Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 1 pořadu, p. posl. Chalupovi. (Výkřiky posl. Najmana a Ostrého.)

Zpravodaj posl. Chalupa: Soudil jsem zcela správně, když ve výkladu k předložené osnově jsem předpokládal, že proti zákonu bude vznesena řada námitek. Zabezpečil jsem se proti tomu tím, že ve výkladu k zákonu jsem již napřed polemisoval s možnými námitkami. Proto myslím, že z velké části bych musel opakovat, co jsem napsal v důvodové zprávě a co jsem řekl ve výkladu k zákonu. Ostatně myslím, že hlasovati pro tuto předlohu, tak význačného finančního dosahu, je vlastně projevem důvěry k vládě - a to ovšem nemůžeme žádati od stran, které jsou v oposici. A oposiční strany využily ovšem vrchovatou měrou této příležitosti ke kritice nejen právě tohoto zákona, nýbrž také všeobecných poměrů a zejména finančních poměrů ve státě.

Značná část vývodů, s předlohou nesouvisících, byla věnována událostem v Duchcově, které zavdaly podnět k protestům německých stran. Myslím, že je věcí vlády, aby incident, který se tam stal, byl náležitým způsobem, nestranně a rychle vyšetřen.

I když bylo připouštěno, že potřeba státu je naléhavá, nebyla dána se žádné strany skutečně vážná a vydatná náhrada za výnos právě projednávané předlohy. Navrhované úspory, jak jsem se již zmínil, mohou skutečně působiti teprve v roce následujícím a myslím, že do značné míry mají ještě tu vadu, že jsou neznámé výše.

Nemyslím, že byla v tomto směru jaksi opakována rozpočtová debata, poněvadž při rozpočtové debatě slyšíme pravidelně výtky proti různým ministerstvům, zejména proti ministerstvu zahraničí, ministerstvu nár. obrany a ministerstvům jiným. Ale do jisté míry můžeme říci, že tato debata měla přece jen určitý výsledek, a to ten, že z dopoledního prohlášení p. ministra financí máme pevnou naději, že bude zřízena úsporná komise, která se bude nyní soustavně věnovat úsporám v rozpočtu státním, ve státní správě.

Je potřebí, abych se zmínil o onom vrženém podezření, o 150 mil. Kč na organisování sokolského sletu. Nebyl jsem ani na okamžik na rozpacích, abych nedovedl posouditi, že tato věc nemá ve skutečnosti žádného odůvodnění. Považoval jsem za svou povinnost obrátiti se na vládu, aby o tom řekla své mínění. Toto tradování o 150 mil. Kč jako podpoře na sokolský slet bylo vzato ze sdělení, které činí ministerstvo zahraničí, a bylo vzato z italského časopisu "Stampy" a nezakládá se naprosto na pravdě. To, co vláda učinila, učinila ne pro Sokolstvo, ale, řekl bych, pro všeobecný zájem, pro podporu tělesné výchovy. Je to vybudování strahovského stadionu, což se stalo za podpory zúčastněných ministerstev, ministerstva tělesné výchovy, ministerstva veř. prací a ministerstva financí. Proto stadion je majetkem státním a je k disposici skutečně všem organisacím tělocvičným, které ho budou potřebovati. Nemůže býti tedy vůbec řeči o oné podpoře, která, žel, měla sloužiti k tomu, aby veliká práce, která je podnikána vynikající tělocvičnou organisací sokolskou, byla zde postavena do křivého světla. Ostatně každý, kdo se dívá na věci otevřenýma očima, vidí, že tato tak veliká organisace při sympatiích, kterým se těší, a při statisícových návštěvách na svých produkcích stojí zde vlastní silou a že vše, čeho potřebuje, vlastními silami dovede také uhraditi.

Proti mínění p. kol. Štětky musím konstatovati, že při platnosti zákona č. 76 daň důchodová srážkou je výhodou pro dělníky, a to ze dvou důvodů: zvýšením daně prostého minima a dále také daleko menším zatížením. I kdyby byla prokázána ona výhoda, že skutečně daněprosté minimum bylo zvýšeno pro svobodné na 16.000 a pro ženaté na 18.000 Kč, přece důchodci od 18.000 do 23.560 Kč tímto způsobem nebyli by chráněni, byli by zdaněni podle §u 15 a podle sazby vyšší, a proto znovu si dovoluji tvrditi, že daň důchodová srážkou za účinnosti zákona č. 76 je výhodou pro dělníky.

Ve věci účinnosti §u 34 s §em 31 bylo již kol. Štětkovi dáno vysvětlení v rozpočtovém výboru a mohu jen v plenu sněmovny opakovati, že zde není naprosto žádné nejasnosti a žádného sporu. Jenom v tom případě, když důchod vedlejší vedle důchodu mzdového nebo platového přesahuje 500 Kč, může skutečně býti zdaněn ve spojení s §§ 31 a 34, ale jenom tenkrát bude podléhati přirážce, když skutečně dosáhne daně prosté minimum částky 15.000 Kč.

Pokud zde byly uvedeny případy, které se vyskytují při hranicích příjmu daně důchodové srážkou, totiž 23.560 Kč, myslím, že jsou to případy individuální a že je možno tyto případy řešiti skutečně jen individuálně s dorozuměním se státní správou.

Hromadění přeplatků považujeme při dani důchodové srážkou za veliký neprospěch, z něhož si dělníci odnášejí velmi smutné zkušenosti, a je potřeba - souhlasím s kol. Štětkou - aby se v této věci stala náprava.

Jsem ovšem přesvědčen, že za dnešních prováděcích nařízení není možno v tak krátké době, jak kol. Štětka dovoluje si navrhovati v resoluci, do jednoho měsíce tyto přeplatky skutečně poukázati.

Fakt je ten, že do jednoho měsíce nesejdou se ani doklady k tomu, aby dotčená berní správa náležitým způsobem mohla porovnati, mnoho-li skutečně bylo na dani důchodové sraženo a mnoho-li sraženo býti mělo.

Zde je nutno, aby náležitým způsobem byl vykládán odst. 5 §u 31, jehož smysl některé berní správy nechtějí stále chápati.

Další věcí, které se domáhal p. kol. Štětka, bylo postižení tantiem daní, která by odebírala aspoň polovinu z těchto tantiem. V tomto směru je potřebí uvědomiti si toto:

Daň z tantiem je zavedena zákonem čís. 76, činí 10%, zákonem č. 77 byla zvýšena o dalších 20%, jestliže úhrn tantiem v jednom podniku překročil částku 100.000 Kč. Ale toto zdanění tantiem není konečné, neboť zbytek musí ještě přijíti do základu pro vyměřování daně důchodové a tam je zase poměřován podle zákona o dani důchodové. Abych to příkladem objasnil: Při vyplácení 100.000.- Kč tantiem znamená to zkonfiskování 30% podle zákona č. 77, zbývá tedy 70.000 Kč. Těchto 70.000 musí býti započítáno do úhrnného důchodu poplatníkova. Volím příklad, který je okatý: Při 500.000 Kč znamená to, poněvadž je důchod zatížen více než 25%, že ještě z těchto 70.000 1/4 přijde dolů, to znamená, že z těchto tantiem 100.000.- Kč 47.000.- Kč je odčerpáno. Tento poměr se stále ještě stupňuje při důchodech vyšších, takže můžeme říci, že dosahuje 65.000 ze 100.000 Kč tantiem, při důchodech vyšších konfiskují se tedy téměř 2/3.

Nemohu se ubrániti několika poznámkám ke kolegům, kteří polemisovali s předlohou o přechodné přirážce k dani důchodové. Zvláštním dojmem působily na mne vývody pana kol. Pechmana. Jeho vylíčení posledních dnů živnostnictva a obchodnictva, jak je tu líčil, nebylo pro mne nikterak přesvědčivé. Zamítání zpětné působnosti je pro mne přímo nepochopitelné u p. kol. Pechmana, když ani ne před půl rokem schvaloval zpětnou působnost zákona čís. 177. Je to potřebí podtrhnouti při příležitosti, kdy zpětná působnost měla trochu makavější průraz než dnes, kdy běželo o zdanění přirážkou k dani důchodové za r. 1930, tedy v době, kdy tato daň už byla uložena a namnoze už také vybrána.

O zatížení vrstev živnostenských, výrobních, obchodních a průmyslových přinesl jsem cifry, které mluví o něčem jiném. Uvedl jsem, že ve třech letech ubylo státu na obou daních výdělkových 507 mil. Kč, na autonomních přirážkách 2.383 mil. Kč, tedy celkem 2.890 mil. Kč. Může pan kol. Pechman rozumně věřiti, že 250 mil. Kč, jež nyní má vynésti za rok přirážka - budiž dodáno, kterou ovšem nezaplatí jen živnostníci, obchodníci a podnikatelé sami - zahubí živnostníky, když na druhé straně právě tyto výrobní kruhy mají z toho slevy, které jsem uvedl částkou ročně více než 900 mil. Kč? Naprosto je nepochopitelné, jak se může uváděti za důvod hrubý omyl, který patrně pochodí z toho, že zákon není dobře znám.

Tvrzení p. kol. Pechmana, že poplatník od 15.000 do 25.000 Kč byl postižen starým zákonem 30% a nyní novým zákonem znovu 30% a že se mu tak bere 60% tohoto důchodu, není naprosto pravdivé. Vypadá to docela jinak. Tato přirážka nemůže skutečně postihnouti 60 procenty prostě z toho důvodu, že všichni poplatníci do 30.000 Kč byli podle zákona čís. 177 osvobozeni, a nemůže tam býti vůbec řeči, že by zde byl postižen důchod 30 procenty. Zákon čís. 177 z r. 1931 je dnes úplně změněn. Stará přirážka odpadla a uvádí se odstupňovaná přirážka nová, která dosahuje 60% teprve při důchodu od 60.000 do 100.000 Kč a postihuje jej ztrátou celkem 10.88%, tedy při důchodu 100.000 Kč necelými 11.000 Kč. Nevím, považuje-li pan kol. Pechman důchodce s 89.000 Kč ročně ještě za chudáka, ale podle mého přesvědčení by nebylo třeba při jiných odůvodněných starostech kruhů průmyslových, živnostenských a obchodních lámati za takové chudáky kopí.

Krátce, ve věcech daňových je se stranou živnostenskou velmi těžká shoda, neboť počítati s tím, že jen já platím daně a druhý nikoli, je, myslím, nebezpečná domýšlivost, ale nejen to, je to hrubý omyl. Zdrcující je fakt, že každé zatížení projeví se jen směrem nejmenšího odporu. Už při výkladu zákona jsem ukázal, že i daň důchodová byla některými odpůrci považována za položku režijní, která může býti přesouvána, a ovšem, děje-li se to, pak je přesouvána buď do ceny zboží nebo do snížení mezd.

Podobné perly viděli jsme také u pana kol. Ostrého. Nechci zdržovati, jen bych uvedl, jakým způsobem informují řečníci z kruhů živnostenských naši veřejnost. Uváděl jako průkaz důchodce s 10 mil. Kč. Z těchto 10 mil. Kč vypočítával pan kol. Ostrý výdělkovou daň, z těchto 10 mil. odpočítával také daň důchodovou. To je, vážení pánové, osudný omyl, poněvadž zde jde o něco jiného. Musí se připustiti, že jsou zde určité srážky. Je-li zde důchodce, který má z podnikání 10 mil. Kč, je nutno počítati s ustanovením zákona, kde z těchto 10 mil. jako základu má právo odpočísti si daň výdělkovou se všemi přirážkami. Budu sledovati to, co řekl kol. Ostrý, a vyhovím mu v této věci ještě více. On mluvil o zatížení asi 2,300.000, já mu budu koncedovati 3 mil. a zbude 7 mil. a teprve těchto 7 mil. je podrobeno dani důchodové srážkou, takže potom i při těch konfiskacích 50% tohoto důchodu zbývá 3,500.000. Pan kol. Ostrý to vypočítává tak, že tento člověk, který vydělává 10 mil. Kč, musí jíti žebrotou. Dovolává se zúročení, alespoň minimálního, vloženého kapitálu 5%, z 30 mil. je to 1,500.000. Tomuto pánovi zbývají 3,500.000. Tak vypadají věci ve skutečnosti a tak si je dovoluje zkresliti pan kol. Ostrý.

Vážení pánové, vy mi laskavě prominete, poněvadž pan kol. dr Hodáč polemisoval s některými mými vývody, když zdůrazním naše stanovisko. Pan kol. dr Hodáč připustil, že daňová reforma, zákon č. 76, dala určité výhody kruhům podnikatelským, ale tyto výhody - vyčíslil je 2.800,000.000 - přišly k dobru mzdám. To je strašlivý omyl. To, co prokazoval dr Hodáč, přibývání výplat, mezd, to je výsledek konjunktury, ne slevy těchto daní. Protože stoupla konjunktura, protože bylo více zaměstnané dělnictvo a přirozeně více vyplacených mezd, stoupal příjem Ústřední soc. pojišťovny, ale sleva, která se stala v zákoně č. 76, není jediná, jsou zde ještě slevy jiné, slevy na důchodové dani, která nesmírně poklesla. Není možno to vyčísliti, ale počítá se s poklesem důchodové daně o 40%. Není to 40%, ale jsou to stamiliony, o které daň důchodová skutečně poklesla.

A teď je třeba si položiti otázku: Pan dr Engliš jistě věděl, že ten úbytek bude, kde vzal úhradu? Vidíme, že to, co slevil kruhům majetným, vzal z potřeb širokých vrstev lidových. Soudobně při slevování daní přímých zvyšoval daně nepřímé, daň z cukru, daň z lihu.

Vážení pánové, my můžeme jíti ještě dále. Pan dr Hodáč poukazoval na zatížení výrobních kruhů určitými daněmi. Nemám nic proti tomu, ale je třeba, abychom se na to zdravě podívali. Cožpak daň z obratu - těch 350 mil. - je placena podnikateli?

Myslím, že každý ví, že je převalována, pokud je to jen možné, do cen produktů. Daň ze zapalovadel platí jen podnikatelé? Platí ji každý, kdo užívá zapalovadel. A tak vidíme, že ono vyčíslení, které tu bylo dáno kol. dr Hodáčem, by sneslo značné korektury, a myslím, že by z té miliardy, kdybychom dobře počítali, nezůstalo ani 300 mil. Kč.

Vážení pánové, to jsou věci, které velmi vážně otřásají tvrzeními, která zde byla přednesena. Ale jedno z toho je poučné. Pan kol. dr Hodáč poukazoval, že je možné, aby s poklesem daní na druhé straně stoupaly mzdy. Dobře víme, že nikoliv. Ale p. dr Hodáč si to tak vysvětluje. Vezměme si to opačně, že se vzestupem daní budou se mzdy zmenšovat, a to znamená, co tvrdím, že daně přímé neplatí prostě jen ti, jimž je předepisována tato daň, nýbrž že se obrovská většina daní přímých převaluje tím směrem, kde je nejmenší odpor, to je na dělníka a zaměstnance se stálým platem, poněvadž on nic nevyrábí, co by mohl prodati, na čem by mohl přiraziti, a musí tudíž jako poslední nositel zdražení výživy všechny věci zaplatiti.

Tím jsem v podstatě odpověděl na všechno, co jsem byl dlužen, a dovolím si několik slov k pozměňovacím návrhům.

Je to pozměňovací návrh p. kol. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů, který se vztahuje k různým číslům §u 1 a žádá zvýšení číslice 30.000 na 50.000 Kč. Z důvodů, které jsem si dovolil sděliti v rozpočtovém výboru a které jsem dal také do své důvodové zprávy a do svého výkladu, nemohu se přikloniti k tomuto návrhu.

Je zde další návrh kol. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů, který se kryje také s návrhem kol. Al. Beneše a žádá, abychom se vyhnuli zpětné platnosti této daně, aby přirážka byla předpisována na místo r. 1931 r. 1932. Řekl jsem, co to znamená pro státní důchod, že je to vlastně ztráta poloviny pomyšleného výnosu. Nemohu se tudíž přikloniti k tomuto návrhu.

Pan kol. Štětka a soudr. podali dva pozměňovací návrhy, které ve své podstatě sledují tyto věci: jednak novelisaci zákona č. 76, t. j. zvýšení daně prostého minima, zrušení daně srážkou, o čemž jsem si již dovolil referovati, dále nový způsob zatížení zvýšením procenta a další zatížení daně tantiémové, což jsem si rovněž dovolil vysvětliti. Konečně v těchto návrzích žádají také, aby byl dodržen účel, že totiž výnos této přirážky má býti skutečně věnován pro nezaměstnané.

Vážení pánové, myslím, že u nás není o tom sporu; z charakteru celé předlohy a situace státní, ve které žijeme, bude výnos této přirážky především využit k tomu, abychom skutečně mohli dostáti oněm nejtěžším povinnostem, před kterými stojíme, totiž aby v tomto státě, nikdo hlady nezmíral.

Dalších pozměňovacích návrhů nedošlo. O resolučních návrzích vyslovím se až při druhém čtení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nyní přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů o osnově zákona o spotřební dani z droždí.

Dávám slovo zpravodaji výboru živn. obchodního, p. posl. Honzlovi.

Zpravodaj posl. Honzl: Slavná sněmovno, při projednávání vládního návrhu zákona o spotřební dani z droždí všichni řečníci z oposičních stran, kteří se zúčastnili debaty, vyjádřili se proti tomuto zákonu a prohlásili, že pro tento zákon hlasovati nebudou. To se dalo čekati, neboť je samozřejmé, že strany oposiční nikdy nesouhlasí s tím, co doporoučejí strany koaliční. Proto nebudu se zabývati, resp. odpovídati na výtky pronesené proti tomuto zákonu.

Slavná sněmovno, nám všem není tento zákon milý, poněvadž víme, že všecka nová daňová břemena zatěžují jednotlivá odvětví našeho hospodářství, a myslím, že není jednoho odvětví v našem státě, které by nebylo již jaksi přetíženo. Ale vzhledem k tomu, že v této prekérní situaci jsou všechna odvětví ve státě a že se naší státní pokladně příjmy těžko scházejí, musejí strany koaliční, které mají větší zájem na státě než na sobě samých, často schvalovat i zákony, jako je zákon tento, aby dostály povinnostem, které jim tyto těžké doby ukládají.

Proto jménem výboru živnostenského doporučuji, aby tento zákon byl schválen tak, jak jej výbor živn.-obchodní projednal ve schůzi dne 21. června, i se změnami proti vládnímu návrhu, které jsou uvedeny v tisku 1886. (Souhlas.)

Předseda: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. dr Kalašovi.

Zpravodaj posl. dr Kalaš: Slavná sněmovno! V debatě byly jistě sneseny věcné důvody pro i proti, ale vyšší státní zájem přece jenom vyžaduje, aby osnova byla schválena. Připojuji se proto ke zprávě p. zpravodaje výboru živn.-obchodního a dovoluji si upozorňovati, že k osnově přišly pozměňovací návrhy, a to:

Návrh posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu, dále pozměňovací návrh posl. Štětky, Kopeckého, dr Sterna a soudr. k celé osnově, pak pozměňovací návrhy posl. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů k §§ 6, 10 a 11 a konečně pozměňovací návrhy posl. Al. Beneše a druhů k §§ 1 a 10. Prosím, aby tyto návrhy, které nedoporučuji ke schválení, byly posl. sněmovnou zamítnuty.

Dále došel pozměňovací návrh pp. posl. dr Černého, Remeše, dr Patejdla, Vičánka, dr Hodáče, Zierhuta, Hackenberga a druhů:

§ 11 se doplňuje takto:

"Prodejní ceny droždí, případně jeho náhražek mohou býti stanoveny ministrem financí v dohodě s ministry obchodu a pro zásobování lidu po slyšení ústředny obchodních a živnostenských komor a ústředních organisací zájmových."

Prosím, aby tento § 11, jehož doplněk je jistě odůvodněn, byl slavnou posl. sněmovnou přijat v úpravě právě přečteného návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov a budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k daní důchodové a k dani z tantiem (tisk 1900).

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli zákona.

Jsou podány návrhy a dám tedy hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o osnově navržené posl. Štětkou a soudr.; nebude-li přijata, o eventuální osnově navržené posl. Štětkou a soudr.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o osnově výborové v úpravě návrhů posl. Eckerta a druhů; nebude-li přijata, v úpravě návrhů posl. Al. Beneše a druhů; nebude-li ani ta přijata, budeme o osnově hlasovati ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s osnovou navrženou posl. Štětkou a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navržená osnova je zamítnuta.

Kdo souhlasí s eventuální osnovou posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s osnovou výborovou v úpravě návrhů posl. Eckerta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s osnovou výborovou v úpravě návrhů posl. Al. Beneše a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s osnovou výborovou, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Druhé čtení vykonáme ještě v této schůzi, bude-li osnově této přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Nyní vykonáme hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona o spotřební dani z droždí (tisk 1886).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Honzl, za výbor rozpočtový p. posl. dr Kalaš.

Osnova zákona má 13 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy oddílů a úvodní formuli.

Jsou podány návrhy a dám tedy hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o návrhu posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu.

Nebude-li přijat, budeme hlasovati o osnově navržené posl. Štětkou a soudr.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o § 1 v úpravě návrhu posl. Al. Beneše a druhů.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o §§ 1 až 5 podle zprávy výborové.

Pak bychom hlasovali o § 6 v úpravě návrhu posl. Eckerta a druhů.

Nebude-li přijata, hlasovali bychom o §§ 6 až 10 podle zprávy výborové. Tím bude zároveň rozhodnuto o shodných negativních návrzích posl. Al. Beneše a druhů a posl. Eckerta a druhů na škrtnutí § 10.

O § 11 hlasovali bychom podle zprávy výborové s doplňkem navrženým posl. dr Černým, Remešem, dr Patejdlem, Vičánkem, dr Hodáčem, Zierhutem, Hackenbergem a druhy.

Nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom pak o §u 11 podle zprávy výborové. Tím bude zároveň rozhodnuto o negativním návrhu posl. Eckerta a druhů na škrtnutí tohoto paragrafu.

O §§ 12, 13, o nadpisu zákona, nadpisech oddílů a úvodní formuli zákona hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Jsou proti přednesenému pořadu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh byl zamítnut.

Kdo souhlasí s osnovou navrženou posl. Štětkou a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navržená osnova je zamítnuta.

Kdo souhlasí s § 1 v úpravě návrhu posl. Al. Beneše a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh ten je zamítnut.

Kdo souhlasí s §§ 1 až 5 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 1 až 5 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s § 6 v úpravě návrhu posl. Eckerta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navrhovaná úprava § 6 je zamítnuta.

Kdo souhlasí s §§ 6 až 10 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 6 až 10 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Tím zároveň jsou zamítnuty shodné negativní návrhy posl. Al. Beneše a druhů a posl. Eckerta a druhů na škrtnutí § 10.

Kdo souhlasí s § 11 podle zprávy výborové s doplňkem navrženým posl. dr Černým, Remešem, dr Patejdlem, Vičánkem, dr Hodáčem, Zierhutem, Hackenbergem a druhy, jehož přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 11 jest přijat podle zprávy výborové s doplňkem navrženým pp. posl. dr Černým, Remešem, dr Patejdlem, Vičánkem, dr Hodáčem, Zierhutem, Hackenbergem a druhy.

Tím zároveň je zamítnut negativní návrh posl. Eckerta a druhů na škrtnutí tohoto paragrafu.

Kdo souhlasí s §§ 12, 13, nadpisem zákona, nadpisy oddílů a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 12, 13, nadpis zákona, nadpisy oddílů a úvodní formule zákona jsou přijaty ve znění zprávy výborové.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení vykonáme ještě v této schůzi, bude-li osnově přiznáno zkrácené jednání podle § 55 jedn. řádu.

Tím jsou vyřízeny prvé dva odstavce pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Druhé čtení osnovy zákona o exekuci na podpory v nezaměstnanosti (tisk 1880).

Zpravodajem jest p. posl. dr Markovič.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Markovič: Nie sú.

Předseda: Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 1889).

Zpravodaji jsou za výbor zemědělský p. posl. Dubický, za výbor zásobovací p. posl. Jaroš.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Dubický: Není jich.

Zpravodaj posl. Jaroš: Nemám návrhů.