Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodáč (pokračuje): ... a převáděním personálu z těchto úřadů do jiných, bychom došli postupně velmi podstatného snížení nákladů úsporami organisačními a věcnými. Bylo by ovšem po třebí uskutečniti zákon o zjednodušení kompetence ministerstev, bylo by třeba zmenšení počtu centrálních úřadů, bylo by třeba hospodárněji postupovati při stavbě veřejných budov. Všechno to zajisté vyžaduje určité doby. Vím, že bychom byli museli začíti loni na podzim, aby se nyní projevil důsledek; kdybychom byli s touto prací loni začali a s plným vědomím odpovědnosti ji prováděli, snad bychom nestáli dnes před tím, že budeme museti zvyšovati se zpětnou platností důchodovou daň. Voláme-li dnes znovu, aby všechny strany vzaly na sebe kolektivní odpovědnost z úspor organisačních a věcných, které je nutno učiniti, voláme tak také proto, poněvadž stojíme před sděláváním rozpočtu na příští rok, a je třeba, abychom si byli dnes jasně vědomi, že naše hospodářství rozpočtu v dnešní výši nesnese, že vzhledem na obrat našeho zahraničního obchodu i obchodu vnitřního je rozpočet vnitřní naší správy a rozpočet podniků příliš vysoký. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Veřejnost je tak citlivá k této otázce úspor, a se zrakem bedlivým pozorně pohlíží, co v této věci sněmovna učiní, že věru doporučuji, aby se v této věci postupovalo vážně. (Výkřiky poslanců strany živn. obchodnické.) Kolegové z živnostenské strany nemají příčiny zde činiti výtek. Četl jsem před několika dny v jejich ústředním orgánu ostrý protest, že se zrušila místní dráha tuším z Kysiblu do Vojkovic. A přece, co máme vyčítati, není, že se zrušila tato lokálka, nýbrž že postup v tomto zjednodušování je příliš pomalý. A proto chceme kolektivní odpovědnost zřízením komise, že jsme si vědomi, že skutečné a vážné provádění úspor se dotkne řady místních a osobních zájmů. (Výkřiky komunistických poslanců. - Výkřiky posl. Bergmanna.)

Slavná sněmovno! K tomu je třeba součinnosti obecné a jest jí třeba také v koalici. Přiznám se, že důvodem pro hlasování naše je také okolnost, že v době, jaká je dnes, chceme tuto součinnost zachovati. Máme za to, že v době hospodářsky tak mimořádné, v jaké dnes jsme, je nezbytno, aby zde byla spolupráce podnikatelů živnostenských, obchodních, průmyslových i zemědělských, součinnost spolupracovníků podnikání, úřednictva a dělnictva, spotřebitelů a veřejné správy; v době, v jaké jsme, není možno, abychom bojovali o to, který zájem nad jiným zvítězí, nýbrž o to, jakým způsobem dosáhneme největšího účinku pro obhájení svého společného hospodářského stavu a nejlepších předpokladů pro jeho vzrůst. Ovšem si tuto součinnost nepředstavujeme tak, že jedna skupina bude překážeti druhé v jejím postupu, nýbrž že naleznou společnou základnu, na které jejich zájmy se vyrovnají způsobem spravedlivým.

Jestliže jsme proto poukazovali, že zatížení, kterého dnes dosáhla veřejná břemena, dosáhlo již příliš vysoké úrovně pro stav našeho hospodářství, tedy věřte, že tento vážný poukaz byl veden snahou, která má prospěti zájmům těchto skupin.

Chtěl bych jen ještě říci, že k součinnosti nás musí vésti také zřetel na mezinárodní posici státu.

Slavná sněmovno, po tom, co jsem slyšel při této debatě z řad kolegů naší německé oposice, jsem zvláště přesvědčen, že je nutno, abychom hledali společného postupu a vyrovnání zájmů k podepření hospodářského života; události mezinárodní, to je zřejmo z výroků našich kolegů, vrhají své stíny také do našeho státu, ale my za žádných okolností nechceme připustiti a nepřipustíme, aby důsledky těchto mezinárodních událostí klidný náš vývoj porušily. (Výkřiky posl. Štětky.)

Kol. Špaček tlumočil stanovisko, které zaujímá náš klub k událostem, které se staly v Duchcově. Já k tomu připojuji ke konci své řeči důrazné odmítnutí toho, co se zde řeklo o sokolském sletu a domnělé finanční pomoci státu pro slet. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodáč (pokračuje): Odmítám tato tvrzení s této tribuny, jako to již dnes bylo odmítnuto veřejným prohlášením úřední kanceláře. (Potlesk.) Slavná sněmovno! Ta veliká manifestace, kterou v Praze prožíváme, vyrůstá z veliké vlastní síly. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodáč (pokračuje): Útoky proti sokolské manifestaci odmítám zde také jako hospodářský člověk při řeči o hospodářské předloze. Jsem přesvědčen, že hospodářský úspěch, že zachování hospodářské síly je možno jen tam, kde je také veliká síla mravní, (Hlučný potlesk.) a sokolský slet je obrovským projevem této mravní síly národa... (Výkřiky posl. Štětky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodáč (pokračuje): ... kterou neporuší komunisté, kterou neporuší hakenkrajcleři, kterou neporuší žádné útoky, které jsme zde slyšeli. Tato mravní síla bude také spolupůsobiti při překonání krise. Jsme přesvědčeni, že národ, jenž dovede provésti bezvadně organisaci tak velkého díla, jenž jí dovede provésti z vlastní, soběstačné síly, jenž úhradu, jakou si opatřovala naše Matice školská v dobách zlých, dovede si opatřiti z vlastních sil v dobách dobrých, že tento národ i krisi, vyžadující velikých obětí, dovede překonati vlastní silou. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodáč (pokračuje): A já odmítám znovu útoky, které se zde činí, ať z vašich řad (obrácen ke komunistickým poslancům), ať z německých řad (Výkřiky posl. dr Hassolda.) proti sokolskému sletu, ne proto, že by tento potřeboval této obrany, nýbrž proto, abych vám řekl... (Stálé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodáč (pokračuje): ... že my zde vidíme v této chvíli v té veliké, ohromné, slavné manifestaci také projev mravní síly, která nám všem bude pevnou oporou... (Stálé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Hodáč (pokračuje): ... v tom, abychom i s největšími obětmi překonali dnešní krisi majíce oporu v nezměrné obětavosti svého národa bez rozdílu tříd a stavů. (Hlučný potlesk. - Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. dr Černý. Dávám mu slovo. (Výkřiky posl. Štětky.)

Posl. dr Černý: Slavná sněmovno! Úvodem budiž mně dovoleno učiniti jménem strany, ke které kladu si za čest náležeti, toto stručné prohlášení:

Klub republikánské strany odsuzuje co nejdůrazněji veškeré útoky učiněné v poslanecké sněmovně proti sokolskému sletu. (Výkřiky posl. Štětky.) Vyslovuje Sokolstvu a velké Tyršově idei svou vřelou oddanost (Hlučný potlesk.) a postaví se kdykoliv se vším uvědomělým lidem československým na ochranu našich výsostných práv národních a státních. (Hlučný potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Pokud se dotýče událostí duchcovských, odsoudil klub protičeské a protistátní násilnosti... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Černý (pokračuje): ..... a žádá vládu, aby události tyto přísně vyšetřila a vinníky vydala k odpovědnosti. (Výkřiky posl. Štětky, Čižinské, J. Svobody a Mašaty.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Stálé výkřiky posl. Čižinské, Štětky, J. Svobody a K. Procházky. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid. (Trvalé výkřiky posl. Štětky, Čižinské, K. Procházky a J. Svobody. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid. (Výkřiky komunistických poslanců trvají. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid. (Trvalé výkřiky posl. Štětky, Čižinské, J. Procházky a K. Svobody. - Posl. Dubický: To se přece nebude ve sněmovně trpěti, aby se nadávalo Sokolstvu! To nebudeme my agrární poslanci trpět! Všechno má své meze! Sokolstvu se nebude nadávat v parlamentě československého státu, to by bylo smutné! - Stálé výkřiky posl. Čižinské, Štětky, K. Procházky a J. Svobody. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid. (Výkřiky komunistických poslanců a posl. Zeminové. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid. (Výkřiky posl. Štětky, Čižinské, J. Svobody a K. Procházky neustávají. - Odpor poslanců čsl. strany republikánské. - Vřava. - Předseda zvoní.)

Poněvadž pp. posl. Štětka, Čižinská, K. Procházka a J. Svoboda ruší jednání takovým způsobem, že se v jednání nemůže pokračovati, vylučuji je z této schůze a ze schůze příští. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Žádám vyloučené posl. Štětku, Čižinskou, K. Procházku a J. Svobodu, aby opustili místnost. (Vřava komunistických poslanců. - Různé výkřiky. - Hluk. - Předseda zvoní.)

Vyzývám znovu vyloučené posl. Štětku, Čižinskou, K. Procházku a J. Svobodu, aby opustili zasedací síň. (Posl. Zeminová: Sokolstvo nedáme urážet nikým na světě! - Výkřiky komunistických poslanců. - Výkřiky posl. Zeminové a Štětky. - Předseda zvoní.)

Poněvadž poslanci a poslankyně, mnou vyloučení, nepodrobili se mým rozhodnutím, oznamuji podle odst. 4 §u 52 jedn. řádu, že ztrácejí poslanecký plat na příští měsíc. (Potlesk. - Výkřiky posl. Štětky a Čižinské. - Hluk. - Předseda zvoní.)

Přerušuji schůzi na 5 minut a žádám pány pořadatele, aby provedli mé rozhodnutí. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

(Schůze přerušena ve 4 hod. 50 min. odpol. opět zahájena ve 4 hod. 57 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Podle §u 52, odst. 2 jedn. řádu, rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním na dotaz předsedův, zda schvaluje vyloučení.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo schvaluje vyloučení posl. Štětky, Čižinské, K. Procházky a J. Svobody na dobu dvou schůzí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím vyloučení je schváleno.

Žádám p. posl. dr Černého, aby pokračoval ve své řeči.

Posl. dr Černý: Slavná sněmovno! Po opětovném a důrazném odmítnutí veškerých útoků a urážek, kterých se proti Sokolstvu v československém parlamentě ke věčné své hanbě dopustili čeští poslanci, budiž mi dovoleno, abych několika slovy přistoupil k projednávané vládní osnově.

Vládní osnova je opatřením mimořádným, jímž přichází vláda v době těžké hospodářské krise, která je refleksem krise světové, s novým a opětovným daňovým břemenem na své poplatnictvo.

Vládní osnova není, jak přirozeno, dokonalým dílem zákonodárným, naopak, je dílem, proti němuž byly s několika stran vzneseny vážné a věcné námitky.

V rozpočtovém výboru bylo dosaženo ku prospěchu poplatnictva jistých změn, především té, že hranice přirážek prostého minima byla zvýšena z navrhovaných 12.000 Kč na 15.000 Kč, čímž bylo docíleno aspoň relativní parity mezi nejnižšími důchodci a oněmi zaměstnanci, kteří podléhají tak zv. dani srážkové.

Není sporu, že ukládání nových daní v době těžké hospodářské situace, kdy občanstvo naopak čeká pomoc od státu a vlády, je problémem neobyčejně obtížným a delikátním, a je velká odpovědnost na parlamentárních kruzích, aby tuto otázku řešily nejenom s ohledem na hospodářskou sílu a platební schopnost obyvatelstva, nýbrž aby byl při tom vzat ohled i na mentalitu a psychologii poplatníků v nynějších těžkých dobách.

Vážená sněmovno, je přirozeno, že strana, ke které kladu si za čest náležeti, dá státu vždy a zejména dnes vše, čeho potřebuje, žádá však, aby byly splněny jisté důležité předpoklady. Žádáme jménem zemědělského lidu venkovského, aby bylo ekonomicky hospodařeno s penězi, které se státu odvádějí, (Výkřiky.) aby peníze nebyly vydávány na věci zbytné a aby bylo za všech okolností pokud možno šetřeno.

Stejně tak žádáme, aby daňové břemeno bylo rozvrženo spravedlivě mezi veškeré vrstvy a aby nebyli forsírováni při ukládání daňových břemen ti, kteří ohledů nezaslouží. Devisou v daňové politice musí býti důvěra lidu v demokracii a na druhé straně spravedlnost demokracie vůči lidu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Slavná sněmovno! Bylo tu obšírně mluveno o rovnováze našeho rozpočtu. Je třeba si všimnouti tohoto problému poněkud blíže. Mnohokráte bylo konstatováno, že náš rozpočet vzhledem k platební síle našeho poplatnictva je stále příliš vysoký a poplatní síle neúměrný. Není tajností, že naše hospodářství od r. 1930 je hospodářstvím rozpočtových schodků. Již r. 1930 býv. ministr financí dr Engliš ve svém exposé žádal radikální snížení rozpočtu a poukazoval na důsledky, ke kterým povede neúměrná výše rozpočtová v našem státním hospodářství. Hájil stabilitu jeho, poněvadž viděl ve stabilitě prostředek ke klesání, ke snižování rozpočtové výše, a to proto, že při stejných výdajích vzrůstá populací, výrobou a prací přirozený příjem a důchod obyvatelstva.

Je známo, že náš rozpočet na r. 1932 činí na stránce výdajů cca 9323 mil. Kč. Náš rozpočet je rozpočtem aktivním a je v rovnováze, ovšem podle finančního zákona. My však víme, že rozpočet již v době, kdy byl slavně sněmovně předložen, nebyl rozpočtem aktivním, naopak že byl rozpočtem pasivním, o čem svědčí nejlépe finanční zákon, kde se ministr financí zmocňuje k řadě velkých úvěrních operací, které ovšem již a limine činily náš rozpočet pasivní. Věcné výdaje v našem rozpočtu jsou odhadovány částkou 5252 mil. Kč a výdaje osobní částkou 4063 mil. Kč. Odpočte-li se služba státního dluhu, která činí přibližně 2 miliardy Kč, zbývá na věcné výdaje v našem rozpočtu částka cca 3 miliardy Kč.

Slavná sněmovno! Myslím, že programem finanční a hospodářské politiky naší pro dobu příští musí býti zásada, podle níž výdaje státu musí býti za všech okolností úměrné státním příjmům. Pan ministr financí řekl v rozpočtovém výboru správně, že jsme si uspořádali svůj život a své poměry podle vysokých a nepřiměřených potřeb, podle vysoké konjunktury a že musíme s těmito potřebami dolů.

Slavná sněmovno, tuto zásadu hlásáme zde, jak jsem se již zmínil, již po 2 nebo 3 léta, hlásal ji zde již předešlý ministr financí dr Engliš a my musíme přistoupiti nyní definitivně a radikálně od slov k činům. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Je nutné, abychom rozpočet snížili, abychom šli od jedné položky k položce druhé. Jsem přesvědčen, že, aniž bychom ohrozili chod hospodářství v našem státě, aniž bychom ohrozili jakékoliv problémy kulturní nebo sociální nebo jejich vývoj, můžeme náš státní rozpočet ještě značně a velmi radikálně snížiti. Volám po větší aktivitě rozpočtového výboru, přimlouvám se, aby pravomoc rozpočtového výboru nebyla omezována na pouhou kritiku a pouhé schvalování předloženého finančního zákona a předloženého státního rozpočtu, nýbrž aby mu bylo dáno právo ke změnám, třeba radikálním, na kterých by se v koalované komisi, jak je to zvykem i v jiných případech, dohodl.

Myslím, slavná sněmovno, že je to za nynějších poměrů nutné, poněvadž si nedovedu představiti, že bychom s hospodářským a finančním programem naší republiky vystačili do budoucna tím, že bychom vymýšleli nové daně nebo že bychom jinak uvalovali nová břemena na poplatnictvo. To by nebyl pravý program finanční. My musíme žádati program velkorysý, který najdeme pouze v tom, že přikročíme k radikálnímu snížení rozpočtu, zanecháme, pokud nebude toho nutně potřebí, nových břemen daňových a uskrovníme se také v uzavírání zápůjček státních, ať již za hranicemi nebo doma.

Slavná sněmovno! Myslím, že problém snížení rozpočtu je požadavkem všech politických stran, které s tímto státem poctivě smýšlejí. Dnes musíme v tomto směru zanechati jakéhokoliv politikaření, musíme se povznésti nad všechny vlivy, ať politické, ať jiné, a musíme míti na zřeteli jedině a výhradně zájmy národa a zájmy státu. Dnes více než jindy potřebujeme místo politiků státníky, a to státníky na pravém místě. Jsem přesvědčen, že naše politické strany a naše sněmovna mají dosti takových lidí, kteří nebudou ve velké době, kterou my a náš stát prožíváme, nalezeni malými. Slavná sněmovno, nesmíme připustiti, aby hospodářství naší republiky přišlo k oněm koncům, jak jsme toho svědky v některých státech sousedních. Nesmíme připustiti žádnou hospodářskou kuratelu, musíme si pomoci za všech okolností sami svým pochopením pro stát a svou vlastní silou. (Potlesk.) Ztráta hospodářské samostatnosti je počátkem ztráty samostatnosti politické.

Je naší povinností, abychom učinili vše, co je v našich silách a co jako zákonodárný sbor máme k disposici, ku pomoci a k povznesení našeho hospodářského života. Je především anebo aspoň v neposlední řadě nutno, abychom snížili právní normou úrok z vkladů a zápůjček všech peněžních ústavů. Vláda má v důsledku přijetí bankovního zákona k tomu dostatečný prostředek a dostatečnou možnost. (Výkřiky komunistických poslanců.) Dnes nejde vkladatelům, a to i nejmenším, o výši vkladů, dnes jim jde o bezpečnost koruny. Snížení míry úrokové snese každý, ať se míra úroková pohybuje na výši ciziny, velikých států západních, Francie, případně Švýcarska, ale snahou naší musí býti, abychom vnitřní hodnotu naší koruny udrželi. Vláda může, jak slavné sněmovně je známo, po slyšení t. zv. poradního sboru, bankovním zákonem k tomu zvláště stanoveného, a po slyšení bankovní rady Národní banky československé učiniti nařízením opatření k úpravě úrokové úrovně odpovídající hospodářským poměrům. Vím, že to není jediný prostředek, a chápu také, že ho nelze tak jednoduše provésti. Jsem však toho názoru, že disparita mezi debetní a kreditní mírou úrokovou je tak veliká, že snadno snese zmenšení a že banky a peněžní ústavy ještě zcela dobře i při tomto snížení svou režii mohou nésti. Bankovní zákon poskytuje i v tomto směru peněžním ústavům velmi mnoho příležitosti. Snížením míry úrokové pomůžeme především obchodu, průmyslu, živnostem i zemědělství. Snížením úrokové míry, která dosahuje, zejména na Slovensku, horentní výše 20%, případně i pres 20%, oživíme mnohý průmyslový podnik, který jen v důsledku toho musil přestati pracovati, čímž poskytneme opět aspoň části dělnictva zaměstnanost a pomůžeme stejně, jak jsem si již dovolil podotknouti, našemu zemědělství, které je v těžké hospodářské krisi, v některých pak oblastech našeho státu v hospodářském rozvratu.

Pokud se zemědělství dotýče, jest práce zemědělcova znehodnocována stále více a více. Zemědělcův důchod se snižuje, výdaje však stoupají. Přes svoji příslovečnou šetrnost, bezpříkladné odříkání a snížení životního standardu na nejnižší míru nemůže dnes zemědělec v Československu hospodařiti a zadlužuje se.

Zpráva, která proběhla tento týden některým z denních listů, kde autenticky bylo uvedeno, že jeden z okresních soudů v Československu vydal od Nového roku do dnešního dne na 1000 dražebních ediktů, z nichž největší procento se týkalo zemědělských dražeb, ano i dražeb zemědělských usedlostí, je, slavná sněmovno, mementem, u kterého se musíme pozastaviti. Zemědělec nesmí býti dále ožebračován. Vždyť stát by především ztratil jeden z nejdůležitějších pilířů své existence. Břemena, jak jsem si dovolil podotknouti, která jsou ukládána zemědělským vrstvám, jsou za dnešních hospodářských poměrů nesnesitelná. Mohou býti snížena jen za největší hospodárnosti, a to nejenom ve státní správě, nýbrž všude, ať jde o břemena jakéhokoliv druhu, o přirážky, dávky, anebo o břemena sociální.

Ceny zemědělských produktů musejí odpovídati výrobním nákladům. Voláme v poslední chvíli, aby slavná sněmovna ještě před rozchodem na letní prázdniny uvědomila si těžkou situaci československého zemědělství a učinila vše, co je v její moci pro jeho záchranu. (Výborně! - Potlesk.)

Slavná sněmovno, řekl jsem, že přijmeme projednávaný zákon, třeba že jsme přesvědčeni o různých vadách, které s sebou přináší. Učiníme tak z důvodů, o nichž jsem se stručně zmínil. Přejeme si jen, aby zejména v těžkých dnešních dobách bylo více pochopení pro potřeby státu, pro potřeby republiky, zejména u těch vrstev, kterých hospodářská krise tak hluboce a tak vysokou měrou se nedotýká. Jest nutno, slavná sněmovno, abychom zejména dnes porozuměli potřebám druhých, abychom pochopili bolesti strádajících, abychom dali spravedlnosti těm, kteří spravedlnosti potřebují a po ní volají. Dámy a pánové, nechme ovlivnit politiku dnešních tak těžkých dob, nechme ovlivnit materialismus dneška velkou ideou sokolskou, která burcuje právě Prahu a celý československý národ bez rozdílu politického přesvědčení. Nechme v těžkých dobách dnešních procitnouti svým lepším charakterovým vlastnostem, které nás dovedly sjednotiti ve zlých dobách pro náš národ a které nás vedly i za nejtěžších národnostních a politických persekucí vždy k vítězství. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

K věcné poznámce se přihlásil pan posl. Śliwka. Dávám mu slovo.

Posl. Śliwka: Vážené dámy a pánové! Jménem klubu komunistické strany několik slov a poznámek k tomu incidentu. Ten incident není ničím jiným, než předzvěstí toho, co celá vládní koalice chce v celostátním měřítku aranžovati v celém státě. (Veselost.) Ano, teď se tomu smějete, ale pamatujte si, tyto scény, tento incident není nikterak výrazem vašeho heroismu, nýbrž naopak je výrazem vašeho strachu a bázně (Veselost.) před tím, co dělnické masy, malorolnické masy, živnostenské masy mluví a jak se bouří proti vám. Zde jste dělali demagogii, zde jste bojovali proti daňovému systému, ale tento daňový systém stejně schvalujete a budete schvalovati. Schvalujete exekuce a vyhazování nezaměstnaných dělníků z bytů, schvalujete všechny ty neřesti proti celému občanstvu a zvláště chudým vrstvám Československé republiky. (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.) Tento incident jako ten moment, když v Duchcově vaši nejlepší vlastenci, najatá, prodejná, korupční individua s klacky a noži bijí se s německými občany Československé republiky a chtějí je mordovati... (Posl. Zeminová: Tak nebudete českému lidu nadávat! - Různé výkřiky. Hluk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.

Posl. Śliwka (pokračuje): Ano, najatá individua... (Výkřiky: Odvolat! - Hluk.)

Opakuji: Najatá individua... (Výkřiky: To není žádná věcná poznámka! - Hluk.) Neodvolám. (Různé výkřiky. Hluk.) Říkám, že ten, kdo napadá s nožem, není člověk ideový. To je najaté individuum...

Místopředseda Špatný (zvoní): Volám pana řečníka po druhé k pořádku.

Posl. Śliwka (pokračuje): ... a v tomto případě, v momentu, kdy se koná sokolský slet, stojící těžké miliony československých korun... (Posl. Zeminová: Čechům dovedete jen nadávat!) Nikterak, Čechům nikoli, ne českému lidu - český lid dělnický je lid důstojný své historie a kultury. (Různé výkřiky.) Tento případ neslouží českému národu ke cti. Najatá individua v tomto případě přímo deshonorují celý český národ.

Místopředseda Špatný (zvoní): Volám pana řečníka po třetí k pořádku.

Posl. Śliwka (pokračuje): A jako chcete ukázati silnou ruku, když jde o sokolský slet, tak ji chcete ukázati i zde. Prosím, to byly scény zde, když několik poslanců, silných jako tuři, na př. Mašata (Různé výkřiky.), pere se se ženskou, slabou poslankyní Čižinskou. To je hrdinství, to je heroismus? Styďte se, pánové! (Výkřiky: Nesmí urážeti!) To není urážka, to je pravda a ještě jednou pravda. (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.) To, co jste ukázali, je opakování, napodobování, imitace případů teroru, jaký dělají fašisté v Italii. Němečtí hakenkrajcléři tutéž scénu inscenovali v parlamentě berlínském, v polském sejmu taktéž Pilsudski s korupční soldateskou vyhazuje socialistické a komunistické poslance, a vy, demokratický prý národ, vy se styďte, že brachiálním násilím... (Odpor. - Výkřiky.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Poněvadž pětiminutová lhůta k věcné poznámce již uplynula, odnímám panu posl. Śliwkovi slovo a žádám jej, aby opustil řečnickou tribunu.

Přerušuji schůzi na 5 minut.

(Schůze přerušena v 5 hod. 30 min. odpol. opět zahájena v 5 hod. 35 min. odpol.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

K věcné poznámce se přihlásil pan posl. Mašata.

Dávám mu slovo.

Posl. Mašata: Slavná sněmovno! Ve chvílích, kdy každá upřímná česká duše chvěje se radostí nad onou velikou, netušenou, ohromnou silou národního ducha československého, který projevuje se v právě připravovaných a prováděných slavnostech sokolských, jsme svědky surových útoků a nadávek, kterými zahrnováno je Sokolstvo. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.)