alespoň v těch částech, které svou nesociální tendencí jsou s to v zájmu několika jednotlivců ničit a ožebračit celé masy lidu.

Obecná krise hospodářská dolehla zvláště těžce na živnosti oděvní. Zejména řemeslo obuvnické trpí konkurencí továren, které úbytek exportu snaží se nahraditi na domácím trhu. Okázalá a nevybíravá reklama některých továrníků obuvi odkázala tisíce malých řemeslníků a jich dělníků z největší části na výdělek správkami, avšak továrními správkárnami připraveni jsou i o tuto poslední skývu chleba.

Nelze proto namítati, že by tento návrh namířen byl proti tovární výrobě, jejíž těžiště nespočívá ve správkařství, znamenajícím pro ni jen nepatrnou část výdělku.

Rovněž tak právě § 40, který ponechává volné pole kapitálově silným jedincům k zřizování neomezeného počtu vedlejších závodů, kterými ničí a ubíjejí kapitálově slabé živitele rodin, nutno v zájmu těchto malých lidí podle navrhované změny upraviti.

Tímto omezením nebude dotčen hospodářský život našeho státu a přijetím tohoto zákona vykoná se jen akt sociální spravedlnosti, poskytující ochrany hospodářsky slabé a sociálně důležité vrstvě obyvatelstva, jíž jsou tisíce příslušníků živností oděvních a obuvnických."

K podání tohoto návrhu zákona přiměly nás požadavky stavu obuvnického a krejčovského. V našem živn. výboru soustředilo se již několik set petic, domáhajících se nápravy v naznačeném směru. Konstatuji, že živn.-obchodní výbor přiděloval tyto petice po projednání vždy ministerstvu obchodu za tím účelem, aby ministerstvo obchodu vypracovalo konečně příslušnou osnovu zákona. Avšak po celou tu dobu a po všech těch peticích, jež živn.-obchodní výbor předal ministerstvu obchodu, nezmohli jsme se dosud, aby ministerstvo obchodu příslušnou osnovu zákona předložilo. Proto nepředkládali jsme tento náš návrh zákona ministerstvu obchodu, nýbrž chtěli jsme jej projednat v rámci naší kompetence ve sněmovním výboru živn.-obchodním.

Již jedenkráte byl na mne vznesen dotaz v této záležitosti a již jedenkráte jsem v této slavné sněmovně odpovídal, proč tento návrh zákona nemohl býti dosud projednáván. Proto konstatuji to dnes opětně.

Ačkoli stala se zde změna v osobě zpravodajově - na místo zemřelého kol. Náprstka byl, jak jsem již předeslal, ustanoven referentem kol. Jiráček - nebyla tato okolnost hlavní příčinou, proč živn.-obchodní výbor návrh tohoto zákona dosud neprojednával. Tazatelům je zajisté známo, že tak důležité návrhy zákonů, jakým je na př. návrh o nějž jde, projednávaly se vždy koaličně a teprve, byly-li koaličně dojednány a schváleny, mohly přijíti na pořad živn.-obchodního výboru. Nebyl-li proto tento návrh zákona dosud koaličně projednán a schválen, nemohl tedy také podle vžitých zvyklostí býti projednáván živn.-obchodním výborem.

Ale aby se snad nezdálo, že projednávání tohoto zákona je snad brzděno předsedou živn. obchodního výboru, prohlašuji dnes před slavnou poslaneckou sněmovnou: Jsem ochoten, poněvadž uznávám nutnost provedení tohoto zákona, dáti tento návrh zákona tisk 929 na pořad projednávání živn.-obchodního výboru. Jsem si vědom, že jsem předsedou živn.-obchodního výboru dnes jako oposiční poslanec a prohlašuji, že za každou cenu dám tento návrh zákona na program jednání živn.-obchodního výboru, i kdyby z toho měly býti vyvozeny nejkrajnější důsledky a já zbaven předsednictví živn.-obchodního výboru. (Potlesk. - Různé výkřiky.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v pondělí dne 24. října 1932 ve 3 hod. odpol. s

1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 2000) zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče [podle § 35 jedn. řádu].

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle § 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.